O kompaktních komponentech TEAC řady Reference jsme psali už vícekrát a to zejména proto, že za rozumné peníze nabízí více než rozumné zvukové výsledky. Jedním z dostupnějších modelů je integrovaný zesilovač AI-501DA, zaměřený spíše na "digitálně" smýšlející posluchače.

Exteriér přístroje je typický a snadno rozpoznatelný - má "poloviční" šířku (respektive rozměry 29 x 8,1 x 26,4 cm - š x v x h), bočnice plynule přechází do madel v přední části přístroje, jsou tu kulaté "budíky" se žlutými stupnicemi pro oba kanály a robustní otočné prvky pro kontrolu hlasitosti a aktivního vstupu. Na přední stranu se ještě vešel velký sluchátkový jack a hravě retro působící dvoupolohová spínací páčka.

Vzadu je pak i přes celkově skromnější rozměry hodně plno - krom dvou párů nadstandardně robustních reproterminálů a napájecí zásuvky (vše s "plnými" rozměry) jsou tu ještě dva páry cinchů pro přívod analogového signálu, hlavně jsou tu ale čtyři vstupy digitální - je tu USB, koaxiální vstup a dvojice optických vstupů. Posledním prvkem je maličký přepínač, kterým volíte, zda se má zesilovač po čase bez signálu automaticky vypnout nebo ne.

Žádné nadstandardní vybavení jako automatické spouštění či možnost řídit přístroj sofistikovanými systémy domácí automatizace tu nenajdete. Celkové zpracování je ale na danou třídu luxusní a působí hodně odolně (ostatně při svých rozměrech Teac váží 4 kg).

Uvnitř přístroje pak najdete "digitální" řešení - jednak je tu čip D/A převodníku Burr Brown PCM5102, jednak zesilovací moduly ALC0180 norské firmy ABLETEC, pracující ve třídě D. Napájení zajišťuje maličký toroidní transformátor.

Zesilovač umí trvale dodat dostačujících 30 Wattů / 8 Ohm (respektive 60 Wattů / 4 Ohmy), pracuje v rozsahu 10 - 60 000 Hz (-3 dB), celkové harmonické zkreslení nepřekračuje hodnotu 0,05% při plném výkonu. Velmi slušný je odstup signálu a šumu na hranici 100 dB. Sluchátková část pak umí dodat 50 mW do 32 Ohm při zkreslení pod 0,1%. Nejde o pouhou "odbočku" hlavních obvodů, ale o poměrně pečlivě zpracované samostatné řešení, takže sluchátkový výstup tu není jen doplňkem.

Signálová cesta při použití digitálních vstupů zůstává plně digitální od vstupu až po výstup, asynchronní USB 2.0 podporuje rozlišení až 24 bit / 192 kHz (ale zvládá pouze PCM signál, DSD je zapovězeno), stejně jako koax, optika je limitována vzorkovací frekvencí 96 kHz. Zpracování digitálního signálu probíhá ve 32 bitové hloubce.

Teac AI-501DA jsme poslouchali s reprosoustavami Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Piega Classic C40.2 a Tannoy Mercury 7.2, zdrojem signálu bylo buď USB, nebo OPPO BDP-105D či Cambridge CXC. Srovnávalo se s Naim Nait XS se zdrojem Naim FlatCap XS, případně s Cambridge CXA80. O napájení se staraly filtry ISOL-8 Substation Integra a IsoTek EVO3 Venus.

Na malý komponent se AI-501DA nebojí basového objemu; kontrabas ve "Spiritual" Charlieho Hadena a Pata Methenyho ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) byl hutný, měl už i poměrně zřetelnou váhu a sílu, byť objemově se ho zdálo být dokonce až moc, stejně jako by nejnižším frekvencím prospělo o něco lepší definování. Pokud jde o jednoduchou basovou linku, ta už je vcelku přehledná, byť o něco měkčí, pokud je ale bas v komplexnější nahrávce, není úplně oddělený ze zvukového celku, úplně snadno čitelný, jako to umí třeba AX-501 od stejné značky. AI-501DA bude fajn ve spojení s menšími regálovkami, ze kterých "vytlačí" i hutnější bas a dodá jim tak na objemu.

Na to, že uvnitř tepe digitální zesilovač, nabízí AI-501DA příjemně hladké, syté a barevné středy bez náznaku nějaké zrnitosti či nepříjemné "digitálnosti". Vokál Vince Jonese v "This is the woman" ("Moving through taboos" | 2003 | Universal | VJ 356N) se nesl s příjemným klidem, byl už velmi slušně detailní, velký a energický, byť celkově opět dokonce o kousek sytější a plnější, než by nutně musel. Zvuk díky tomu ale působí "tělesně", čistota středního pásma je pak na danou kategorii slušná, bezproblémová.

