Americký McIntosh, založený Frankem McIntoshem Léta Páně 1949, patří rozhodně mezi nejvýraznější výrobce na světě. A také mezi ty, kteří nejintenzivněji polarizují audiofilskou komunitu, protože prakticky nikdo jiný nemá tak odvážně extrovertní vizuální prezentaci a zároveň prakticky nikdo jiný nenabízí tak komplexní katalog a to doslova od zásuvky po reprosoustavy. Sebevědomí značky jde tak daleko, že se nebojí dokonce utvářet trendy v oboru hi-fi – není to tak dávno, co svět s doširoka otevřenýma očima koukal na MTI100, all-in-one komponent s gramofonem, dnes je to MC901, první zesilovač, který v jedném šasi sdružuje de facto zesilovače dva a otevírá svět bi-ampingu těm, kteří se doposud v komplikovaném světě tohoto ultimativního zapojení ztráceli.

Koncový stupeň MC901 se objevil tak trošku jako rána z čistého nebe, ale – ne nepodobně předchozím zprvu trochu šíleným produktům firmy – čím víc o něm přemýšlíte, tím logičtější (minimálně pro cílovou skupinu těch, kteří chtějí snadná a přitom kvalitní řešení) se daný koncept zdá být.

MC901 je okázalý. Je robustní, svítí, topí a dává naprosto suverénně najevo, kdo je tady pánem. Od pohledu je MC901 typickým McIntoshem – zesilovač stojí na mohutné základně ze zrcadlově vyleštěného hliníku, čelní stěna je lehce lomená a jsou na ní dva kruhové ovladače. Jeden řeší spínací podmínky zesilovače (jestli je zapnutý pořád nebo třeba napěťovou spoušít), druhý to, co ukazuje displej s VU metrem.

Vizuální stránku MC901 je poměrně obtížné popsat. Nejvýstižnější se zdá být to, že MC901 připomíná při pohledu zepředu lokomotivu, že z něj výkon přímo dýchá. Čelní pohled je opticky rozdělený na tři segmenty, vpravo a vlevo je vidět dozadu ustupující řadu elektronek, veprostřed je masivní blok, který uvozuje obdélník zdánlivě typického displeje McIntosh s charakteristickým tyrkysovým podsvícením. Rozdíl oproti standardním koncovým stupňům je v tom, že namísto jednoho obloučku s číslicemi a jedné ručičky je tu obé ve dvojici a proto tomu McIntosh říká DualView. Excentrický dojem doplňuje nezaměnitelné firemní logo v zelenkavě podkresleném švabachu.

Horní strana zesilovače je vytvarovaná s ohledem na luxus a optiku – je tu hliníkový okulus, v jehož nitru se skrývá typové označení, je tu i několik skleněných plošek s nákresy obvodových schémat, podtrhujících pocit techničnosti. Zadní polovina hmoty zesilovače je mohutná, bytelná a po pravé a levé straně lemovaná svislými žebry chladičů, tvarovanými mimochodem při pohledu shora do úvodní iniciály firemního jména. Nejdůležitější, co ovšem při pohledu shora objevíte, je zapuštěná vanička se čtveřicí potenciometrů, rozdělených do dvou segmentů – můžete u basů, respektive středo-výškového pásma regulovat jak přechodovou frekvenci, tak hlasitost.

Přejedete-li pohledem z vizuálně mimořádně výrazného celku k boční straně, objevíte opět švabachem vyvedené typové označení, aniž byste museli spustit pohled ze čtyři velkých a tří malých zářících (nejen svým vlastním, ale i uměle zdůrazněným světlem) elektronek. Proběhnete-li pak pohledem přes mocnou stěnu chladičů k zadní ploše, najdete složitou sadu konektorů.

Půjdete-li pohledem shora, vrchní řada konektorů na zadní straně obsahuje trojici symetrických XLR a trojici nesymetrických RCA konektorů. Všechny jsou vstupní a vpravo od nich vybíráte kolébkovým přepínačem plně symetrický nebo nesymetrický vstup. Ve stejné horizontální linii najdete i dva 3,5 mm jacky pro možnost napěťového spouštění a vypínání.

Tři sady zdánlivě identických vstupů mají svůj důvod – vprostřed je vstup kompozitní, kdy jeden signál pro celé pásmo dělí integrovaná frekvenční výhybka podle hodnot určených potenciometry na horní straně (ty samozřejmě platí jen v tom okamžiku, kdy používáte „centrální“ vstup a ne dva vstupy přímé). Pak je tu samostatný vstup pro vstup „elektronkový“ (neboli určený středům a výškám) a vstup „polovodičový“ (čili ten pro basy). V prostřední úrovni (dle vertikální osy) jsou dva kolébkové přepínače, které určují, odkud si ta která část zesilovače bere signál. A dole pak najdete typické vertikálně orientované firemní reproterminály – je jich tu šest kusů na každé straně, pár pro 2 ohmy, 4 ohmy a 8 ohmů, jak se u konstrukcí s výstupními transformátory sluší a patří.

