Během 26 let uplynulých od založení tehdy skromné one-man show Roberto Barletta a jeho XAVIAN prošli různými etapami, prozkoumali i dostupné segmenty, ale poslední dobou svou pozornost soustředí zejména na crème de la crème – tedy na krásné materiály, špičkové měniče, pečlivě volené komponenty a rukodělné provedení, kterým by se mohl inspirovat snad jakýkoliv další výrobce reprosoustav. Po oslavném sloupku Virtuosa Anniversario v limitované edici 50 párů přichází do znovuzrozené série XN první „běžný“ model – regálovky Medea (a vlastně skoro stejně působivý volitelný stojan k nim).

Na první pohled je jasné, že Medea čerpají z nově nastavených trendů řady XN, fakticky je ozvučnice „výkusem“ z modelu Virtuosa Anniversario. Přes vlastně shodné rozměry ale působí mohutněji, snad je to tím zvednutím od podlahy, kdy je masa takříkajíc víc na očích. Ozvučnici z tlustých MDF profilů dominuje zkosená geometrie čelního panelu s elegantními fazetami v oblasti kolem vysokotónového reproduktoru. Horní plocha míří v předozadním směru trošku dolů, boční stěny jsou rovnoběžné, ale už takovýto tvar zřetelně omezuje vznik nežádoucího vlnění v pracovní komoře středobasu – tu dále zpevňují vnitřní horizontální i vertikální rozpěry a energii zklidňuje kompozitní tlumení, mísící bitumen s různými tkaninami. Reproduktor vysokotónový má vlastní uzavřenou komoru, taktéž účinně tlumenou obdobným způsobem. Je tu tedy zajištěno, že energie středobasu nebude ovlivňovat pracovní komfort tweeteru.

Zastavme se ale zatím spíše na povrchu. XAVIAN u tohoto modelu používá nové laky, podtrhující pod svou sametovou matnou vrstvičkou krásně texturu a kresbu hezkých dřevěných dýh z ořešáku. Zpracování je úctyhodné, drží tradičně špičkovou firemní kvalitu. Pod dvěma reproduktory vpředu najdete atypický oválný bassreflex v orientaci „naležato“, kterýžto tvarovaný nátrubek z dřevitého materiálu vyrábí přímo ve firmě. V nejmenší ploše zadní je v obdobném tvaru prohlubeň, do níž se vešel zdobný typový štítek a jeden pár firemních reproterminálů. Vše k sobě esteticky sedí a kombinuje pohledné kovy s luxusně působícím dřevem.

Svou krátkou zmínku si tu zaslouží i dedikovaný, byť dost drahý dřevěný stojan, zvící antického sloupu nejen dekorem, ale i rozměry. Je nejen docela široký, ale hlavně i hluboký a ve své základně má matice M8 pro instalaci libovolných hrotů, nožiček nebo podložek podle povrchu či antivibračních nároků. Uvnitř naleznete komoru vysypanou poctivými 10 kg jemného písku. Podstava je dimenzována tak, aby bezešvě navazovala na spodní desku Medea – stojany mají výšku 57 cm, šířku 34 cm a hloubku 51 cm, přičemž každý kus váží 25,6 kg.

A nyní zpět k samotným reprosoustavám. Osazení vychází z Virtuosa Anniversario, absentuje tu pouze samostatný středotónový měnič. Tím nám zůstává výškáč Ellipticor o průměru 12 cm a středobas s šíří 22,2 cm a netypickou „curvilinear“ geometrií. Používaný český překlad „křivočarý“ není zrovna intuitivně vypovídající. Centrální prachovka je důvodu pevnosti a přesnosti integrální součástí povrchu.

Nahoře je hedvábná kalota, dole speciální papírová membrána. Shodné je použití neodymu v magnetickém systému a samozřejmě oválný tvar cívky, po kterém dostaly měniče jméno. Toto řešení s sebou nese nebývale přesné reakce, nízké zkreslení a vůbec všeobecně velmi vysoké kvality – stejně jako mnohonásobně vyšší cenu, srovnáme-li to s reproduktory běžného typu.

