Česká (nebo možná raději československá) produkce v oblasti audio techniky je až nečekaně bohatá, někdy i velmi odvážná a někdy překvapivá. Ač v katalogu "Made in Czech republic" najdete i velké a celosvětově aktivní firmy, je tu i nemalý podíl výrobců menších či větších specialit a zvláštnůstek. Jednou z takových maličkých a jiných firem je i značka Singular Solutions s prozatím jediným modelem jménem Digamma.

Jméno značky odkazuje na matematické operace kolem diferenciálních rovnic, jméno modelu je pak archaické řecké písmeno, případně také k matematice - konkrétněji logaritmické derivaci gama funkcí, nebo chcete-li zobecnění faktoriálu oboru komplexních čísel. Ačkoliv nelze nesouhlasit, že matematika může být krásná, je její racionalita spíše v protikladu k emotivnosti hudby.

Nicméně zpět k modelu Digamma - jsou to maličké, štíhlounké sloupky s matným povrchem (protože jsme dostali poslední předprodukční prototyp, nechme stranou sem tam viditelnou chybu v provedení) a zaoblenými vertikálními hranami, směrem dopředu vystavují hrdě pouze jeden jediný měnič u horní hrany a obří bassreflexový plastový nátrubek u paty ozvučnice.

Sloupek narostl do výšky 91 cm, šířky 18,5 cm a hloubky 28,5 cm, přičemž jednoduchá ozvučnice z MDF není ani nikterak těžká (byť výrobce konkrétní hodnoty neuvádí). Jistě jste si všimli, že hodně atypické je použití jediného měniče - výrobce se tím rozhodl předejít potenciálním problémům se zfázování, s nesprávně konstruovanou výhybkou a podobně. Na zadní stěně se u paty nachází vanička s jediným párem standardně solidních reproterminálů.

Návrh měniče má na svědomí Esoteric Audio Devices a výrobu Scan-Speak, konkrétně jde o model EAD 100HD MkII s průměrem 10 cm, u něhož výrobce udává rozsah 9 oktáv. I díky tomu má model Digamma opravdu hodně odvážné psané parametry a to konkrétně frekvenční rozsah od 38 do 20 000 Hz v toleranci -8 dB.

Deklarována je standardní impedance 8 Ohm, ale spíš nízká citlivost 83 dB / W / m, způsobený jednoduchým vstupním filtrem na bázi součástek Mundorf. Ten má také za následek poměrně nízký maximální tlak 100 dB / m, s čímž souvisí i doporučení výrobce hrát v prostoru ne větším než 25 m2 a nedodávat do reprosoustav víc než 35 Wattů zátěže, což celkem samo o sobě říká, že metal nebo velkou orchestrální hudbu si nahlas neužijete.

Samotná ozvučnice je koncipovaná jako čtvrtvlnný rezonátor, téměř přes celou ozvučnici se uvnitř táhne příčka od přední spodní hrany směrem k horní zadní, celý vnitřek je bohatě zatlumený.

Sloupeček Digamma jsme poslouchali na všech redakčních sestavách od Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / OPPO BDP-105D, přes Cambridge CXA80 / Cambridge CXC až po Norma Revo IPA-70B / ASUS Xonar Essence One MUSES MKII. Do sestav vstupovaly gramofony VPI Scout a Pro-Ject Elemental s předzesilovači Naim Stageline, respektive Pro-Ject Phono Box - nutno říct, že analogová hladkost širokopásmovému měniči sluší, jakožto měkčí zvuk obecně. Srovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla a Xavian Premio, chvíli i s Vienna Physic Diva Grandezza a to přes kabel ZenSati Authentica, TelluriumQ Silver a Black, ale i KrautWire z Lifetime série - nutno říct, že v našich sestavách Digamma nepůsobily jako vybíravé na výkon elektroniky nebo třeba použité reprokabely.

