Mnozí tvrdí, že zvuk dělají reprosoustavy a proto do nich investují horentní sumy, často i v nesmyslné proporci ke zbytku sestavy. Jiní říkají, že zásadní roli hraje koncový zesilovač, že právě ten hudbu „postrčí" směrem do reality. Jen málokdo si ale uvědomuje kritickou roli prvních kroků v reprodukčním řetězci. Nemyslíme teď napájení, byť je samozřejmě také důležité – máme na mysli zdroj signálu, který musí načíst signál ve špičkové kvalitě, a máme na mysli předzesilovač, jehož jediným úkolem by mělo být přepnout vstup a upravit hlasitost signálu bez jeho ovlivnění, i když se nachází ve fázi, kdy je velice snadné ho poškodit. Se zdánlivě jednoduchým úkolem se ale umí úspěšně poprat jen nemnoho světových návrhářů.
Je až neuvěřitelné, co i se špičkovou sestavou udělá připojení skutečně výjimečného předzesilovače a je jedno, zdali zvolíte aktivní předzesilovač či pasivní atenuátor. Bohužel, většina těchto výjimečných patří do již poněkud absurdních cenových kategorií, kdy je cena za komponent stanovena téměř výhradně odvahou výrobce si takové peníze za svou práci říct a zasloužit. Výjimkou není ani jeden z nejnovějších přírůstků té nejvyšší ligy od švýcarských soulution.
Sebevědomá a aktivní firma ze severu Švýcarska má ve své vyšší řadě model 725, dosahující téměř milionové cenovky. Na poměry předzesilovačů je to také relativně monstrózní kousek, co koresponduje s gargantuovskými rozměry monobloků stejné řady. Tento minimalisticky pojatý komponent stojí na základně o stranách 48 x 46,7 cm (š x h), na výšku zabere téměř 17 cm a díky základní konstrukci z tlustých hliníkových plátů váží na třicet kilogramů.
Design přístroje se nese v nezaměnitelném firemním duchu, s pravoúhlým, „hranatějším" provedením v porovnání s nižší řadou 5. Horní, spodní a přední část tvoří masivní hliníkové panely v přírodní úpravě, boky a zadní stěna jsou pak z téhož kovu, ale černé. Přístroj stojí na relativně robustních nožkách. V jeho čele je stejný třířádkový displej s červenými velkými znaky, jako u koncových stupňů, dokonce je pod ním stejné logo výrobce a vpravo od něj trojice stejných tlačítek – jen oproti monoblokům v horizontálním, ne vertikálním uspořádání. Slouží k zapnutí / uspání přístroje, k jeho okamžitému ztišení a k volbě programu. Ovládací prvky doplňuje dvojice otočných ovladačů pro cyklický výběr vstupu a regulaci hlasitosti.
Budete-li sledovat jednoduché křivky předzesilovače směrem vzad, najdete z estetických důvodů přesahující boční a horní panel, skrývající vstupní a výstupní konektory. Je tu dvojice vstupů v podobě symetrických XLR, trojice nesymetrických RCA a příprava pro volitelné vstupy přenoskového předzesilovače. V soulution se rozhodli nepřehnat to s počtem vstupů, ale pětice by snad měla stačit v podstatě každému. Výstup signálu je paralelně k dispozici ve formě symetrických XLR i nesymetrických RCA – vše je pochopitelně v analogové formě. Velká vzdálenost mezi konektory ve všech směrech je velmi pohodlná, odkazuje také na „vrstvenou" dual mono kontrukci.
Kolébkovým přepínačem u signálového výstupu si můžete volit také způsob uzemnění konektorů. Krom napájecí zásuvky najdete ještě čtveřici konektorů, zastupujících „inteligenci". Jde o přípojky typu Link, ovládací ostatní komponenty značky. Sofistikovanější řízení zajišťuje RS232. Hodně atypický je velký konektor formátu kdysi dávno používaného „tiskárnového" LPT – skrze něj je možné získat DC napětí, byť nás nenapadá, k jakému účelu by ho bylo možné použít.
Vstupní signál je od vstupu až po výstup striktně oddělen pro levý a pravý kanál (obvodové desky jsou nad sebou), analogové obvody mají nezávislý napájecí zdroj, stejně jako digitální. Jednotlivé sekce předzesilovače jsou pečlivě odstíněné kovovými přepážkami. Mimochodem, volitelná deska přenoskového předzesilovače je se zbytkem předzesilovače spojena čistým stříbrem – to jen pro dokreslení pečlivého přístupu.