Taktéž frekvenční výhybka používá řešení, odvozené ze zkušeností použitých pro vývoj Virtuosa Anniversario a dbající na heslo, že komponentů má být co nejméně, ale ne méně, než je nutně potřeba. Sériové zapojení (proto tu není bi-wiring / bi-amping) používá pouhé tři ekvalizační komponenty, ani jeden z nich není kondenzátor a dělí měniče na úrovni 1 750 Hz. O to kvalitnější ale jednotlivé součástky jsou. Ne že by to byla revolučně nová myšlenka, podobně se k věci postavili už kdysi třeba konstruktéři Sonus faber u jejich Extrema z počátku 90. let. Tehdy stály 12 000 USD, tedy dnešních cca 26 900 USD, neboli něco přes 600 000,- Kč. To jen pro kontext...

Celkový frekvenční rozsah Medea sahá od 39 do 20 000 Hz (-3 dB), reprosoustavy mají impedanci 4 ohmy a citlivost je standardních 87 dB / 2,83 V / m.

Ze všeho výše zmíněného čtenář již jistě pochopil, že jde o docela velké reprosoustavy, pojďme to říci čísly. Šířka 34 cm je ještě poměrně běžná, výška 57 cm a hloubka 51 cm jsou už ale rozhodně ve světě regálovek nadstandard. Stejně jako váha 27,7 kg.

Poslech probíhal v showroomu výrobce s novou akustikou a designem, hrálo se celkem na třech systémech, zahrnujících zesilovače Riviera Labs Levante (pro plný, ale rychlý zvuk), Norma Revo IPA-140 (pro přesný a analytický přednes) a Brinkmann Marconi Mk II / Mono (pro tučný a barevný zvuk). Zdrojem byl Brinkmann Nyquist Mk II, k dispozici byl i Norma Revo DAC-2. Jako kabely se používaly XAVIAN Mondiale II a Aulos. K porovnání jsme mohli využít několik firemních modelů jako Quarta Evoluzione a další, ale primárně Virtuosa Anniversario.

Ačkoliv Virtuosa Anniversario díky svému objemu nabídly „hlubší“ pocit z Wassermanova kontrabasu v „Ballad of the Runaway Horse“ („Duets“ | 1988 | UMG Recordings | 00011105971225), reálně to byl mnohem menší rozdíl, než byste z porovnání sloup vs. regálovka čekali. Zbytek tak trochu už závisel na daném připojeném zesilovači a/nebo zdroji, jejichž charakter Medea stoprocentně reflektují. Ellipticor zcela jasně ukážou i tu sebemenší změnu v řetězci. Hluboké tóny jsou však pocitově velmi rychlé, naprosto precizně a zároveň absolutně netechnicky vykreslené. Zejména pocit napětí a rezonance strun je famózně autentický, váha solidní (byť další obecnou vlastností lehkých, rychlých membrán je také to, že nemají subjektivně takové „tělo“) a hlavně tu slyšíte každý odstín, každý pohyb. Energie proudí nesmírně snadno, super čistá a artikulovaná, oproti Virtuosa Anniversario o špetku tučnější. Ani v tak velkém prostoru se Medea neztratily.

Navzdory tomu, že Virtuosa Anniversario mají dedikovaný střeďák, tak Medea se prostě tak nějak ve středech poslouchají ještě lépe, snad je to kouzlem, které mívají umně sladěné dvoupásmové koncepce obecně. Hlas Jesse Merchanta ve „Stay on Your Knees“ z eponymního alba (2014 | No Other Records | NOT01) byl suverénně čistý a zaříznutý, přibarvený jen tím kterým zesilovačem, ale Medea zůstávají naprosto otevřené, transparentní a zvukovou signaturou reálně absentující. Nahrávka před vámi stojí jako nahá, pravdivá a pocitově úžasně konkrétní. Ta lehkost, skvostná rychlost a střelhbitá reakce na sebemenší nuanci jsou fascinující, výsledkem je totální bezprostřednost. Ellipticor je skutečně něco a Medea díky nim zásobuje posluchače uchvacující mírou detailů.

Také pěkně zblízka sejmuté činely v „Jubilee Street“ Nicka Cavea („Push the Sky Away“ | 2012 | Bad Seeds | BS001CD) byly famózně čisté, jen stěží si lze přát vyšší rozlišení. Je to zvuk čisťoučký, proniká k vám pouze charakter nahrávky, styl elektroniky, kabelů, prostě úplně všechno, co je před bednami. Ty samotné jsou ale maximálně jasné, zřetelné a přitom úplně netechnické. Každé pohlazení či ťuknutí paličkou, fantasticky prokreslené textury, všechno tu je. A to s elektrostatickou rychlostí, kombinovanou s tělem, které zase nejlépe umí dynamické měniče. Sebejistý, super responzivní zvuk je vtahující, přitom však úplně prostý jakékoliv agrese – tedy takové, kterou byste si nevnesli něčím jiným.

