Přestože americká společnost Definitive Technology byla založena za účelem vývoje a výroby reprosoustav pro domácí kina nejvyšší kvality, od začátku své dráhy v 90. letech 20. století se přeci jen vcelku posunula a dnes je součástí výrobního programu také řada Demand, čistě audiofilsky zaměřená řada, která se trochu odklání od původních myšlenek integrovaných aktivních subbasových jednotek nebo bipolárního vyzařování – i tak jdou ale modely série Demand poměrně málo vídanou technologickou cestou.

Platí to i pro vlajkovou loď, poměrně masivní sloupek Demand D17. Jsou pojaté jako velmi moderní, s výrazně „hranatou“ pravoúhlou ozvučnicí, rozdělenou na přední hliníkovou desku s reproduktory a lakovaný zbytek. Hmota vysoké (105,6 cm), úzké (18,4 cm), zato hluboké skříně (30,4 cm) z MDF profilů je nadnášena atypickou základnou, tvořenou jedním pravoúhlým hliníkovým profilem se šroubovacími stavitelnými nožičkami. Protože Demand D17 váží bezmála 30 kg, stojí za to ustavit je bezpečně vodorovně.

Přestože reprosoustavy mají minimalistický, jednoduchý design, jsou na nich prvky, díky kterým je snadno poznáte. Snadnou identifikaci zajistí rozhodně už dva ze čtyř vpředu osazených reproduktorů, které jsou mimochodem zapuštěné do ozvučnice pěkně a čistě bez viditelných šroubů. Vysokotónový reproduktor je totiž vyosený, středotónový má zase extrémně velký a zvláštně tvarovaný fázový nástavec. Pokud byste stále nevěděli co a jak, tak dalším signaturním prvkem D17 je dvojice basových měničů, montovaná proti sobě po stranách ozvučnice dole u podlahy.

V zadní části skříně je pouze jednoduchá vanička s dvojicí reproduktorových terminálů a to je vše. Vnitřní konstrukce je v podstatě jednoduchá, tweeter má vlastní pracovní komoru, zbytek skříně je vyztužený trojicí zkosených průchozích žeber a jedním horizontálním. Výhybka je uložena na spodní desce skříně.

Demand D17 jsou koncipovány jako třípásmové, aktivní měniče jsou vpředu, oba velké boční „koláče“ jsou pasivní a jde ze strany vývojářů o krok, kterým chtěli docílit nižšího zkreslení, než nabízí klasický reflex a přitom ještě menšího půdorysu skříně.

Výšky vyzařuje hliníková kopulka za ochrannou čočkou, zasazená je v mělkém zvukovodu a posunutá proti vertikální ose – tomuto konceptu výrobce říká „čočka zaostřující vlnění“. Tweeter díky odsazení má také přispívat ke zmenšení difrakcí od rohů ozvučnic, stejně jako má být hudební scéna širší a prostě lépe podaná.

Střední pásmo má na starosti 16,5 cm reproduktor BDSS (Balanced Double Surround System). Tento systém připevňuje kónus membrány na dvou místech, krom běžné vlnky na vnějším okraji je ještě druhá uprostřed kolem fázového nástavce. Tento robustní plastový prvek s prořezávanou hlavicí zlepšuje vyzařovací charakteristiku v ose i mimo ní.

Basům slouží dvojice identických reproduktorů, opět s průměrem kónických membrán 16,5 cm, tentokrát vyrobených z uhlíkového vlákna. Ke dvojici 25 cm pasivních zářičů Definitive Technology neudává žádné údaje, jde nicméně o tvrdé membrány na obrácených závěsech s poměrně velkým výkmitem.

Definitive Technology udává u Demand D17 frekvenční rozsah 42 – 22 000 Hz (-3 dB), jmenovitou impedanci 4 ohmy a charakteristickou citlivost 87 dB / W / m.

Demand D17 jsme poslouchali primárně se sestavou OPPO UDP-205 / Norma Revo IPA-140 a to na kabelech Nordost Heimdall 2 a proti Harbeth Monitor 30, zkoušeli jsme je také (vzhledem k basové odezvě poměrně krátce) i v druhé, malé poslechové místnosti se zesilovači Grandinote Shinai a Cambridge CXA81, zdrojem byl Cambridge CXC a ASUS Xonar Essence One MUSES MKII. Používaly se kabely Nordost Red Dawn. Porovnávalo se s Fischer&Fischer SN-70. O dalších detailech poslechových sestav (antivibrační příslušenství, napájecí filtry, zemnící řešení atd.) se dočtete v pravém sloupci -->.

Snad od relativně velkých ozvučnic a hlavně velkých membrán po stranách (protože na první pohled si neřeknete, že jde o pasivní membrány) jaksi podvědomě čekáte obrovskou basovou energii a tak překvapí, že hluboké tóny ve „Twist in my Sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) jsou mnohem spíše decentně strukturované, objemově autentické, tedy výrazné, ale nikam se netlačící a hlavně příjemně plynulé a samozřejmé. Charakterem je každé brouknutí o něco měkčí, ale Demand D17 hrají vlastně nebývale střízlivě, s fajnovou konkrétností a také s energií nenadsazenou, přesto citelnou. Jediné, co je třeba, je dát reprosoustavám prostor k „dýchání“.

Vokální rozsah, reprezentovaný hlasem Franka Sinatry v „Somethin‘ Stupid“ („My Way – Best of“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2), byl pocitově až lehce dominantní, ne ale nijak vtíravě. Spíše je to tím, že Demand D17 jsou vskutku příkladně transparentní, otevřené a čisté. Navzdory této až „hmatatelnosti“ nejsou reprosoustavy nijak technicistně expresivní, zvuk je hladký, dobře, ale ne analyticky stroze prokreslený a ani výrazné a zřetelné sykavky nejsou agresivní. Hudba zní bez tvrdosti, poddajná a nenásilná, plyne a přejímá při zachování poslechové pohody docela ochotně charakteristiku nahrávky i řetězce.

Činely v „On her way“ Pat Metheny Group („Speaking of now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2) byly výrazné, jasné a znělé, tweeter tu ukázal, že pracuje velice dobře, ani při vysoké hlasitosti není nikde žádná ostrá hrana nebo hrubost, žádné zrno, přesto všechno pěkně „klape“. Detail je více než dobrý, každé zazvonění vystřelí do prostoru se samozřejmou svižností a lehkostí. Celkově je i nejvyšší konec frekvenčního spektra kultivovaný a mnohem audiofilštější a jaksi méně provoplánově efektní, než byste možná od „amerického zvuku“ na základě předsudků čekali.

Ačkoliv možná Demand D17 nejsou takové ty rozmáchlé reprosoustavy, díky vlastně velmi dobré kontrole a rychlosti si poradily s energií bubínků a dalších perkusí v „India with jazz“ („STS 40 Years Anniversary“ | 2020 | STS Digital | STS-6111195) s nadhledem a patrnou rezervou. Každý svižný úder je vykreslený pevně a střízlivě, má švih a je ho až fyzicky cítit. Nečekejte na veliký příval zvuku s velkou váhou, Definitive Technology jsou uměřené a soustředěné, vybavené nadstandardní sebekontrolou a disciplínou.

Zejména díky velmi informativnímu tweeteru, ale i pěkně otevřenému a jasnému střednímu pásmu byla „My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) vlastně opravdu pěkně čitelná. Pocitově dominantní (i když bez pocitu nadbytečného tlaku) bylo střední pásmo a opravdu pěkné bylo to, jak málo vlastního charakteru k nahrávce jako takové D17 přidávají. Je to nestranná, uspořádaná reprodukce, vlastně výtečně strukturovaná a rozvrstvená, s dynamickou průbojností tam, kde se sluší a patří. Zvuk je nenačančaný, ale nesklouzává k suchopárnosti nebo odtažité chladnosti. Možná se vám budou zprvu zdát reprosoustavy až trochu nenápadné, ale za pár minut si vás získají svou samozřejmostí.

Snad je to díky atypicky řešenému rozložení vysokotónových měničů, snad prostě díky celkově ošetřené vyzařovací charakteristice kritických pásem (tedy horních dvou reproduktorů), ale Demand D17 rozprostřely „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) na opravdu nadstandardně širokou i hlubokou plochu. Scéna byla pevná a dobře zaostřená, nástroje měly kolem sebe prostor a vůbec je to organizovaná, přehledná, samozřejmá reprodukce jak má být. Všechno včetně lokalizace jednotlivých zvuků je vlastně super, musíte si jen dát pozor na korektní natočení a obecně docela pečlivě ustavit reprosoustavy v místnosti, zejména díky vysokým tónům (stačí malé natočení a vnímáte vliv na kompozici scény) a basům (do boků vyzařovaná energie může v menších prostorách působit i problémy). Najděte jim to správné místo a D17 ale mají skoro „regálovkový“ fokus.

Líbilo se nám i to, že Demand D17 jsou v zásadě bezkonfliktní, takže i když zazní nabroušené kytary v „Heathen Child“ („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299), tak má všechno své místo, ostrost je uměřená a reprosoustavy akcentují mnohem víc hutnou, rytmickou baskytaru nebo naléhavost vokálu. Demand D17 by se snad tu a tam – jako právě tady – mohly trochu víc rozvášnit, trochu ustoupit od té preciznosti, ale ta urovnanost a disciplinovanost napříč žánry vám umožňují to trošku „dohnat“ zvýšením hlasitosti beze strachu, že to reprosoustavy neunesou.

Sloupky Definitive Technology Demand D17 jsou uhlazené, čisté a moderní – vizuálně i zvukově. Krom jistých nutných ohledů stran optimalizace jejich pozice v poslechovém prostoru na vás nebudou klást téměř žádné nároky. Prostě hrají a hrají dobře, zejména díky krásně otevřenému střednímu pásmu a výrazným, konkrétním výškám. Chce se říct, že je u nich všechno tam kde má být, že mají dost energie napříč pásmy, že mají dost detailu i dost dynamiky. Prakticky jim není co vytknout, snad jen oproti jakémusi podvědomému, instinktivnímu očekávání mají menší (ale ve finále zcela přiměřený) objem basové složky, takže „bum-bác“ efekty jim úplně vlastní nejsou. Hledáte-li nicméně sloupek moderního high-endového střihu, který nechává více než sám sebe pronikat k posluchači charakter nahrávky a elektroniky a navíc má opravdu velmi krásný prostor a pečlivě vykreslené detaily, tak Demand D17 jsou právě takové.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomineme-li skutečnost, že pozice D17 se na 180 Hz potkala s vlastností místnosti (patrně i díky do stranám vyzařujícímu basáku), nelze o charakteristice od 200 do 20 000 Hz říct v praxi téměř nic špatného. Pravdou je, že energie na 2 500 Hz a 18 000 Hz mají rozdíl v úrovni téměř 5 dB, takže lze očekávat „světlejší“ charakter. Celkově je ale zejména kritické střední pásmo parádně vyrovnané a čisté. Nebýt propadu na 180 Hz, u kterého neumíme odhadnout nakolik je produktem místnosti, byla by frekvenční odpověď v toleranci +/- 3 dB až do 40 Hz, což je skvělý výsledek. Je vidět, že Demand D17 mají více energie v pásmu 45 – 150 Hz, pravděpodobně až do hranice 200 Hz. Vyjma mírného efektu právě v basové části (zdůraznění často vídané u reprosoustav z USA, kde běžné podlahy a stěny z křehkých materiálů více „žerou“ basy a zvuk tak bývá v těchto oktávách schválně „přitlačený“) jsou Demand D17 velmi pěkně čisté.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo mezi první peaky na impedanční křivce naznačuje ladící frekvenci ležící na cca 39 Hz. Impedance jako taková má poklidný průběh, standardní a bezproblémový. Kolem úrovně 100 Hz se dotýká 3 ohmů, což je relativně nízko. Nikde na křivce nejsou vidět nespojitosti nebo prudké změny, které by mohly značit přítomnost nějaké vnitřní rezonance. Elektrická fáze je také klidná a čistá, tam kde v basech utíká prudčeji do záporných hodnot jsou přítomné impedanční peaky a velká část zbytku rozsahu je v kladných hodnotách a nevybočuje z optima, takže Demand D17 nebudou představovat stresující zátěž pro zesilovače a patrně i s průměrnější elektronikou zvládnou hrát „v pohodě“.

Waterfall

Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 139 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ moc pěkné podání prostoru hudební scény

+ nepřidávají moc „svého“ do výsledné reprodukce

+ pocit velmi dobré celkové čitelnosti

+ detaily ve středním a vyšším pásmu

+ snadno snášejí i vyšší poslechové hlasitosti

ZÁPORY

- nehrají potichu úplně ochotně

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Horn | www.horn.eu 

fSdílet

Tweet