Značka Questyle sídlí v Šen-čenu v Číně a zaměřuje se na zesilovače pro sluchátka (byť má i několik jiných výrobků, točí se stále kolem osobního poslechu). Není to ale jen tak kdovíjaká provinční firmička, o čemž svědčí třeba už to, že jejím strategickým partnerem je elektronický gigant Foxconn, v jehož továrně se produkty vyrábí. Questyle pak má za sebou už téměř 10 let existence, což už je slušný základ tradice. Vrcholem nabídky je stolní sluchátkový zesilovač a DAC CMA Twelve.

Tedy, jde o vrchol nabídky, pomineme-li čtyřkomponentový gigant Golden Reference System, kde najdete předzesilovač, DAC a dva koncové stupně pro ty nejnáročnější aplikace. O trochu blíže planetě Zemi je pak CMA Twelve, to nejlepší, co u Questyle dokázali vtěsnat do jedné krabice.

CMA Twelve (a verze Master, která se ale liší jen keramickou deskou plošných spojů) je poměrně plochý přístroj (s výškou pouhých 5,5 cm včetně nožiček), s šířkou 33 cm a hloubkou 20 cm už nicméně poměrně signifikantní místo zabere. Šasi je bytelné, sestavěné z profilů tloušťky 10 mm, vyrobených z leteckého hliníku. Výrobce se chlubí přesností na +/- 0,02 mm a ke kvalitě provedení nelze mít připomínky. Tělo zesilovače je také koncipováno jako chladič, takže při provozu udržuje stabilně (ne úplně malou) teplotu 45°C.

CMA Twelve svým pojetím tak trochu evokuje studiové vybavení. Snad za to mohou ty tři řádky a pět sloupečků diod, díky jejichž kombinaci budete vědět přesně jaký signál zrovna hraje. Sexy jsou také tři dvoupolohové páčky, kterými se přístroj spíná, mění se na čistý DAC nebo DAC se sluchátkovým zesilovačem a nebo se upravuje výstupní proud (o kterýchžto stavech opět informují další čtyři diody). Sluchátka můžete připojit k třem různým konektorům – nejběžnější je 6,3 mm jack, méně obvyklé je symetrické XLR, u stolních přístrojů je poměrně raritní symetrických 4,4 mm jack. Regulaci hlasitosti má na starosti krásný a jemně jdoucí potenciometr.

Zadní strana je přehledně segmentovaná – zhruba čtvrtina prostoru připadá napájecí zásuvce, čtvrtina pouzdru s 5 GHz bezdrátovým připojením, čtvrtina analogovým výstupům (nesymetrické RCA i symetrické XLR, u nichž lze ještě zesílit výstup ze standardních 14 dBu na 20 dBu pomocí šoupátka nebo pomocí druhého přepnout mezi variabilním a fixním výstupem) a poslední čtvrtka je segment digitálních vstupů. Optika, koaxiální vstup, AES/EBU a hlavně USB doplňuje dokonce jeden koaxiální výstup.

Vnitřní plošný spoj se může zdát poměrně skromný, ale obsahuje několik poměrně neobvyklých (a mimo jiné patentovaných) řešení, které napovídají něco o seriózním pojetí. Základem jest technologie Current Mode Amplification (kterou zakladatel firmy vyvinul na univerzitě, kde pracoval, už v roce 2006), systém True DSD (který nikde během zpracování nepřevede DSD na PCM) nebo technologie ztrojených asynchronních generátorů hodinového signálu.

Základním stavebním kamenem je Current Mode Amplification. Jde o plně diskrétní řešení, stavící na tom, že hlavní část zesílení neprobíhá ve formě napětí, ale (samozřejmě u podle názvu) ve formě proudu a v čisté třídě A. Výrobce říká, že výhodou je mnohem širší pracovní frekvenční rozsah, kde zesilovač nabízí výkon nebo mnohem nižší hladina zkreslení. Obvody jsou vybaveny také zpětnou vazbou pro udržení stability.

Mozkem řešení je obvod True DSD, který je postaven kolem čipu AKM AK4490. Dosahuje se jím toho, že jakýkoliv signál není zpracováván podle standardů DoP nebo Native DSD, ale ve skutečné jednobitové formě bez úprav a převádění. Znamená to i to, že veškeré digitální filtry nebo úprava hlasitosti jsou ze signálové cesty vyřazeny, tak jak vyžaduje standard SACD.

