Pánové Joe Kubala a Howard Sosna přišli k produkci kabelů v 90. letech podle vcelku klasického receptu – oba se zajímali o hudbu, ale i o techniku od vcelku útlého věku, Kubala prošel technickou školou a začal zkoumat, co a jak vlastně funguje, zatímco Sosna se věnoval spíše „pocitové" konstrukci a od roku 1990 díky zkušenostem pracoval jako konzultant několika velkých firem. Byl to ale právě Sosna, kdo si začal hrát s různými typy kabeláže a jejich možnostmi, čímž položil základ firmy, kde mu později svým pohledem začal pomáhat i Kubala.
Od experimentálních začátků se pánové po letech dostali k produkci skutečně high-endových kabelů, jimiž prolíná zejména patentovaná technologie OptimiZ. Ve firmě Kubala Sosna vám k tomu ale řeknou jen tolik, že „to dělají jinak", konkrétnější informace jsou kryty patenty a tajemstvím. Nicméně díky měřením je jasné, že jdou k věci skutečně jinak; navíc tvrdí, že vlastně nezáleží na použité geometrii, materiálu, stínění atd. atd. atd. Že de facto záleží hlavně na tom, jak je umíte použít, což je rozhodně fascinující prohlášení.
Jak už bylo řečeno, o technologii OptimiZ se nedozvíte mnoho, zřejmé však je, že kabely Kubala Sosna se soustředí na dosažení co nejnižší impedance, stejně jako na to, aby poměr kapacity a indukčnosti byl vlastně přesně opačný, než u drtivé většiny kabelové produkce.
My jsme měli možnost chvíli žít s propojovacím kabelem Kubala Sosna Emotion z druhé nejvyšší řady, stejně jako s reproduktorovým kabelem Fascination, který naopak patří do třetí nejnižší série, tedy zhruba doprostřed výrobního katalogu. Možná vás zaujme, že tak na high end zaměřená společnost, jako je Kubala Sosna, vlastně nabízí i dost dostupné série s cenami začínajícími v základní řadě už někde u tří tisícovek, kde se pohybuje i třeba i ryze komerční Pro-Ject.
Je trochu obtížné psát o kabelu, o němž vlastně nic napsat nelze – nejsou dostupná žádná data o materiálech, průřezech, geometriích nebo technologiích (vyjme již zmíněné OptimiZ, u níž stejně víme jen to, že ji výrobce aplikuje). Nedozvíte se tedy oficiálně nic o stínění, impedanci, rychlosti šíření signálu, kapacitě, indukčnosti či odporu. Pánové Kubala a Sosna to dělají (jak říkají) z jednoduchého důvodu – pokud víme, že kabel je z mědi, máme díky předchozím zkušenostem již předem pocit, že zvuk bude těžší, plnější a pomalejší, u stříbra třeba zase na výškách intenzivnější a podobně – právě proto prý chtějí, aby se k jejich kabelům přistupovalo zcela nezaujatě, bez technologických předsudků a stereotypů. Po dlouhém přesvědčování ale přeci jen „prosákne", že by všechny kabely měly být vyrobeny z mědi a základem všeho je extrémně nízká impedance.
Můžeme tak tedy napsat vlastně jen to, že analogový propojovací kabel Kubala Sosna Emotion je v modrém, měkkém opletu, pod nímž se vlní zajímavě nepravidelná řada vodičů, to samé platí pro reproduktorový kabel Fascination, který je ovšem šedý. Provedení kabelů rozhodně není laciné, ale ani hezké – konektory například pochází přímo z portfolia firmy, jsou jednoduché a evokují až studiovou účelnost. Stejně tak zakončení kabelů je naprosto jednoduché a vlastně jedinou ozdůbkou je logo firmy s nakreslenými směrovými šipkami. U reprokabelu si můžete zvolit bi-wiringovou variantu. Inu, víme, že to není mnoho, ale bude to muset stačit – Kubala Sosna jsou opravdu jiné kabely a to zjevně po všech stránkách.
