Francouzský výrobce Triangle vytváří své kreace už přes 40 let v severofrancouzském městečku Soissons, asi tak 100 km severovýchodně od Paříže. Zkraje své existence přivedla tato značka na svět několik exotických a odvážných kreací, dnes si zakládá spíše na decentním klasické hi-fi stylu – tam spadá i nejnovější série Borea. Ta cílí na dostupnost a moderní styl.

Platí to i pro druhý nejvyšší model, sloupové BR08, které už patří mezi rozměrnější. Korpus je vyrobený z MDF profilů, celkem jednoduše postavený, ale férově zpracovaný – žádný luxus, nicméně moderní estetika a čisté tvary. BR08 vyrostly do slušné výšce 102 cm, na šíři mají nicméně jen 20,5 cm a do hloubky 31,4 cm. Váží 18,8 kg, což není ani málo, ani hodně. Stabilitu pak zajišťuje základna, jen o něco málo přesahující půdorys ozvučnice.

Konstrukce kabinetu využívá také systém DVAS, což je vznosné označení pro vnitřní systém vodorovných příček, uložených vždy v ose magnetu basového měniče. Kontakt magnetu a rozpěrné příčky je realizovaný přes EVA pěnu, která tlumí vibrace.

BR08 jsou koncipované jako „vše dopředu“, je tu tweeter, střeďák i dvojice wooferů, stejně jako tudy vychází rozměrný bassreflex s plastovým zaobleným nátrubkem. Směřování směrem do lifestyle světa jasně potvrzují i ozdobné rámečky kolem měničů, které zakrývají šrouby na koši a ladí s barvou předního panelu. Na zadní stěně je pouze malá kovová destička s jediným párem reproterminálů – ty působí lehce vachrlatým, nicméně cenové třídě přiměřeným dojmem.

Výškám je zasvěcená klasická 2,5 cm kopulka z měkké textilie, je zasazená do výrazně tvarované planžety, sloužící jako zvukovod a vertikálně přes ní vede dvojice „trnů“, které vytváří jakýsi můstek. Jde o technologii EFS (Efficient Flow System) – onen můstek je vlastně fázový nástavec, který má za úkol zlepšit disperzi vysokých frekvencí. Energii dodává výškáči neodymový magnetický systém. Výrobce zmiňuje také chladící systém, který však blíže nespecifikuje – může jít o chlazení ferrofluidem.

Středotónový měnič vychází z technologie řady Esprit EZ – bílá membrána o průměru 16 cm má kónický tvar s proměnlivou geometrií, veprostřed najdete malý fázový nástavec. Závěs je klasický gumový oblouček. Materiál je přírodní papír, který dle specifikace nemá žádnou povrchovou úpravu, i když to tak na pohled úplně nevypadá.

Basy vyzařuje dvojice wooferů, opět jde o kónické membrány, i když základní tvar se relativně ztrácí kvůli obrovským vyklenutým prachovkám. Také mají průměr 16 cm a Triangle sáhl po skleněných vláknech jakožto po stavebním materiálu – prý kvůli lehkosti a strukturální pevnosti.

Triangle udává u třípásmových Borea BR08 frekvenční rozsah 40 – 22 000 Hz (+/- 3 dB), impedanci 8 ohm (byť tu přiznává propad na minimum 3 ohm) a charakteristickou citlivost 92 dB / W / m. Dělící frekvence systému jsou posazená na 215 a 3 500 Hz.

Borea BR08 jsme poslouchali v showroomu dovozce ve Valašském Meziříčí, kde v menší místnosti byla dobře udělaná akustika a reprosoustavám dělal společnost Atoll ST200, Atoll INT200 nebo třeba Gato Audio CDD-1, napájelo se přes filtr Powergrip YG-1 a propojeno bylo kompletně kabeláží Audio Art s výjimkou napájení, které dodaly kabely PS Audio. Pro porovnání byla k dispozici plejáda modelů Triton od GoldenEar.

Úvodní mimořádně bezprostřední zvuk velkého zvonu a následné krásně sejmuté varhany v „Toccata BWV 565“ Johanna Sebastiana Bacha („Audiophile Test“ | 2008 | ABC Records | HD-150) byly podané s překvapivě odvážnou hloubkou, Borea BR08 hrají tak nějak klidně a melodicky, mají vřelou, až sladce příjemnou charakteristiku, bas je vcelku šťavnatý, i když chybí tak trochu autorita a chybí hutnost, vyplnění té líbezně znějící skořápky. Vcelku jasně nemůžete chtít, aby reprosoustavy této kategorie dokázaly udržet dokonalý přehled v pěkně saturovaném dýchání mocných píšťal, všechnu tu rozmanitost hlubokotónového dění ale podají kultivovaně a v rámci třídy s velice solidní čitelností.

Milá, harmonická zvuková charakteristika není přerušená ani ve středním pásmu, zpěv Izumi Masuda v „May you have happiness“ („Golden Lips“ | 2009 | ABC Records | HD-121) byl jemnější, takový klidný a kulatý, všimnete si ale neočekávaně velkých proporcí – reprosoustavy svým přednesem umí zabrat prostor, není to zvuk nikterak ostýchavý, ba naopak má až rozpínavou charakteristiku a dokáže vás obalit. Není tu takový ten bezprostřední drajv a důraznost, hlas by tu a tam mohl znít o něco konkrétněji a soustředěněji, ale je vysloveně líbezný, naprosto neagresivní a přitom velmi slušně čitelný. Rozlišení nemá ambice monitorové analytiky a přesto už cítíte slušnou plasticitu a hlas není povrchně chudý, je to skutečné hi-fi, jen jaksi zabalené do francouzské šarmantnosti.

Činel v „So What“ Milese Davise je v masteringu ABC Records („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207) skutečně excelentní, ale přeci jen hodně expresivní, trochu jako když máte ucho přímo vedle něj a bubeník na něj vší silou udeří paličkou. To je pak pro tweetery i mnohem dražších reprosoustav celkem nelehký úkol. Triangle dává onomu křachnutí poměrně výrazně větší energii, posunuje ho do popředí zájmu a podsouvá ho až trochu efektním způsobem, přesto tak nečiní cestou agresivity a tvrdosti. Činel je prostě velký, dominantní energií, ale stále spíše o krůček jemnější, hladší. Není to taková ta audiofilská křehkost, Borea BR08 vlastně hrají s jistou opatrností, zato však ve velkém formátu.

U perkusní smršti v „Jazz Variants“ od The O-Zone Percussion Group („Stereo Test Record“ | 2014 | ABC Records) vyzněla celá plejáda bubínků a činelů jaksi mimořádně zábavným způsobem, byl to zvuk dýchající, bouchající a poskakující, bylo ho všude plno a byl veliký, dostatečně rázný a přitom zároveň neotravně pohodový. Když si skladbu párkrát „otočíte“, zjistíte, že ten příjemný efekt velmi slušné, ale reálně ne úplně bombastické dynamiky je způsobený tím, že hudba nemá úplně svižný švih, nicméně je plná a „masitá“, jakoby Borea BR08 dokázaly rozpohybovat neobvykle velké množství vzduchu. Důležité ale je, že zvuk působí celkově ochotně, pružně – taková ta chutná údernost je cítit zejména v oblasti trochu vyššího basu kolem 100 Hz a pak ještě úplně dole, někde kolem 40 Hz, což jsou oboje „pěkné“ frekvence, na které ucho rádo slyší a Borea BR08 tak působí subjektivně lépe, než by fakticky měly.

Zdánlivě jednoduchá „Jacob’s Dream“ od Alison Krauss („Hear the difference“ | 2012 | ABC Records | HD-148a) stojí na intenzivně nahrané kytaře a samozřejmě na vycizelovaném hlasu hlavní protagonistky, zpívající emotivní příběh ztracených dětí. Nahrávka sama se nicméně pohybuje na hraně tvrdosti, brilantnější systémy ji často zahrají s až agresivně hrajícími strunami a trochu strohým hlasem. Ne tak Triangle – Borea BR08 jsou naopak stále velmi „hezké“, zvuk je teplejší, kytara ne přímo měkká, ale rozhodně měkčí, vokál pak méně exponovaný, trochu klidný, oproti nahrávce méně expresivní i méně detailní, jako kdyby se reprosoustavy v pásmu ženského vokály držely poněkud zpátky. Proporce jako u kytary, tak vokálu jsou opět nadstandardně velké, proto vás možná ani nenapadne, že by z pohledu rozlišení mohlo něco v kontextu třídy chybět, ale Borea BR08 sází hlavně na příjemnost, ne na nuance a audiofilii.