Vibrafon a činely v "Like Minds" Garyho Burtona ("Like Minds" | 2003 | Concord | SACD-1029-6) nesly známky přeci jen výraznějšího, do znělosti laděného podání, ale opět ani zde nic nebylo agresivní. Objemově bylo obou nástrojů dost, zejména činely působily až trochu zdůrazněným dojmem. Jednotlivé dopady paličky a rozeznění kovové plochy je však slušně zvládnuté, zvuk nesplývá, tón je sice trošku kratší, ale pevný, konkrétní a jednotlivé tóny jsou dobře oddělené. Líbilo se nám podání kovu, ten je díky znělosti prostě pěkný a neostýchavý.

Když zazněla Vivaldiho "La Stravaganza Concerto op. 4 no. 3" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901), digitální zesilovač se v dobrém projevil svou rychlostí, takže hudba zůstala přehledná, ale projevilo se také ladění trochu do měkčího, příjemnějšího směru, které přeci jen bere trochu dynamického důrazu a živosti. Když ale otočíte hlasitosti o kousek víc nad střední úroveň, obvody to ustojí a dynamika je zřetelnější. Tento Teac není stroj na objevování mikrodynamických nuancí jednotlivých nástrojů, celková dynamika nicméně odpovídá kategorii.

Rychlý digitál se osvědčil také co se týká rozlišení, zde je AI-501DA rozhodně nadprůměrný v kontextu své třídy. Ve "What a wonderful world" Katie Melua a Evy Cassidy ("Collection" | 2008 | Dramatico | DRAMCD0040) bylo vše pěkně zorganizované a přehledné, zesilovač sice nevytáhne ty nejdrobnější ambientní informace z pozadí, ale hlavní linky jsou už pěkně prokreslené, stejně jako hlasy, vše působí, že má své místo a zvuk je rozhodně velmi čistý v porovnání s většinou konkurence.

Pravolevé rozložení prostorové scény v Mahlerově "6. symfonii" v podání České filharmonie pod vedením Václava Neumanna (2006 | Octavia Records | OVCL-00259) bylo pěkné, zesilovač opět dokázal, že dokáže zvuk zorganizovat, ač tady bylo trochu cítit, že velké těleso je srovnané spíše v jedné linii, než aby bylo cítit i předozadní rozložení hráčů, stejně jako bylo vše spíše spojitější, než poskládané z jednotlivých nástrojových sekcí. Celkově ale prostor nebyl vůbec špatný, byl poměrně pevný a přehledný, ač ještě kousek vzduchu navíc by ho posunul dál.

Když přijde na spíše jednodušší hudbu typu "Africa" od TOTO ("Blu-spec CD - Feel the difference" | 2009 | SONY Music Japan | SICP 20048-9), nemá AI-501DA žádné problémy a hudba je rychlá, čistá, přímá, energická, příjemně si plyne a i když cítíte, že by třeba bas mohl být o ždibec utaženější a nebo že už tak přebujele nahrané výšky na CD v kombinaci s výraznějším podáním Teacu tvoří přeci jen zvonivější výsledek, ale Teac je natolik muzikální a celkově příjemný, že to neodrazuje od poslechu.

Kompaktní přístroje Teac se nám líbí... Prozatím v podstatě všechny, které prošly našima rukama, odváděly stejně dobrou práci jako "plnoformátové" stroje, některé byly vysloveně výborné. AI-501DA je pak trochu specifický, trochu jiný a dovedeme si představit jeho ideální nasazení (zatímco třeba AX-501 je vlastně velmi univerzální) - v menším prostoru, s menšími regálovkami pro ty, kteří chtějí hrát z počítače nebo třeba hledají upgrade k základnímu CD přehrávači a poslouchají jednodušší jazz, pop či rock spíše než komplexní, zejména orchestrální hudbu. Výhodou AI-501DA je schopnost pojmout všechny domácí digitální zdroje včetně například televize, nabídne v zásadě znělý a přitom nekonfliktní přednes a velmi slušné rozlišení v muzikálním celku.

Kč 22 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vybavení digitálními vstupy

+ hutný, energický zvuk

+ podpora vysokého rozlišení

+ poměrně muzikální a příjemná reprodukce bez pocitu "déčka"

ZÁPORY

- trochu těžký a pomalejší na basech

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: HIFI GUIDE | www.hifi-guide.cz 

fSdílet

Tweet