Pulheimský výrobce reprosoustav Heco – neboli „německé hi-fi od roku 1949“, jak zní jejich slogan – má poměrně široký katalog s akcentem na dostupnější sféry. Do nich patří také dvojčlenná řada In Vita, v níž nižší pozici zaujímají dvoupásmové regálovky In Vita 3 a doplňují ji větší sloupky In Vita 9.

Esteticky sází In Vita 3 na typický firemní rukopis s dotekem industriálu. Ozvučnice má čisté pravoúhlé tvary, zepředu a shora ji obepíná spojitý profil tvaru L, při pohledu z boku je vidět základová deska s čtveřicí nízkých a hlavní pracovní komora, byť vše tvoří kompaktní celek.

Zepředu se díváte na dva měniče, tweeter ve výrazném kovovém vlnitém zvukovodu a středobas s neméně výraznou obrubou. Přítomné šrouby a lesk podtrhují onen spíše technicistní styl. Vpředu je ještě plaketka s firemním logem, druhá, tentokráte s označením řady, je vzadu na horním panelu.

Též zadní plocha ozvučnice z MDF profilů pokračuje ve štědrém používání kovu (a šroubů). Kovový je kruhový okraj bassreflexu, stejně jako destička, skrze níž proniká pětice reproterminálů. Lichý počet je tu proto, že reprosoustavy umožňují bi-amping / bi-wiring a navíc přehozením můstku můžete mírně ovlivnit pracovní úroveň vysokotónového měniče – konkrétně o 2 dB.

Použitá vysokotónová kalota o průměru 2,8 cm je z hedvábného kompozitu a sedí uprostřed vlnovodu. Jednak ve smyslu skutečného usměrňování vyzařování, jednak z tvarového hlediska v podobě několika vlnek. Měnič je chlazený pomocí ferrofluidu.

Spodní část spektra vyzařuje kónus o průměru 17 cm, jehož membrána je vyrobena z proprietární firemní směsi dlouhých vláken a výrobce jí říká „kraft paper“ a má mít podle něj ideální mix stability a lehkosti.

V typickém duchu své prezentace Heco vlastně nejde do žádných dalších podrobností. Mluví ale pochopitelně o frekvenčním rozsahu 30 – 43 000 Hz (ač bez deklarace tolerance), jmenovité impedanci 4 – 8 ohm (to je zase typický německý styl) a charakteristické citlivosti 90 dB / 2,83 V / m. Ještě se zmíní o přechodové frekvenci na 2 800 Hz.

9,1 kg vážící ozvučnice mají šířku 20,5 cm, výšku 37,7 cm a hloubku 31,5 cm (bez terminálů).

In Vita 3 jsme poslouchali v pražském studiu HIFI CZ, kde hrály v referenční společnosti mbl C51 a mbl C31, k porovnání jsme krom větších In Vita 9 měli i Aurora 1000 nebo Aurora 700 stejné značky.

I s velmi pevnou kontrolou špičkové elektroniky měly In Vita 3 měkčí, ale dobře integrovaný bas bez významného zdůraznění co do objemu. Reprosoustavy výrazné basové pásmo v „Black Wolf Blues“ Margo Price („Strays II“ | 2023) zahrály se slušnou konkrétností a vlastně poměrně výraznou energičností. Spodní tóny už začínají ukazovat své polohy a barvy, byť se stále pohybujeme v dostupné třídě, kde hi-fi začíná. Síla z In Vita 3 ovšem vychází poměrně slušná, v menší místnosti budou působit živě.

In Vita 3 naložily s velmi (zvukově) průměrnou skladbou „Soak Up The Sun“ (Soccer Mommy | „Karaoke Night“ | 2023) vesměs upřímně, byť ne hrubě. Garážovitost je nicméně patrná, přesto se dá v pohodě snést, snad díky tomu, že v místech, kde se nachází ony vysloveně křiklavé a agresivní frekvence mají Heco takový zklidněný projev. Rozlišení je adekvátní cenové relaci, přesto působí dobře díky energičtějšímu ladění.

Švih a dobrou dávku rychlosti mají také výšky, cinkající činely v „Ready Set Go“ (Grace Potter | „Mother Road“ | 2023 | GEP Adventures) ale nezněly nijak zvonivě, jejich objem je přesto relativně dopředný. Ne agresivní, přesto výrazný. Množství detailů se zdá být zcela přiměřené, právě díky nejvyšším oktávám zní In Vita 3 laděné spíše pro ucho běžných lidí, nežli vytříbených audiofilů.

