Něco málo o značce GoldenEar jste si mohli přečíst třeba v rozhovoru s jejím zakladatelem Sandy Grossem. Opakování je však matka moudrosti, tedy znovu. Jde o třetí firmu zmíněného muže, jeho předchozí destinace v Polk Audio a Definitive Technology dosáhly (zejména v USA) skutečně impresivních úspěchů, zámořské kritiky chválou nešetří ani u GoldenEar. Tak jako předchozí, i GoldenEar cílí na co nejvíce za co nejméně. Jinými slovy, Sandy Gross chce nabídnout mnoho zvuku ve vysoké kvalitě v nejen malých rozměrech, ale i finančně rozumných sférách.
Měli jsme možnost vyzkoušet si druhý nejzákladnější firemní model určený audiofilům, regálové reprosoustavy AON 3. Jde o malé, do tvaru pyramidy vystavěné regálové reprosoustavy, z nichž v běžném životě uvidíte v podstatě jen černou průzvučnou látku, do které jsou zabaleny v podstatě celé. Podstava je plastiková, stejně jako jakási nacvakávací "čepička" v zadní části horní stěny; pod ní najdete uzlík, který vám umožní v případě nutnosti látku sundat. Vzhledem k tomu, že strany k sobě svírají různé úhly a horní stěna je vypouklá, uvnitř se minimalizuje vznik stojatého vlnění.
AON 3 patří svými rozměry ke spíše středně velkým reprosoustavám, ostatně Sandy Gross se, jak jsme říkali, snaží zůstat rozměrově při zemi - měří cca 23 x 28 x 35,5 cm (š x h x v). Váha pod hranicí 7 kg je spíše průměrná, AON 3 nejsou žádné robustní kousky a jejich MDF ozvučnice svou tloušťkou a pevností nevybočuje ze standardů třídy. Z těch nevybočuje ani jeden pár mírně směrem vzhůru uložených reproduktorových terminálů, do kterých schováte snadno holý vodič, banánky i lopatk.
Pod látkou najdete dvoupásmovou konstrukci, o výšky se stará páskový tweeter, o středy a basy klasický měnič, společně vyplňují téměř celou přední část, byť lehce atypicky je nad tweeterem více místa než pod středobasem, jako kdyby AON 3 měly jakousi "půdní vestavbu" oproti firemním sourozencům s dvojkou v názvu. Estetika je ale schovaná za změnou látkou, díky které se stanou velmi nenápadnou součástí interiéru.
Co je zajímavé, to jsou obě boční stěny. Respektive ne stěny samotné, ale skutečnost, že minimálně polovinu jejich objemu zabírají ploché membrány kulatých pasivních zářičů. Ty jsou navíc umístěny přesně proti sobě a díky svému vyváženému chodu pomáhají eliminovat nadbytečné rezonance, které by nízké tóny v kabinetu mohly vyvolat. Právě použití štědře dimenzovaných ploch pasivních zářičů bylo charakteristické i pro starší práce Sandyho Grosse.
Oba použité aktivní měniče jsou zajímavé. Středobas je poměrně typický, má kónickou membránu a pochází přímo z vývojového oddělení GoldenEar. Je ale naopak hodně atypický použitím středového "trnu" s výraznými "křidélky" - jeho délka a zvolený tvar výrazně ovlivňují šíření frekvencí směrem do stran. Měnič je usazen v litém koši na poměrně výrazném, měkkém závěsu. Membrána má průměr 18 cm, o konkrétních materiálech a technologiích ale výrobce mlčí. Basový rozsah tlačí do hlubších sfér ještě dva protilehlé pasivní zářiče s plochými, tvrdými membránami a mohutnými závěsy - hrají prý podobně jako dobře vyladěný koncept transmission line. O výšky se stará skládaný kovový pásek, který si firma také vyvíjí a vyrábí sama. Pohání jej sada silných neodymiových magnetů.
Díky této sadě měničů umí i relativně kompaktní reprosoustavy zahrát již od 38 Hz, pásek pak neohroženě stoupá k 35 000 Hz. Výrobce neuvádí toleranční pásmo. Osmiohmová impedance asi ničím nepřekvapí, výrobce naladil AON 3 směrem k vysoké citlivosti, 90 dB je obecně již vyšší hodnota. V GoldenEar doporučují minimální výkon zesilovače 10 Watt, takže budou hrát v podstatě s čímkoliv, na druhou stranu prý unesou i 250 Wattů, což je docela výrazná hodnota.