Očekávali jsme, že z úzkého sloupku s poměrně skromným měničem se v "No Lonely Nights" Charlieho Hadena a Micheala Breckera ("American Dreams" | 2002 | Universal Music | 064 096-2) nedočkáme nijak působivých spodních oktáv. Do jisté míry to tak je, neb fyziku těžko ošálit, ale nemusíte se bát - od takových 50 - 60 Hz výš už sloupek působí snaživě, zejména vyššího basu pak je v menších prostorách až dost, byť od vyšších hlasitostí už ztrácí kontury a konkrétnost. Udržíte-li se ale v přiměřeném, klidném poslechu, objem je rozumný a i když velikost nástroje je jen naznačená, už se tu klube impuls a brnknutí, byť nástroj působí, že stojí o dva tři kroky dál, než by měl.

Suverénně nejlépe jdou sloupkům středy, vokál Kurta Ellinga v "Undun" ("Nightmoves" | 2007 | Concord Jazz | 0888072302631) byl volný, lehký, zbavený překážek a jaksi snazší a samozřejmější, než u obvyklých vícepásmových koncepcí. Je pravda, že Digamma nejsou zvukové lupy, těch úplně nejjemnějších nádechů nebo mlasknutí, které z nahrávky vytáhnou pravé monitory, se u těchto reprosoustav nedočkáte, na druhou stranu příjemná uvolněnost a barevná bohatost vokálů s výbornou srozumitelností má své kouzlo a příjemně, nenuceně a neúnavně se poslouchá. Vokál má správné proporce a při nastavení správné hlasitosti zní prostě dobře a přirozeně.

Nejvyšší tóny pak budou hrát tak, jak hraje vaše elektronika a jsou asi nejkritičtější částí spektra co se párování charakteru s elektronikou týká. Třeba vibrafon v "In a sentimental mood" od The Modern Jazz Quartet a Sonyho Rollinse (1988 | Prestige | 000252181111126) měl s přísněji hrající Normou tendenci k až přílišné, nepříliš romantické syrovosti, byť byl krásně přesný a rychlý, s měkčeji hrající elektronikou pak zase trošičku postrádá konkrétnost, ovšem zase výměnou za lehkost, klid a solidní rozlišení; právě v této skladbě lehký šum činelu na pozadí už Digamma zvládly rozpracovat na sérii jednotlivých úderů a jejich dozvuků s rozumným objemem, byť pocitově stále reprodukci vládne pásmo střední.

Singular Solutions Digamma nejsou reprosoustavy zcela univerzální a musíte se vejít do jejich optimálního životního prostoru, aby ukázaly své zajímavé kouzlo. Limitem u nich je pak třeba dynamika, velké těleso České filharmonie v čele s Václavem Neumannem kupříkladu v Dvořákově "Novosvětské" (1994 | Denon | CO-78828), to už bylo trochu příliš. Respektive při udržení nižší a řekněme běžné hlasitosti to bylo dobré a naopak bylo cítit vzedmutí i utišení hudby, při pokusu nastavit ale realistickou hlasitost se měnič dostal za své limity. Pokud ale k životu nepotřebujete autentický důraz velkého orchestru, nebo se udržíte malých těles, pak jsou Digamma lepší, než byste mohli od jednoho jediného měniče doufat. Velkou část kouzla skrývá to, že i lehce limitovanou dynamiku servírují s klidem a bezprostředně, jaksi samozřejmě, jak je cítit, že signál si nehledá cestu žádnou složitou výhybkou a podobně.

Podobně i rozlišení - jak už bylo řečeno, Digamma nejsou monitory, ale zvuk už umí zvládnout velmi slušně, takže například u "Bang Bang Bang" Tracy Chapman ("Collection" | 2001 | Elektra | 7559-62700-2) nebyl cítit problém s orientací v nahrávce ani s oddělením jednotlivých stop, hlavně ale vše bylo reprodukováno v klidu, bez tlaku a tak nějak nenáročně, velmi jednoduše. Digamma vám nepodají hudbu na stříbrném podnose, musíte se zaposlouchat a pak zjistíte, že skladba má vrstvy, má i drobné detaily, jen nejsou tlačené nijak kupředu, což snad souvisí i s nutností udržet hlasitost na o kousek méně než realistické úrovni.

