Enrico Caruso propůjčil – ne zcela vědomě, samozřejmě – své jméno jednomu z nejlepších all-in-one systémů současnosti. T+A Caruso spojuje německou preciznost značky s všemi funkcemi, které potřebujete pro velmi kompaktní ozvučení prostorů a jde o řešení, které má hi-fi ambice. Na druhou stranu, mnozí by jistě ocenili univerzálnost takového konceptu, kdyby k němu ovšem mohli připojit i jiné než nutně přeci jen kompromisní vestavěné reprosoustavy. Nu a tak vznikl model Caruso R, zachovávající víceméně původní ideu a přidávající reproduktorové výstupy a tedy punc „trochu víc hi-fi“.

Bytelné hliníkové šasi je o něco nižší, než u původního modelu, nicméně stále ještě má víceméně podobu kostky (budeme-li chtít dodržet německou přesnost, jedná se o kvádr šířky 29 cm, hloubky 29 cm a výšky 21 cm, vážící 7,5 kg). Receiver stojí na čtyřech hranatých nožkách a je cítit, že byla upřednostněna odolnost a trvalost konstrukce nad nějakými vizuálními perličkami.

Přesto zaujme sedmipalcový dotykový barevný displej, přes který se dá Caruso R ovládat (nevyužijete-li firemní ovládací aplikaci dobré kvality, rychlosti i stability) - tak jako je u přístrojů T+A zvykem, ovládací logika někdy není úplně intuitivní, nicméně technici firmy by Vám naprosto jasně vysvětlili, proč je to logické právě takhle a ne tak, jak byste to instinktivně chtěli udělat. A asi by nakonec měli pravdu. Podle této striktně technicistní logiky je pak navržen celý na míru psaný firemní software – NavigatorOS.

Nad displejem se nachází úzká štěrbinka pro vkládání kompaktních disků (Caruso R myslí spíše na starší a konzervativnější uživatele), zadní panel pak skýtá hojné pole konektorů, takže by byl div, kdybyste něco ke Caruso R nedokázali připojit. Byť přístroj většinu zdrojů obstará sám… I tak ale máte k dispozici dva klasické cinchové analogové vstupy, optická a koaxiální vstup digitální, USB pro datové paměti a rovnou dva LAN porty, takže Caruso R můžete zapojit „po cestě“ ethernetového domácího rozvodu. Byť i tady nejspíš využijete buď Bluetooth nebo Wi-Fi. S úctou ke konzervativismu je tu také DAB / FM anténa, pokud nevěříte kvalitám internetových rádií.

Výbavu doplňuje nejen napájecí zásuvka a dva páry reproduktorových terminálů nadstandardní kvality, ale také pár výstupů – stereofonní analogový cinchový s regulovanou úrovní, 3,5 mm sluchátkový a sdružený subwooferový.

Hodně prostoru je v Caruso R věnováno streamingu (přestože jak bylo řečeno, nezapomíná ani na „staré dobré“ zdroje). Staví na firemní platformě SC 100, který sdržuje streamování z lokálních zdrojů přes DLNA (včetně získávání metadat z platformy Gracenote), internetová rádia, Spotfy Connect, TIDAL nebo třeba podporu AirPlay a Amazon Music. Stream je nicméně omezený na PCM formát, DSD si tu neužijete.

Sílu pak dodává v Caruso R firmou navržený zesilovač (tedy žádný prefabrikovaný modul) s na míru programovaným DSP, sloužícím primárně pro linearizaci a optimalizaci frekvenční odpovědi (ovšem stejně tak pro aplikaci širokého spektra dostupných korekcí). Zesilovač dodává dostatečných trvalých 50 Wattů na kanál do 8 ohm a přesný dvojnásobek do poloviční zátěže, špičku představuje výkon 75 Wattů do 8 ohm (a opět 2x tolik do 4 ohm). Do sluchátek nabídne Caruso R 32 mW při 32 ohmech, což naznačuje spolu s umístěním dozadu spíše to, že jde o „doplněk“ než puristický sluchátkový zesilovač.

Za zmínku ještě stojí to, že symbolem lifestyle konceptu je u T+A fakt, že spodní stěna je obkroužena LED páskem a každý zdroj má svou barvu. S podsvětlením lze pracovat, ale nepodařilo se nám ho zcela vypnout, byť to je samozřejmě jen otázkou firmware.

Ke Caruso R jsme dostali také dvoje k němu „šité“ reprosoustavy – T+A Caruso S10 a T+A Caruso R10. S těmi, zdá se, si Caruso R rozumí opravdu dobře, ale není problém využít jakékoliv jiné reprosoustavy. Zkoušeli jsme Xavian Quarta Evoluzione (kde pro srovnání hrál systém OPPO UDP-205 / Métronome DSC1 / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR / GMG Power Harmonic Hammer 3000P na kabelech Nordost Heimdall 2), zkoušeli jsme velmi dobře sedící Fischer&Fischer SN-70 (proti Cambridge CXC / Teac NT-503 / Cambridge CXA81 na kabelech Dynamique Audio Horizon 2) a zkoušeli jsme i KEF LS50 Meta, s nimiž je zvuk lehce suchý a strohý, když se srovnávalo s Emotiva ERC-4 / Emotiva XSP-1 / Emotiva XPA-DR2 na kabelech ZenSati Authentica.

Dukeova „Say That You Will“ („Follow the Rainbow“ | 2010 | epic | 88697779882) měla pěkně ráznou, pevnou basovou linku, důraznější a kontrolovanější, než by all-in-one koncept lehce nenápadného stylu naznačoval. Artikulace – zejména s menšími reprosoustavami – je velmi dobrá, možná je oproti puristickému hi-fi přeci jen cítit lehký akcent na basové pásmo z pohledu objemu, protože ale bude Caruso R po většinu času patrně hrát s menšími reprosoustavami, je to jen dobře. Důležité je, že zesilovač už nabízí (snad v přičinlivé spolupráci s DSP) velmi solidní pocit průbojnosti a napjatosti.

Velmi dobře se co do čistoty držel Caruso R v „All Souls Night“ Loreeny McKennit („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426) – hlas zní formálně vlastně perfektně, ale budí pocit takového lehce neobvyklého charakteru. Snad je tu cítit pečující vliv DSP nebo něco jiného, kdo ví. Neruší to však od poslechu, jen je to jiné, než obvykle – vokál zněl pevně, autoritativně a přitom bez nějakého pronikavého úsilí stát se dominantou. Srozumitelnost je bezproblémová, množství informací na koncept typu „všuměl“ až excelentní, přestože to není typicky analytická reprodukce, z níž by na vás detaily sršely.

Na cinkání činelů v Claptonově „Next Time You See Her“ („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) bylo také víc než dost dostupných drobných informací, prokreslení má všechny rysy dobrého hi-fi, všechno funguje a Caruso R přitom zvládá zůstat mimo takovou tu suchou formálnost, hudba hraje v klidu, snad s lehce menším objemem těchto nejvyšších frekvencí, ale o to obsažněji, jde-li to tak říci. Cinknutí má velmi pěkně sledovatelný průběh a zůstává patrné solidně dlouho, aby i ten, kdo rád vychutnává všechny drobnůstky měl dost času je procítit.

Přitom ale není Caruso R takovým tím až příliš vyklidněným přístrojem, který by právě nuance kladl nade vše a neuměl „hrábnout do strun“ – bubenická show Billa Bruforda v „Some Other Time“ („If Summer Had It s Ghosts“ (1997 | Discipline | 633367970527) měla pěknou energii, bylo cítit ale i švih a drajv, který byste možná ani u padesátiwattového systémku nečekali. Každopádně dynamicky je Caruso R velmi přiměřený, fakticky dobrý a snad i tady je „na vině“ výtečně a šikovně pracující DSP, které jednak udržuje věci pod kontrolou, jednak ale dovolí třeba kopáku trochu se rozmáchnout, pročež ten vyznívá trochu důrazněji, ale přitom hezky tepe a podtrhuje celkový dojem.

Až expresivní nahrávka „Bensusan“ Michaela Hedgese („Aerial Boundaries“ | 1984 | Windham Hill Records | 01934110322) byla pak přeci jen trošku zkrocená – velmi výrazné textury a až tvrdé, řízné brnknutí v některých momentech je usazenější (opět snad s trochou přispění DSP?). Přesto – či možná i právě proto – je čitelnost a přehlednost nahrávky výtečná a nemáte pocit, že by Caruso R hrálo s nějakými příkrasami nebo kudrlinkami. Je to klidnější zvuk, ale dobře prokreslený a nabízející úroveň opravdu dobrého hi-fi, jak se sluší a patří, byť s trochou subjektivně těžko uchopitelné a popsatelné „odlišnosti“.

„Messy Bessie“ Jimmy Smithe („Back at the Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) měla příjemně široké podání hudební scény a to včetně důstojně velkých proporcí jednotlivých nástrojů. Není to přednes rozmáchlý a nějak efektně zaplňující místnost, ale díky dobrému ohraničení jednotlivých zvuků a celkovému pocitu velmi pěkné čistoty prostě mezi all-in-one systémy nabízí Caruso R dost možná nejlepší lokalizaci a takovou nenucenou přesnost a samozřejmost.

Osbournovou „I Just Want You“ („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24/96) nás pak Caruso R provedlo s až nečekanou dávkou ochoty a zábavnosti. Snad je to díky tomu pěkně naladěnému nepatrnému akcentu vespod, snad díky celkové kontroly a snad i díky té jisté schopnosti zklidnit až příliš prominentí hrany nahrávek, ale tahle skladba zněla prostě moc pěkně. Tepala, pulsovala, šťavnatá a zábavná, reproduktovaná v dobrých hi-fi standardech, s dostatečnou věrností a zároveň nezapomínající na to, že poslech má být v prvé řadě právě jen a pouze zábava.

Němečtí T+A mají ve své firemní DNA zakódovanou poctivou porci technických znalostí a promítají ji do každého svého produktu. I „komerční“ produkt typu Caruso R tak nabízí víc, než jen efekty (tedy upřímně, ty vlastně Caruso R nenabízí skoro žádné) – bytelnou konstrukci, jen co mu přijdete na chuť, tak i dobré ovládání, širokou paletu funkcí a možností (do)nastavení, ale hlavně dobrý zvuk. Co dobrý, na poměry all-in-one zařízení až výtečný. Kompaktní přístroj je schopen spolupracovat prakticky s jakýmikoliv reprosoustavami, byť se zdálo, že naprosto ideální je do menších a středních prostor s regálovkami, které vládnou alespoň trochou toho hlubšího basu (jako jsou Fischer&Fischer SN-70, ale třeba i firemní T+A Caruso R10). Pokud hledáte důstojné hi-fi řešení v mimořádně kompaktním hávu, Caruso R nasazuje pro podobný typ komponentů velmi vysokou laťku.

Kč 70 000,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ souběh mnoha funkcí

+ široké možnosti nastavení DSP

+ velmi dobrá aplikace (hned co přijmete její logiku)

+ dostatečný výkon na běžný poslech

+ dobrá kontrola a čistota

ZÁPORY

- ambientní osvětlení spodní části je trochu nadbytečný efekt

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet