Je jen málo výrobců audio techniky, jejichž rodokmen by sahal hlouběji do historie, než ten u japonské značky Pioneer. Však pan Matsumoto svůj první dynamický reproduktor uvedl na trh v roce 1937. Dnes firma nabízí celou plejádu elektroniky a většinu z ní v dostupných cenových hladinách. To bezezbytku platí i pro integrovaný zesilovač A-40AE, který se snaží v této základní cenové hladině nabídnout všechno, co je pro solidní domácí reprodukci zvuku potřeba.

Osmikilový stroj je typický hi-fi komponent - pravoúhlé účelné linie se složily do šířky 43,5 cm, výšky 12,9 cm a hloubky 32,3 cm, tedy do velmi obvyklých proporcí. Velmi standardní a pro Pioneer rozhodně typické je i pojetí čelního panelu - dominuje mu veliký ovladač hlasitosti, jeho tři menší a trošku štíhlejší kopie po levé straně ovládají tónové korekce, další obdobný po straně pravé zase cyklicky přepíná vstupy, kdy o tom aktivním informuje rozsvícená dioda ve sloupci mezi voličem vstupů a hlasitosti.

V levé třetině čelního panelu je krom spínacího tlačítka ještě čtveřice tlačítek opravdu malinkých, sloužících k přemostění všech korekcí, ke zdvižení okrajů frekvenčního pásma funkcí loudness, k volbě aktivního setu reproterminálů a nakonec k aktivaci přímého vstupu do koncového stupně. Zapomenou bychom neměli ani na velký sluchátkový výstup.

Ani na zadní straně vás pak nic nepřekvapí - vprostředku jsou (jak už napovědělo přepínací tlačítko) dvě sady reproterminálů. Napájecí zásuvka po pravé straně je čistě dvoupólová, všechna konektivita je nakumulována po straně levé. Ve spodní řadě je osm párů cinchových konektorů - pět jich funguje jako klasické linkové vstupy, jeden jako vstup pro signál z gramofonových MM přenosek. Je tady i linkový výstup a vedle něj přímý vstup do koncového stupně, třeba při potřebě zkombinovat sestavu dvoukanálovou a vícekanálovou. Aby byl vyslyšen diktát moderních trendů, je tu i digitální rozhraní - konkrétně koaxiální a optický vstup. Dvojice 3,5 mm jacků pak umožňuje zesilovači spouštět jiné komponenty, respektive se nechat jimi spouštět.

Transformátor na EI jádře má nezávislá vinutí pro koncový stupeň, pro předzesilovač a pro ovládací obvody. Použité filtrační kondenzátory pak pochází z výroby osvědčené značky ELNA, jde ale o modely vyvinuté zakázkově pro Pioneer.

Obvodová řešení jsou navržena dle firemního konceptu Direct Energy Design. Nejde o nic jiného, než logickou aplikaci principu co nejkratších signálových cest a minimální použití kabelů tak, aby v rámci možností energie ze zásuvky beze ztrát došla až k reproduktorům.

Zesilovač nabízí výstupní výkon 30 Wattů na kanál při zátěži 8 ohm, rovný dvojnásobek dodá do zátěže poloviční. Obvody pracují v rozsahu 10 - 100 000 Hz (+1 / -3 dB) s odstupem signálu a šumu na velmi slušné úrovni 106 dB.

Pioneer A-40AE jsme poslouchali v rámci všech redakčních sestav - s převodníkem Teac NT-503 a KEF LS50 místo Emotiva XPA-DR2, s Cambridge CXC místo Cambridge CXA80 s Fischer&Fischer SN-70 nebo také s OPPO UDP-205 s Harbeth Monitor 30 místo Norma Revo IPA-140. O použitých kabelech a dalším příslušenství najdete více v pravém sloupci -->.

U mohutných basových tónů v "By Your Side" od Sade ("Lovers Rock" | 2000 | epic | 500766 2) bylo cítit, že zesilovač má spíše tak akorát objemu, nejsou to žádné velké přívaly hlubokých tónů, stejně jako nejsou příliš hutné, je to tak nějak přiměřené a adekvátní k dané cenové hladině. Pioneer se prostě snaží o střízlivou solidnost a vyhýbá se efektům. I díky tomu jsou ale kontury vkusně čitelné, kupříkladu.