Na to, že „Puente de los Orfebre“ Vicente Amiga („Memoria de los Sentidos“ | 2017 | SONY | 886446085975) je čisťoučkým záznamem, točícím se hlavně kolem jeho akustické kytary, nabízí famózní dynamiku. Tlesknutí, lusknutí a různé rány mají ale úchvatnou bezprostřednost, zvuk je okamžitý, tak jak každý zvuk doslova vystřelí, tak také zastaví, definici je parádně precizní. Jestli se někdy fráze „jako šlehnutí bičem“ hodila k popisu zvuku, tak zde. A ta pevnost! Chápeme-li dynamiku ne jako „masivnost“, ale skutečně jako rychlost a schopnost ukázat nástup tónu a jeho utichnutí s náležitou svižností, tak Medea a měniče Ellipticor excelují. Pravda, Medea má spíše štíhlejší zvuk, ne mohutnou váhu, ale fyzický důraz je výtečný. Když zvuk „nezpomalíte“ někde po cestě, dostanete obdivuhodnou dynamiku v parádně pevné formě.

Medea jsou také vlastní otevřenost a upřímnost, ty definující jejich charakter – a přesto „All My Friends“ Amose Lee („Amos Lee“ | 2005 | Blue Note | 00724359735054) nezněla ani okrajově studeně nebo s nějakým odstupem. Analytičnost vnášela třeba Norma, to je pravda, ale nijak nepříjemně. Medea jsou proměnlivé jako chameleon, plně přenáší zvukové vlastnosti řetězce. Hudba byla ale vždy skvěle čistá, prezentovaná v nadprůměrně velkém formátu a precizně, zároveň však zcela uvolněně soustředěná. V celém svém rozsahu jsou reprosoustavy skálopevné, naprosto sebejisté a fantasticky organizované, jako kdyby neexistovalo žádné zkreslení nebo i ten nejmenší náznak opony. Jsou mnohé špičkové sestavy s excelentní detailností, téměř u každé to je ale provázeno jistou tvrdostí, i kdyby jen náznakem – tady ale ne, Ellipticor jsou skutečným etalonem přirozenosti a živoucnosti.

Z pohledu potřeby usazení v prostoru a natočení se jeví Medea bezproblémové, ačkoliv nejlepší je nasměrovat je pokud možno v přímé ose na sebe, tam se prostor jeví nejzaostřenější. „Fragt“ jazzového dua klávesy + bicí Svaneborg Kardyb („Over Tage“ | 2023 | Gondwana Records | 395068) byla v místnosti patrná v nadstandardně velikém „nekomprimovaném“ formátu, scéna působila až „jednobodově“ konkrétní a koherentní (ve smyslu reprodukce, kterou z tohoto pohledu nabízí bodový zdroj zvuku). Je to ukázková stereofonie, všude je pořádek, zvuky jsou lokalizované naprosto snadno a tak jak umí Ellipticor ukázat nejjemnější obměny v sestavě, tak zobrazují i zvuky posazené přesně ve všech třech osách s až holografickou realističností, kdy výsledek definuje potenciál mixu. Medea jsou zcela transparentní.

Nahrávka „Que Sera Sera“ (Pixies | „You’re So Impatient“ | 2024 | Warner Music | 4099964058789) rozhodně není audiofilská, nese snadno slyšitelné známky komprese a přesto i takový materiál působí přes Medea libě poslouchatelný, prostě zábavný, protože jako kdyby v cestě nestál řetězec. Jste to jen vy a hudba, možná ne dokonalá, dokonce i upřímně načrtnutá včetně oněch problémů, ale přesto pěkná a záživná. Prostě a jednoduše, cokoliv do Medea pustíte, to kultivovaně dostanete. Medea, respektive Ellipticor, zvládají udržet formu i potichoučku (jen v úplně nejnižším šepotu už ztrácí plnost, ač i tady je zřetelné rozlišení a pořádek), nahlas jsou ochotné jít tak, že rozdíl je skutečně jen v úrovni akustického tlaku – jistota, kontrola, otevřenost a transparentnost jsou obdivuhodně neměnné.