GoldenEar AON 3 jsme poslouchali jak se sestavou Naim Nait XS / CD5si, tak s Cambridge CXA80 / CXN / CXC, chvíli i s Audionet PRE G2 / MAX, Primare PRE60 / A60, Rogue Audio RP-5 / M-180 nebo T+A PA 2000 R / MP 2000 R. Zdrojem signálu jim byl ještě ASUS Xonar Essence One MUSES MK II nebo soulution 746. Srovnávali jsme s Harbeth Monitor 30, Sonus Faber Venere 1.5, Sonus Faber Chameleon B, Audiovector SR 6 Avantgarde Arreté, GoldenEar Triton Three nebo Xavian Perla. Napájení zajišťovaly kabely MIT či AudioArt, stejně tak filtry GigaWatt a ProPower. Signálové kabely nesly též značky MIT a AudioArt, ale primárně byly zapojeny TelluriumQ řad Black a Silver.
AON 3 vcelku šikovně svým tvarem a kompletním zakrytím v látce maskují své tvary, nepatří úplně k malým regálovkám, ale zase nejsou nijak obrovské. Přesto basy vyzařuje poměrně velká plocha membrán, takže spodních oktáv rozhodně na dané rozměry nebylo objemově málo. Kontrabas v "Nemesis" Dave Holland Quartet ("Extensions" | 2008 | ECM | ECM 1410) tak sice nešel do své úplně realistické hloubky, přesto byl už dost plný a hlavně se basové frekvence umí prosadit, mají dost energie. Spodek není utažený a suchý, spíše trochu uvolněný, příjemně měkký a kulatý.
Malé GoldenEar podaly hlas Renée Fleming v "Endlessly" z "Dark Hope" (2010 | Mercury | 2739699) lehce zvětšený, ale pěkně zaostřený, hutný a v trochu temnějším hávu. Sykavky k vám reprosoustavy pošlou napřímo, nikoliv však agresivně, hlas jako celek je ovšem velice hezký, zní vzdušně a čistě, ale nesnaží se nijak okouzlovat hebkostí či barevností. Naopak - podání je přesné, nepřehnané, realistické, kterémužto dojmu napomáhá i velmi slušné rozlišení. Vokál už má svou hloubku a váhu, přirozeně dominuje nad instrumenty a je tak nějak samozřejmý.
Páskový tweeter odvádí svou práci výborně, zejména z pohledu rychlosti čistoty, vynikající je i dojem svázanosti se středobasovou částí frekvenčního pásma, jen při velkém soustředění poznáte trochu tenčí podání s lehce menším důrazem, které odlišuje většinu pásků od většiny kalotových výškáčů klasického typu. Ťuknutí do vibrafonu je, jak bylo řečeno, o něco tenčí, ale zase konkrétní, až étericky lehké a zůstává ve vzduchu několik vteřin a doznívá pěkně pozvolně. Přes výraznost a znělost netrpí pásek žádnou nacinkaností nebo tvrdostí, naopak je atypicky jemný a klidný. Tak jako mnoho páskových tweeterů, i tento umí výborně trefit kovový nádech jak u vibrafonu, tak u činelu.
Na malé regály z ještě rozumně zaplatitelných sfér nás GoldenEar AON 3 překvapily nejvíce svým dynamickým potenciálem. Je v nich sice cítit trochu takového toho amerického přístupu (velké, syté, energické,...), ale přesto mají i určitou porci evropské zvukově kultivovanosti a kontroly. Dynamické špičky v Berliozově "Fantastické symfonii, op. 14" v podání RSO Frankfurt pod taktovkou Eliahu Inbala jsou na poměry třídy a velikosti reprosoustav zvládnuté velmi suverénně, přednes je plný, ale přitom rychlý a ne těžký. Nejspíše najdete i nějaké důraznější reprosoustavy, AON 3 působí co do energie slušně a hudba je dobře zvládnutá.
