Značka dCS byla založena roku 1989 v anglickém Cambridge, městě zjevně přejícímu audio technice, jako konzultační společnost se specializací na převod digitálních signálů. Ostatně odtud i název - Data Conversion Systems. Firma spolupracovala třeba i s britským ministerstvem obrany na vývoji elektroniky pro letadla Harrier a Typhoon, brzy nato začala s vývojem analogově-digitálních i digitálně-analogových převodníků. A nepředvídatelné cesty osudu technickou firmu nakonec zavedly do světa špičkového zvuku, kde si jde vlastní cestou a patří na špičku oboru.

Vrcholem katalogu je systém Vivaldi, digitální zdroj v maximalistickém pojetí, rozdělení do čtyř samostatných jednotek. Vivaldi, to je SACD / CD transport, upsampler, D/A převodník a generátor hodinového signálu pro dokonalý soulad funkcí všech tří jmenovaných.

Vivaldi SACD Transport

Prvním článkem řetězce Vivaldi je mohutný transport s mechanikou, která podporuje CD i SACD disky. Přístroj je opravdu robustní a také poctivě stavěný. Hliníkové tělo má i díky tlumícím panelům uvnitř váhu tučných 23,2 kg při šířce 44,4 cm, hloubce 43,5 cm a výšce 19,6 cm, což jsou hodnoty obvyklejší spíše u zesilovačů než přehrávačů.

Čelní panel s dvojitou vlnovkou je charakteristický pro produkty dCS, stejně jako jeho minimalistické pojetí. Všechny prvky jsou narovnány do poměrně subtilního pásu přesně uprostřed výšky přístroje. Vlevo je decentní displej, uprostřed sedm tlačítek pro základní ovládání a vpravo jsou dvířka skrývající šuplík mechaniky. Hliníkový, fortelný a mimořádně důvěryhodně fungující, až luxusně se pohybující mechanismus, kterému je radost svěřit oblíbenou "placku".

I zadní panel velikého přístroje je překvapivě decentní - krom napájecí zásuvky je tu jen sada digitálních výstupů, které moc místa nezaberou. Jsou tu tři AES/EBU výstupy, jeden koaxilní a jeden BNC výstup a nakonec dvojice BNC konektorů, každý určený pro jeden kanál. Ve spodní části jsou pak ještě další dva BNC konektory, určené pro hodinový signál. Jeden je vstupní a jeden výstupní pro maximální variabilitu systému.

Srdcem transportu je mechanika TEAC VRDS Neo MK3 v kompletně kovovém provedení a s pečlivě provedeným antivibračním uložením. Napájecí zdroj je oddělený pro část zpracovávající digitální signál a pro mechanismus samotný. Vícenásobně regulovaný zdroj pak zajišťuje také stabilní napájení hodinového systému a jeho odolnost vůči napájecím artefaktům. Hodiny bez teplotní kompenzace mají přesnost +/- 10 ppm.

Preferovaným výstupem je dvojitě zapojený AES, který tak podporuje i velmi neobvyklý přenos jednobitového DSD signálu v digitální podobě. Můžete si ale zvolit také upsampling PCM signálu až na 24 bit / 352,8 kHz nebo až do DSD128. Mozkem systému je pak systém Digital Processing Platform, který tohle všechno zajišťuje.

Vivaldi Upsampler

Druhým článkem řetězce je pak Upsampler, kde už sám název vypovídá o jeho roli. Je to ale také jakýsi rozbočovač celého digitálního systému. I tady je bytelné šasi z leteckého hliníku s čelním panelem tvarovaným dvojitou vlnovkou, i tady jsou všechny prvky srovnány minimalisticky úhledným způsobem v prostředku výšky těla a i tady je nejprve vlevo pěkně čitelný, byť malý displej a vedle něj několik základních tlačítek, jimiž nastavíte požadované provozní parametry.

Digitálně-digitální převodník a UPnP renderer, jak ho výrobce klasifikuje, má stejné základní rozměry jako transport (tedy šířku 44,4 cm a hloubku 43,5 cm), liší se jen menší výškou 12,5 cm a váhou 14,2 kg.

Plochu zadní strany okupují s výjimkou napájecího konektoru dva bloky přípojných míst - vlevo jsou digitální výstupy (opět dvojitý AES pro optimální spojení, případně klasický koax a BNC), prostřední část je vyhrazena digitálním vstupům. Jeden AES, dva koaxy, optiku a dvojitý BNC konektor doplňuje ethernetové rozhraní (takže Upsampler je vlastně i streamer), je tu asynchronní USB pro spojení s počítačem a USB pro připojení datové paměti. Jsou tu i dva vstupy pro hodinový signál a jeden výstup.

Pointou tohoto komponentu je vzít digitální signál v jakékoliv formě a přepočítat ho dle nastavení na DXD (PCM 24 bit / 352,8 kHz nebo 384 kHz dle základního taktu), DSD (2,822 MHz nebo 5,644 Mhz), případně na standardní PCM 24 bit / 192 kHz. Velký důraz je tu kladen na obvod několikastupňový PLL systém hodin. I zde je použita Digital Processing Platform s možností aktualizace schopností. Softwarové vybavení umožňuje ovládání pomocí aplikace pro mobilní zařízení, platforma řeší i volbu jednoho z dvanácti dostupných digitálních filtrů.

Vivaldi DAC

Dalším komponentem systému je D/A převodník, opět s dvojitou vlnkou čelního panelu s prvky opět rozvrstvenými po horizontální ose panelu. Displej vlevo, pětice základních ovládacích tlačítek uprostřed a pěkně zpracovaný kruhový ovladač - DAC totiž má možnost regulovat výstupní úroveň a slouží zároveň jako digitální předzesilovač.

Na zadní straně jsou opět dva bloky konektorů a napájecí zásuvka. Menší blok hostí analogové výstupy - jsou tu jak symetrické XLR, tak nesymetrické RCA. V prostředním bloku jsou čtyři AES vstupy, dva koaxy, tři BNC, optika a USB pro spojení s počítačem. Časový signál může jít trojicí BNC konektorů dovnitř a jedním ven.

DAC stojí na velmi komplexní technologii Ring DAC v poslední generaci (s možností volby zpracování signálu v rychlosti 3 nebo 6 MHz), technika stojí na vlastním programu v FPGA čipech, využívají se tu DSP čipy a také kontrolní mikroprocesor. Veškeré programování se vyvíjí přímo v dCS. Zásadní je tedy nepoužití jakéhokoliv hotového řešení v jediném čipu, ale vytvoření zcela vlastní cesty zpracování signálu.

Šasi DAC opět zapadá do "věžičky" systému Vivaldi svou šířkou 44,4 cm a hloubkou 43,5 cm, výška tu je 15,1 cm a váha 16,2 kg, opět zejména díky bytelnému tělu z hliníku v leteckým standardu.

Samozřejmostí je, že DAC akceptuje PCM i DSD signál a to snad ve všech prakticky existujících rozlišeních - u PCM je to až 24 bit / 384 kHz a u DSD až DSD128, které je díky vlastnímu kódování dCS dostupné na většině konektorů. Vivaldi DAC také nativně podporuje plné MQA - vykreslení MQA signálu probíhá v plném režimu na taktu 768 kHz s minimálním modulačním šumem.

Na DACu můžete volit ze čtyř základních filtrů u PCM signálu (pro část frekvencí jsou k dispozici ještě dva další), pro DSD je k dispozici filtrů celkem pět. Důležité je, že jejich změna je opravdu slyšet (byť to není žádné obří drama) a můžete si tak výslednou charakteristiku docela zřetelně přizpůsobit.