Jednou ze zásadních součástí předzesilovače je také regulace hlasitosti – v soulution 725 vyřešená sérií odporů s relátkovým přepínáním. Do procesu změny úrovně vstupuje také řídící mikroprocesor, který se mimo jiné stará také o regulaci zisku – ten se dá individuálně nastavit. Mikroprocesor je ze signálové cesty vyřazen ihned po nastavení požadované poslechové úrovně.
Zajímavě řešené jsou i výstupní obvody – pracují v čisté třídě A s klidovým proudem na úrovni 40 mA. Jde v podstatě o takové maličké výkonové zesilovače, což zajistí průchod signálu beze ztrát i dlouhými kabely. Obvody jsou koncipovány na zpracování proudu o hodnotě 3 A a omezeny na třetinu této hodnoty. soulution 725 pracuje při zpracování signálu s obrovským frekvenčním rozsahem 0 – 40 000 000 Hz. I výstupní část stále pracuje s velmi nadstandardním rozsahem 0 – 1 MHz v toleranci -3 dB. Imponující je i odstup signálu a šumu na úrovni 130 dB, díky kterému využijete potenciál i těch nejnovějších a nejlepších čipů pro D/A převod signálu. Separace kanálů činí slušných 105 dB a celkové harmonické zkreslení neslyšitelných 0,0006%. soulution 725 patří také k rychlým přístrojům – rychlost přeběhu výrobce udává na 0,4 ms.
soulution 725 jsme poslouchali primárně s monobloky soulution 701, kde předzesilovač nahradil v roli pána hlasitosti streamer Audionet DNP s variabilními výstupy. Zdrojem signálu byl CD přehrávač Gryphon Mikado Signature a hrálo se přes Gryphon Mojo, případně Harbeth Monitor 30. Propojeno bylo symetrickou kabeláží Kubala Sosna, stejně jako u reprosoustav, na výměnu byl KrautWire Guru S a kabeláž Audionet (signálový RCA a ethernetový). Občas jsme sáhli také po Naim Nait XS / Naim CD5si, ASUS Xonar Essence One MUSES či gramofonu Pro-Ject Elemental, ale bylo až příliš cítit, že jsou nehodné spojení s touto sestavou. Proud čistil IsoTek Sigmas EVO3, byť k monoblokům nestačil, takže byl připojen k jen k soulution 725 a CD Gryphon.
Za zmínku stojí, že vliv byl cítit jen u CD, napájení předzesilovače je evidentně poměrně rezistentní vůči filtrům. Zapojení kvalitního kabelu je poznat, byť jde spíše o nuance; je prostě fakt, že špičkové komponenty mývají v převážné většině dobře vyřešené napájení, méně citlivé, než u běžné elektroniky.
První poslechové dojmy monobloků soulution 701 jsme absolvovali se streamerem Audionet DNP, který patří rozhodně k dobrým přístrojům, navíc díky variabilním výstupům také k přístrojům, usnadňujícím posluchačům život. Už tak zněla sestava velmi dobře. Nebylo pochyb, že se tu hraje high endová extraliga. Co se ale stalo při výměně streameru za předzesilovač soulution 725 a CD přehrávač Gryphon Mikado Signature, to snad ani nejde dost dobře popsat. Trochu zprofanované přirovnání k „rozsvícení" je ale rozhodně na místě – změna byla jednoduše obrovská a přepnout zpět na méně dokonalou sestavu v podstatě bez nějakého odstupu nejde. Krok kupředu byl oproti cca 300 000,- streameru úplně stejně markantní, jako u přechodu z Naim Nait XS / CD5si k Audionetu; však jestliže Audionet stojí cca 4násobek ceny Naim sestavy, pak set soulution 725 a Gryphon Mikado Signature je oproti Audionet také 4,5x dražší – takže je to vlastně v pořádku.
soulution 725 je velmi nenápadný, zvukově precizní a cílící na maximální neutralitu a transparentnost. Tento předzesilovač se poměrně blíží ideálu „neexistujícího" předzesilovače – vlastně všechny komponenty v systému měly výraznější zvukovou signaturu, než 725. Nadchlo nás, jak oproti Audionet DNP zvuk zkonkrétněl, jak postoupila definice a kontrola – nebo snad jak zmizel i sebemenší zvukový nános a zvuk se stal skutečně nekompromisně transparentním. I díky tomu byl nádherně kontrolovaný přednes velkého bubnu v úvodu „Rich Woman" od dua Plant / Krauss („Raising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382). Ta jistota a rychlost, ten důraz, vše bylo vskutku fantastické. Buben jde také pěkně hluboko, úder je nádherně plný a důrazný jako kladivo. Basová pásmo jako celek má autoritu a špičkovou definici.