Velký zvuk přímo senzačně funguje z pohledu podání prostoru nahrávek – hudby je jednoduše hodně a je všude kolem, jak ukázala Händelova „Wasser Musik“ („Live 8“ | 2015 | ABC Records | HD-207). Dokonce ale i z přísného pohledu mají krom jisté míry efektu velikosti Borea BR08 dobrou prostorovost, nahrávka má velmi dobře načrtnutý pravolevý směr (i když ozvučnice stojí relativně daleko od sebe) a hlavně je tu zcela jasně patrná hloubka nahrávek, neobvykle samozřejmá v rámci této cenové hladiny. Opět je nutné říct, že to není analytický hologram, ale pocit přirozeného rozložení hudby ve třech osách, ten pocit skutečného prostoru, ten tu je a to je moc dobré.

Poklidně broukavá „In my secret life“ Leonarda Cohena („Absolutely Bass Voice“ | 2016 | ABC Records | HD-177) byla přesně to, co Borea BR08 sedlo. Je to taková mile pružná, houpající se hudební krása, poklidně sálající velikostí i prostorem, hudba je krásně vřelá, hladká, ten lehký akcent, který reprosoustavy dávají vyššímu basu Cohenovi rozhodně sluší a ještě umocňuje jeho charakteristickou barvu hlasu. Reprosoustavy si zjevně nehrají na absolutní věrnost, nicméně barevnost, plnost a plnokrevnost to vynahrazují, je to prostě příjemný, melodický poslech.

Triangle Borea BR08 jsou, dalo by se říct, ideálním zhmotněním reprosoustav pro široké masy – jsou velké a moderně designově pojaté (takže máte pocit, že za své peníze toho hodně získáte a zároveň nebude problém je dekorem sladit s běžným obývacím pokojem), jejich velký zvuk bezprostředně zaujme a celkem ochotně se z reprosoustav vylévá vlastně s jakoukoliv elektronikou a snadno zaplní svým vřelejším, barevným charakterem i středně velkou místnost, přičemž nemá žádnou ostrost či jinou únavnou charakteristiku, takže jej můžete vstřebávat nekonfliktně na jakékoliv hudbě klidně celý den. Trochu zdůrazněné konce pásem vnáší do přednesu trochu „charakteru“, je to ale dlouhodobě dobře snesitelná míra. Všeobecně jsou Borea BR08 vyladěné „do příjemna“, je to moderní reprosoustava nikoliv pro puristického hifistu, ale pro každého, kdo chce „jen“ ve vysoké kvalitě poslouchat hudbu a koukat na filmy bez nutnosti podřizovat se nárokům reprosoustav. Jinými slovy, je to univerzální poslechová zábava…

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 20 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely na stěnách i na stropě, tlustý koberec, závěsy na třech ze čtyř stěn,...), byť bez stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Frekvenční odpověď vykazuje celkem výrazný mód místnosti na 180 Hz, také peak mezi 80 a 100 Hz bude zdůrazněný charakteristikou prostoru – i bez toho ale mají Borea BR08 výraznější energii v pásmu 70 – 150 Hz. První tóny jsou pak vidět na působivých 30 Hz. Od cca 200 do 8 000 Hz jsou reprosoustavy slušně rovné (byť mezi 1 500 a 5 000 Hz by mohlo být více energie), je vidět výraznější přítomnost výšek, takže oba konce frekvenčního spektra jsou tu zdůrazněné.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo mezi prvními dvěma peaky naznačuje ladění bassreflexu kolem 40 Hz, slibovaný propad na 3 ohmy je patrný kolem 100 Hz. Záchvěvy rezonancí jsou patrné kolem 350 Hz, 1 200 Hz a 2 300 Hz. V oblasti kolem 80 – 100 Hz se projevuje také celkem výrazný výkyv elektrické fáze, takže stojí v kombinaci s nízkou impedancí spojit Borea BR08 s pevným zesilovačem s dostatečnou rezervou. Nejsou celkově pro zesilovač nepřiměřenou zátěží, ale rozhodně nejsou ani jednoduché.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu (SPL 90 dB / 2,83 V / m v ose tweeteru)

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 28 090,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ atraktivní cena

+ velký zvuk

+ příjemná zvuková charakteristika

+ moderní estetika

ZÁPORY

- mohou vyznít až příliš vřele / sladce

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Soundstyle | www.soundstyle.cz 

fSdílet

Tweet