Holandská značka Kharma byla založená Charlesem van Oosteruem už v roce 1982 a už v roce 1984 byla úplně první firmou, která použila pro konstrukci membrány keramiku. To není na v zásadě malou manufakturu úplně špatné - výrazný úspěch ale za značkou dorazil až na prahu 21. století, kdy doopravdy pronikla za hranice Holandska a Evropy. Už od svého založení ale firma dbala na to, aby byla jiná - mimo jiné třeba tím, že bude nabízet maximální luxus za nekompromisní ceny. A podle této filozofie funguje vlastně dodnes, kdy v portfoliu najdete už nejen reprosoustavy, ale i zesilovač, kabely, racky, napájecí řešení nebo dokonce sedačku a kompletní řešení místností. Prostě všechno pro náročného a movitého posluchače.

Přestože ve firemní nabídce najdete i jisté specialitky jako je stolní systém Butterfly nebo industriálně pojaté závěsné repro řady Matrix, opravdové klasické hi-fi (nebo spíše opravdový high-end) začíná až řadou Elegance.

Na jejím vrcholu trůní mohutný, podsaditý sloupek dB11-S - celá jeho ozvučnice se naklání dozadu a zhruba od poloviny výšky se láme a zužuje, což trochu zjemňuje celkovou robustnost. Skříň stojí na kovovém kříži, kdy masivní nožky s hroty vybíhají diagonálně do stran a zajišťují dokonalou stabilitu ozvučnic.

Velkou část zakloněné čelní stěny, vložené do bytelného těla, zabírají měniče - dva basové, středotónový a vysokotónový. Všechny jsou obkrouženy hliníkovými pásky. U spodní hrany je typový štítek. Další, tentokrát označující příslušnost k sérii Elegance, najdete na boku reprosoustav. Na zadní straně, na kovové desce opět vložené do masy skříně, pak vydechuje robustní kovový bassreflex. Pod ním jsou pak typicky provedené přípojné body Kharma - pod kryty se tu nachází dva páry trnů, sloužících výhradně pro připojení vidličkami, které se zafixují pomocí otočného prvku. Je to mimořádně nepraktické pro toho, kdo kabely zapojuje a mimořádně bezpečné a pevné spojení z jakéhokoliv jiného pohledu. Jednoduchou páčkou si pak volíte to, zda jste připojili jen jeden kabel, nebo vedete signál bi-wiringovým zapojením.

Celkově skutečně dýchá ze zpracování dB11-S elegance a kvalita, jen s lehkým podprahovým dojmem extravagance. Firma je nicméně známá tím, že ačkoliv se na první pohled soustředí na efekt, skrývá se pod ním i technologie - třeba kabinety jsou částečně vyrobeny z laminátu "Bullet Proof" s hustotou 1,25 g / cm3; jde o laminát, který díky tlumení na vnitřní straně a lakování na povrchu prý excelentně absorbuje vibrace.

O nejvyšší tóny se stará ze mřížkou ukrytá beryliová kopulka s průměrem 2,5 cm, vložené do mírně tvarované planžety. Střednímu pásmu patří reproduktor Omega 7, který si firma vyrábí ve vlastní režii. Počítačovou simulací optimalizovaná kónická membrána s průměrem sedmi palců je tvořena vybíranými uhlíkovými vlákny. Hudbu tvrdí dvojice desetipalcových hliníkových membrán.

Výrobce příliš neexhibuje s hlubším popisem technologií a materiálů, stejně jako příliš sdílný není ani u technických parametrů. Každopádně jisté je, že dB11-S jsou třípásmové, pracují ve frekvenčním rozsahu 21 - 30 000 Hz (bez udané tolerance), mají udávanou impedanci 4 ohmy a citlivost 89 dB / 2,83 V / m. Z tabulky fyzických proporcí vyčtete výšku 128,8 cm, šířku 46,9 cm a hloubku 79,4 cm, vše podpořené hmotností cca 80 kg.