Velmi libozvučný vokál Patricie Petibon v „Trois Noéls québécois" z desky „Les Fantaisies" (2002 | Virgin | 7243 5 62294 2 5) byl úžasně měkký a dokonale prokreslený, z nahrávky systém v čele s předzesilovačem vytáhl skutečně i ten nejposlednější detail. Zvláště ženský sbor byl nádherně rozdělený na jednotlivé hlasy, přitom ale perfektně propojený do harmonického celku. Zvuk byl vynikající - velmi transparentní a úžasně rychlý a čistý. O perfektní otevřenosti a rozlišení předzesilovače vypovídá fakt, že všem hlasům je jednoduše rozumět. Vokál Patricie Petibon má tendence v nejvyšších polohách říznout, ne tak ale v podání sestavy soulution. Ta je nekompromisní, dá vám najevo, že sykavka je skutečně sykavkou, ale není to nepříjemné. Vybalancování mezi ultimativní přesností a muzikálností muselo dát dosti práce.
Přednes soulution 725, tak jako u monobloků 701, je naprosto samozřejmý – i v nejvyšším pásmu, kde ve „Waiting" od The Paperboys najdete píšťaly, činely a kovové perkuse, zůstává tento předzesilovač přímý, akurátní a zároveň kultivovaný. Přednes je absolutně čistý a jasný už od minimální hlasitosti, což je jev, s nímž jsme se dosud v této míře u žádné jiné elektroniky nesetkali; uvolněné podání nejvyššího pásma nechává pocitově velmi jednoduše a suverénně zaznít i ty nejvyšší tóny oproštěné od útočnosti, zároveň ale velmi zněle. Zůstávají ve vzduchu velmi dlouho rozpoznatelné, vše je perfektně zorganizované a tón je zřetelný i za mnohem hlasitěji hrajícími ostatními nástroji. soulution dává proporčně velmi korektní prostor každému nástroji a každému jeho tónu, je znát, že má vše pod perfektní kontrolou. Vše k vám přichází naprosto nenuceně, nemusíte se ani soustředit a slyšíte jednoduše hudbu.
Dynamika soulution 725 je vynikající, korespondující s fascinujícím dynamickým potenciálem monobloků 701. Gabrielova „Darkess", uvozující album „UP" (2002 | Realworld | PGCD11) je až matematicky přesnou symfonií zvuků, které mají dokonale přesný vzorec. Předzesilovač od soulution nejen, že dokáže tento příval zcela bez zachvění zvládnout, dá vám také pocítit maximální dynamiku, kterou je vybaven kompaktní disk – a že vůbec není špatná. Přednes je organický, kontrolovaný a má perfektní rozvrstvení. Jedna každá nota je zasazena do kontextu všech ostatních, plynule navazují, propojují se a doplňují. Fantastická je i mikrodynamika a rozlišení, které jde až k těm nejmenším skřípnutím a ťuknutím v tom elektronickém chaosu a dělá z přednesu dokonale zorganizovanou choreografii tónů, nezapomínající ale ani na to, že v prvé řadě jde o hudbu. Právě i drtivá, nevázaná dynamika tomu pomáhá.
To nejzásadnější a nejlepší, co soulution 725 přináší do reprodukce, to je rozhodně rozlišení. „Seven Wonders" od Fleetwood Mac („Tango in the Night" | 1987 | Warner Bros | 7599-25 471-2) překypovala informacemi, jednotlivé nástroje byly vykreslené dokonale – kontury, hloubka, masa i průběh tónů, vše přicházelo tak uvolněně, tak přirozeně, jako kdyby zvuk ani nezpracovávala žádná elektronika, jako kdyby tam už skutečně byl. Zvláště Fleetwoodova bicí je radost poslouchat. Při kontaktu paličky s blánou zvuk vystřelí skutečně fascinující rychlostí, přednes je pevný jako skála a přitom vzdušný a velmi konkrétní.
soulution 725 zvládal výjimečně dobře zreprodukovat také stereo obraz – báze byla velmi široká, spojitá a konkrétní. Benediktýni z kláštera Santo Domingo de Silos ve skladbě „Ave, mundi spes, Maria" („Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725) jsou skutečně krásně vykreslení – díky množství informací, z nichž vám soulution 725 nezatají snad ani jedinou, vnímáte mnoho harmonicky se doplňujících se hlasů. Lokalizace je vynikající, stejně jako ohraničení jednoho každého vokálu, vše přitom působí opět velmi uvolněně a přirozeně.
