V Hostivici u Prahy usazená firma Xavian patří k těm neustále rostoucím a je tomu tak již od začátku 90. let, kdy Roberto Barletta společnost zformoval. Dnes byste ale tehdejší one-man-show určitě nepoznali – zaměstnává dvojciferný počet pracovníků, vyváží své zboží skoro na všechny kontinenty a katalog čítá na dvacítku reprosoustav, ale také stojany, kabely a další doplňky. Jinými slovy se ze jména Xavian stal plnohodnotný výrobce high fidelity.
Za zvukem Xavian se vždycky skrýval cit pro hudbu, jemnost a harmonii, okouzlující při reprodukci neamplifikovaných nástrojů svou přirozeností; ale moderní doba si žádá přeci jen trochu univerzálnější záběr, ostatně syntetický a elektrifikovaný zvuk se na nás valí odevšad. Snad částečně i z těchto pohnutek se v posledních letech ve výrobním katalogu Xavian objevila tu a tam nějaká reprosoustava, oťukávající svět „univerzálních" reprosoustav. Výsledkem vývojových aktivit posledních let je pak řada NEOX, tedy Neo Xavian.
Tato aktuální série patří do střední třídy a skládá se (tedy prozatím) z regálového, sloupového a centrálního modelu reprosoustav a aktivního subwooferu. My jsme měli možnost potkat se jedno příjemné zimní dopoledne s vyšší reprosoustavou ve sloupové formě, označenou jednoduše jako NEOX2.
Jde o reprosoustavu ortodoxních pravoúhlých tvarů a kompaktní stavby. Možná vás v reálu oproti fotografiím překvapí (nás to minimálně překvapilo), jak nevelké NEOX2 jsou. Jde o štíhlý sloupek se šířkou 18 cm, hloubkou stejně útlých 25 cm a výškou 90 cm. Díky stavbě z 2,2 cm silných MDF váží sloupek již citelných 18 kg, zůstává ale stále v kontextu „reálného" světa a běžných obývacích prostor.
Vnější provedení je tradičně krásné, přírodní dýha a ruční zpracování mají prostě svoje kouzlo. Na čelní stěně jsou tři decentně působící měniče, vizuálně až nenápadné – dva středobasové a jeden tweeter; NEOX2 jsou koncipovány jako 2,5 pásmové. Na zadní straně jsou zapuštěné úzké hliníkové nátrubky bassreflexových otvorů. Jsou dva, protože samotná ozvučnice je rozdělena vnitřními přepážkami celkem do tří nezávislých komor. De facto jde tak o NEOX1 s přidanou basovou sekcí a dutým stojanem ve spodní části – ten lze vysypat třeba pískem pro vyšší stabilitu. Výrobce říká, že velikost komor je propočítána pro optimální funkci měničů a každá komora má svůj bassreflex. Na zadní stěně najdete také moderně působící cedulku s parametry – i v tomto je cítit designový posun oproti tradičním koženým páskům z vyšších řad. Kromě cedulky a bassreflexů je tam ještě jeden pár robustních reproduktorových terminálů, vyráběných přímo Xavianem.
Dvojice spodních měničů je zcela identická; koš měniče a technický základ pochází z výrobního katalogu Scan-Speak, zbytek je ale v Dánsku dolaďován podle specifikací Xavian. Jde třeba o nestandardně měkký vrchlík, nebo modifikovanou membránu o průměru 15 cm, vyrobenou z impregnovaného papíru. Na zadní straně je také zajímavě vykrojovaná po celém svém obvodu, což prý linearizme odezvu v celém přenášeném pásmu.
O nejvyšší tóny se stará klasická impregnovaná textilní kopulka o průměru 2,5 cm, usazená v mělkém zvukovodu. Tento měnič je plně v režii inženýrského týmu Xavian a vyrábí se v Itálii. Má vlastní malou pracovní komoru a v pohonném systému používá měděné zkratovací kroužky.
Xavian NEOX2 mají být schopny v toleranci -3 dB zahrát v na své rozměry slušném rozsahu 42 – 20 000 Hz. Nejspodnější měnič pracuje mezi 42 - 250 Hz, střední od 250 do 2 600 Hz a tweeter pak obstarává zbytek reprodukce. Reprosoustavy jsou deklarovány jako 4 Ohmové a jejich charakteristická citlivost dosahuje relativně vysoké hodnoty 89 dB / 2V / m.
Poslouchali jsme Xavian NEOX2 v 28 m2 (byť celý prostor je rozdělen jen příčkami, takže má de facto téměř 100 m2) přímo v hostivickém mlýně, kde firma sídlí. Partnerem jim byla elektronika Onkyo – CD přehrávač C-7070, propojený optikou do D/A převodníku Hegel HD11 a dále analogově jdoucí do velkého zesilovače Onkyo A-9070, odkud zesílený signál vedly dráty Xavian Mondiale do reprosoustav.
Na to, že NEOX2 je v podstatě docela kompaktní sloupek a poháněl ho zesilovač spíše adekvátně dimenzovaný, dokázal vykouzlit poměrně dost basů. Nezahltí vás, ale chybět vám také nebudou – třeba Liadovova „Baba Jaga" („Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) v podání Minnesota Orchestre pod taktovkou Eiji Oueho měla pěkně bohatý, mírně měkčí, ale slušně kontrolovaný fundament. Sáhnete-li po ještě autoritativnější elektronice, ještě více se stáhne a zkonkrétní. Rozhodně byly ale spodní tóny pěkně zakulacené a velmi příjemně dotvářely celkový poslechový dojem. NEOX2 nepatří mezi efektně hrající reprosoustavy, jejich charakter je, dalo by se říct, „jednoduše Xavian" – bas vás tak „neofoukne", ale kde mají větší nástroje mít plnost a dobrý základ, tam ho také mají.
U dobře sejmutého kontrabasu v „Cold Col Heart" Norah Jones je znát, že jeho úplně nejnižší tóny mají o kousíček méně energie, ovšem téměř celý se do NEOX2 „vejde", což je rozhodně hodně pochvaly. I tady bylo znát, že v adekvátním okamžiku má zvuk váhu. Tradičně „xavianovsky" skvělý je pak vokál hlavní interpretky, čistý, bohatý a prostě krásný. Celé střední pásmo vůbec je příjemně měkké, uvolněné a velmi jemné. Celé střední pásmo je dobře srozumitelné, byť nijak neční nad ostatní části spektra.
Velice nás potěšily kromě nečekaných basů také výšky – jsou hodně bohaté a živé, přitom ale působí plasticky a jistě. Vibrafon v titulní skladbě alba „Like Minds" od uskupení Burton / Corea / Metheny / Haynes / Holland (2003 | Concord Jazz | SACD-1029-6) byl jasný, prostý plechového nádechu a přesto vše hrál v celku spíše laskavěji a umírněněji.
Na kompaktní sloupek nabízí Xavian NEOX2 také solidní dynamiku – velký orchestr ve vyšší hlasitosti samozřejmě bude potřebovat víc, ale neměli jsme pocit, že by jim při reprodukci Beethovenovy „Deváté" v podání Berlínských filharmoniků pod Von Karajanovou taktovkou (Deutsche Grammophon | 429 036-2) něco vysloveně scházelo – ano, celé dění není nijak rozmáchlé, spíše koncentrované, ale kontrola je dobrá a vše probíhá velice relaxovaně a je cítit, že NEOX2 se nebojí jít do hloubky.
Xavian NEOX2 jsou vskutku neohromující svým stylem přednesu, zato jejich zvuk působí o to přirozeněji a organizovaněji. Velmi pěkné množství informací extrahovaly reprosoustavy z „Wild is the wind" Esperanzy Spalding („Chamber Music Society" | 2010 | Heads UP | HUI-31810-02), aniž by je po vás v souladu s moderními trendy „vrhaly". Detaily vyplouvají vpřed v poklidu, ve vrstvách a velmi kultivovaně a neokázale. Zvuk je spojitý a jistojistě plnější, než byste očekávali a jednotlivé nástroje kolem sebe mají dost prostoru. Když jsme ale ztlumili hlasitost na velmi, velmi tiché úrovně, bylo jasno, že NEOX2 to sluší nejvíce při vyšším vybuzení - alespoň na běžné hlasitosti.
Blízkost skutečnému, živému podání hudby byla zřetelná i z rekonstrukce prostorových informací v nahrávce. Opět tu reprosoustavy nepředvádí matematicky dokonalou analýzu, ale celistvý, propojený soulad všech instrumentů. Lokalizace není vůbec špatná, ovšem důležitější se jeví šířka pravolevého prostoru, sahající až za ozvučnice reprosoustav. Veškeré dění se odehrává nejen v pravolevém směru, ale lehce proniká i do hloubky. Není to sice suverénní hloubka nejvyšších firemních modelů, v předozadním prostoru ale přehlednost nepostrádají. Dobře tak vyšla i scéna živého koncertu DeJohnetta, Methenyho, Hancocka a Hollanda „Parallel Realities", třeba ve skladbě „Indigo Dreamscapes" (1993 | Jazz Door | JD1251/52), kde jednotliví hráči měli každý své místo a jejich nástroje byly dobře definované.
Až nás zaskočilo, jak hluboko se NEOX2 pustily do Bachových „Tokát a fug" v podání Helmuta Walcha („Bach: Das Orgelwerk"| Archiv Produktion | 419 904-2). Dýchající zvuk velkého kostelního nástroje, který vás ovane, malé sloupky samozřejmě nezprostředkují, ale pocit sakrální atmosféry tam byl, stejně jako plnost taková, kterou můžeme při vší soudnosti s ohledem na fyziku a cenu od NEOX2 očekávat. Snad i díky maličko měkčímu basovému základu máte pocit, že na vás neútočí, ale že vás objímá. Každopádně se nové Xavian poslouchají příjemně.
Uvolněnost, neuspěchanost přednesu napomáhá i dojmu plynulosti a celkové muzikální pohody – „Not too late" Lindsey Buckinghama („Live at the Bass Performance Hall" | 2008 | Reprise | 9362-49903-1) se krásně přelévala kupředu, na nic netlačila a radostně odtékala, poslech byl velice uvolněný a také uvolňující. NEOX2 se díky svému charakteru dají snadno poslouchat a to velmi, velmi dlouho.
„Blue Monk" z alba Thelonius Monk Trio (2007 | Prestige | 0888072301641) ukázala barevně velmi pěkně podaný klavír i činely, stejně jako kontrabas. Chvílemi bylo cítit mírně vřelejší podání, ale vše probíhalo ve velmi decentním duchu.
Příjemně se NEOX2 vypořádaly i s průměrnou nahrávkou – u „The Heat Goes On" od Asia („Alpha" | 1983 | GEFFEN | 424 008-2) dokázaly Xavian zprostředkovat i zjevnou plechovost činelů a pocitovou plochost nahrávky, ovšem díky své muzikálnosti tak, že to nedráždilo a neunavovalo. Přednes Xavian NEOX2 nebude asi ideální pro milovníky impaktu a sálající energie, ale pro ty, kteří budou chtít dlouho a příjemně poslouchat svou muziku, ať už jakoukoliv, je tato tolerantnost poklad.
Nové sloupky střední třídy Xavian NEOX2 jsou i nejsou v názvu slibovaným novým Xavianem. Jsou, protože jejich zpracování je zase o krůček dál, jejich zvuk je rafinovanější a modernější, dalo by se možná říct i dospělejší – ostatně tak jako sami konstruktéři. NEOX2 pak nejsou novým Xavianem v tom duchu, že jsou opravdu pěkně zpracované a že jejich přednes dává prostor hlavně hudbě a ne technickým zvukovým finesám, kterými by směroval pozornost k detailům na úkor celku. NEOX2 je ještě třeba ocenit, že z na pohled trochu ordinérních, běžně působících sloupků ne úplně velkých rozměrů umí nabídnout když ne přímo velký, tak rozhodně nadprůměrně plný a sytý zvuk. A co víc, umí pracovat obstojně i s levnější elektronikou, což také u Xavian nebývá železným pravidlem. Ač se to nemusí na první pohled zdát, do středních vod u bran high endu patří Xavian NEOX2 nejen svou cenou a zpracováním, ale hlavně i zvukem, rozvíjejícím tradiční zvukové ladění této české firmy, což z nich činí ideální partnery ne pro poslech zvuku, ale hudby...
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 28 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na výše zmíněné poslechové sestavě s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 44 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Křivka frekvenční odezvy je jednoduše příkladná. Reálný nástup reprodukce plně odpovídá deklarovaným 42 Hz, naopak údaj o rozsahu do 20 000 Hz je dle měření značně konzervativní. Na to, že jde o klasickou kalotu totiž měnič „drží" bez poklesu energie zjevně i za touto hranicí. Z grafu jsou také patrné nepatrně, opravdu ale jen velice nepatrně bohatší hlubší tóny až do zhruba 300 Hz. V kontextu reprosoustav 40 – 50 000,- je ale křivka „rovná jako střela".
Impedanční křivka je také relativně způsobná, nikde nepadá do nebezpečně nízkých hodnot. Přes vrchol někde u hranice 15 Ohm nebude s řízením NEOX2 žádný problém, křivka je prostá rychlých přechodů a velkých rozdílů. Artefakty pod hranicí 100 Hz jsou způsobeny oscilací operačního zesilovače ve zvukové kartě, nikoliv samotnou reprosoustavou.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]
Kč 44 990,- - standardní provedení
Kč 49 490,- - provedení rosso passione
--- --- --- --- ---
KLADY
+ tradičně velmi pěkné zpracování
+ až nečekaně velký zvuk z kompaktních rozměrů
+ příjemně se poslouchá – zvuk je příjemný, muzikální a tolerantní...
+ ...ale má také zcela adekvátní rozlišení a dynamiku pro svou cenovou třídu
+ v přednesu je cítit charakteristický firemní nádech jemnosti a kultivovanosti
ZÁPORY
- cena za kompaktní reprosoustavu ortodoxních tvarů se může zdát vysoká (ale zvukem i ručním zpracováním do střední třídy rozhodně patří)
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Xavian | www.xavian.cz
