Český výrobce AQ (neboli Acoustique Quality) je na prahu svých třicátých narozenin a pod tímto jménem vzniká v moravské Července široká škála reprosoustav, od těch až neuvěřitelně dostupných po modely s komplikovanými konstrukcemi a high-endovými ambicemi. Blíže k první zmíněné skupině patří série se zažitým názvem Labrador, do které nedávno přibyly nové modely, mezi nimi i velmi kompaktní regálovky s přídomkem 39.

Reprosoustavy mají poměrně výrazně technicistní tvar díky lichoběžníkové základně a jako břitva ostrým hranám, minimálně ve verzi s opravdu pěknou ořechovou dýhou, kterou jsme měli možnost vyzkoušet, vypadají k světu. Jejich koncepce je „všechno vpředu“, tedy jak oba reproduktory, tak bassreflex se nacházejí na čelní stěně.

Na úzký prostor stěny zadní se vešla klasická plastová vanička s dvěma páry reproduktorových terminálů pro možnost bi-ampingu / bi-wiringu, nakloněných poměrně výrazně směrem vzhůru. Terminály jsou bytelné, snad jen pro případnou práci s holým vodičem mohou být přeci jen trochu blízko u sebe.

Ač to není většinou předmětem recenze, zde stojí za to zmínit krycí mřížku – ta drží na magnetech a nezakrývá celou šíři čela. Jednak tím vyniknou po obou stranách proužky oné pěkné dýhy v matném laku, jednak ale uvidíte i poměrně výrazný nápis Acoustique Quality, vyvedený ve svislici u levé hrany ozvučnice, kde tvoří neobvyklý dekorační prvek.

Ozvučnice je zhotovená z osvědčených MDF panelů, její tvar pak minimalizuje souběžné plochy, což prospívá snaze o minimalizaci stojatého vlnění ve vnitřním šestilitrovém pracovním prostoru.

Pro vysoké tóny zvolili v AQ tweeter značky Vifa s průměrem textilní kaloty 1“ a vnitřním chlazením pomocí ferrofluidu. Středy a basy vyzařuje 5“ membrána ze sklených vláken, která pracuje v reproduktoru značky Scan-Speak.

Frekvenční výhybka má filtry druhého řádu se strmostí filtrů 12 dB a je umístěna na panelu, přičemž součástky jsou na ní pájeny za tepla metodou D2D, neboli „od součástky k součástce“.

AQ udávají u Labrador 39 frekvenční odezvu v pásmu 45 – 30 000 Hz (+/- 3 dB), označují model jako osmiohmový a jeho charakteristická citlivost by měla dosahovat 87 dB / W / m. Ještě jsme neřekli, co konkrétně představuje označení „kompaktní regálovky“ – maximální šířka je 18 cm (vzadu 11,5 cm), výška je 38 cm a hloubka 26 cm, přičemž celé reprosoustavy váží 7,1 kg.

Labrador 39 jsme poslouchali v hlavní redakční sestavě místo Xavian Quarta Evoluzione a to na OPPO UDP-205 / Métronome DSc1 / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR / GMG Power Harmonic Hammer 3000P s kabeláží Nordost Heimdall 2. Poslouchali jsme ale také s Cambridge CXA81 a Cambridge CXC místo Fischer & Fischer SN-70 nebo krátce i v nearfield sestavě místo KEF LS50 Meta, kde malé AQ rozhýbával systém RME ADI-2 DAC FS / Emotiva XSP-1 / Emotiva XPA-DR2. Vždy a všude je centrem hudebního dění systém Roon.

Basová složka (ať už baskytara nebo spodní oktávy klavíru) v „Never Felt Less Like Dancing“ od Katie Melua („Ketevan“ | 2013 | Dramatico | DRAMCD0095) měly pochopitelná omezení, která očekáváte u tak malé a vlastně dostupné reprosoustavy, ale nutno přiznat, že Labrador 39 působí ochotněji a snaživěji a limity tak zdaleka nejsou tak výrazné, jak byste čekali. Navíc je bas celkově docela pevný a soustředěný, takže je tu už náznak skutečných hloubek. Bas i při vyšší hlasitosti navíc funguje kultivovaně a nabízí dobrou čitelnost, celkově je to kvalita ve třídě „pod dvacet“ nebývale prémiová.

Labrador 39 jsou vlastně velmi transparentní, hlasy sboristů z Chapelle du Roi v Tallisově „Gloria“ („The Complete Works“ | 2004 | Brilliant | 93612) měly hezkou formu a docela snadnou čitelnost, zněly s lehkostí a takovou jakousi energickou chutí. Dobrá transparentnost se snoubí s pevností a pocitem detailnosti ve více než dobrém standardu v rámci své váhové třídy. Hlasový rozsah je pak integrální součástí reprodukce, netlačí se kupředu a není nijak zvýrazňovaný.

Nejvyšší frekvence z „The Red One“ Pata Mehtenyho a Johna Scofielda („I Can See Your House from Here“ | 1994 | Blue Note | 7243 8 27765 2 9) zněly také jaksi lehce a svižně, byly znělé, ale pocitově „nedobarvované“. Tóny nejsou nejdelší, stejně jako rozlišení je to ale kvalita víc než přiměřená úrovni reprosoustav. Nejvyšší konec pásma nemá ani tendenci být až příliš umírněný, ani příliš exponovaný.

Ocenit musíme pevnost, s jakou se Labrador 39 za dané peníze zhostil dynamických kontrastů v Cheskyho „Ben’s Farm in Vermont“ („The Ultimate Headphone Demonstration Disc“ | 2014 | Chesky Records | JD361). Můžete hrát i dosti nahlas, aniž byste měli pocit, že reprosoustavy tlačíte nezdravě blízko jejich limitům, ba naopak jim vlastně alespoň střední a vyšší hlasitosti od takových 80 dB akustického tlaku vlastně dost sluší, jejich živost se tam ještě o kousek víc probudí. Dokonce už bylo cítit i náznak síly gradujícího orchestru, byť plně si efekt užijete hlavně v menších místnostech. Spíš než makrodynamickou mohutnost pak doceníte pevnost a důraz v dobrých proporcích.

V árii „Fuori il danaro!“ z Pucciniho „La Bohéma“ (Georg Solti / LSO / John Alldis Choir | 1988 | BMG | 74321 39496 2) bylo cítit, že navzdory přímému, vyrovnanému a energickému ladění nejsou Labrador 39 minimonitory zaměřené na nejkrajnější nuance, přesto to co vám nabídnou, to nabídnou v čistém a velmi dobře čitelném balení. Oproti jiným je znát, že třeba žesťová sekce se zdá být trochu více v pozadí, podobně jako u vokálů to není efekt zapadlosti, ale „ne až takové vytaženosti“ či jak bychom to mohli správně popsat. Nadstandardní je pak pocit celkové konkrétnosti reprodukce.

Prostor hudební scény v Elgarově „Violin Concerto in B Minor, op. 61“ v podání Hilary Hahn (Sir Colin Davis / LSO | 2004 | Deutsche Grammophon | 028947487326) možná nebyl nějak extrémně široký, ale byl posazený za reprosoustavami a velmi důstojně přehledný, rozložení nástrojových sekcí v pravolevé ose bylo prostě dobré a hlavní housle byly zřetelně před orchestrem. I v tomto aspektu tak Labrador 39 fungují dobře.

U nedokonalých nahrávek, jako je „Hymn“ od Ultravox („Dancing with the Tears in My Eyes“ | 1997 | EMI Gold | 724385513220) se snadno může stát, že zvukový projev sklouzne až k nepatrně suššímu stylu, což samozřejmě lze přičíst pečlivě vyrovnané frekvenční odezvě a jistému limitu v objemu rytmotvorného basového základu. Na druhou stranu se dá říct, že co jim dáte, to také dostanete, zvuk nese charakteristické stopy letitého firemního směřování a vydobude si v dané třídě rozhodně čest energií i důrazem.

Kompaktní regálové reprosoustavy AQ Labrador 39 jsou moderní, čistě a kompetentně vystřižené reprosoustavy, které v dostupné třídě nabízí primárně autenticitu (tedy rozumějte vyrovnanou frekvenční odpověď) s dokořeněním pomocí nadstandardní energie, pevnosti a důraznosti. Atraktivní je rozhodně také moderní designové pojetí s pěknou dýhou a vůbec v rámci dané cenové hladiny celkově dobře (vlastně výtečně) fungující technika. Pokud tak chcete vědět, jak hraje váš řetězec a vaše nahrávky a líbí se vám pravdivost (naštěstí bez únavné přílišné přímosti), pak Labrador 39 představují zajímavou volbu a ještě k tomu z domácí produkce.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Je vidět, že se AQ drží svého „firemního ladění“, tedy neutrální vyrovnanosti. Zajímavé je, že malé reprosoustavy začínají hrát od cca 50 Hz, jakkoliv pásmo mezi 50 a 100 Hz je o něco méně prezentní, než 100 Hz a výše. V reálu působí o špetku vyrovnaněji reprosoustavy v situaci, kdy nemíří přímo na posluchače, fakticky jsou to ale jen drobné variace a Labbrador 39 vám dají dost svobody v umisťování.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Je vidět, že optimální je držet se uchem víceméně v ose tweeteru nebo případně kousek nad ní.

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Na grafu je vidět velmi dobře zvládnuté naladění jednotlivých reproduktorů, snad jen rezonance bassreflexu (nijak neběžná nejen v této ceně) zasahuje kolem 1 kHz až do reálné frekvenční odezvy jako maličký hrb. V reálu ale nepůjde o zřetelný problém.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zhruba od 150 Hz je celkové zkreslení reprosoustav naprosto v normě a velmi nízké, pod touto úrovní nicméně trochu stoupá a třeba na 50 Hz už je cca 3,8%. Stále to není tolik, aby to bylo reálně slyšet, ale je vyšší než obvyklé.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (zelená) harmonickou

Jak je vidět z podrobnějšího grafu, většinu zkreslení tvoří druhá harmonická, kterou mnozí považují za „líbivou“.

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo mezi prvními poměrně vysokými peaky naznačuje ladění bassreflexu na cca 53 Hz, i přes pokles na nejvyšších frekvencích mají Labrador 39 nárok na označení jako osmiohmové. Průběh křivky je v zásadě nekomplikovaný. Na 420 Hz je vidět nepatrný záchvěv rezonance, který se ale nijak nepromítá do frekvenční odpovědi. Elektrická fáze má poměrně obvyklý průběh a ani vybočení do negativních hodnot kolem 2 kHz by nemělo představovat výraznější zátěž. Celkově budou Labrador 39 standardní zátěží, která by neměla způsobit vysloveně problematickéČ chvilky ani levnějším přístrojům.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ × ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 19 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi kompaktní rozměry

+ celkový pocit čistoty a konkrétnosti

+ dostatek energie

+ (na danou velikost a cenu) dostatek basu

+ působí živě / citlivě

ZÁPORY

- mohou znít v některých kombinacích sušeji

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AQ | www.aq.cz 

fSdílet

Tweet