Není pře o tom, že jméno Harman / Kardon patří mezi nejzavedenější a nejznámější jména světa audio elektroniky. Před více než 50ti lety se na světě objevily první přístroje s tímto logem na „kapotě“ a od té doby se vytrvale drží ve všech trendem daných kategoriích od puristických stereo zesilovačů a přehrávačů až po multi-room, AV a mobilní řešení nebo ozvučení automobilů. Tam všude je Harman / Kardon synonymem pro lepší střední třídu, dobře provedenou komerční elektroniku s lehkým puncem luxusu a přijatelnou cenou. Nijak často se ale nestává, že by se znak HK objevil na opravdu zapamatovatelných a jedinečných přístrojích. Podle ohlasů až do uvedení nesmírně chválené dvojice zesilovač / CD přehrávač HK990 / HD990, která na sebe strhla pozornost profesionálů i obyčejných milovníků dobrého zvuku. Prvnímu z nich se dnes podíváme na tranzistory.
Integrovaný zesilovač HK990 je výrobcem hrdě prezentován jako to nejvýkonnější ve smyslu hrubého zesilovacího výkonu, co kdy vzešlo z dílen H / K a už černo-šedý, „svalnatý“ exteriér této skutečnosti napovídá, stejně jako mocné chladiče, štědré perforování celého těla s nadstandardními rozměry 165 x 440 x 435 mm, pěkný a masivní čelní eloxovaný panel z kartáčovaného hliníku a černého skla nebo hmotnost 24 kg. Tolik k tomu, co vzbuzuje dobrý dojem na první pohled. Hlubší průzkum odhalí třeba dva páry masivních reproterminálů pro holé vodiče i banánky na zadní straně, čímž se také obratem vysvětluje označení zesilovače ne jako dvoukanálového, ale jako 2.2 kanálového, sedm analogových vstupů (jeden z nich pro externí zvukové procesory), dva vstupy symetrické s XLR konektory, dva páry digitálních vstupů – dva koaxiální a dva optické, vstupy a výstupy až pro dva aktivní subwoofery, dva nahrávací analogové a jeden digitální výstup, dva samostatné vstupy pro gramofon s MM i MC přenoskou a nakonec HRS-Link, neboli rozhraní pro synchronizaci s CD přehrávačem, v našem případě s HD990, kdy se vyřadí hodiny v přehrávači a využívají se jen ty v zesilovači, což kompletně eliminuje veškerý jitter. Tato část výbavy je tedy zcela vyčerpávající.
Přední strana hostí velmi kontrastní a přehledný displej s bílými znaky na bodové matrici, řadu poměrně citlivých, ale přesto ne úplně ergonomických tlačítek s velmi nízkým profilem, sluchátkový konektor a hlavně opravdu designově pěkně pojatý potenciometr, což je vlastně jen kružnice s vnitřním podsvícením, které zvláště v noci vypadá opravdu efektně. Poněkud umělý odpor, vlastní jakémukoliv jinému elektronickému potenciometru, sice nepopřává možnost úplně jednoduchého a přesného nastavování hlasitosti, ale kdo by se s tak dobrým a přehledným dálkovým ovladačem obtěžoval vůbec k přístroji vstávat. Velká tlačítka s logickým uspořádáním, rozdílnou velikostí, podle níž je snadno najdete i poslepu, možnost ovládat i (nejen) partnerský CD přehrávač – to vše činí z dálkového ovladače příjemný a funkční doplněk.
Vnitřek přístroje pak skrývá dual-mono konstrukci, tedy jinými slovy dva monobloky v jedné krabici a ještě vedle nich uložený předzesilovač. Dva toroidní transformátory zajišťují dostatečně kvalitní a stabilní napájení, zbytek vnitřností v čele s výkonovými tranzistory Sanken pak dodává stálý výkon plně dostatečných 150 W na kanál při zátěži 8 Ohm, ovšem dynamický výkon může dosáhnout až 430 W v poloviční zátěži a navíc z měření různých renomovaných periodik vyplývá, že 150W je opravdu velmi konzervativní hodnota (jeden německý časopis udává více než 230W) – díky reprosoustavám, které většinou neudržují svou deklarovanou impedanci zrovna vzorně, se jedná o velmi zajímavé číslo. Stejně tak zajímavá je i hodnota celkového harmonického zkreslení v dostatečném rozsahu 20 Hz – 20 kHz pod 0,07%. Řešení High Current Capability (neboli schopnost práce s vysokým proudem) umožňuje zpracovat proud v rozmezí plus mínus 100A, což je hodnota velmi předimenzovaná, stejně jako velmi široké pracovní frekvenční pásmo – 5 Hz až 170 kHz. Převod analogového signálu na digitální má v každém kanálu na starosti jeden čip AD1955, patřící do vyšší kategorie těchto součástek. Celkově je zesilovač napěchován mnohými technologiemi, majícími za úkol zpříjemnit užívání tohoto přístroje – automatická kontrola a ochrana proti přehřátí a přetížení, vytvoření interní ekvalizační křivky pomocí mikrofonu pro konkrétní místnost, dual-path konstrukce pro čistě analogové nebo čistě digitální zpracování signálu a zvukové korekce výšek a basů, jež lze přemostit volbou Direct Path, kdy bude audio signál prostě jen zesílen.