Zdá se, že sázka na nejnovější generaci měničů Ellipticor je nutně volba úspěchu. Po krásných Virtuosa Anniversario XAVIAN postavil kompaktní (ačkoliv na poměry dvoupásmových regálovek stále odvážně velké) Medea a ty se snad poslouchají ještě lépe. Snad je to ještě jednodušší výhybkou a „bodovějším“ vyzařováním, ale je to úchvatně otevřený, čistý, fantastický detailní, hlavně ale ultimativně rychlý a konkrétní zvuk. Spolu s perfektní transparentností dostanete prostě to, co do Medea pustíte, snad jen s výjimkou nejnižší oktávy. Ellipticor také nejsou „masité“, o to živěji a bezprostředněji ale hudba působí. Možná si říkáte, že tři sta tisíc za stojanový model s dvěma měniči je hodně, ale když vezmete v potaz robustní ozvučnici, super drahé reproduktory a hlavně snad až bezkonkurenční zvukové výkony Ellipticorů, máte před sebou fascinující teleport, vedoucí do nitra hudby, v níž je pak slyšet možná úplně všechno. XAVIAN Medea jsou perličkou nejen českého, ale i světového high-endu. Bravo!

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, kompozitními tlumícími panely vlastní výroby XAVIAN, několika těžkými a rozměrnými závěsy a nově provedenou esteticko-akustickou úpravou stěn a podlahy.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Je vidět, že cílem nebylo dosažení „monitorové“ neutrálnosti, ale poslechově zábavné preferenční křivky, která i podle výzkumů většinou odpovídá rozdílu cca 10 dB mezi nejvyšším basovým bodem a nejzazšími výškami. Pomineme-li vliv místnosti, tak je cíl zjevně splněn. Hrát ve velkém prostoru začínaly Medea někde kolem 40 Hz, což odpovídá i měničům Ellipticor, které nejsou úplně „subwooferové“. Veskrze jde o zvuk laděný, ale bezproblémově a se záměrem potěšit co nejširší okruh uší. Frekvenční odpověď je prostá excesů.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Minimální vertikální směrovost je úžasnou vlastností Ellipticorů, podpořených promyšleným tvarem a sklonem čelní desky. Výborný výsledek.

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Mřížka díky svým zaobleným vnitřním okrajům kolem měničů samozřejmě stále interferuje s výškami, ale výrazně méně, než je obvyklé. V zásadě i může zůstat při poslechu nasazena, pokud takový vzhled preferujete.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

I tady je znát celkové záměrné ladění, stejně jako nevyhnutelný vliv místnosti. Na druhou stranu právě ten a nové akustické úpravy nechávají vyniknout bas ještě hlouběji, v poslechovém křesle je přítomná využitelná energie už kolem 30 Hz. Dokonce i pokles výšek je výrazně menší – Medea (potažmo Ellipticor) prostě nejsou laděné na měření z metru, ale na poslech v reálné vzdálenosti.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Velmi jednoduchá frekvenční výhybka jen v jediném bodě těsně protne linii 5 ohmů, jinak se drží nad ní, formálně by tak Medea klidně mohly být 6 ohmové. Křivka je naprosto čistá, ladící kmitočet leží kolem 38 Hz a není tu jediná stopa po nějakém artefaktu, rezonanci či čemkoliv dalším. Precizní je také elektrická fáze a díky podobě obou těchto veličin nebudou Medea žádnou zátěží pro zesilovač včetně elektronek.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 299 990,-

Kč 79 990,- - dedikované stojany

Kč 7 990,- - krycí mřížky

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

KLADY

+ odvážný a atraktivní koncept

+ tradičně nádherné řemeslné zpracování

+ barevný zvuk s prvoligovou přesností

+ na (velmi relativně) kompaktní reprosoustavy bohatý bas, byť pochopitelně bez nejhlubší oktávy

+ špičkové rozlišení měničů Ellipticor

+ téměř holografický prostor

+ transparentnost, s níž ukazuje elektroniku i nahrávky, aniž by to bylo únavné

+ v zásadě snadné rozehrávání i s „pár Watty“

+ štřelhbité reakce a obrovský pocit rychlosti

ZÁPORY

- cena je vyšší, nicméně na světě jsou rozhodně stále i o dost finančně náročnější výrobci a jejich výrobky nehrají takhle

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: XAVIAN | www.xavian.cz | https://eshop.xavian.cz