Jméno Rolanda Gaudera rezonuje vyššími patry high-endové světa již nějakou tu dobu, byť před rokem 2013 se tak trochu schovávalo za tehdy používanou značkou Isophon (toto jméno pro změnu zaznělo poprvé už v roce 1929 a Gauder skutečně navazuje na tradici právě této firmy). Gauderovy kreace jsou pak snadno rozpoznatelné, zejména ta část katalogu, která používá konstrukci z vrstvených kovových „podkov“. Součástí katalogu jsou ale i konvenčnější modely.

Jedním z nich je dvou a půl pásmový sloupek Vescova, na první pohled klasická reprosoustava. Ozvučnice z MDF profilů je hezky odýhovaná, přední stranou prostupují tři měniče, výškáč a horní středobas blízko sebe, spodní středobas lehce odsazený. Dole je jen cudná cedulka s označením modelu.

Kabinety mají klenuté boční stěny a velmi úzkou zadní stěnu, celé pak sedí na kovových nožkách, směřujících do boků a zdvihajících dřevěnou masu poměrně vysoko na úroveň podlahy. To je kvůli tomu, že vespod ústí poměrně výrazný otvor bassreflexu. Mimo jiné je tu také můstek, kterým lze upravovat „ekvalizaci místnosti“, neboli přidat či ubrat 1,5 dB, byť výrobce nespecifikuje konkrétní frekvenci, v níž ekvalizace pracuje. Z logiky věci jde ale o úpravu energie ve spodních frekvencích, kde se charakter mění od suše analytického a utaženého přes „neutrální“ popsaný v textu níže až po lehce rozmáchlý.

Na zadní stěně (což je fakticky spíše jen proužek) se vtěsnaly dva páry reproduktorových terminálů vyšší třídy ve vertikálním rozsazení a maličký můstek, který slouží k úpravě chování reprosoustav v basové oblasti.

Konvenčně působící ozvučnice ale její vnitřní konstrukce je poměrně komplexní. Nejde jen o systém vzpěr a žeber, ale také o to, že horní část s vrchními dvěma reproduktory je uzavřená a reflex tak ústí jen z pracovního prostoru spodního reproduktoru, který je navíc zatlumený pískem.

Osazení zvolil Gauder v katalogu Accuton, černé keramické měniče jsou ručně vybírané a párované. Gauder neříká, které konkrétně reproduktory to použil nebo zda třeba nemají nějaké zakázkové úpravy. Spojuje je nicméně keramická membrána a krycí mřížka, prostě typické řešení Accuton. Za příplatek lze na výškách osadit diamantový výškáč Accuton a přestože příplatek je to tuze mastný, pokud si ho můžete dovolit, tak neolitujete.

Gauder si výrazně zakládá na svých frekvenčních výhybkách. Nejen na tom, že používá prémiové součástky od Mundorfu nebo symetrickou topologii, ale hlavně na tom, že používá extrémně strmé filtry, konkrétně s minimálně 50 dB na oktávu.

To je skutečně extrémní řešení, ale odpovídá tomu, co Roland Gauder razí – tedy tomu, že zvuk reprosoustav stojí na třech základních principech. V první řadě na perfektní impulsní odezvě, v druhé řadě na širokých vyzařovacích úhlech a v třetí řadě právě na minimalizaci překryvu pracovních pásem měničů, aby v těchto oblastech nedocházelo k nežádoucím fázovým posuvům.

Gauder Vescova MK II Black Edition jsme poslouchali v showroomu dovozce v Ostravě a to na sestavě zahrnující zejména Meitner MA3, Audio Research Reference 80S a kabeláž s filtrací od Shunyata Research. Pro porovnání byly další modely Gauder (Cassiano MK II Black Edition nebo Arcona 80 MK II), ale i klasické portfolio podobně osazených modelů Estelon.

Hned od úvodních hlubokých tónů piana i basy v „Never Felt Less Like Dancing“ (Katie Melua | „Ketevan“ | 2013 | Dramatico | DARMCD0095) bylo cítit, že Vescova MK II Black Edition artikulují hluboké tóny s lehkostí a suverenitou, že jich je ale zároveň také docela dost a ochotně vyplňují každý kousek poslechové místnosti. Dokonce by se dalo říct, že basu je tolik, že se hodí spíše do větších prostor. Rozhodně ale doceníte sílu, váhu a důraz, kterým vás reprosoustavy poctí – i z relativně skladných ozvučnic vyplouvá spousta energie, ovšem v rychlé, zkrocené a pečlivě ohraničené formě.

