U příležitosti 70. výročí legendární série "Mercury Living Presence" oznámila společnost Decca Classics vydání této nové audiofilské vinylové série v poloviční rychlosti, kterou masteroval Miles Showell v Abbey Road Studios za použití zcela nových analogových master pásků první generace ve vysokém rozlišení, které digitálně převedl Jared Hawkes z Abbey Road Studios (pro jedno monofonní vydání byl použit plnohodnotný 1/4" pásek).
Přehrávání z pásky probíhalo na speciálním stroji Ampex ATR-100. Převody 3:2 v digitální doméně provedl Tom Fine, syn legendárního týmu nahrávacího inženýra Roberta Finea a producentky Wilmy Cozart Fineové, který pak vyrobil finální mastery Showell použité pro střih laků. Fine říká, že použil "moderní technologie" k odstranění "velmi slyšitelných problémů se starými páskovými spoji nebo střihovými body". Fine slibuje pro sérii "větší mikrodetaily a precizní stereo obraz, než bylo možné ve starších dobách masteringu vinylů. Výhodou pro posluchače je možnost slyšet hlouběji do hudby a provedení, být v živé přítomnosti těchto klasických nahrávek." Série slibuje "nižší šum a vyšší dynamiku ve srovnání s původními LP", které, jak všichni milovníci Mercury Records vědí, byly bohužel často mizerně vylisované. Desky budou vylisovány na 180g vinylu v německém závodě Optimal a uloženy v obalech s původním obalem a poznámkami.
V tiskové zprávě je sice uveden přehrávací deck, ale není specifikován analogově-digitální převodník, ani digitálně-analogový převodník použitý ve spojení se speciálně upraveným 1/2 rychlostním soustruhem Neumann VMS-80 firmy Showell, který může mít na konečný výsledek zásadní a "globální" zvukový vliv.
Zvuk původního monofonního titulu, Musorgského "Obrázků z výstavy" (orchestroval Ravel) s Rafaelem Kubelíkem za řízení CSO, nahraného v dubnu 1951 a vydaného na podzim téhož roku, pohnul kritika The New York Times Howarda Taubmana k tomu, aby napsal: "...pokud tato nahrávka nelichotila (tehdy méně uznávané) kompetenci souboru k nepoznání, je třeba chicagské orchestry přivítat zpět mezi špičku amerických orchestrů". Taubman pak pokračoval v chválení kvality nahrávky (což hudební kritici New York Times už bohužel nedělají) a dodal: "....tón orchestru je tak živý, že má člověk pocit, že poslouchá živou přítomnost."
První série se objeví 26. listopadu u všech velkých prodejců a v internetovém obchodě Decca Classics. Bude zajímavé slyšet, jak budou tyto digitalizované tituly klasické hudby znít a jak je komunita vinylových nadšenců přijme.