Rozlišení je přirozeně nenásilné, zvuk neexhibuje a nezdůrazňuje, působí jemňoučce. Rutterova "Nativity Carol" ("Reference Recordings First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) měla citelný impuls v nízkých polohách varhan na pozadí, stejně jako reprosoustavy dokázaly rozlišit i jemnosti ve sborovém zpěvu. Bylo znát, že nejde o jakousi jednolitou vokální hmotu, hlasů bylo hodně, byť nemáte pocit, že můžete lokalizovat jednoho každého zpěváka. I přesto je slovům ale dobře rozumět. Pokud chcete slyšet i jemnůstky z pozadí nahrávky nebo třeba odrazy chrámového prostoru, musíte se hodně soustředit, jsou přeci jen tišší a zasunuté trochu vzadu. Přednes je nicméně propojený a soudržný.
AON 3 jsou vybaveny páskovým tweeterem, který má v mnoha aplikacích tendenci ke směrovosti, ale u těchto GoldenEar vám vlastně ani nepřijde na mysl, že by poslech byl nějak omezený. Možná i proto jsou reprosoustavy zahaleny do neprůhledného plátna, abyste se nenechali ovlivnit předsudky a stereotypy. Reprosoustavám GoldenEar je vlastně až trochu jedno, jak a kam je postavíte, jsou velice nenáročné, vlastně je i trochu jedno, jestli jsou blízko u stěny a podobně. Lokalizace vokálu a nástrojů v "Besame Mucho" Waltera Puschniga a Lindy Sharrock z "Late Night Show Pt. II" byla nenásilná, až monitorová, prostor vzdušný a hlavně pocitově lehký a spojitý, hudební dění už se pocitově docela vymaňuje z ozvučnic. Na danou cenovou třídu je šířka a hloubka prostoru excelentní. Hudební scéna působí konkrétně a "hmotně".
GoldenEar AON 3 mají ve svých genech takovou tu americkou šťavnatost a zábavnost, přitom však jsou poevropštěné, kultivovanější a zbytečně nerozmáchnuté. Díky tomu je Gilmourova "Take a breath" z "On And Island" (2006 | EMI | 0946 3 55695 2 0) rytmická, energická a má švih, není to přímočarý tah na branku, ale spíš vyklidněné plynutí. Ostřeji nahrané sykavky jsou také docela explicitní, ale opět ne škřípavé a obtěžující.
Sandy Gross si zjevně za svou kariéru ujasnil co umí, co neumí, co funguje, co nefunguje a jak to sladit. Jeho AON 3 z nejnovějšího projektu GoldenEar jsou kompaktní regálovky s velkým, energickým zvukem (který evokuje jejich zaoceánský původ), zjemněné velmi klidným a přitom čistým, rychlým, přesným a lehkým zvukem tweeteru, který svou kultivovaností přidává do přednesu jakýsi kontinentální nádech. Vizuálně nejsou AON 3 žádný zázrak, rozhodně se nestanou dominantou vašeho pokoje, díky kompletnímu zakrytí látkou jsou naopak velice nenápadné. Možná je to i lepší, vykukující plastové části respektují spíše americké estetické standardy, než ty místní. Nicméně zase jsou díky tomu reprosoustavy v akceptovatelné cenové hladině a své peníze rozhodně investujete do zvuku. Hledáte-li tak plný, živý zvuk s nadhledem, zvuk působící zejména vespod větším dojmem, než by naznačoval litrový objem, pak určitě dejte GoldenEar AON 3 šanci. Mají víc než dobrý poměr ceny a výkonu a jsou to zábavné allroundery.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Až na trochu zvláštní propad na úrovni 130 Hz a mírný propad kolem 4 kHz se dá frekvenční křivka označit za vyrovnanou. Ani páskový tweeter není energicky nad zbytkem pásma. Slibovaný nástup na úrovni 38 Hz platí pro toleranční rozsah odhadem +/- 6 dB. I tak jde ale o rozhodně nadprůměrný výkon, vezmeme-li v potaz nevelké rozměry reprosoustav.
Impedanční křivka je poměrně divoká, alespoň že AON 3 nepadají pod 3 Ohmovou impedanci, byť se jí na 200 Hz dotýkají. Stabilní elektronika bude dobrým nápadem.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]
Kč 32 980,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ allroundery
+ plný bas z malého rozměru
+ výborný prostor a nenáročnost usazení
+ páskový tweeter je příjemně kultivovaný
+ dynamika
ZÁPORY
- nejsou to zrovna ozdoby prostoru
- ač klidný, tweeter s ostrou elektronikou získává přeci jen docela říz
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: SoundStyle | www.soundstyle.cz
