Dánský Gryphon byl, je a asi už navždy bude nesmírně osobitou značkou, která však pod mimořádně efektním povrchem svých výrobků skrývá neméně bombastickou techniku a výsledkem je opulentní high-endový mix. I když ze společnosti již odešel Flemming Rasmussen, zodpovědný za právě ony neobvyklé křivky, nejnovější integrovaný zesilovač Diablo 333 si zachoval svou temnou krásu, byť pravda v o něco střízlivější a modernější podobě.

Vzhledově vychází Diablo 333 z inovovaného designového jazyka firmy, který můžete vidět třeba na komponentech Essence nebo top modelech Commander / Apex. V prvé řadě je na poměry integrovaných zesilovačů enormně velký, masivní a stane se snadno gravitačním centrem vaší poslechové místnosti.

Masivním čelním panelem prochází jakýsi trojúhelník se špičkou dole, rozbitý ovšem vizuálně dalším předsazeným panýlkem (s další trojúhelníkovou entitou). V horní ploše červeně září logo firmy, do menší plochy se vešel snadno čitelný displej s dotykovými ovládacím prvkem pro zapínání. Sám displej je též dotykový, dá se přes něj nastavovat řádka parametrů.

Šasi ubíhající směrem vzad je pak opticky rozčleněno na pravou a levou polovinu, vše je hodně členité, industriální a zaměřené zjevně na odvod tepla. To prozradí hlavně tvarované chladiče po bocích s plochou obvyklou spíš u domácích radiátorů.

Impozantnost celé konstrukce pokračuje též vzadu. Oko poutají zejména dva páry opravdu masivních reproterminálů vlastní výroby. Neméně atraktivní je nicméně i celková pravo-levá zrcadlová symetrie, jejíž osu určuje vstupní napájecí zásuvka C19, nad ní přítomná dvojice jacků pro komunikační spojení s ostatními Gryphon komponenty, 3,5 mm jak pro externí čidlo dálkového ovládání a USB port, kam zastrčíte datovou paměť s aktualizací softwaru pro zesilovač.

Nalevo i napravo od této svislice najdete to samé – krom zmíněných krásných terminálů dva XLR vstupy, dvě jejich cinchové obdoby (můžete z nich udělat „průchod pro domácí kino“) a dále linkový a regulovaný výstup pro subwoofery. Dole vedle napájecí zásuvky je dále ještě zemnící kolík, jak je dnes čím dál populárnější.

Standardní konektivita je tedy plně analogová, ale Gryphon tradičně nabízí možnost rozšíření. U Diablo 333 díky dvěma slotům pro různé moduly – k dispozici je D/A převodník a phono předzesilovač.

Za zmínku stojí ještě to, že celé masivní šasi stojí na firemních hrotech Atlas Spikes. Máte-li tedy měkčí hi-fi nábytek, musíte využít dodávaných podložek, jinak se vám celá hmota zaryje dostatečně hluboko do jakéhokoli materiálu, poddajnějšího než je sklo nebo beton.

Taktéž uvnitř je na co se dívat, i když to běžný majitel jistě nikdy neudělá. Pod rozpěrnými rameny leží velikánský toroidní dual-mono transformátor Holmgren, obklopený na každé straně kvartetem kondenzátorů s kapacitou 68 000 uF (nalevo i napravo). Na bocích jsou přimontované koncové bloky s desítkou výkonových prvků pro každý kanál.

Přestože svým způsobem Diablo 333 drží podobu svého předchůdce, reálně je postavený zcela od základu znova. Řídící obvody vychází z multimilionového předzesilovače Commander a výkonové zase z neméně nákladného koncáku Apex. Z toho jsou 1:1 převzaty i tranzistory. V obvodech na čtyřvrstvých deskách s pokovením 70 mikronů tlustou mědí není žádná celková zpětná vazba, hlasitost řídí mikroprocesor skrze symetrické pole relátek o 43 krocích. Úpravu úrovně řeší vždy maximálně jeden nebo dva odpory v signálové cestě.