„Mr. Time" od Alana Parsonse („Try Anything Once" | 1993 | Arista | 07822-18744-2) ukázala na excelenci soulution 725 i v časové doméně – timing skladby je perfektní, rytmus vše táhne kupředu. Přednes je naléhavý, komunikativní a prostě mu nemůžete nepodlehnout – může za to celková čistota a bezprostřednost, s jakou hudba zaznívá, ta lehkost a věru high endová komplexnost. Vlastně vůbec nic neschází; jen horko těžko jsme si dělali jakékoliv hodnotící poznámky, protože tohle už je jednoduše skvělé. Reprodukci vůbec nic neschází a vy se tak můžete zcela a plně poddat emocím, které ve vás hudba vyvolává. Zvuk jako kdyby už byl dostatečně dokonalý, že ustoupí stranou; už je tak čistý, tak transparentní, tak živoucí, že není třeba víc.
Věrnost barev nástrojů je přímo odvislá od kvality záznamu, který si pouštíte. Právě takové věrnosti se totiž dočkáte a možná budete až překvapeni, co všechno se ve vaší nahrávce skrývá. Čajkovského „Labutí jezero, op. 20" v podání Katie a Mariella Labéque („Fantasy" | 1995 | Philips | 442 778-2) nás uchvátilo prvotřídním podáním klavíru – nejen po stránce věrnosti dynamické, ale také po stránce rychlosti. Budilo to dojem téměř fyzické přítomnosti nástrojů v poslechovém prostoru. V našem poslechovém prostoru chybělo dokonalému zážitku jen připojení větších, plnorozsahových reprosoustav, které by dodaly nástrojům dostatečný objem.
soulution 725 je jednoduše věrný – dodáte-li mu tedy špatnou nahrávku, přehraje ji kultivovaně, ale nic vám nezatají. „Bulgaro Famfare" od pražské kapely Status Praesents" („Mchaocistaan" | 2009 | Kubrt a bratři) tak předzesilovač rozebral do maxima, ale ono maximum bylo jednoduše nedostatečné. Poslech je i tak ucházející, neagresivní, což je v kontextu vlastně fantastický úspěch. Cítíte energické plochy kytar a zpěvu, které se jaksi prací zvukaře poněkud slévají, cítíte také, že dynamika je spíše dosti podprůměrná – i tak je ale zvuk slušný, hrubost tu a tam je přijatelná a nemusíte se tak bát, že s novým systémem takto ultimativní úrovně budete muset poslouchat jen obdobně ultimativní nahrávky. I když je fakt, že právě ty si užijete nejvíc...
Předzesilovač soulution 725 patří do ultimativní třídy. Je velmi, velmi drahý, ale také skutečně špičkový. Krásně zpracovaný (ještě aby ne), hodný partnerství s vskutku ultimativními monobloky 701. Svým pojetím se díky rychlosti, rozlišení a hlavně skvělé transparentnosti tváří, jako kdyby v systému téměř nebyl. Je téměř netečný k propojovacím i napájecím kabelům a pojme v podstatě libovolnou domácí sestavu – experimentům nakloněnější audiofilové s mnoha zdroji signálu by snad ale přeci jen mohli narazit na relativně průměrný počet vstupů. Pokud vás nicméně nezastaví cena (byť když vás zajímá ta, nejspíše nepatříte do cílové skupiny zákazníků téhle švýcarské firmy) a toto drobné omezení, pak se dočkáte skutečné špičky mezi předzesilovači. soulution 725 určitě má konkurenci, levnější i dražší, určitě už ale ne lepší, jen jinou; k monoblokům soulution 701 ale rozhodně lepší nenajdete. Pokud hledáte moderní produkt s moderním zvukem, model 725 bude patřit mezi špičkové kandidáty.
Kč 920 000,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ nádherné provedení
+ excelentní čistota a rozlišení
+ velmi přesná, příjemná regulace hlasitosti
+ dokonalý partner pro monobloky soulution 701
+ zvuk patří k tomu nejlepšímu, co si můžete koupit
ZÁPORY
- cena je poměrně vysoká, byť pokud vám vadí, nejste cílová skupina firmy soulution
- výrobce trochu šetřil na počtu konektorů
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ:RP Audio | www.rpaudio.cz