Když jsme u digitálních filtrů, Questyle zavrhli použití FIR filtrů a aby dosáhli co nejčistšího zpracování impulsu, používají digitální IIR filtry.

Questyle má také neobvykle pečlivé řešení u generátoru hodinových signálů. Místo jednoho generátoru s následným PLL obvodem (což je řešení běžné) jsou tu rovnou tři generátory a asynchronní FIFO architektura. První hodiny synchronizují celý systém, druhé frekvenci 44,1 kHz a její násobky a ty třetí základní frekvenci 48 kHz, její násobky a DSD signál.

V obvodových řešení jsou použity také vysoce kvalitní součástky, ať už jde o červené kondenzátory WIMA, zlatavé Nichicon FW nebo odpory DALE ve vojensky přísné specifikaci.

Výkon dodává do sluchátek výstupní část, rozdělená do čtyř částí. Do nesymetrického připojení umí 247 mW / 300 ohm, u symetrického pak 825 mW / 300 ohm (nebo chcete-li plné 2 Watty do 32 ohm). Hodnota THD+N přitom nepřekračuje 0,0007%, odstup signálu a šumu je 112 dB (oboje pro sluchátkové výstupy), respektive 0,00115% (THD+N u RCA výstupů) a 0,00085% (táž hodnota u XLR výstupů).

Důležité je zmínit, že běžné digitální vstupy jsou limitované na 24 bit / 192 kHz, zatímco USB v kontextu dnešní nabídky mnoho praktických limitů nemá – zpracuje PCM signál do rozlišení 32 bit / 384 kHz a až DSD256 (nativní i DoP). Co ale chybí úplně, to je nativní podpora MQA.

Questyle CMA Twelve jsme zkoušeli v redakčních prostorách a to proti OPPO UDP-205, Teac NT-503, Chord Mojo nebo Apogee Groove či ASUS Xonar Essence One MUSES MKII. Zkoušeli jsme i řízení Acoustic Energy AE-1. Poslouchalo se jak přes redakční AudioQuest NightOwl, tak přes zapůjčené Focal Stellia a Focal Clear, jako zdroj signálu krom primárního USB sloužil i Emotiva ERC-4 nebo Cambridge CXC či zmíněné OPPO. Pro srovnání jsme měli také Questyle CMA400i nebo RME ADI-2 DAC FS.

Při soužití se ukázalo, že přeci jen trvá pár minut, že se CMA Twelve prohřeje do optimálních provozních podmínek, zejména u artikulace basových tónů bylo znát zpřesnění a zkonkrétnění po jedné, dvou písničkách. Pak už byla basová linka ve „Twist in My Sobriety“ od Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) ne úplně technicistní, ale zároveň technicky přesná, kontrolovaná a rytmicky pulsující, cítíte pěkně přesný timing, který nicméně netlačí na pilu – zvuk se posouvá pravidelně, houpavě a poddajně. Kontury a oddělení jsou zcela adekvátní vyšší cenové hladině, CMA Twelve si nehraje na takový ten noblesně-luxusní zvuk, ale spíše na puristickou, trochu věcnou kontrolu.

Tato urovnaná, o něco méně vášnivá, zato o to přesnější charakteristika je cítit i na vokálech Franka a Nancy Sinatrových v „Somethin‘ Stupid“ („My Way“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2). Podání je s dobrými sluchátky už pěkně detailní a ani modely jako Stellia nezůstávají nevyužité, i tady ale vládne hlavně uměřenost a touha po nestranném ukázání charakteru řetězce, takže vnímáte limity nahrávky, byť CMA Twelve už sahá po světě high-endové sluchátkové smetánky, takže to není agresivní prezentace. Cítíte, že CMA Twelve nemá žádnou zásadní zvukovou stopu, s níž by předefinovával vyznění záznamu nebo zvuk zdrojového komponentu, vyvážení míří k lehounce sušší, rozhodně ale již kultivované neutralitě.

