Přijedete-li za normálních okolností do lombardské Cremony, určitě budete chtít vidět slavný dóm a věž, ale historie (mimochodem dlouhá, táhnoucí se až pár staletí před náš letopočet) tohoto sídla se ponejvíce točí kolem hudby a zejména pak velmi slavných jmen houslové výroby, jako jsou rodiny Amati a Stradivari. Posledních 31 let se tu výzkumu a vývoji elektroniky věnuje Enrico Rossi – muž, jehož primární živobytí je výroba ultra-přesných měřících přístrojů a jehož životní vášní je ultra-přesné hi-fi.
Firma nemá kdovíjak složitou strukturu nabídky, ale ta přesto zvládá pokrýt rozsah od přehrávačů kompaktních disků, přes D/A převodníky až k dominantní složce, kterou tvoří zesilovače. Vrcholem firemní nabídky je dělený zesilovač, respektive linkový předzesilovač (který lze doplnit o modul D/A převodníku a phona) a koncový stupeň – buď ve formě monobloků se stabilizovaným napájecím zdrojem Revo PA 160 MR, nebo v jednodušší a hlavně dostupnější formě stereofonního modelu PA 150.
Na první dobrou je jasné, odkud designový vítr vane – Norma má jednoduché, bezmála ostré křivky, které ale díky zakulacení boků horního a spodního panelu vytváří elegantní linku a z téměř beztvarého minimalismu je rázem italsky lákavá záležitost. Vždyť aby ne, se základním nápadem přišel kdysi šéfdesignér Sonus faber, značky, kterou z nedostatku estetických nápadů určitě obvinit nelze.
Čistý čelní panel má přímo ve středu zapuštěné kovové spínací tlačítko, nad ním je stavová dioda – má stejný drobný neduh jako monobloky, kdy svit ve vypnutém stavu není zase tak odlišný jako svit „pod plnými plachtami“ a za běžného denního světla není lehké říct, zda je zařízení zapnuté nebo vypnuté.
Revo PA 150 nepůsobí nějak dramaticky i díky tomu, že chladící profily jsou po bocích skryté pod oněmi „křidélky“ horního a dolního panelu. Kovové šasi mírně skrývá také konektory na zadní straně, takže nepřesahují hloubku šasi. I tady panuje přísná zrcadlová symetrie, odkaz na autorovu preciznost a technicistní přístup k věci.
Uprostřed je sdílená napájecí zásuvka s (nic moc dostupným) kolébkovým spínačem, téměř ve stejné řadě po pravé a levé ruce najdete vždy jeden pár reproduktorových terminálů. V horní řadě jsou opět zrcadlově v jedné linii rozložené vstupy pro pravý a levý kanál – po jednom páru od cinchů i XLR, přičemž aktivní vstup volíte maličkou páčkou mezi nimi.
Dobré je zmínit, že šasi Revo PA 150 je vyrobené skutečně precizně, nejen elegantně – tlusté kovové panely, minimální mezery, prostě máte pocit skutečné mechanické kvality vysoko nad běžným standardem. To platí i když si zesilovač potěžkáte – přestože nevybočuje z běžných rozměrů 43 cm na šířku, 36,5 cm do hloubky a 11 cm na výšku, váží zřetelných 25 kg.
Za to samozřejmě nemůže jen šasi jako takové, ale i poctivá vnitřní konstrukce – vezměte jen třeba dvojici 400 VA toroidních transformátorů nebo skutečnost, že jsou v přední části přístroje zakrytovány do jakéhosi „subšasi“.
Tak jako zvenku, tak i zevnitř je konstrukce důsledná a poctivá. Nejen transformátory, ale i další kritické součásti jsou pod vlastními kryty, kabelů je naprosté minimum, audio putuje primárně po deskách plošných spojů. Obvody v plné dual mono koncepci se vyznačují extrémním frekvenčním rozsahem, který podle specifikací zasahuje až za 2 MHz.