MC901 je monoblok, respektive dva monobloky v jednom. Elektronková sekce, postavená kolem lamp KT88 dodává plnotučných 300 Wattů v každém kanálu, tranzistory pro basovou sekci umí neméně poctivých 600 Wattů.

V elektronkové části krom zmíněných výkonových lamp pracuje čtveřice 12AT7 a dvojice 12AX71, výstupní výkon proudí přes Unity Coupled Circuit, neboli sjednocující výstupní transformátor. Stejnou technologii používá firma od založení v roce 1949 a zajišťuje konstantní výkon do 2, 4 i 8 ohm. Pro basovou sekci touž funkci poskytuje technologie Autoformer.

Každý z obou zesilovačů má vlastní diskrétní napájecí zdroj (navzdory tomu, že sdílí jednu centrální 10 A vstupní zásuvku). Vnitřní signálové obvody mají čtyřnásobně symetrickou konstrukci („Quad Balanced“), která má za úkol eliminovat maximální množství šumu v užitečném signálu.

McIntosh MC901 je pořádný kus zesilovače – už kvůli masivním výstupním transformátorům. Váží bezmála 82 kg při šířce 44,45 cm, hloubce 74,9 cm a výšce 33,7 cm. Jak už bylo řečeno, výkon elektronkové sekce je 300 Wattů, výkon tranzistorové je 600 Wattů (stabilně do 2, 4 a 8 ohm – kam který výkon u svých bi-ampingových reprosoustav pošlete je jen na vás).

Je logické, že tranzistorová sekce je parametrově lepší, než ta elektronková. U odstupu signálu a šumu udává McIntosh hodnotu 112 dB u elektronek a 122 dB u tranzistorů. Výrobce udává také třeba velmi solidní dynamickou rezervu 2,5 dB u polovodičů a spíše slušných 1,2 dB u lamp. Nejvýraznější je rozdíl u celkového harmonického zkreslení – tranzistory mají při výkonu 250 mW až po plný výkon maximum THD na 0,005%, za stejných podmínek se lampy dostanou jen k 0,5%. Co se týká tlumícího faktoru, u obou koncových stupňů je hodnota spíše nižší, než je obvyklé – elektronka má 18 a více, tranzistor 40 a více.

Koncové stupně McIntosh MC901 jsme poslouchali v showroomu dovozce, kde jim dělal společnost přehrávač MCD600, předzesilovač C2700 a napájecí filtr MPC1500 (byť nikoliv pro monobloky, jen pro ostatní nízkoodběrové komponenty). Propojeno bylo nejvyššími modely z řady Air od InAkustik. Porovnávat jsme mohli s MC452 a MC1.25KW, ale i dělenými zesilovači Rotel Michi nebo Classé Delta a to přes Bowers&Wilkins 800 D3, Polk Legend L600 a Legend L200.

Krom jednoho dne poslechů zmíněného jsme celý další den věnovali zcela speciálnímu zážitku – výše zmíněnou sestavu jsme obměnili o předzesilovač C1100 z vrcholu nabídku McIntosh a reprosoustavy za Sonus faber Aida, přičemž jsme zkoumali, zdali stačí bi-amping přes MC901 nebo je lepší tri-amping s MC1.25KW pro subbasový reproduktor a zdali se ten milion korun investice navíc vyplatí (ale o tom později).

Popsat způsob, jakým MC901 dokáže nakrmit basové měniče ultra hladových 800 D3, je obtížné. Hluboké tóny v „Twist in my sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) byly pod absolutní kontrolou a jakkoliv se 600 Wattů nezdá v dnešním kontextu nijak nesmyslně moc, ten pocit nadřazenosti, absolutní rezervy a naprostého klidu, který z MC901 prýští, ta stabilita, s níž zesilovač doslova frézuje jednotlivé tóny baskytary i kopáku, jak snadno definuje a ohraničuje jedno každé brnknutí a pleskunutí, to je neskutečné. Zesilovač netlačí, není to žádný zběsilý příval, ale naprosto suverénně, samozřejmě se linoucí, tekoucí bas. I ve velké a tlumené místnosti pak z dálky několika metrů dokáže dodat fyzicky razantní impuls, zároveň udržuje absolutní pořádek ve frázování a nenuceně kombinuje „maso“ basové hmoty, noblesní nadhled a přímo dýchající energetickou rezervu (jakkoliv je fakt, že při vyšší hlasitosti už měřáky vepředu vcelku tančily). S až směšnou lehkostí se MC901 pouští do basů minimálně stejně suverénně jako MC1.25KW.

Do středního pásma už pak promlouvaly osazené elektronky, které hlasům Franka Sinatry a jeho dcery Nancy v „Somethin‘ Stupid“ („My Way“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2) dodalo lehounce dominantní objem a trochu vřelého doteku, nicméně žádnou takovou tu lampovou zabervenost a měkkost. Přes jistý dotek hebkosti má střední pásmo nádherně otevřený charakter, je tu spousta prostoru a nádherná, opravdu fantastická plasticita, kde oba vokály jsou vykreslené a perfektně vytknuté před nástroji. Zvuk MC901 patří mezi „velké lampy“, do špičkové společnosti s naprostou samozřejmostí, s tělesností a ačkoliv elektronky procedí třeba jadrné sykavky s trochu jemnějším stylem, je to opravdu krásné a čisté, je to neuvěřitelně snadno srozumitelné a harmonicky fascinující. Hlas doslova vytéká do prostoru, znělý, bohatý, barevný a sebevědomě přirozený. Je to opravdu skvělé a mnohem „méně lampové“, než se snad zdá.

Na cinkajících rozličných činelech v „On her way“ Pat Metheny Group („Speaking of Now“ | 2002 | Waner Bros | 9362 48025-2) cítíte trochu hladší hrany, přesto je jejich separace naprosto fantastická a precizní. Přes onu trochu přiznanou lampovou stopu nezatemňuje její přítomnost kovový jas a komplexní podání struktury nástroje. Rozlišení je doslova vynikající, je fascinující, s jakou přirozeností a lehkostí každé malé cinknutí a ťuknutí vyznívá, jak samozřejmě je každý tón vypiplaný od svižného vzniku až po lehoučké, ševelící doznění. Celý průběh tónu je jasně, konkrétně načrtnutý, s vší high-endovou parádou, v jakou můžete doufat. Možná není cinkot činelů perfektně přesný, ale zato je přesně perfektní – je tu krásná kovová znělost, barva a detail, provázené jemným klidem a nadhledem „velmi drahého zvuku“.

Jakkoliv MC901 nemá na papíře nejvyšší výkon na světě, jeho výkonová i dynamická rezerva je pocitově větší, než u MC1.25KW – nenápadně to podsouvá myšlenku, že důsledně naddimenzované napájení (a jeho oddělení) je důležitější, než samotný papírový výkon. Mimořádně dobře zaznamenané dynamické kontrasty s minimální kompresí v „India with jazz“ ze sampleru „STS 40 Years Anniversary“ (2020 | STS Digital | STS-6111195) ukázaly, že MC901 nabízí v praktické aplikaci i s mimořádně náročnými bednami a ve velké místnosti převis výkonu a rezervu proudové zásoby, aby měniče zůstaly pod očekávaně precizní kontrolou a místnost dostatečně energeticky saturovaná za jakýchkoliv okolností. Přeloženo do lidského jazyka, ta razance, ta údernost a ta jistota, se kterou zní rány z napnutých blan všemožných bubínků a s jakými klapou dřevěné nástroje je fantastická. Je to hotový ohňostroj energie, konkrétní, pevný a průrazný vespod a plující, přelévající a plynoucí na vrcholu, aniž byste i tady ztratili pocit energičnosti. Hudba graduje s naprostou samozřejmostí, nenuceně a až nemravně tělesně klokotá už při středních hlasitostech, aniž by jakkoliv zvadla při koncertní úrovni. MC901 má nádherně živou dynamiku a těží z bi-ampingové konceptu víc, než byste při prvním pohledu čekali.

„My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) ukázala, kam až sahá rozlišení MC901. Ale dalo to práci, protože hudba protéká s harmonií a organičností bez jakéhokoliv náznaku technického rozměru, je to kompletně ve vzduchu rozpuštěná hudba, která vás jako nebeská záře obklopuje a přichází z rozprostřené plochy před vámi, je to obrovský, přirozený zvuk. Jakmile si ale na tenhle vjem zvyknete, objevíte, že vlastně přes jistou slyšitelnou stopu lamp ve zvuk středo-výškové části zesilovač netutlá ani říznost sykavek, ani nic jiného. Co přednesu dominuje, to je obrovská, obrovitánská porce grácie. Je jedno, co chcete slyšet, je-li to v nahrávce, MC901 už vám to dá – brnknutí kontrabasu jsou pevně, sebevědomě definované na jedničku s hvězdičkou, hlas je komplexní, bohatý na nuance jako málokde a nejvyšší tóny mají samozřejmě načrtnutou texturu. Není to takový ten perfekcionisticky „slícovaný“ zvuk, není to hyper analytický a matematicky přesný zvuk – je to zvuk přítomný, zvuk autentický a doslova a do písmene milionový zvuk.