Co je pak parádní, to je podání prostoru - idea jediného bodového zdroje zvuku vlastně o moc dotaženější být nemůže a Digamma fungují výtečně. Hráči v "Don´t Say a Word" od Phantom Limb ("Phantom Limb" | 2009 | Naim Audio | naimc120) byli výborně vykresleni, postavení za zpěvačkou, ale přitom nezakrytí, dostatečně daleko od sebe v pravolevém směru i jasně zasazení do kontextu prostoru ve směru předozadním. Bylo super, že sloupky se nezdály být nikterak náročné na natočení či konkrétnější pozici v prostoru, obstojně fungovaly i téměř nalepené na zadní stěnu a scéna zůstávala koherentní a snadno čitelná.

Když přišlo na trochu rozjetou Caveovu "Dig, Lazarus, Dig!!!" ze stejnojmenné desky (2008 | Mute | DSTUMM277), bylo znát, že Digamma nejsou právě ve svém živlu - jednak to není skladba na šeptání a něžné hraní, jednak poměrně jedovaté synetezátory nejsou úplně to, co by skrze kovový měnič vycházelo s ideální kultivovaností a jednak to prostě jaksi není svět, pro nějž byly sloupečky stvořené. Ne snad, že by to v optimálně vyladěné kombinaci nešlo poslouchat, ale rockový drajv a zátah najdete asi lépe jinde.

Jaké tedy jsou atypicky pojaté české Singular Solutions Digamma? Inu, zejména atypické a pak také trochu náročné - pokud chcete rozkrýt jejich kouzlo a nezůstat u dojmu "Tohle moc nefunguje", musíte jim dopřát péči. Musíte jim najít klidný a informativní zdroj signálu (gramofon lze doporučit), musíte jim najít zesilovač, který je na jednu stranu rozehraje a ovládne precizně už při velmi tichých hlasitostech a který nebude mít problém nakrmit je i přes nízkou citlivost, musí ale bezpodmínečně být klidný a dospělý, žádná ostrost nebo tvrdost, neb by se křehké kouzlo intimního poslechu rozbilo. Digamma nejsou reprosoustavy, na které můžete tlačit. Naopak jsou pro ty, kteří chtějí otevřenou, krásně vzdušnou hudební scénu, jsou po ty, kteří preferují večerní tichý poslech komorní, klidné a plynulé (zejména pak akustické) hudby, jsou pro ty, kteří ocení onu absenci pocitu mechaničnosti či snad námahy, kterou leckdy lze vycítit u vícepásmových konstrukcí s výhybkou. Zde signál jako kdyby prostě nezdržován procházel. Pokud dosáhnete správné kombinace, zvuk bude hladký, vzdušný a soustředěný zejména kolem vokálních kmitočtů a rozsahu běžných akustických nástrojů, což může být velmi příjemné a uvolňující.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce osy měniče, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

I ve větším než doporučeném prostoru bylo znát, že z bassreflexu vystupuje dokonce i nižší frekvence, než výrobce slibuje, byť je tu cítit celkem silné zdůraznění na oblasti kolem 110 - 150 Hz, podobně jako lehoučké zdůraznění od 600 do 3 000 Hz. Studiovou linearitu tedy u modelu Digamma nenajdete, ale pochvalu za objem basů vůči použití jediného měniče v kompaktní ozvučnici si zaslouží.

Použitý měnič v kombinaci s filtrem zajišťují parádní průběh impedanční křivky, byť slibovaných 8 Ohm by v praxi rozhodně mělo být spíše 4 Ohmy - nicméně v kombinaci s elektrickou fází nelze říct křivého slova, reprosoustavy nebudou nijak nepřiměřeně náročné na stabilitu zesilovače.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 49 500,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zajímavý koncept

+ celkem zajímavý bas na malý sloupek s jediným měničem

+ pěkný, soustředěný prostor

+ pocit celkově bezprostřední lehkosti

ZÁPORY

- omezení na žánrech i hlasitosti

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: HIFI partner | www.hifipartner.cz 

fSdílet

Tweet