Také zpěv sboristů z Chapelle du Roi v „Gloria“ Thomase Tallise („The Complete Works“ | 2004 | Brilliant | 93612) byl krásně prokreslený, je cítit, že reprosoustavy hrají soustředěně, konkrétně a s výtečnou spořádaností, takříkajíc „rovně“ a jasně. Vnímáte ten výtečně zprostředkovaný dojem vzdušnosti nahrávky, prostoru kolem zpěváků a i jemné a křehké informace, ty drobné dozvuky v pozadí nahrávky jsou slyšitelné bez většího soustředění. Každý hlas má svůj prostor a celá prezentace je prostá jakýchkoliv excesů, je to jednoduše „normální“, jasný a konkrétní zvuk s až lehce monitorovým nádechem.

Ovšem výšky, ty jsou vysloveně excelentní. Cinkot a tikot kovových perkusí v „The Red One“ Johna Scofielda a Pata Methenyho („I Can See Your House From Here“ | 1994 | Blue Note | 7243 8 27765 2 9) byl super plastický, zejména činel byl krásně vykrojený v prostoru a jako živý. Přitom reprosoustavy zvuk nevystrkují kupředu na obdiv, je přirozenou součástí reprodukce, přitom krásně jasný a plnobarevný, s uhrančivou texturou.

Vescova MK II Black Edition už nejsou úplně malé (jakkoliv to vcelku umně schovávají), takže v kombinaci s dominantnějším basovým rozsahem nepřekvapí pocit dobré dynamiky – třeba orchestr v závěru „Ben’s Farm in Vermont“ (David Chesky | „The Ultimate Headphone Demonstration Disc“ | 2014 | Chesky Records | JD361) měl sílu a důraz, zároveň ale i delikátnost a audiofilsky důsledné ohraničení a prokreslení, Gauder nabízí vyrovnanost ze všech úhlů pohledu.

Árie „Fuori il danaro!“ z Pucciniho „La Bohéma“ (Georg Solti / LSO / John Alldis Choir | 1988 | BMG | 74321 39496 2) byla přednesená s až studiovým rozlišením, ovšem bez té jisté studiové suchosti. Gauder na druhou stranu nesází ani na takovou tu barevnou plnokrevnost, je to zvuk srovnaný, precizní a pevný, aniž by sklouzával k mechaničnosti. Tóny jsou utažené, konkrétní a neutrální v tom nejlepším slova smyslu, skrze reprosoustavy prosvítá stejně snadno teplo elektronek Audio Research jako třeba síla a drajv koncáku Audia, vlastní charakteristiku si Gauder nese zejména ve spodním pásmu, ale nahoře je jen transparentnost a čistota.

Co rozhodně zaujme, to je zvuk posazený neobvykle vysoko – scéna Elgarova „Violin Concerto in B minor, op. 61“ v podání Hilary Hahn a LSO pod taktovkou Sira Colina Davise (2004 | Deutsche Grammophon | 028947487326) byla rozhodně až nad námi, jako když sedíte v koncertním sále před pódiem. Je to zajímavý efekt, který ovšem nic neubírá na parádní přesnosti a plastičnosti hudebního obrazu, scéna je široká až za hranice ozvučnic a má solidní hloubku, celé hudební dění se odehrává mimo reprosoustavy, bez pocit jakékoliv návaznosti na ozvučnice, jakkoliv takové Estelon umí zmizet ještě o špetku suverénněji.

S „téměř-monitorovou“ náturou reprodukce souvisí také skutečnost, že jaký řetězec napojíte a jakou nahrávku si pustíte, takový budete mít zážitek. Gauder si jen něco přidají na energii spodních pásem, ale jinak jsou „jako kdyby nebyly“. I proto v „Hymn“ od Ultravox („Dancing with the Tears in My Eyes“ | 1997 | EMI Gold | 724385513220) cítíte jisté limity nahrávky, ale stejně tak třeba s Audio Research jeho tolerantní charakter, překrývající nedokonalosti špetkou vřelosti. Nebo naopak cítíte analytičnost Audie. V každém případě ovšem hudba hraje utaženě a konkrétně, Vescova MK II Black Edition hrají soustředěně a je to s klidem a jistotou podaný zvuk s výrazným rozlišením.

