Malí výrobci reprosoustav jsou jedním z typickým rysů kolébky hi-fi - Velké Británie. Právě na jejich tradici a styl navazuje i malý český výrobce Elfton, sídlící pár kilometrů jihozápadně od Prahy. Jde o značku mladou, vlastně tak mladou, že na vizitkách dosud zasychá lak - vznikla totiž začátkem roku 2016, byť všichni zúčastnění prý mají léta zkušeností s výrobou reprosoustav v jiných firmách a projektech.

Eflton se také chlubí tím, že vývoj probíhá po tradičním britském způsobu, tedy nejen měřením, ale i ušima. Veškerá výroba pak probíhá kusově, plně ručně a veškerý vývoj kromě hlavní postavy projektu Jana Otta usměrňují Pravoslav Kohout z časopisu Harmonie (u modelu Magion) a Tomáš Dvořák, hudebník známý pod pseudonymem Floex (u modelu Mignon).

Stěžejním modelem katalogu je podlahový Magion, které se hlásí k více než čtyři dekády starému konceptu Dynaco A-25, ale v jejich provedení lze dohledat ideje vintage ostrovní produkce obecně.

Jméno Magion pak zase odkazuje na vesmír (pomineme-li osmdesátový dětský televizní pořad), respektive na soustavu družic, zkoumajících MAGnetické pole a IONtové pole kolem planety a které jsou produktem československého vesmírného programu (nevěděli-li jste, že nějaký takový program existoval, pak ano - skutečně existoval a družice Magion startovaly na oběžnou dráhu až do roku 1996).

Vzhled Magionů ale žádnou spojitost s vesmírem ani futuristickými pocity nenabízí - jde o reprosoustavy toho nejklasičtějšího stylu, o nichž kdyby vám někdo řekl, že je vyrobili v 70. letech, nebudete mít problém tomu věřit.

Celá ozvučnice je kvůli vespod umístěným hliníkovým bassreflexovým nátrubkům zvednutá na čtveřici hliníkových nožek poměrně hodně vysoko nad podlahu (konkrétně 16 cm), horní strana tak dosahuje výšky 93 cm. Podsaditá skříň z překližek pak má šířku 39 cm a hloubku 23 cm (u horní hrany) až 40 cm (u spodní hrany) - přední stěna ubíhá směrem vzad kvůli časovému sladění měničů a eliminaci stojatého vlnění uvnitř skříně. Použitá překližka je z baltské břízy a má proměnnou tloušťku od 2,1 do 4,2 cm, díky čemuž hmotnost reprosoustav dosahuje 24 kg.

Výrobce deklaruje, že stvořil model Magion, aby dosáhl ideální impulsní odezvy a dlouhodobé lehkosti poslechu. Také říká, že se podobně jako u vizuálního návrhu držel klasických receptů - reporoustavy jsou dvoupásmové, osazené měniči velmi blízko u sebe a kombinující desetipalcový Seas s papírovou membránou, který v Elftonu významně modifikují - jednak odstraňují vrchlík a nahrazují ho laděným, výrazným, červeně nebo černě lakovaným fázovým nástavcem vlastní výroby a jednak přidávají do motoru druhý magnet. Zajímavé je i opravdu mohutné měkké zavěšení. Kousek nad tímto reproduktorem je v poměrně výrazném zvukovodu uložený tweeter Scan Speak Classic 9500 s textilní kopulkou; v Elftonu z něj odstraňují ferrofluid. Zmíněný zvukovod je kvůli maximální pevnosti vysypaný olověnými broky v antirezonanční hmotě. Oba měniče jsou ještě dále podloženy bitumenovou antirezonanční páskou, zabraňující přenosu rezonancí z košů do korpusu ozvučnice.

Výhybka prvního řádu dělí oba měniče na úrovni 1 800 Hz, najdete zde kondenzátor Mundorf Supreme, paralelně spojený s dalším kondenzátorem, tentokrát s teflonovým dielektrikem. Propojovací kabeláž značky Jantzen je z postříbřené mědi v teflonovém dielektriku.

Když jsme u technických parametrů - nominální impedance činí 8 Ohm, citlivost nadprůměrných 91 dB / 2,83 V / m a výrobce slibuje odvážný rozsah 30 - 20 000 Hz (bez udání tolerance).

Elfton Magion jsme poslouchali na redakčních sestavách Naim Nait XS + Naim FlatCap XS s OPPO BDP-105D a Cambridge CXA80 s Cambridge CXC, dostalo se ale i na set Quad Artera Play a Quad Artera Stereo či Marantz PM6006 s Marantz CD6006. Porovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Xavian Premio nebo PMC twenty.22 a AQ Passion Teen. Použité byly kabely od značek KrautWire, ZenSati Authentica, nebo třeba filtr IsoTek EVO3 Solus.

Když se svým kontrabasem zabrnkal Charlie Haden ve "Spiritual" z desky "Beyond the Missouri Sky" (1997 | Verve | 537 130-2), bas byl příjemně cítit (byť při "popůlnočních" šeptavých hlasitostech o něco méně) a dokázal brouknout a přenést impuls.Váha nástroje nebyla zase tak ohromující, zato kontrola a definice byla lepší, než by se na takhle velký měnič dalo očekávat - kontury jsou zřetelné a oddělení tónů dobré, zvuk je laděn spíše decentním způsobem, ale zato oceníte konkrétní, vlastně jaksi civilně a přirozeně kontrolovaný bas.

Příjemně (a ne úplně málo) nás překvapilo, jak suverénně si na svou cenovou třídu (a na takovou koncepci) Magion poradily se středním pásmem. Hlas i nástroje v Rózsově "Eat the Sun, part I" z "Under My Spell" (2009 | Pavián Records | PM0042-2) byl přednes plný a velmi bohatý, barevný, přes trochu měkčí celkové vyznění ale kupříkladu žestě měly skvělý důraz, výbušnost a říz - i když sbor ještě nebyl rozdělený na jednotlivé hlasy, ale byl spíše kompaktním celkem, čistota, otevřenost a přehlednost si zaslouží za dané peníze rozhodně pochvalu, Magion fungují jak mají. Pravda, hlas sólistky mohl být vytažený ještě kousek více dopředu, o něco dominantnější, ale určitě se mezi nástroji ani v dramatičtějších pasážích neztrácel, srozumitelnost pak už byla velmi dobrá - podání hlasů mělo vysloveně anglický šmrnc.

Cinkot vibrafonu v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) byl výrazně znělý, jeho dozvuk pak ve vzduchu držel dlouho a jistě. Výšky obecně, zde třeba spolu s činely, byly živější, nikoliv však ostré, jen energičtější. Jejich vyznění lze opět celkem dobře charakterizovat jako víceméně civilní, ale dobře zapadající do sytějšího, barevnějšího podání celku. Na šumění činelů v pozadí bylo cítit, že chybí kousek jejich "hmoty", že jde o trochu lehčí ševelní, ale už se začal objevovat průběh dobře ohraničených tónů a tedy vše bylo pěkně přehledně.

I na velkém orchestrálním materiálu typu Mussorgského "Velké brány kyjevské" z "Crystal Cable Arabesque" (2009 | Crystal Cable | CC200901) se Elfton Magion snažily udržet svůj velký, plný zvuk, byť tady jsou cítit jisté limity - jakkoliv máte pocit důraznosti a autoritativnosti, kontroly přednesu, fyzický tlak už vám Magion tak úplně nedopřejí a rozměry orchestru už v realistické plnosti nenačrtnou, byť je reprodukce pod solidní kontrolou - platí to navíc pro zkoušené kombinace s tranzistory, výrobce říká, že kombinace s "lampou" (zejména prý SET triody 845i ve třídě A) tento pocit eliminuje. Zvuku jednoduše pro velké orchestrální skladby chybělo v našich podmínkách více váhy a schopnost "vybuchnout", byť makrodynamika je rozhodně na poměry kategorie fajn - sebejistěji se ale Magion cítí u komorní klasiky nebo třeba moderní hudby.

Co nelze nepochválit, to je rozlišení - v "Puer natus est nobis" od Benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725) sice byly trochu zjemnělé sykavky, lehce omezující celkovou autenticitu syrového chrámového prostředí, ale jinak už sbor působil celkem slušně prokresleně, bylo v něm možné rozeznat povícero hlasů a dokonce i echo studeného kamenného prostoru tu sem tam problesklo. Magion nejsou analytické monitory, ale působí přirozeným, čistým a již dospělým dojmem.

Skvěle se (po správném, byť nijak zásadně náročném ustavení v prostoru, kde není potřeba příliš dbát na nic krom délek stran poslechového trojúhelníku) Magion vypořádaly s podáním prostoru, kde máte pocit, že to mají Elfton až nečekaně "v ruce". "Tojours" od Sabiny ("Collected_01" | 2015 | Naim Audio | naimcd215) se rozprostřela pevně a sebejistě mezi ozvučnicemi v pravolevém, ale i předozadním směru, bylo to vzdušné a dobře uspořádané, byť se stále maličko citelným těžištěm vprostředku. Navíc i v divočejších chvílích ve skladbě zůstává přehled a je znát, že Elfon neztrácí jistotu, což se dobře poslouchá.

Pustíte-li si něco jako "The bravery of being out of range" Rogera Waterse ("Amused to death" | 1992 | Columbia | 468761 2) a udržíte hlasitost na nižších až středních úrovních (protože Elfton Magion mají na koncertní vyřvávání příliš noblesní charakter), hudba plyne - a plyne příjemně, zejména díky sytosti, trochu vřelejší tonalitě a celkové uvolněnosti. Líbil se nám i celkový citelný drajv, byť Magiony nejsou klasická "rocková bedna".

Elfton Magion z českých luhů a hájů není reprosoustava pro každého, je to taková zvláštnůstka, takový hold tradici britského zvuku a estetiky, který se však povedl - tedy pokud se v jeho hodnotách shlédnete. Magion se nesnaží oslovit každého, ale naopak prezentují nápad a pocit bez ohledu na současné trendy, což je také chvályhodné a hodné podpory. Pokud se jejich estetika "vejde" do vašeho vkusu, seznáte i solidní řemeslné zpracování, zejména pak u příplatkové varianty s kónickými nohami a hlubokým lakem, která přistála u nás na poslech. Ve zvuku pak cítíte, že Magion vyrábí někdo s přesvědčením a odhodláním, byť výsledek má některé své limity, zejména pak to, že se nehodí na hlasité hraní, že je možná lepší neposlouchat při takové hlasitosti moc často velké orchestrální celky (zato jinak můžete v podstatě cokoliv, Magion jsou tolerantní) a že bude stát za to pečlivě je spárovat s elektronikou - výrobce doporučuje zesilovače elektronkové, my obecně o něco měkčího, "netechnického" charakteru. Za první pokus nicméně do Elftonu putuje pochvala a pokud máte rádi "britskost", zkuste si Magion poslechnout jakožto příjemné a zajímavé vybočení z dnešní čím dál unifikovanější produkce.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

Spíše než na slibovaných 30 Hz začínají Magion v reálném světě hrát na 40 Hz, i tak je to nicméně solidní výsledek. A i když nejde o studiově "jako-když-střelí" rovnou křivku, její vyrovnanost je na danou třídu naprosto neproblematická. 

Ani impedanční křivka nevykazuje žádný známky toho, že by měly reprosoustavy jakkoliv potrápit zesilovač, pod 5 - 6 Ohm neklesnou, špičky nejsou prudké a fáze je též "bezpečná" - rozehrávat se tedy budou snadno, jak ostatně potvrdil i poslech.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 59 000,-

Kč 69 000,- - hluboký lak a kónické nohy

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkné zpracování (u testované verze s příplatkovým lakem a nohami)

+ snadno se rozehrávají (snad jen basy si zaslouží autoritativnější kontrolu)

+ velmi dobré na akustickou hudbu

+ až neočekávaně homogenní zvuk

ZÁPORY

- vzhled je sporný a není pro každého

- nejsou na vysoké hlasitosti

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Elfton | www.elfton.cz 

fSdílet

Tweet