Když ale přišlo na „La jetée“ (Raphaël | „Haute fidelité“ | 2021 | SONY | 886448619079), francouzsky navoněnou, velkou produkci trochu popíkovějšího ladění, cítíte, že In Vita 3 umí prodat ten objem, tu sílu. Dokážou ustát ten masivní basový základ docela dobře, nerozsypou se a navíc mají slušnou dávku síly i švihu. Na své rozměry (vlastně i na svou cenu) působí příjemně dynamicky.

Jejich zvuk je také v zásadě všeobecně pevný a konkrétní, rozlišení krásně nahrané „I Asked“ od MABGATE („MABGATE“ | 2023) bylo přehledné, ne plné nuancí a mikrodetailů, přesto už řekněme zřetelné. In Vita 3 mají lehoučký přídech na obou koncích, přesto je v nich hezká míra spořádanosti, zvuk má slušnou dávku reality.

„Čierna šelma“ (Katarína Máliková | „Postalgia“ | 2019 | Slnko Records | SR 0119) byla rozprostřena v solidní stereo bázi dobrého standardu, nepřebujele velká a načrtnutá na pravolevé ose s patřičnou hi-fi lokalizací. Není to zvuk fantasticky plastický, přesto plně odpovídá všem nárokům své kategorie. Subjektivně se In Vita 3 nejevily jako směrové, respektive nějak náročné na umístění.

Agresivita v „All of my Friends are Going to Hell“ (Reverndka Kristin Michael Hyter | „SAVED!“ | 2023 | Perpetual Flame Ministries) byla naladěním In Vita 3 ztlumená na snesitelnou úroveň, ty nejkřiklavější tóny jsou méně energické, živost pak naopak vyvažuje nejvyšší konec spektra a jako celek je to zároveň živé i kultivované v míře, díky níž se dá hudba poslouchat dlouhodobě a přitom si udrží vaši pozornost.

Střední regálovky – to je všeříkající pojmenování pro Heco In Vita 3, ať už mluvíme o velikosti, cenovce nebo všeobecných kvalitách, vyrovnanosti a podobně. Jsou trochu technické z pohledu designu, zvukově pevné a celkově důstojné za dané peníze. Jejich provedení a naladění znamená, že budou vhodné do běžných domácností pro každodenní poslech širokého spektra muziky (ale i filmy) a jsou tím, co lze nazvat „lepší zvuk za dobré peníze“.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomineme-li propad mezi 100 a 200 Hz, zjevně způsobený charakteristikou prostoru, mají ve většině průběhu In Vita 3 vyrovnaný frekvenční průběh s dvěma „ale“. Jednak jsou tu zdůrazněné výšky od zhruba 9 kHz, jednak je tu poměrně neobvyklý peak mezi 600 a 700 Hz, který těžko něčemu konkrétnímu přiřadit (vzhledem k absenci tohoto artefaktu u měření zblízka může jít o nějaký projev prostoru, byť jsme ho v této místnosti nikde a nikdy jinde nenaměřili). Je však docela výrazný. Mezi 2-3 kHz je maličká vanička, která by mohla lehce zklidňovat ostřejší tóny. Výtečná je pak nesměrovost, trápit se s natočením tak nebude nutné. Reprosoustavy navíc nabídnou tóny už okolo 40 Hz, což vůbec není špatné.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva – vliv úpravy úrovně tweeteru

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedanční křivky ukazuje na ladění ozvučnic do oblasti cca 45 Hz, nejnižší bod leží na úrovni cca 4 ohm a impedance celkově nemá žádné vysloveně záludné momenty. Na cca 390 a 1 900 Hz je vidět záchvěvy nějakých přítomných rezonancí, ty se ovšem neopakují v jakékoliv formě v naměřené frekvenční odpovědi. In Vita 3 jsou vesměs průměrně náročné a měl by jim stačit standardní zesilovač odpovídající třídy.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ × ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 23 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ v rámci třídy příjemně živý zvukový projev

+ celkově poměrně tolerantní / všestranný přednes

+ fajnové zpracování, které neudělá v prostoru ostudu

+ za dané peníze a v kontextu regálovek fajn autorita a dynamika

ZÁPORY

- lehce efektnější projev

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: HIFI GUIDE | www.hifiguide.cz 

PRODÁVÁ: HIFI CZ | www.hificz.cz 

fSdílet

Tweet