Roland Gauder tvoří reprosoustavy, které jdou trochu takovým tím „německým směrem“ – nechybí jim analytičnost, utažená konkrétnost, brilantní detail a energie. Ovšem přidává k tomu i nějaké své vlastní speciality (extrémní strmost výhybek kupříkladu), což v kombinaci se špičkovými reproduktory funguje a při poslechu Vescova MK II Black Edition máte jako na dlani to, co je před reprosoustavami. Jedinou skutečnou charakteristikou reprosoustav jako kdyby byl objemově bohatší bas, zdůrazňující dynamiku a plnost nahrávek, jinak ale jako kdyby nebyly a hudba volně visí ve vzduchu nepřikrášlovaná, až studiově přímá a přitom nemechanická, pročež i dlouhodobě neúnavná. Vescova MK II Black Edition jsou reprosoustavy tak neutrální, až jsou výrazné a stojí za hřích zejména v kombinaci s famózním vysokotónovým diamantem.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních a nadstandardním zatlumením (koberce, sedačky, akustické prvky Artnovion,…).

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Všeobecně je tvar frekvenční odpovědi zajímavý (vanička mezi 150 a 200 Hz je zjevně produktem místnosti), je vidět, že je cílený – střední pásmo je perfektně vyrovnané, propad kolem 2 500 Hz (dost možná oblast dělící frekvence) se s vzrůstající vzdáleností vyhlazuje (takže při běžné poslechové vzdálenosti nebude problémem). Zajímavý je také poměrně rychlý propad energie vysokotónového měniče v oblasti nad 10 kHz, který se ale subjektivně nijak výrazně neprojevuje. Štědrá basová špička v oblasti 70 Hz byla patrná u všech modelů Gauder, které jsme měli možnost měřit a jedná se tak patrně o zamýšlenou charakteristiku. Stejně tak graf stvrzuje Gauderova slova o tom, že široká disperze je pro něj jedním z pilířů dobrého zvuku. Vescova MK II Black Edition pak hrají od cca 40 Hz. Celkově jsou to reprosoustavy spořádané a technicky dobře zvládnuté.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Právě na měření jednotlivých pásem je výtečně vidět, že Gauder ví co dělá. Odezva reproduktorů je čistá, hladká a prostá excesů, je pak také skutečně vidět, že tweeter od 10 kHz dále vcelku rychle odbourává svou energii.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Nad úrovní cca 60 Hz je zkreslení příkladně nízké, bez jakýchkoliv patrných problémů, na druhou stranu mezi 45 a 50 Hz je vidět atypický „hrb“, byť i tam osciluje úroveň celkového zkreslení jen kolem 1%.

Zkreslení 2. (zlatá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Zdá se, že Roland Gauder skutečně dbá na optimalizaci impulsní odezvy svých reprosoustav.

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance je dosti atypický a zdá se, že Gauder pracuje s frekvenční výhybkou poměrně výrazně. Dá se jen hrubě odhadnout ladící kmitočet bassreflexu a to kolem 40 Hz. Právě v této oblasti ale také padá impedance až na úroveň 2 ohm, byť dále se pohybuje kolem přijatelných 4 – 6 ohm, tedy v bezproblémové úrovni. Také elektrická fáze je v okolí 50 Hz poměrně roztěkaná, byť ani dále není průběh úplně jednoduchý, ale nevybočuje z „bezpečných mezí“. Celkově nejsou Vescova MK II Black Edition úplně jednoduchými partnery a bude to chtít zesilovač vyšší třídy, aby udržel jejich parametry pod kontrolou, zejména u hlasitější reprodukce materiálu s výrazným zastoupením basů.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 300 000,- - keramický tweeter

Kč 450 000,- - diamantový tweeter

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ možnost osazení excelentního diamantového reproduktoru

+ pocit mohutného basu

+ excelentní transparentnost

+ konkrétnost reprodukce

+ kvalitní zpracování

+ podání prostoru

ZÁPORY

- žádají si dost prostoru a díky transparentnosti i pečlivější volbu sestavy bez problematických aspektků

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet