Když Julian Vereker před více než čtyřmi dekádami zakládal firmu Naim (zlidovělou historku o tom, že "naim" = "name", protože Vereker byl prostě tak trošku hračička a vtipálek, jistě znáte), určitě netušil, že se jednoho dne dopracuje na pozici druhé nejsilnější ostrovní firmy v audio segmentu dle obratu. A to bylo ještě předtím, než firma spojila síly s francouzským Focalem a vytvořila - upřímně řečeno navzdory mnohým očekáváním - jeden z nejzajímavějších svazků současného high-endového audio světa. A přesto Naim zůstává i po těch letech natolik svébytným a natolik tradici věrným výrobcem, že výrobky s typickým zeleným logem poznáte na první pohled i poslech.

Naim NAC 252

Čistě analogový předzesilovač NAC 252 do série Classic - to do velké míry předjímá jeho celkové pojetí (i když to lze snadno odvodit i čistě z toho, že jde o Naim). Třísegmentový čelní panel, broušený černý povrch, svítící obloučkovité logo v prostředku nebo velké ovladače se zelenkavou indikační tečkou a měkké kopulky tlačítek pro ovládání funkcí a vstupů. Prostě Naim.

Vyšší firemní řady se vyznačují tím, že vedle ovladače hlasitosti najdete i ovládání vyvážení kanálů, tlačítka vstupů jsou ve dvou řadách pod sebou, každý kanál můžete volit nezávisle. To znamená, že každý kanál má i své tlačítko Mute, ale je tu i možnost volby monofonního přehrávání.

Zadní stěna šasi je osazena firemními DIN konektory (typickými "pětikolíky"), je tu šestice vstupů, z čehož čtyři mohou být zároveň výstupy, sedmý velký konektor je označen i jako napájecí. Alternativně je v prostředku k dispozici dvojice párů cinchových vstupů pro jiné komponenty než ty od Naim. Jak je u firmy zvykem, nabízí se možnost připojit externí napájecí zdroj, zde to není jen pro možný upgrade, ale SuperCap musí být použit jako základ napájení - jsou tu dva konektory, jeden pro analogovu a druhý pro digitální část. Jeden cinchový konektor slouží jako ovládací rozhraní.

Předzesilovač je díky bytelnému hliníkovému šasi vcelku těžký - sedm kilogramů je rozloženo na půdorysu 43,2 cm x 31,4 cm, přístroj má pak kompaktní výšku 8,7 cm.

Uvnitř jsou oddělné napájecí zdroje pro analogovou a napájecí část. Pohled od vnitřní prostor předzesilovače odhalí charakteristickou konstrukci Naim, kde od každého konektoru vedou pečlivě organizované svazky kabelů, za oběma potenciometry najdete řešení od ALPS.

Výrobce neuvádí žádné konkrétnější technické parametry.

Naim NAP 500 DR

Třetí nejvyšší model předzesilovače (budeme-li počítat i top model Statement) jsme testovali s nejvyšším modelem koncového stupně (to pokud pro změnu nebudeme monobloky Statement brát v potaz) - s velkým modelem NAP 500 DR.

Oproti nízkým tělům nižších modelů koncových stupňů působí NAP 500 DR (obzvláště je-li posazen na externím napájecím zdroji, bez kterého si nezahrajete) mohutně - však má také poctivých 25 kg při standardní šířce 43,2 cm, hloubce 37,4 cm a výšce 16 cm.

Zepředu je šasi opět rozdělené do tří segmentů, je tu tedy dodržen charakteristický rukopis Naim. Jediným prvkem vpředu je svítící logo, zapnutí probíhá na externím napájecím zdroji.

Ani vzadu nemá zesilovač přebytek konektorů - jsou symetricky rozdělené podle vertikální osy, lehce žebrovaný prostředek zesilovače slouží jako nenápadný chladič, větší žebra se objevují právě až zde vzadu. Vedle nich jsou vstupy z napájecího zdroje (každý kanál má svůj), signálový vstup má podobu symetrického XLR, výstupní terminály jsou klasická "kolečka" Naim, tedy zapuštěné konektory, v nichž usadíte výhradně banánky.

Výkon dodávají relativně nové tranzistory NA009, vyvinuté pro top model Statement a vyráběné přímo dle specifikací Naim. Obvody zesilovače ukrývají také technologii Discrete Regulator, který vylepšuje chování napájecího zdroje.

Naim udává výstupní výkon 140 Wattů na kanál do 8 ohm a stabilitu do 2 ohm "po delší dobu bez narušení kvality reprodukce". Energii si zesilovač bere z toroidního transformátoru o výkonu 1 100 VA a dvanácti nezávislých napájecích zdrojů. Každý kanál je osazen deseti regulačními prvky.

Dělený Naim NAC 252 / NAP 500 DR jsme měli možnost poslouchat v pražském studiu AVITSmart, kde zesilovač rozhýbával Focal Maestro Utopia EVO a hrál ve společnosti Naim NDX 2 či ND5 XS 2, napájen byl přes IsoTek EVO3 Sigmas kabely AudioQuest Thunder a do reprosoustav vedl kabel QED Supremus. Mezi komponenty jsme používali DIN kabely Naim. Na stejném místě jsme měli možnost slyšet třeba i Estelon XB, Cambridge EDGE NQ / W nebo Moon 740P a Moon 600i v2 i další.

Zvukový charakter elektroniky Naim je mírně "svůj", což poznáte třeba už na lehce vřelejší, sametovější basové lince v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14). Velký koncový stupeň ale navzdory svému papírově nepřehnanému výkonu nabízí mocný, hutný a temný bas s dobrou kontrolou - je v něm ona měkčí vřelost, jistá laskavá pružnost, ale zároveň má linka sílu, má váhu a robustnost a i velké reprosoustavy jsou pod solidní kontrolou. Bas se vlní a houpe a přesto má moc pěkně vystižené barvy, dobře oddělené jednotlivé tóny a jsou kulaté a uvolněně sebejisté.

Hlas Sophie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2014 | Dali | 280939) působil skvěle "lidsky", tedy plně, čistě a bohatě, přitom ale taktéž uvolněně hladce. Zejména ona bohatost a plnokrevnost, ten jistý sladký podtón a přesto přiznané jadrné sykavky utváří ten celkový specifický charakter. Čistě technicky se Naim nepouští do hyperanalytických rozborů nahrávky, ale detaily vyplouvají na povrch s nenuceností a v míře patřičné pro ryzí high-end. Je znát snad jen trochu starosvětské zvukové ladění, které netlačí na pilu a vokál v něm nenásilně pluje, kultivovaný, klidný a jaksi intimní.

Také cinkání činelů v "Hello Dolly" Jerryho Hermana ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) zvládl dělený Naim s přesvědčivostí, která patří do high-endového světa. Precizní separace a pěkné textury v kombinaci s velmi přesvědčivou barvou jednotlivých činelů provází lehounký náznak vřelosti, je to zvuk bez ostrých hran, bez konfliktů, bez útočnosti, zvuk je mimořádně hladký. Objemu je rozhodně dost, stejně jako je kov pěkně znělý. Není to nějaká delikátní jemnost, není to audiofilská křehkost, ale zvuk živý, jasný a fajnově energický. Nečekejte kdovíjakou analytičnost - Naim sází na detaily (a nedostatkem trpět nebudete), které jsou součástí celku, bez nějaké nutkavé potřeby exhibovat.

Přes přeci jen už poněkud starší konstrukci elektronika bez potíží a s žádoucím high-endovým nadhledem i s dynamikou moderních nahrávek, jako je "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost). Není to super-rychlý, mohutný a razantní zvvuk, jsou to spíše vlny masité energie, hudba má váhu, plnost a sebejistotu. Je to pružný, hustý zvuk, elegantně pulsující, pevný a poddajný zároveň. Rozhodně je tu ale cítit síla, síla a dynamika, která se zdá být větší, než by příslušelo relativně standardním 140 Wattům.

Jak už bylo řečeno, Naim hraje spíše v takové zvláštní celistvosti, bez akcentu na jednotlivé detaily, tak jak se často ladí moderní elektronika. I přesto ale dokázal zesilovač rozpracovat "Nativity Carol" Johna Ruttera ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) působivě dospělým způsobem. Přes patrnou měkkost má zvuk dobře načrtnuté kontury, zpěv je snadno srozumitelný a má takový luxusně bohatý styl prezentace. I jemné nuance echa prostoru, ty drobné dozvuky, nádechy, zašustění papíru, to všechno už z pozadí s lehkostí vyplouvá. Ne akcentované, ale ani slité, hlavně ovšem celkově samozřejmé a nenásilné.

Glanc neopustil reprodukci ani ve Stingově "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10), kde Naim ukázal, že jeho velkou silou je schopnost rozprostřít hudbu ve velmi vzdušeném pravolevém i předozadním prostoru, kde i přes určitou celkovou rozmáchlost panuje pořádek. Organizace je nenucená, je to proporčně veliký zvuk, ve kterém mají nástroje prostor, scéna je nadýchaná a plná vzduchu. Prostor je prostě hezký, přehledný a odpoutaný od reprosoustav, prostě rozkvetlý před vámi v místnosti.

Zvuk Naim je rozhodně možné popsat jako mimořádně příjemný a přesto schopný podat high-endově autenticky i komplexní "Mou Vlast" Bedřicha Smetany v krásné nahrávce London Symphony Orchestra pro Bowers&Wilkins Society of Sound. Hudba zní s jakousi plynulou grácií, mohutná, plná, ukázněná a barevná, lehce temnější a hutnější, ale bohatá po všech stránkách, dýchající, plynoucí a okouzlující. Je snadné proplouvat po vlnkách Vltavy, není to zvuk dravý nebo tlačený kupředu, uvolněně a tak trošku "po staru" ale naplní místnost hudbou s nenuceností a samozřejmostí.

Předzesilovač Naim NAC 252 s koncovým stupněm Naim NAP 500 DR představují trochu nenápadný praktický vrchol firemní nabídky a přestože je snadné díky mimořádně konzervativnímu vzhledu podlehnout dojmu nedostatečné působivosti, svou pozici si přístroj zaslouží. Nabízí totiž zvuk mnohem bohatší, hutnější, dynamičtější a plnokrevnější, než by napovídalo konzervativně udávaných 140 Wattů výkonu. Stále pak zachovává takový ten trochu temnější, měkčí a hezky šťavnatý firemní zvuk, který umí vykreslit hudbu na velké scéně. Je to řádně drahá elektronika, mimořádně nenápadná ve svém vzhledu, výjimečně konzervativní také ve své konektivitě - a v konečném důsledku také ve svém zvuku, který si označení "konzervativní" zaslouží. A to, prosím pěkně, v tom nejlepším slova smyslu. Zvuk NAC 252 / NAP 500 DR má svůj charakter, ale je zábavně muzikální, sebevědomý a dospělý a dokáže zprostředkovat tučný hudební zážitek.

Kč 209 990,- - NAC 252

Kč 149 990,- - SuperCap DR

Kč 679 990, - NAP 500 DR

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ starosvětská zvuková elegance

+ kontrola dostatečná i pro velké reprosoustavy

+ sytý zvuk pěkně od podlahy

+ dobrá dynamika

+ cit pro plynulost a rytmiku

ZÁPORY

- chybí jakákoliv modernější výbava

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: AVITSmart | www.avitsmart.cz 

DOVOZCE: Horn | www.horn.eu 

fSdílet

Tweet