Zesilovač má tři oddělené napájecí zdroje pro všechny kritické části, dva z těchto zdrojů jsou dokonce regulované a specificky nízkošumové. Poblíž výstupu pracuje celkem 16 MOS-FETů (deklarovaných na špičkový proud 200 A), společně dávají poctivý výstupní výkon 150 Wattů na kanál do 8 ohm (a 280 Wattů do 4 ohm) se schopností trvale „krmit“ reprosoustavy až 48 A. Dodávce výkonu na každém kanálu pomáhá 12 kusů nízkoimpedančních kondenzátorů s celkovou kapacitou 72 000 uF.
PA 150 jsme poslouchali v showroomu dovozce na alternativě k sestavě redakční – taktéž s předzesilovačem Norma Revo SC-2 LN, se srovnáním s Revo PA 160 MR (či Kinki Studio EX-P27 / B7) a také s Quarta Evoluzione (ale také s „předpremiérovým“ novým sloupkem Concerto). Propojeno bylo nicméně kabeláží Xavian (Aulos a Mondiale II), napájeno přes IsoTek EVO3 Aquarius (ne však koncový stupeň, který byl „přímo ze zdi“) a zdrojem signálu byl Bluesound NODE v kombinaci s převodníkem Norma Revo DS-1.
Zvuk elektroniky Norma si rozhodně nebere servítky, dá-li se to tak říct – jakou nahrávku skrze ni proženete, takový zvuk prostě dostanete. Basová linka v Jacksonově „Rock with You“ („Off the Wall“ | 2009 | epic | 88697 53621 2-2) je vzorem špičkové pop-rockové produkce, stereo koncák si s ní poradil naprosto suverénně i při vysokých hlasitostech. Baskytara je pevná, vlastně až tvrdá, suchá, rázná, fantasticky konturovaná, basové spektrum má parádní řád a suverénnosti na rozdávání. Poskočíte-li na (více než) dvakrát tak drahé monobloky, zvuk se trochu uvolní a je zřetelně dospělejší, byť stereofonní model se drží až nečekaně dobře.
Zpěv Renée Fleming v „River“ z alba „Haunted Heart“ (2006 | Rounder | 0602517032798) byl vynikající – hlavně v tom smyslu, že skutečně přirozeně čněl v popředí nahrávky. Zároveň vynikla nahrávka přesně taková, jaká je, je to trochu studiový zvuk, ale nesmírně informativní, hlas je jasný a až třpytivý detaily, stejně jako se nebojí velmi konkrétních sykavek – jednoduše proto, že tak to technici ve studiu vyrobili. Právě ale nějaké ty drobné nedokonalosti vlastně stvrzují pocit autentičnosti, jste v high-endových vodách, kde elektronický řetězec přestává být „brzdou“ zážitku, zrovna tady ještě tím víc, že zvuk je precizně transparentní, rychlý a kontrolovaný.
Ani na výškách soustředěnost, konkrétnost a utažená, disciplinovaná prezentnost nepovoluje – činely v „Use me“ ze stejnojmenné desky Vanessy Fernandez (2014 | Groove Note | 0660318105028) jsou zdravě agresivní, jsou tvrdé, řízné, hodně jasné, díky snímání pěkně zblízka je ta znělá, kovovost famózně prokreslená, přitom ale můžete hrát nahlas a nemáte pocit té agrese, která vzniká ze zkreslení a unavuje, ale je to agrese přirozená, autentická, nepřikrášlená a parádně bezprostřední. Zdá se, že stereo model je pronikavější a tvrdší než monobloky, také nepatrně méně detailní, ale obecně naopak Revo PA 150 vyniká ve své třídě hloubkou analytického vhledu do nahrávky.
Bublavá, veliká a mocná „Wheel of Fortune“ z hravé mysli Hanse Zimmera („The Dali CD, Vol. 4“ | 2015 | Dali | 474 564 6) byla řádně dramatická – je znát, že Revo PA 150 má v reálu dostatek výkonu, aby nakrmil reprosoustavy i při vyšší hlasitosti ve velké místnosti, jakkoliv právě při hodně vysokých úrovních je znát, že monobloky mají pocitově větší rezervu a jaksi větší nadhled (aby také ne…). Hudební drama a důraz jsou podané v pohodě – zvuk klade důraz spíše na „atletičnost“, je napjatý, rázný, hlavně ale rychlý, parádně konturovaný a švihá jako když bičem mrská, spíš než aby svou mocností vytrhával parkety z podlahy. Kontrola a hmatatelnost je nicméně výtečná.