Už od pohledu tak nějak očekáváte, že takový „macek“ by měl hrát dobře, přečtení technických parametrů pak tento dojem rozhodně neumenší. Po celou dobu testování jsme se nesetkal se zaváháním tohoto přístroje – mocná výkonová rezerva i velmi dobrá stabilita dokázala uživit i reprosoustavy typu Bowers / Wilkins CM9 s ne úplně příkladným impedančním průběhem, stejně jako jakékoliv jiné, k nimž byly připojeny – ať už JBL LS80, Xavian Giulietta nebo Canton Reference 5.2. Nejčastější kombinací pak byly reprosoustavy JBL LS80 přes kabeláž KrautWire, testovaný HK990 v tandemu s firemním CD HD990 s interconnecty Monster Cable M-1000i a aktivní HRS synchronizací, což se dohromady ukázalo jako překvapivě potentní systém, vyhovující v zásadě i reprosoustavám úrovně Canton Reference, ač JBL budou velmi pravděpodobně mnohem častějšími a očekávanějšími partnery.Celkový zvukový projev tohoto Harmanu vás určitě nezaujme na první poslech. Ostatně asi ani na ten druhý, třetí nebo tisící. Natolik nepodbízivý a neutrální přednes HK990 má, což ale vůbec neznamená nudný. Prostě tak nějak zjišťujete, že společně trávíte čas a že ani nevíte, že Harman je tam někde mezi vašimi reprosoustavami. Osobně to považuji za jeho největší plus. A za jeho největší mínus.
Dynamika projevu a schopnost s nadhledem opravdu rozhýbat sebenáročnější reprosoustavy jsou naprosto bez připomínek, zvuk odsýpá s dostatečnou razancí, ovšem také s určitou dávkou odstupu, o něco větší než by snad mohla (a měla) být. Harman Kardon prostě stále tak nějak balancuje na hraně ustoupení do pozadí a nechání vyniknutí reprodukované hudby a nedostatku přitažlivosti a přestože se většinu času udrží na té správné straně tenkého ostří, občas to prostě ujede i na stranu druhou. Těžko ale soudit, zda nejsem v cenové kategorii do 40ti tisíc až příliš náročný. Přeci jen, porovnávám-li s tím, co mi v těchto cenách kdy prošlo rukama, těžko hledat tak vybalancovaný, přesný a čistý zvuk s dostatečným množstvím detailů v každém okamžiku. HK990 patří určitě to TOP 10 této cenové úrovně s aspirací na stupně vítězů.
V každém okamžiku dostáváte zvuk ve správném objemu s příklonem k mírné vřelosti, jemnosti a přitom analytičnosti, aniž by se vše ovšem zvrhlo v unavující projev, nutící vás k absolutnímu soustředění jako třeba levné tranzistorové „integráče“. Tak trochu se svým charakterem blíží nejvyšší řadě zesilovačů NAD, zabalené do líbivějšího obalu a posazené trochu méně audiofilským směrem, do líbivosti – míněno bez hanlivého přídechu.
Ač je rozehrávání spojováno hlavně s elektronkovými zesilovači, i Harman Kardon HK990 podá to nejlepší až po určitém čase, kdy už jeho tělo také funguje jako solidní přímotop, v letních měsících schopný donutit vás v menší místnosti otevřít okno. Zhruba po hodině jako kdyby se zvuk definitivně usadil, zklidnil a je-li to ještě více možné, ztratil poslední vnímané zbytky zabarvení. Zmíněné usazení zvuku jde ruku v ruce také s ustálením prostorového obrazu, který je adekvátní úrovni zesilovače. Trochu utažený prostor v pravolevém i předozadním směru, tak akorát vzduchu kolem jednotlivých nástrojů, dostatečný odstup mezi nimi i schopnost určit pozici jednotlivých instrumentů, ač ne tak precizně jako třeba u monobloků nebo u drahých a povedených elektronek. Ale když se opakovaně ujistíte o velikosti nutně investované sumy, veškeré výtky nabudou přijatelných rozměrů.
Měl-li bych shrnout charakter Harman Kardon HK990 do jediného slova, bylo by to bez pochyby „povedený“. Měl-li bych to rozvést, pak je neuvěřitelně zvláštní, jak se na přístroj s tak pěkným dílenským zpracováním, s tak hezkým designem a tak nevtíravým a vyváženým zvukem a takovou dynamikou dá tak snadno a rychle zapomenout. I když – možná právě kvůli té neutralitě, vyrovnanosti, nepřítomnosti rušivých elementů a hrubostí a celkové nenápadnosti, kdy prostě v zásadě jen zesiluje. Přestože mu ale chybí krok k dokonalosti třeba nedávno testované PrimaLuna DiaLogue One, přestože mu chybí silnější a do mysli se víc zapisující „typický charakter“, v kategorii do 40ti tisíc patří na vrchol toho co si můžete pořídit a veškeré mé výtky a mnou zjištěné slabosti HK990 je třeba brát ve světle pořizovací ceny. Povedený... Prostě a jednoduše povedený. Nic víc, nic míň.
Kč 39 990,-