Sloupky dB11-S jsme poslouchali v pražském showroomu Voix, kde je rozehrával systém Kharma Visionair s PS Audio DirectStream Memory Player a DirectStream DAC jako zdrojem signálu. Propojeno bylo kabely Kharma. Srovnávat jsme mohli se systémem dCS Vivaldi / Kharma Exquisite P1000 / Kharma Exquisite M1000 / Kharma Exquisite Midi Grand, ale také s PS Audio DirectStream Memory Player / PS Audio DirectStream DAC / D´Agostino Progression Pre / D´Agostino Progression Stereo / Wilson Audio Sasha DAW a dCS Rossini / D´Agostino HD Preamplifier / D´Agostino Progression Mono / Wilson Audio Alexx a dalšími systémy nejvyšších kategorií. Vše bylo podpořeno regenerátory proudu od PS Audio a propojeno kabely MIT.

Už velké, ale ještě ne nějak neskladně přebujelé sloupky s poměrně velkými měniči už slibují nějaký ten bas co do objemu, ale disciplína, konkrétnost a pevnost, s nimiž (a s až strojovou precizností) vykružují v Jonesově "No Sanctuary Here" ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14) vás stejně poměrně zaskočí i navzdory ceně. Je to sebevědomý, přesný, naprosto realisticky působící bas. Možná je ho dokonce v objemu méně, než byste čekali a rozhodně je ho méně, než je běžně zvykem, ale má fantastickou kontrolu, naprosto autenticky působící barevnost, je to zvuk utažený, precizně diferencovaný a mající impuls, který vás dokáže fyzicky pěkně citelně pošťouchnout. Je to bas v pravém slova smyslu audiofilský, nekomprimovaný, pevný a prostě a jednoduše nepřikrášlený.

Ona ryzí přesnost, konkrétnost a čistota v kombinaci s až nevzrušeným nadhledem je cítit i ve středním pásmu. V "How it feels" od Sophie Zelmani ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939) byl zvuk Elegance dB11-S tak disciplinovaný, tak konkrétně (a přitom ovšem nijak technicistně) analytický a tak samozřejmý ve své čistotě, že vlastně jediným ohromujícím atributem, který lze zvuku připsat je to, že žádné zásadní zkreslení či vlastní zabarvení nemá. Je to zvuk, který působí jako skvěle nazvučený amplifikovaný koncert, nezkrocený v energii, působivě čistý a bezprostřední v takové té transparentnosti, díky níž se hudba zbavuje pocitu reprodukovanosti.

Cinkot činelů v Hermanově "Hello Dolly" ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) byl opět výtečně organizovaný, beryllium hraje svižně, konkrétně a čistě, zvonivý zvuk činelů pěkně vynikne, ale neleze na nervy ani sebemenší stopou agresivity. Činely ševelí lehounce a samozřejmě, bez pocitu upozorňování na nějaké jednotlivosti, ale přesto čitelné a precizně kontrolované, přesné a hrdě samozřejmé. Znělost, barva, dlouhý dozvuk, vynikne prostě všechno, co nahrávka nabízí a opět je to prezentováno decentním, nenásilným, neuspěchaným způsobem.

Přes onu uspořádanost a nepřehnanost umí dát Elegance dB11-S najevo dynamiku nahrávek s jistotou, která je vlastní vyššímu high-endu a autorita a kontrola, patrné ze zvuku perkusí v "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost), řadí tyto reprosoustavy do kategorie opravdu dospělých. Ačkoliv na razanci a energii si rozhodně nelze stěžovat, Elegance dB11-S stále působí hlavně klidně a máte pocit, že se nikam nehoní, že se netlačí nějak dramaticky dopředu, ale že je to nezdivočele zralý, přirozený zvuk.

To platí také pro rozlišení -v "Nativity Carol" Johna Ruttera ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) to nehýří nuancemi, nelesknou se drobnosti a nemáte pocit, že se na vás valí hyperrealistický hologram. Naopak, hudba se rozprostře po prostoru jako homogenní celek s nádherně přirozenou přehledností, v celku prostém zdůrazňování (takže může ve srovnání s mnoha jinými high-endovými produkty působit až lehce ostýchavě) se to všechno prostě tak nějak nenuceně uspořádá do srozumitelného a autentického celku, do něhož se stačí zaposlouchat a slyšíte samozřejmě jeho hloubku a členitost, ale není vám podsouvána pod tlakem.

Podání prostoru hudební scény v moc pěkně nahrané "Englishman in New York" od Stinga ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10) bylo úžasné. Šířka i hloubka jsou fascinující, schopnost dát nástrojům proporce, těla i spoustu vzduchu kolem je působivá a to vše ještě s tím, že všechno je "zalajnované" tak jak má být, spořádanost vytváří trojdimenzionální zážitek s naprosto parádní přehledností, hodnou nekompromisního high-endu.

Oceníte pak dozajista i to, jak nenuceně, s jistotou profesionála a citem hudebníka zahrají Elegance dB11-S i orchestrální hudbu. Smetanova "Má Vlast" v podání London Symphony Orchestra pro záznam na disku "Bowers&Wilkins Society of Sound" byla krásně plynulá, prostá jakýchkoliv výstřelků nebo technických prvků poutajících pozornost, systém Kharma jako kdyby dokázal naprosto ustoupit do pozadí a nechat vyznít právě jen a pouze nahrávku samotnou, dokázal zprostředkovat její plynulost, bohatost a to neohromujícím, racionálně přirozeným způsobem, který možná musíte docenit až delším poslechem, ale stojí za to snažit se do něj proniknout, stejně jako stojí za to vínem se propít k pravdě na dně.

Rozpor mezi vnější zdobností (jakkoliv v tomto modelu ne tak okázalou, jako v jiných firemních kreacích) a efektností a zvukovou autentičností v puristicky audiofilském slova smyslu je skvěle patrný i u Elegance dB11-S a je to jedno z překvapení, které setkání se značkou Kharma přináší. Velké, ale stále ještě v reálném obývacím prostoru umístitelné sloupy nabízí "nekomprimovaný" hudební zážitek. Autentický v barvách, dynamice, detailu i holografii scény, autentický i v tom, že se dozvíte bez vytáček o limitech kdekoliv v řetězci, ale autentický i v tom, že nechává vyniknout kouzlo hudby, spíše než její technicistní brilanci, takže máte po chvíli poslechu pocit, že hudba se oddělí od reprosoustav a zůstává v prostoru bez strojovosti a bez překážek. Nás, upřímně, nepřestává Kharma pozitivně překvapovat, i když si Holanďané za své luxusní kreace umí bez skrupulí říct...

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních a akusticky upravenými stěnami, podlahou i stropem přímo od výrobce.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Přestože (i vzhledem k velikosti místnosti a relativní blízkosti rohu) vykazuje zvuk dB11-S mírný zdvih v oblasti kolem 40 Hz, v praxi se od 25 do 15 000 Hz vměstná do běžné tolerance +/- 3 dB, což je s ohledem na nepřehnaně obrovské rozměry působivé. Je fakt, že pod úhlem ztrácí tweeter energii už mety 7 kHz, takže bude patrně nutné pečlivě reprosoustavy umístit. V této cenové kategorii by už nároky měly být absolutní, ale dB11-S navzdory prvotnímu efektnímu dojmu z reprosoustav vykazují vlastně skvělé chování.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ani v oblasti impedanční křivky nejsou dB11-S nijak problematické. Sedlo naznačuje naladění bassreflexu na 25 Hz, reprosoustavy v celém průběhu zůstávají spořádaně nad hranicí 6 ohm a celá křivka je perfektně čistá, prostá jakýchkoliv záchvěvů nebo potenciálně problematických pasáží. Také elektrická fáze je perfektně čistá a nekomplikovaná, Elegance dB11-S budou v praxi nenáročnými partnery pro elektroniku.

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 1 170 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ energie a důraz

+ čistota a vyrovnanost

+ velký zvuk

+ minimální zabarvení zvuku

+ uklidněný, konkrétní zvuk s nadhledem

+ překvapivě blízko (teoretickému) audiofilskému ideálu

ZÁPORY

- je to okatě luxusní produkt i svou cenovkou

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Voix | www.voix.cz 

DOVOZCE: Soundstyle | www.soundstyle.cz 

fSdílet

Tweet