Výrobce udává výjimečné technické parametry - šum pod úrovní -113 dB0 v pásmu 20 - 20 000 Hz apod. Všechno je pochopitelně navržené i vyrobené podle opravdu vysokých standardů - napájecí zdroje jsou oddělené pro digitální a analogovou část atd.

Vivaldi Master Clock

Poslední, ale pro dCS neméně důležitou součástí systému jsou také "hodiny", neboli generátor referenčního hodinového signálu pro synchronizaci všech zařízení v sestavě. A opět je to komponent v šasi z leteckého hliníku, opět má na čelním panelu dvojitou vlnku (a až když jsou všechny čtyři kusy pohromadě, tak oceníte to, že každý přístroj se "vlní" maličko jinak) a opět na displej v levé části navazují v horizontální ose srovnaná malá tlačítka, byť tady se jimi dá nastavit relativně málo.

Bezmála čtrnáct kilogramů vážící přístroj má opět základní rozměr 44,4 cm x 43,5 cm, výška je 12,6 cm.

Uvnitř se ukrývá sestava dvou krystalových oscilátorů s mikroprocesorem řízenou teplotní kompenzací a vícestupňovou regulací, systém je (stejně jako celý set Vivaldi) nastaven na "automatický" režim - pokud vše správně propojíte, sestava Vivaldi se jednoduše "srovná" podle svého. Výrobce si dal záležet hlavně na napájecím zdroji a jeho odolnosti na chyby v napájení.

Master Clock umí pracovat s frekvencemi 44,1, 48, 88,2, 96, 176,4 i 192 kHz. Přesnost je +/- 1 část z milionu, po teplotní stabilizaci v prostředí se má zlepšit "typicky na +/- 0,1 ppm". Následně této přesnosti hodiny dosáhnou vždy minutu po zapnutí, kdy se stabilizuje teplota.

Precizní 75 ohmové BNC konektory jsou v zadní části rozděleny do dvou skupin po čtyřech, každá skupina může pracovat s jinou frekvencí. Případně je tu i jeden BNC konektor pro referenční externí signál, kam lze poslat signál s taktem 1 MHz, 5 MHz nebo 10 MHz. Zlepšení přesnosti ale dosáhnete dle výrobce jen použitím signálu GPS nebo atomových hodin.

Celý systém jsme mohli poslouchat v pražském studiu Voix, kde ho primárně doprovázely reprosoustavy Kharma Exquisite Midi Grand s předzesilovačem P1000, monobloky MP1000 a kabely nejvyšší řady téhož výrobce. Porovnávali jsme ještě s dCS Rossini, měli jsme k dispozici i předzesilovače, stereo zesilovač a monobloky ze série Momentum od Dana D´Agostina, dCS Network Bridge či PS Audio DirectStream DAC a PS Audio DirectStream Memory Player či sloupky Kharma Elegance dB11-S.

Basovou linku "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14) vzal systém Vivaldi a dal jí nádherně samozřejmé okraje, špičkovou, dokonale přirozenou definici a artikulaci, která působí tak, jako kdyby nebylo na celém širém světě nic snazšího, než takhle dokonale čistě, sytě a autenticky vystihnou objem, barvu nebo délku tónu. Přehrávač zcela bez předvádění dokáže nabídnout ten mručící bas s veškerou parádou, se sílou a lehounkou vřelostí, díky které mizí i ty nejposlednější pocity přítomné techničnosti. Je to fantastický bas, který má všechny atributy právě tak, jak jsou zachyceny na nahrávce.

Hlas Sopie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939) nás hned v prvních momentech udivil svou celkovou čitelností a tím, jak i tady zní všechno s čistotou a bezbřehou samozřejmostí, která předefinovává výraz "nenuceně". Je to poklidná prezentace, také dotčená špetnou uvolněné vřelosti. Uhrančivé je až mikroskopické rozlišení - v jakékoliv kombinaci, v jaké Vivaldi hrál, se najednou objevily nuance doposud neslyšené, nebo neslyšené takhle samozřejmě a jasně. Každý miniaturní nádech zpěvačky, vlastně skoro až každý pohyb je tu cítit, vnímáte i abstraktní pocit z chvění vzduchu v okolí zpěvačky a prostor, v němž je nahrávka zachycená, všechny tyhle mikroskopické drobnůstky z nejzazších vrstev nahrávky dCS prezentuje s až děsivou "normálností" a vytváří zážitek bezmála skutečný v tom nejautentičtějším slova smyslu - limitem je v první řadě nahrávka, v druhé zbytek systému a najít takovou sestavu, kde by limitujícím faktorem byl právě systém Vivaldi se vám asi jen tak nepodaří.

Cinkot činelů v "Hello Dolly" Jeeryho Hermana a Dutch Swing College Band ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) měl dokonalý řád a vlastně tak přirozenou a neokatou samozřejmost, že si zprvu ani nevšimnete toho dokonalého prokreslení i těch nejmenších detailů. Najednou slyšíte paličku svištící při rozrážení zvuku před dopadem na činel, pak se objeví výbuch precizně kovového tónu a nakonec dozvuk, v němž je neskutečné množství nuancí. Objemem i velikostí není činel ani velký, ani zapadlý, je to jednoduše činel v prostoru a vzhledem k výjimečně autenticitě nahrávky je fascinující nevidět ty různé naprosto jasně fyzicky přítomné činely, které naprosto jasně sluchem vnímáte támhle, tuhle a pak zase támhle.

Je zvláštní, že systém dCS Vivaldi nehraje více "na tělo" - jeho zvuk je vlastně neskutečně uvolněný, klidný a přirozeně přesný, prakticky všechny ostatní zdroje signálu při srovnání vyznívají nuceněji a jaksi snaživě. Proto snad i dynamika, třeba jako u živých a výbušných perkusí v "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost), působí napřed tak nějak nenásilně, ale čím více posloucháte, tím více oceníte, jak přirozeně, rychle a bez omezení tóny zazní, jak přirozeně přehrávač umí vystihnout odstíny mezi dynamickou intenzitou jednotlivých úderů, ale všechno je to tak samozřejmé, dospělé a podané s takovým pocitem rezervy, že vám na tom nepřijde nic zvláštního - to je vlastně obecně největší síla systému Vivaldi, ta schopnost hrát naprosto, ale opravdu naprosto bez techničnosti.

V tom klidném, maličko jakoby vřelejším duchu podávaném zvuku s obrovským pocitem nadhledu vyznívají i ty sebemenší detaily s takovou nenuceností, že to vlastně ani nejde slovy popsat, protože popis se zdá být obyčejným. V Rutterově "Nativity Carol" ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) byl fascinující pocit toho, že v poslechovém prostoru je - navzdory fyzikální a dimenzionální nepravděpodobnosti - prostě kus kostela. Jste si tím jistí, protože jasně vnímáte, od jakých zdí a v jakých vzdálenostech přichází echo, prostě cítíte ten pocit, ale není to nějakým zdůrazněním, jen, jak se zdá, opravdu mimořádnou přesností rekonstrukce zvukových dat. Nebo sbor, který uprostřed vší té obří masy zvuku stojí, se skládá ze skutečně dokonale oddělených jednotlivců, což je až nadrealistický zážitek, umožněný mikrofony v blízkosti zpěváků. A přesto to působí hypnoticky věrohodným dojmem, ta absolutně perfektní srozumitelnost zpěvu, to skvělé odlišení barev hlasů jednotlivých zpěváků, to všechno je TO ONO, ta blízkost realitě bez překážek, ta autenticita, která podněcuje husí kůži. Tady je prostě opravdu všechno, co bylo na stříbrném kotoučku zachyceno.

Ona fantastická, maximalistická přesnost, s níž přehrávač (nebo tedy celý přehrávací systém) extrahuje data z disků, ústí mimo jiné v dokonalé podání prostoru díky obrovskému množství informací a to ještě k tomu informací zasazených k sobě precizně z pohledu času, fáze i všeho ostatního. Stingova velká "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10) do sebe skvěle zapadala ze všech úhlů pohledu, jako kdyby všechno bylo naprosto přesně tam, kde to být má. Scéna je široká a zasahuje až za ozvučnice reprosoustav, stejně tak se táhne dozadu za ně a pocitově i kousek dopředu, je velká, plná vzduchu a pojmy jako lokalizace nebo ohraničení nástrojů působí až nepatřičně, protože tady před vámi prostě stojí scéna plná přirozeně velkých nástrojů v dokonale přirozeném, přehledném rozložení ve všech osách a jediným limitem toho, jak jasně a pevně rozložené budou je to, co následuje za Vivaldi.

Nejpřekvapivějším rysem dCS Vivaldi (protože v této kategorii jde mluvit už jen o rysech, objektivní technická kvalita je mimořádná a daleko za úrovní "více než dostatečná") je ale rozhodně to, s jakým klidem a jemností podává jednu každou nahrávku. Třeba Smetanova "Má Vlast" v podání London Symphony Orchestra pro disk Bowers&Wilkins Society of Sound zněla tak jemně, tak hladce, tak prostá jakéhokoliv napětí, je měkce uvolněná, ale zároveň dokonale přirozená a přesvědčivá. Bez pnutí a snaživosti vynikají dynamické špičky, barvy nástrojů jsou autentické a hudba je organicky kompaktní, všechno je absolutně prosté jakékoliv nepříjemnosti a můžete si hudbou plout hodiny, hodiny a hodiny, aniž by uvadlo nadšení ze znovuobjevování vašich disků.

Je vlastně mimořádně těžké ve slovech předat zážitek, kterým poslech dCS Vivaldi je. Protože je vlastně i v reálu a se zkušenostmi těžké uvědomit si, jak MOC dobrý tenhle přehrávač je. Že s ohledem na absurdně vysokou cenovku očekáváte maximální úroveň, to je jaksi samo sebou - že dostanete perfektní zpracování, excelentní možnosti nastavení nebo nástroje, které vám otevřou jak hudbu z fyzických disků, tak ze sítě (ale kotoučky jsou, zdá se, pořád ještě o fous lepší, než "virtuální" jedničky a nuly), to je taky tak nějak očekávatelné od top modelu firmy s pověstí, kterou má dCS. Ale to, jak přirozeně, s jakou jistotou a s jakou dospělostí se systém Vivaldi propracuje od první do poslední vteřiny libovolné nahrávky, jak fantasticky dokáže přenést až k vašim uším i ty sebemenší detaily a to beze stopy zdůrazňování, to je krásné. Doslova krásné, protože každá skladba, každá nahrávka se stává zážitkem. Zvuk je překvapivě klidný ve své absolutní netechničnosti, je libozvučný a muzikální a vlastně se nedá pořádně popsat - co byste ale rozhodně měli udělat, to je jednou ho zažít. V klidu, pořádně. Protože takový zážitek se stane nenápadně, ale jasně ustavujícím momentem, který přepracuje vaše hodnoty a vnímání toho, co přirozená reprodukce může znamenat.

Kč 881 990,- - transport

Kč 500 990,- - upsampler

Kč 740 990,- - D/A převodník

Kč 352 990,- - master clock

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nelimitované možnosti digitálního světa

+ čistota a detail

+ možnosti nastavení a "doladění"

+ možnost ovládání přes aplikaci

+ vřelá přirozenost přednesu

+ krásné zpracování

+ kultivovanost nejvyšší úrovně

ZÁPORY

- opravdu, ale opravdu extrémní cena

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Voix | www.voix.cz 

DOVOZCE: Soundstyle | www.soundstyle.cz 

fSdílet

Tweet