Pokud máte rádi velký a výrazný prostor v nahrávkách, prakticky čtyři monobloky MC901 vám nabídnou veliký zvuk. A když říkáme veliký, je VELIKÝ. Zaplnil poslechovou místnost do větší šíře i hloubky než cokoliv, co jsme tam doposud měli možnost slyšet a klavír v „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) byl naprosto nestísněný. Cítíte snad i váhu vzduchu, který se neslyšně otisk do nahrávky, vnímáte proporce nástroje a stejně tak za reprosoustavami sedí početné publikum a má tolik prostoru, že vnímáte i potlesk jako by byl skutečně v místnosti. MC901 vlastně nabízí až nadživotní proporce úplně všeho, ale je tu výborný pocit plasticity jednotlivých instrumentů, luxusní hloubka scény a šířka limitovaná jen roztečí reprosoustav a akustikou prostoru. Je to prostě skutečně jako ono okřídlené „být tam“.

Divoce syrová „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) byla fantasticky tekutá, byla jako atomový výbuch – silná, fascinující, drtivá a všeobjímající. Mocná basa pulsovala místností a díky jejímu fyzickému pulsu až poskakovala sedačka, aniž by se zesilovač blížil limitaci nebo zkresloval. Ukřičená kytara byla naprosto bez agrese, delikátní a přitom silná, sebevědomá a řízná. Hudba až děsivě snadno šlape, je to naprosto neúnavné – je to silný, neuvěřitelně průbojný hudební zážitek, který má nadhled obrovský jako máloco. Je to až „popově“ příjemný zvuk, aniž byste v něm ale cokoliv i při vysokých audiofilských nárocích postrádali, pokud přijmete lehounkou přítomnost lampy ve vyšší polovině frekvenčního spektra (což je ale mimochodem překvapivě přirozeně působící kombinace).

Americký McIntosh se nebojí originálních konceptů a nebojí se kombinovat své bez diskuse pokročilé technologie a mimořádné výrobní zkušenosti s lifestylovým směřováním a nebojí se prošlapávat cestu, která se skalním audiofilům může zdát „nehodná“ – můžete si ťukat na čelo u jejich „integrovaného gramofonu“ MTI100 a přesto, funguje. Stejně tak můžete pozvedat obočí na obrovskou hmotou „lokomotivy“ MC901 a říkat si, proč vlastně potřebujete „patlat“ dohromady elektronky s tranzistory a dávat dva zesilovače do jednoho, když to neušetří ani peníze, ani místo. Ale pak si MC901 poslechnete….a jste ztraceni. Protože je to další důkaz toho, že ať už máte k McIntosh jakékoliv předsudky, tak velké zesilovače umí skutečně špičkově a tohle je nejen velký, ale skutečně obrovský zesilovač. Za milion korun očekáváte samozřejmě excelentní výkony a extravagantní bi-ampingové monobloky vám je dají – dají vám fantastickou údernost, kontrolu a sílu v basech a dají vám nádhernou barevnost, detailnost a přirozenost na středech a výškách, dají vám možnost přizpůsobení přechodových frekvencí, stejně jako vám dají možnost doladit sílu jednotlivých pásem a tím získat zvuk právě takový, jaký chcete. Pod efektním obalem se pak skrývá zvuk, který prostě chcete, do kterého je snadné se ponořit a který je bombastický v tom nejlepším slova smyslu. Jestliže budete mít možnost, zažijte bi-amping ve společnosti MC901 – je to potřeba.

Kč 1 039 980,- / pár

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zajímavý koncept

+ velkolepá dynamika

+ možnost doladění přechodových frekvencí

+ „tekutý“ a barevný zvuk

+ grip na spodních frekvencích, blízký MC1.25KW

+ mimořádně přirozené celkové vyznění

+ hodnotné zpracování

+ excentricky poutavý design (který můžete stejně snadno zbožňovat jako nesnášet)

ZÁPORY

- je to specifické řešení pro specifickou sestavu (zejména stran výstupů a nastavení výhybky)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: E.P. Audio | www.epaudio.cz 

STUDIO PREZENTUJÍCÍ MC901: AV Center | www.avcenter.cz 

fSdílet

Tweet