Stejnou střídmost, kombinovanou s férovou čistotou nabízí zesilovač i ve středním pásmu, kde byl třeba zpěv Diany Krall v "Temptation" ("The Girl in the Other Room" | 2004 | Verve | 0602498622469) vlastně až překvapivě čistý, nezakrytý dekou. I tady je cítit do jisté míry jednodušší zvukové podání, kterému by právě u hlasů asi slušela větší plnost, ale je to decentní a slušně čitelné, plně odpovídající nárokům dané cenové hladiny.

Cinkot činelů Roye Haynese v "Question and Answer" ("Question and Answer" | 2008 | Nonesuch | 7559-79910-0) byl vlastně opět velice slušný, ačkoliv stále jednoduchý a dosti přímočarý. Není tu ale taková ta efektní nacinkanost, Pioneer se drží spíše při zemi a snaží se hrát klidně, netlačit příliš na pilu. Ševelení činelu je tak možná stále spíše jedním dlouhým, spojitým zvukem, nikoliv pečlivě oddělenou kaskádou jednotlivých úderů, nicméně je to poměrně živý, nezapadlý a lehký zvuk.

Samozřejmě, že s trošku skromnějším výkonem a s ohledem na cenovou hladinu jen stěží můžete čekat hřmotnou a výbušnou dynamičnost, na druhou stranu A-40AE v Janáčkově "Symfonietě" ("Rok české hudby" | 2004 | Panter Praha | TU 0002-2) hraje snaživě, nemáte pocit, že by se zesilovač zadýchával, jakkoliv veliké hlasitosti a veliký zvuk tak úplně čekat nemůžete. Je to ale velmi důstojné představení, vezmeme-li v potaz velmi dostupnou cenovku.

Podobný vjem pak čeká ve zvuku i z pohledu rozlišení - A-40AE vás neohromí nuancemi a delikátností, ale na druhou stranu "Like a Rolling Stone" od Barb Jungr ("Man in the Long Black Coat" | 2011 | Linn Records | AKD 386) vám předestře sice jaksi jednoduše, ale decentně "normálním" způsobem, s vkusnou čistotou a vkusným pořádkem. Nemáte pocit, že by zesilovač něco zatajoval "hezkým" charakterem, ani nemáte pocit, že by něco vystupovalo zdůrazněným způsobem - je to velmi přiměřený přednes, který ve správné kombinace zaslouží označení hi-fi.

Na "Railway Tracks" Johna Illsleyho ("AUDIOphile Pearls Vol. 10" | 2014 | AUDIO | 11-14) je trochu cítit střed hudební scény, její těžiště přesně v prostředku mezi reprosoustavmi, ale na druhou stranu jsou nástroje rozprostřené v pravolevé ose a scéna drží férově pohromadě.

To nejdůležitější ale v konečném součtu vždycky je to, zda elektronika zvládne předat hudbu tak, aby to byl hudební zážitek - Pioneer v "Ještě kousek" Báry Zmekové ("Ještě kousek" | 2013 | Jámor) netlačí nikterak na pilu, celek vlastně vůbec nepůsobí zle a ačkoliv je cítit, že je to teprve první schůdek na hifistický Olymp, je to rozhodně hi-fi. Žádná agrese, žádná nucenost, decentní vyrovnanost a čistota a ve správné kombinaci (tedy hlavně s citlivějšími reprosoustavami) je přednes nekonfliktní a vkusně spořádaný.

Na dostupné elektronice je patrně nejvýrazněji znát posun v kvalitativní úrovni komponentů během posledních dekád - započteme-li inflaci a další vlivy, A-40AE by za tehdejší adekvátní peníze před takovými třemi dekádami nebylo ani možné vyrobit, natož v něm nabídnout takovou úroveň. A dnes? Dnes za velmi akceptovatelné peníze dostanete jak analogovou, tak digitální konektivitu a jednoduchý, ale bezkonfliktní charakter, který vám ukáže, cože to vlastně je ta hi-fi úroveň. Není to úplně univerzální partner pro jakékoliv reprosoustavy, menší a pokud možno citlivější jsou rozhodně správnou cestou, ale to vlastně v ničem nevadí - za dané peníze je A-40AE prostě dobrou nabídkou.

Kč 10 900,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nekonfliktní zvukové podání

+ fér cena za fér výbavu

+ příjemné zpracování v dané kategorii

ZÁPORY

- zvuku schází trochu plnosti a barevnosti

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: BaSys CS | www.basys.cz 

fSdílet

Tweet