Nádherně nahraná, jiskřivá „Mercy Street“ od Christy Baron („Retrospective“ | 2004 | Chesky Records | 0090368026965) byla expresivní, skutečná reference konkrétnosti a informativnosti v rámci dané úrovně. Přestože zvuk je technicky brilantní, perfektně organizovaný a ukazuje dobré i zlé s nekompromisní transparentností, není vulgární, není útočný a není únavný, protože technika tu slouží tak jak má – jako transport kouzla nahrávky a tak je tak překrásně poprášená dozvukem lehounce šumících činelů, stejně jako nesená kouzlem zpěvaččina hlasu a suverénně, precizně rozvrstvená. Je to zvuk lehce dopředný, ukazující realitu optikou s příkladnou transparentností.
Také prostor v „Orchestral Suite No. 1 in C major, BWV 1066“ Johanna Sebastiana Bacha (Neville Marriner / Academy of St. Martin in the Fields | „Orchestral Suites Nos. 1-4“ | 1991 | Decca | 430 387-2) byl podaný s klidnou samozřejmostí, dle standardů Normy, pevně, s precizní lokalizací jednotlivých zvuků. Monobloky vám přidají nějaký ten kus do šířky i do hloubky a rozkryjí ještě trochu další samozřejmosti, ale ta soustředěnost a konkrétnost je prostě výtečná.
Přestože má Norma jisté sklony k techničtějšímu stylu přednesu, z „Northern Star“ od Christine McVie („In the Meantime“ | 2004 | Koch | 0099923960027) stále sršela krásná (ač pronikavá) hudebnost, vláčnost a dospělost. Je to famózně vyprodukovaná nahrávka a právě tak i zní, s neskutečně napjatou a silnou baskytarou s báječnými konturami, s jasným, znělým hlasem prvním detailů a s činely, které jako kdyby prostě byly v místnosti s vámi, tak bezprostředně zní. Revo PA 150 je super přímý zesilovač, ukazuje přesně jaký máte zdroj, jaký máte předzesilovač a jakou máte především nahrávku – a to všechno pak jednoduše „propasíruje“ skrze reprosoustavy s výtečnou konkrétností, nepřesahující (alespoň v daných řetězcích) míru zdravé přímočarosti, takže naopak mnohem víc pozornosti poutá hudba jako taková, než zprostředkovatelský řetězec.
Standardy a styl italské značky Norma jsou obecně asi dobře známé, jako druhý nejvyšší model zesilovače je tak Revo PA 150 nepřekvapujícím výrobkem – má už víc než dost výkonu pro drtivou většinu reálných domácích aplikací, má konstrukci, která je účelná a důvěryhodná a má zvuk, který je pouhým nosičem hudebního zážitku, díky pevnosti, autoritě a především příkladné transparentnosti vaše nahrávky nebude tvarovat podle svého, ale naopak ukáže čistou pravdu. Ano, monobloky Revo PA 160 MR jsou ještě o kus dospělejší v podání prostoru, dynamiky nebo celkového nadhledu, ale v kontextu své cenovky je Revo PA 150 ryzím high-endovým koncovým stupněm pro každého, kdo chce svou hudební sbírku zprostředkovat opravdu autenticky a živě.
Kč 149 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/zesilovace-vykonove/4012-norma-revo-pa-150#sigProId532fa75cae
--- --- --- --- ---
KLADY
+ pevný a mimořádně konkrétní zvuk
+ autorita a dynamika
+ dobrá výrobní kvalita
+ férová cenovka za dané výkony
ZÁPORY
- vzhledem k jisté technicistnosti může zvuk snadno sklouznout až k suchosti (v závislosti na zbytku systému)
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: XAVIAN | www.xavian.cz | https://eshop.xavian.cz