Kabely Kubala Sosna jsme používali v několika rozličných systémech, mezi kterými vyčníval set soulution 725 / 701 s reprosoustavami Gryphon Mojo a CD přehrávačem Gryphon Mikado Signature. Alternovala pak také (alespoň u reproduktorového kabelu) sestava Naim Nait XS a Naim CD5si, případně i Audionet DNP. Z dalších kabelů byly použity ještě Audionet N10 a D10, případně kabely značek QUAD, Vincent, Eagle Cable, Monster Cable, TelluriumQ nebo KrautWire. Poslechové dojmy pochází primárně ze sestavy soulution, kde byly zapojeny oba kabely.
Hned jak jsme kabely vyměnili, bylo jasné, že Kubala Sosna nato jdou jinak. Úplně jinak. A přitom skvěle. Zvuk opravdu velice zrychlil a jako by se z něj ztratilo vše přebytečné, nebyl ale ani ostentativně krystalicky vyčištěný – dosud jsme se nepotkali s takhle „nijakým" kabelem, z jehož přednesu nic nevystupuje, nic mu nechybí, je v něm prostě to, co skrz něj pošlete. Bas je opravdu skvostný, excelentně definovaný (kabely prostě nestojí systému v cestě); Millerova basa v „Burning Down the House" z desky „M Squared" (2001 | Telarc | CD-83534) měla skvělý impakt, plnost a hutnost, přitom ale vše působilo mnohem „snazším" dojmem, než obvykle. Pravda, zrovna důraz mají třeba vrcholné modely Neyton Berlin LS nebo Nordost Valhalla nové generace ještě o něco lepší, ale cítíte u nich, že zvuk čímsi prochází, což u Kubala Sosna (konkrétně u modelu Emotion) prostě cítit není.
Na středních frekvencích, zejména u sboru v Rutterově „Nativity Carol" („Reference Recordings First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD), bylo cítit, jak po zapojení kabelů vystoupí i droboučké detaily, ovšem nijak násilně či bodře; Kubala Sosna jsou velice transparentní a rozlišení s nimi bylo přímo fenomenální – právě tady bylo znát, že reproduktorový kabel je velmi dobrý, hraje čistě a přehledně, ale přeci jen obdobných je na světě víc; propojovací kabel je však exkluzivní. Do sboru vnesl takovou samozřejmost a přehled, takovou technickou dokonalost, jako málokterý jiný. Zkonkrétnění přineslo zejména fascinující definici hlasů, úchvatné oddělení a naprostou přehlednost. Emotion je skvělým partnerem pro precizní elektroniku s vysokým rozlišením, kde dokáže přenést bez ztráty i ten nejposlednější detail. Parádně Emotion pomohl srozumitelnosti v nejnižších hlasitostech.
Srozumitelnost a věrnost vzrostla také v nejvyšším pásmu, třeba u perkusí ve Stingově „Fragile" z koncertu „...all this time" (2001 | A&M | 493 156-2). Jejich kovové cinkání bylo zřejmější, samozřejmější a přitom jaksi blíž. Přednes je však naprosto neokázalý, technicky perfektní a je jen na charakteru vaší elektroniky, co z hudby dokáže přenést – protože kabely se snaží co to jde, aby „nebyly". Fascination patří v rámci své cenové třídy k rozhodně těm transparentnějším a svižnějším, Emotion je ovšem fantasticky precizní i bez cenového omezení a právě on jako kdyby otevíral reprodukci cestu do vyšších kvalitativních úrovní a vymačkával z elektroniky to nejlepší.
Dělený zesilovač soulution 701 / 725 má téměř neomezený dynamický potenciál, za jednu z největších pochval pro propojovací kabel Emotion tak snad lze považovat to, že mezi těmito dvěma komponenty jsme nenašli lepšího partnera (jiný, stejně zajímavý kabel si snad představit umíme). Piano v Chopinově „Baladě č.1 v G moll, op. 23" v podání Heléne Grimaud je úžasně živé, pevné a energické; u reprokabelu bylo cítit lehké omezení, adekvátní cenové třídě, ta samozřejmost, s níž přichází Emotion, ta je ovšem jen těžko reprodukovatelná. Zvuk „prostě je", bezprostředně a jednoduše. Přednes není „hezký", „barevný" nebo „jiskrný", může tak vedle různých jiných kabelů působit až trochu upjatě, ale je to tím, že je stroze věrný, v nejlepším slova smyslu jednoduchý, až nijaký – signál téměř neovlivňuje a hlavně ho vůbec nebrzdí.
Už jsme zmínili, jak lehce a srozumitelně po zapojení kabelů Kubala Sosna přichází k posluchači i velmi malé nuance, skladba „The Dolphin" od Johna McLaughlina („Thieves and poets" | 2003 | Universal | 0602498010754) vynikající rozlišení jen potvrdila. Kresba kytary je fantastická, nástroj úžasně plastický a vy jako byste byli uchem nalepeni až u ní. Reprokabel v kontextu cenové kategorie kolem 30 000,- působí také výborným dojmem, byť tu pravou záplavu informací a dokonalých textur (pokud je tak samozřejmě vykreslí vaše elektronika) přináší právě až Emotion.
Dalo by se říct, že s kabely Kubala Sosna přichází ke slovu vaše sestava a vy ji opravdu uslyšíte – nezkresleně a přímo. Uslyšíte tak třeba i nedostatky, o kterých jste dříve nutně neměli tušení, případně nebyly nepříjemné, což „naplno" přednesené být mohou. „Sleepwalk" od Ultravox („The Best of" | 1997 | EMI | 72435956828) je docela pěkně nahraná skladba, přesto cítíte, že by tu a tam nemusel být kompresor tak aktivní, případně by tu a tam mohly být jednotlivé stopy lépe oddělené. Kubala Sosna vám jednoduše dovolí zanalyzovat nahrávky i elektroniku, byť to občas nemusí být hezké – to už je ale úděl čistě a věrně hrajícího komponentu. Nám se však plnost a rytmická preciznost prostě líbily, bylo tak jednoduché to všechno poslouchat.
Naopak třeba zvukově mizerná „I´ve heard it before" v podání Jeffa Moreiry z Poison the Well („Rise above" | 2002 | Sanctuary | SANCD125) byla pak vysloveně utrpením. Plochá a slitá skladba byla nicméně zcela zjevně plně pod kontrolou systému a kabely velmi názorně předvedly co v ní je.
Na závěr přiznejme, že nás vychvalované a oceňované kabely Kubala Sosna překvapily – hlavně svým velmi odlišným zvukovým pojetím, které se trochu vzpírá konkrétnímu pojmenování. Dobrým vodítkem by tu snad mohlo být to, že kabel je taková šedá myška; jak svým vnějším pojetím, tak zvukovým charakterem, kde v podstatě téměř není. Ve většině případů je to však skvělé – třeba sestava soulution, výjimečně skvělá sama o sobě, ještě o další kus vykvetla, prostá limitů a přitom s jasně nasměrovanou energií, výjimečným rozlišením a skvělou rychlostí. Řada Fascination, soudě podle reproduktorového kabelu, patří mezi velice slušné zástupce střední třídy s dotekem high endu, Emotion je pak ovšem ryzím high endem se všemi kýženými atributy a v podstatě již ani ta nejlepší elektronika se s těmito kabely nemusí stydět, tak dobré jsou.
Kubala Sosna Emotion XLR
Kč 75 990,- - 2x 1m
Kč 120 990,- - 2x 3m
Kubala Sosna Fascination
Kč 31 990,- - 2x 2m
Kč 27 790,- - 2x 1,5m
Kč 53 190,- - 2x 5m
--- --- --- --- ---
KLADY
+ propojovací kabel je vskutku úchvatný, čistý a muzikální
+ i reproduktorový kabel funguje dobře, byť spíše v kontextu cenové třídy
+ zvuk je jiný, než u drtivé většiny produkce a odlišuje se pozitivně
+ velice neokázalá reprodukce, uklidňující a „rovná"
ZÁPORY
- zpracování vůbec není špatné, ale vzhled je diskutabilní
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: High-End Audio Studio | www.highend.cz