Výstupní výkon dosahuje úctyhodných 333 Watt / 8 ohm na kanál, 666 W / 4 ohm a 1 100 W / 2 ohm. Výstupní impedance je jen 0,015 ohm, čili tlumící faktor je něco přes 500. Zesilovač pracuje v rozsahu 0,1 – 350 000 Hz (-3 dB).

Jde o skutečně masivní kousek s šířkou 46,8 cm, hloubkou 47,2 cm a výškou 24,5 cm. Celé zařízení váží 50,6 kg.

Zesilovač jsme poslouchali v hlavní redakční sestavě, kdy mu dělal společnost streamer Métronome DSC a reprosoustavy KEF Blade One Meta. Propojeno bylo mixem kabelů KrautWire Super Symetric, Nordost Heimdall 2 a Nordost Valhalla 2. Napájení bylo řešeno přes IsoTek V5 Sigmas, alternativně přes Gryphon PowerGate 3.20 a vždy pak kabelem Gryphon VIP M5. Ke srovnání jsme měli Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR. Součástí sestavy byl chvíli i tříkomponentový dělený systém switche Silent Angel Bonn NX / Genesis GX / Forester FX.

Bas v „Tout de Suite“ Milese Davise („Filles de Kilimanjaro“ | 2002 | nahráno 1968 | Columbia | CK 86555) je nahraný decentně, v souladu s nepřehánějícími standardy doby svého vzniku. Přesto ho Gryphon uchopil a ukázal ho přesný, napjatý, perfektně oddělený a ve velkém měřítku. Podoba ochotné energie se však oproti předchozímu Diablo 300 značně změnila – není to bas zdaleka tak temný, i když nepřišel o objem. O to víc je ale cítit dynamika a nadhled, jako kdyby tu byla k dispozici skutečně ohromná, nevyčerpatelná rezerva bez ohledu na hlasitost. Jeden každý tón se spouští snadno a sytě do správné hloubky, tam si brnkne a doznívá s naprosto přirozenou, neomezenou kontrolou. Co také zůstalo, to je nonšalance, s jakou nízké oktávy proplouvají prostorem.

Hlas Marvina Parkse v jeho „Charade“ („Accuphase Special Sound Selection 4“ | 2017 | Accuphase | SCD-4) byl nejen elegantní, ale též tělesný, přítomný, naprosto samozřejmě a neokázale usazený v až mírně nadlidské podobě. Zvuk je jemný, vytříbený, nenucený, není to ten klasický Gryphon, který s vámi zatřásl a sytil vás, Diablo 333 má v sobě kus elegance, vzdušnost a nadhled. Ale i ten dar nechat hudbu plynout a neanalyticky rozkrýt nahrávku tak dobře, jak dobře ji dodá zdrojový komponent. Oproti minulosti však Gryphon staví do popředí mnohem méně sebe a mnohem více nahrávku jako takovou.

Činelům na precizní nahrávce „Waltz for Steve“ (Søren Bebe Trio | „Echoes“ | 2023 | From Out Here Music | FOHMLP001) nechyběla skutečně vzorná čistota, kov vyznívá velmi zněle, jasně a čistě, ovšem zůstává zároveň jaksi jemňoučký, hladký a neagresivní. Přesnost je skvělá, ještě víc ale samozřejmost, s jakou se to všechno otevírá a cinká – i jemné, dlouhé doznění tónu je prostě a jednoduše zřetelné. Možná má v sobě Diablo 333 stále trochu osobitosti, ale ta nezakrývá vynikající prokreslení. Výsledek je klidnější, ale pečlivější, jasnější než dřív.