Zvuk nástrojů, posazených na vrcholek frekvenčního spektra, jako jsou třeba činely v „On her way“ od Pat Metheny Group („Speaking of Now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2), zněl přes CMA Twelve bez nějaké popostrkované snahy, bez nucenosti prosadit se, v takovém trochu jemnějším duchu, byť úder paličkou má už solidní údernost a konkrétnost, stejně jako zesilovač dokáže velmi dobře rozčlenit strukturu činelové linky na jednotlivé údery. Není to zvuk analytický, spíše tak nenásilně klidný a lehce čitelný.

Nepředstavujte si ale zvuk CMA Twelve jako takový ten poklidně ševelící audiofilský potůček, když je třeba – jako třeba u razantních perkusí v „India with jazz“ z disku „STS 40 Years Anniversary“ (2020 | STS Digital | STS-6111195) – přitlačit, tak švih a razance nechybí, nakonec výkonu má přístroj na rozdávání a i když ho nijak nápadně neprosazuje, rezervu použije tam, kde má. Zvuk není úplně objemný, nevyznačuje se pocitem „masa“ a váhy, spíše je svižnější, konkrétnější, pečlivě uspořádaný a snažící se nezdůraznit nic navíc. V podstatě ale nechává vyniknout nahrávku, takříkajíc „v dobrém i zlém“.

K transparentnosti není třeba žádných stížností, množství detailů, nuancí a dozvuků v „My ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) bylo solidní, zvuk pěkně čistý a prostě dobře organizovaný. Projev je možná trochu nenápadný, ale když začnete porovnávat, zjistíte, že CMA Twelve nezabarvuje, nepřikrášluje, ale ani „netoleruje“, takže vynikne jak řízná sykavka, tak třeba i ševel činelů, všechno v utažené, disciplinované formě. Ani tady to není vášnivě rozmařilý, velký, tučný zvuk, ale skutečně spíše precizní obraz se snahou o maximální autenticitu.

Navzdory tomu, že ve výbavě chybí nastavitelný crossfeed, není podání hudební scény „schované v uších“. „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) byla rozprostřená homogenně a přesvědčivě v pravolevém, dokonce i předozadním směru, s šířkou nelimitovanou jen mušlemi sluchátek, ale pocitově o kousek širší. Lokalizace nástrojů je přirozeně snadná, i tady je cítit kontrolu a přesnost, s jakou CMA Twelve zpracovává signály.

CMA Twelve pak ctí přístup „co na vstupu, to na výstupu“, proto i syrová „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) zněla syrově, ale je cítit, že agresivní momenty jsou trochu filtrovány disciplinovaností a celkovým klidem zesilovače. Je tu jistá „příchuť“ takové té studiové účelovosti, kdy do sluchátek v plném rozsahu dostáváte nahrávku takovou, jaká je, případně to, jak s ní pracuje váš zdroj signálu. Dobré nahrávky mohou být skutečně podmanivé, špatné ale nejsou vysloveně únavné a otravné, byť slyšíte i jejich limity. Třeba u „Heathen Child“ ale vnímáte hlavně tu energii, tu mocnou porci basu, která je přes CMA Twelve docela zkrocená a „krotká“ po všech stránkách, čistá, přesná, nevulgárně přímočará.

Všestranný sluchátkový zesilovač (či zesilovač prakticky pro jakákoliv sluchátka) a D/A převodník Questyle CMA Twelve má navenek jednoduchou tvář s puncem studiově účelné audio techniky, ani svou zvukovou charakteristikou, sázející na přesnost, věrnost, frekvenční vyrovnanost, lehce tenčí, ale o to kontrolovanější a nenápadně samozřejmý styl, se od „profi“ směru zase tolik neliší. Je to robustní, dobrý, skutečně univerzálně použitelný sluchátkový stroj, který lze použít bez větších potíží i k řízení třeba aktivních monitorů nebo koncového stupně. Vizuálně i zvukově pak vlastně CMA Twelve stojí trochu stranou, nepoutá na sebe pozornost a přesto odvádí v opravdu důstojném standardu vše, co od takového zařízení jen můžete chtít.

Kč 35 990,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ konektivita

+ podporované formáty / rozlišení

+ schopnost „uživit“ libovolná sluchátka

+ možnost přizpůsobení výstupu

+ vyrovnaný a věrný zvuk

+ možnost použití v roli řídícího zesilovače

ZÁPORY

- trochu strohý vzhled

- komponent poněkud „topí“

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Horn | www.horn.cz 

fSdílet

Tweet