Řada MusicWave je prakticky vstupní branou do portfolia uznávaného amerického výrobce kabeláže Transparent Audio, přesto už v ní najdete finesy, které (byť ve větším) hostí i vrcholné firemní modely, stojící už ale řádově miliony korun. MusicWave je prvním mezi reprokabely, na němž najdete známý blok „obvodů“ (výrobce používá anglické slovo „network“), majících za úkol snížení úrovně rušení.
Kabel samotný je spíše po americku účelný, bužírka na povrchu není ničím výjimečná, matně černý materiál ovšem působí odolně a kabel je také parádně flexibilní. Zakončení plastovou „punčoškou“ je dlouhé a také příjemně ohebné, konektory mají dobrý standard, ať už jde o vidličky nebo banánky.
Oválný blok vloženého filtru s názvem kabelu je sice přidává nějakou tu váhu, stále se ale i s ním nemusíte bát kabel „zavěsit“ třeba za regálovky na stojanech, váha kabelu je nestrhne. Zajímavostí snad může být to, že „krabička“ je prý kalibrovaná pro konkrétní délku kabelu.
Bohužel víc než zevrubný popis zevnějšku k dispozici není, výrobce totiž mluví jenom o zlacených konektorech a měděných vodičích. Žádné konkrétní technické údaje k dispozici nejsou.
MusicWave Speaker Cable jsme poslouchali v rámci hlavní redakční sestavy, tj. místo Nordost Heimdall 2 mezi Xavian Quarta Evoluziona a Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR, kdy zdrojem signálu byl Métronome DSC1 a napájelo se přes GMG Power Harmonic Hammer 3000P. O konkrétních podrobnostech a doplňcích sestavy se můžete dočíst v pravém sloupci -->.
V „Say that you will“ George Dukea („Follow the Rainbow“ | 2010 | epic | 88697779882) zněly hluboké frekvence tak nějak uvolněně a v pohodě, kabel má méně napětí a méně dravosti než Nordost, je ale takový plnější, klidnější a pokud ho něco charakterizuje, je to taková ta „americká šťavnatost“ se sklony k houpavosti.
O něco měkčí, ale zato plnější styl MusicWave reprokabel ukázal také u hlasy Loreeny McKennit v „All Souls Night“ („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426) – není to zvuk úplně intenzivní, nahrávka sama je pěkná a živá, kabel jako by ji trochu zklidňoval, na druhou stranu v ní také potlačuje lehce hraniční sykavky, které by jinak třeba na tvrději znějícím systému mohly být až za čarou.
Zakulacenější, ale přesto sytý zvuk je znát také na činelech v „Next time you see her“ Erica Claptona („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) – ty cinkají klidněji a jemněji, přesto mají pěknou barvu, působí uvěřitelně kovovým dojmem a i když jejich dozvuky utichají rychleji, opět takový charakter velmi dobře poslouží tam, kde mohou být křiklavější výšky; je jedno, zda případnou říznost nesou reprosoustavy, elektronika nebo nahrávky, MusicWave agresivitu až k vám prakticky nepustí.
Energie bicích Billa Bruforda v „Some Other Time“ („If Summer Had Its Ghosts“ | 1997 | Discipline | 633367970527) byla také předávána v trochu uklidněné formě, ale naprosto bez nervozity, v pohodě a s pěkně sytým, robustním podáním. Cítíte, že bubny jsou velké a rázné, ale přitom to není takový ten suchý zvuk, co by vám dal „facku“ svou energií, spíš kolem vás tak komfortně pobublává, ovšem dojem síly je dobrý, byť velmi spořádaný.
Kytara Michaela Hedgese v „Bensusan“ („Aerial Boundaries“ | 1984 | Windham Hill Records | 01934110322) měla navzdory měkce pojatému stylu s trochu vřelejším laděním dobré rozlišení, zdálo se, že zvuk je čitelnější, než jak by napovídaly zkušenosti s kabely podobné cenové relace. Líbilo se nám, jak nenásilně MusicWave informace předává, jak v pohodě hudba zní, je to celistvá prezentace a přesto již v kontextu třídy pěkně bohatá na takové ty křehké dozvuky a drobné perličky.
Jimmy Smith i jeho spoluhráči v „Messy Bessie“ („Back at the Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) byli dobře umístění, proporce nástrojů samotných i celé hudební scény neupejpavé. I tady všechno vyplývá tak nějak pohodově, není to hologram, ale přesto není problém se v prostoru zorientovat.
Říznou Osbournovu „I Just Want You“ („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24/96) MusicWave oprostil od jiskřivých ostrostí a jadrností, hudba se tak na první dobrou může zdát trochu hladší, ale vlastně nepostrádá jiskru a drajv. Je to takový rockový koncert ve smokingu, na jednu stranu pěkná energie, na druhou absence agresivity. Snad hlas by mohl být expresivnější, ale jinak hudba šlape a neunavuje.
Reproduktorový kabel Transparent MusicWave Speaker Cable je hezky zpracovaný výrobek střední třídy, který se zalíbí kultivovaným projevem s trochu americky rozmáchlejším basem a takovou celkovou pohodovostí. Nehodí se určitě všude, má svůj charakter a někdy bychom byli i ocenili také expresivnější projev, zejména u vokálů. Jinak ale byla reprodukce velmi příjemná, organizovaná a plynulá a Transparent MusicWave Speaker Cable je dalším z řady kabelů této značky, který v nás zanechal celkově příjemný pocit.
Kč 15 290,- / 2x 2,4 m
Kč 17 390,- / 2x 3 m
Kč 22 790,- / 2x 4,5 m
Kč 33 390,- / 2x 7,5 m
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/kabely-reproduktorove/3620-transparent-musicwave-speaker-cable#sigProId6c285784f2
--- --- --- --- ---
KLADY
+ bezproblémové řešení střední třídy
+ férová cena za pěkné provedení
+ celkově příjemný zvuk
ZÁPORY
- zdálo se, že v některých momentech by zvuk mohl být i expresivnější
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Soundstyle | www.soundstyle.cz