333 Wattů je skutečně hodně výkonu, i tak ale dynamické sebevědomí působí překvapivě. Broukavá a rytmická „Calypso Minor“ (Abdullah Ibrahim & Ekaya | „Sotho Blue“ | 2010 | Intuition | INT 3433 2) má dole sílu, kterou Diablo 333 zvládá vytěžit na maximum. Brnknutí kontrabasu roztřásá podlahu, perkuse zatloukají hřebíky a přesto to není tak taktilní jako jsme u Gryphon zvyklí – zdá se tu být výrazně více nadhledu, nenucenosti a uvolněnosti. Přesto umí svým důrazem a plností zesilovač stále vyplnit i velký prostor, dát hudbě náramně fyzickou prezenci – jednoduše to jen přichází k posluchači významně snáz a lehčeji než dřív.

Spolu se silou a jistou dávkou talentu pro dramatičnost nutně nemusí ruku v ruce jít i schopnost naplnit poslech i těmi nejjemnějšími nuancemi. Kytara Jana Žáčka a zpěv Neila Jenkinse vytváří v Schubertově „Ständchen“ („If Music be the Food of Love“ | 1995 | Supraphon | SU 3084-2 231) jednoduchou, ale příkladně nahranou harmonii, zvuk je to plastický a plný těch drobných rezonancí a odrazů, které podtrhují pocit živosti. Je tu adekvátní, realistická dávka tělesnosti, ale bez pocitu jakékoliv těžkosti, přednes je barevný a organický, přesto nepřehnaný a všechno se to čte a poslouchá velmi snadno – luxusní high-end se vším všudy. Zvuk už má všechny ty atributy, díky nimž ho můžete označit za „skutečně přítomný“.

Stereofonní scéna ve „Sweet Dulcinea Blue“ (Bill Evans | „Quintessence“ | 1992 | nahráno 1976 | Fantasy | 25218669825) byla poměrně velká, ale ne „zduřelá“ nebo nějak vysloveně přehnaná. Proporce nástrojů jsou tak o čtvrtinu, pětinu větší než ty skutečné, ale o to lépe se v hudebním obrazu dá orientovat. Zvuky jsou zasazené pečlivě, konkrétně, vlastně bez efektů či snaživosti. Pocit plasticity je skutečně hezký, orientovat se můžete v pravolevé, předozadní, ale vlastně i vertikální ose a všechno působí „normálně“.

Australská popovka „Roll on Summer“ (Paul Kelly | „Roll on Summer“ | 2000 | EMI | 7243 8 89312 2 9) má masivní rytmickou složku a trochu ostřeji nahrané vokály. Přestože Gryphon tyhle atributy umí snadno předat – beat bez zaváhání podrží při jakékoliv hlasitosti a hlas zaznívá jadrně, nicméně netahá za uši. Rytmus je skvělý, nicméně oproti minulosti nechává Diablo 333 rozkvést hudbu komplexněji, ne tak dramaticky, nýbrž samozřejměji a přesto neztrácí nic ze své schopnosti naplnit ucho velkoformátovou zábavností.

Integrovaný zesilovač Gryphon Diablo 333 je opulentní kousek techniky, o tom žádná. Jeho famózně provedená stavba působí už sama o sobě, oceňujeme i možnost dovybavení modulem D/A převodníku a phono předzesilovače vyšší třídy, takže budete mít po ruce skutečně komplexní (ačkoliv ne kompaktní) systém. A zvuk? Ten je famózní, ostatně jak už se dá čekat za tuhle ne úplně střídmou částku. Je lehčí, jasnější, propracovanější než u starších velkých firemních integráčů, méně temný, přesto stále sytý, veliký a velmi dynamický. Hraje hudbu lehce po svém, s důrazem na hladkou barevnost, bohatost a muzikálnost. Ne tak bonvivánsky jako dřív, ale dospěleji – přesto stále opravdu, ale opravdu krásně.

Kč 646 290,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ masivní – co do stavby, zvuku i kontroly

+ konkrétnější, jasnější a přirozenější než dřív

+ možnost dovybavení D/A převodníkem a phono předzesilovačem

+ čistý a sebevědomý tón

+ prakticky nevyčerpatelná dynamická rezerva

ZÁPORY

- cena oproti starší generaci uskočila poměrně hodně vzhůru

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet