Značka založená talentovaným muzikantem a ještě talentovanějším obchodníkem Dieterem Burmesterem roku 1977 v Berlíně dodnes pod jeho jménem vyrábí nezaměnitelné komponenty. A to nejen tím, že jsou doslova a do písmene naleštěné - nezaměnitelné jsou i svým zvukem, byť jeho plný potenciál si užijete až při zapojení "Burmester od zásuvky po reprosoustavy", jak to sám zakladatel vždy zamýšlel. Nu a samozřejmě jsou nezaměnitelné i cenou, protože Burmester patří mezi ty nejluxusnější značky na trhu.

Mimo to všechno patří Burmester také ke značkám značně konzervativním, stále klade velký důraz na CD přehrávače a třeba do světa streamování se pustil jako jeden z posledních velkých hráčů s tím, že prostě není kam spěchat. Když už pak vkročil do tohoto segmentu, udělal to řádně - bezmála milionovým digitálním centrem 111 Musiccenter. Po nějakém čase se objevila podstatně kompaktnější i podstatně levnější verze - 151 Musiccenter.

Ta má klasický vzhled střední firemní řady se zrcadlově vyleštěným tlustým čelním panelem s přiznanými šrouby v rozích a poměrně kompaktními celkovými rozměry. 151 Musiccenter je v podstatě klasickým konzervativním komponentem, byť o šířky narostl na mírně nadstandardních 48,2 cm - do hloubky má běžných 34,5 cm a na výšku jen 9 cm. Ani hmotností 8,5 kg nijak nevybočuje z průměru a to i přes zjevně s řádnou péčí vyrobeným šasi, které je prostě skvěle zpracované.

Chrom na čele ukrývá nevelký centrální displejíček a pod ním štěrbinu mechniky, naznačující, že 151 Musiccenter může fungovat jednak jako přímý přehrávač kompaktních disků, jednak hlavně jako nástroj na jejich uložení. Pro ovládání funkcí v drtivé většině případů využijete dálkové ovládání nebo ještě lépe dostupnou aplikaci, případně máte ale k dispozici i osmičku malých tlačítek. Méně frekventované, ale poměrně zajímavé je webové rozhraní pro použití na počítači.

Na čelní straně je dále ještě pod klenutým firemním logem i stylová typická třípolohová páčka pro spínání, která je jedním z těch trochu efektních detailů, tvořících rukopis značky. Je tu i USB port pro připojení datových pamětí - opět buď pro přehrávání nebo pro stažení. O konkrétní aktuální činnosti vás informují diody s doprovodnými nápisy, na jejichž čtení je - opět poměrně typicky - dobré předsadit před oko monokl.

Zadní panel je pak organizovaný s příznačnou německou precizností. A i tady máte pocit, že všechno je "neprůstřelně" udělané. Najdete tu dvojici antének pro bezdrátové připojení do sítě, nicméně v této třídě patrně mnohem pravděpodobněji využijete ethernetový port, kolem kterého jsou rozmístěny čtyři USB porty pro datové paměti a třeba i rozšíření vnitřní kapacity úložiště. Signál můžete posílat do dalších komponentů analogově i digitálně - v druhé zmíněné formě přes optiku či koax, v té první jak přes XLR, tak přes cinche. Pak už je tu jen napájecí zásuvka s kolébkovým vypínačem a "řídící" konektivita - tedy RS232 rozhraní a napěťový vstup a výstup pro kaskádové spínání sestavy.

Pohled do vnitřností přístroje pak také stojí za to - už na ten první je jasné, že velká část přístroje je v podstatě počítač. Kritické "zářící" součástky jsou ukryté pod tlustou kovovou konstrukcí, i zbytek je pak od audio obvodů odstíněný přepážkou, v níž se nachází malý, pomalu rotující ventilátor, byť většinu tepla vstřebá a odvede samotné tělo. Ti, kteří tvrdí, že větrák do audio komponentů nepatří, nechť zvědí, že do momentu odkrytování nešlo nijak poznat, že tam je.

Vaše cenná hudební data uchovává pevný disk o kapacitě 2 TB, pro jistotu 1:1 zálohovaný na další identický disk. Samotný operační systém přístroje a další provozní data jsou pak ukládána na disk třetí, což je ze všech úhlů pohledu optimální řešení. Všechny tři disky jsou pak typu SSD.

A co tedy vlastně všechno 151 Musiccenter umí? Jak už bylo řečeno, přes mechaniku zvládá přehrávat kompaktní disky, ale také je ukládat (mimochodem rychle a inteligentně včetně popisků stažených z internetového zdroje) do svých útrob (nutno říct, že přímé přehrávání je tu trošku "nouzkovka" a podstatně, podstatně lépe hraje 151 v roli serveru). To samé umí udělat s hudebními soubory na přes USB připojených paměťových médiích. V ovládací aplikaci pro iPad pak zvládne i streaming - jak z lokálních serverů (tedy i sám ze sebe), tak z různých služeb typu TIDAL nebo Qobuz. Umožňuje pak i přímý nákup souborů ve vysokém rozlišení od berlínské služby HIGHRESAUDIO. Využít můžete ale třeba i internetová rádia. Vše řečené pak ale platí jen pro klasický PCM signál, byť až do rozlišení 24 bit / 192 kHz (převodníku ale můžete říct, že má provádět upsampling jen do 24 / 96). Celá část D/A převodníku je plně symetrická a před samotným převodem je provedeno ještě přečasování signálu.

Komfort přehrávání pak zajišťuje jednak běžné přehrávání bez mezer, jednak ale hlavně kompenzování rozdílů v hlasitosti mezi jednotlivými skladbami, které ale není řešené jen nějakým propočtem, ale až v analogové doméně. Je to řešeno vlastně tak, že skladbám v databázi přiřadí Burmester jakýsi index hlasitosti a když na skladbu narazí, upraví výstupní úroveň dle onoho indexu.

Dalším doposud nezmíněným a podstatným prvkem je možnost využít 151 Musiccenter i jako předzesilovač, respektive používat regulaci výstupní úrovně. To může být užitečné pro někoho, kdo dbá na moderní, čistý a efektivně postavený systém. Regulace hlasitosti pak taktéž probíhá v plně analogové doméně - pokud zapnete variabilní výstup, výstupní napětí se zvýší nad běžnou linkovou úroveň a tím snáze zastane 151 roli předzesilovače. I tady ale platí, že ačkoliv je to naprosto použitelné řešení, pokud vložíte do systému adekvátní předzesilovač (typu 088), výsledek bude zřetelně lepší.

O konkrétních použitých součástkách, zapojeních či jiných finesách pak Burmester - tak jak je ostatně dneska už poměrně standardní - mlčí. Dozvíte se jen tolik, že přístroje jsou vyráběny ručně přímo v Berlíně, že všechno včetně softwaru pochází z vývojového oddělení firmy a že třeba i procesor byl upraven na zakázku přímo dle firemních specifikací.

151 Musicenter jsme měli možnost poslouchat jak u dovozce v kompletním systému Burmester, tak v redakčním prostředí. Měli jsme tak možnost spojit 151 Musiccenter s Norma Revo IPA-140 a Harbeth Monitor 30 přes kompletní kabeláž Nordost Heimdall 2, srovnat jsme mohli s OPPO UDP-205. V druhém prostoru jsme zkoušeli 151 Musicenter primárně v ekosystému Burmester 089 / 088 / 911 MK3 a to s reprosoustavami KEF Reference 5, ale i řádkou dalších od KEF, Tannoy nebo Fyne Audio a to na kabeláži Nordost Tyr 2 a vyšších.

Přestože tak nějak od přístroje této cenové hladiny čekáte skvělé výsledky, určitě vás překvapí, jak sebevědomě, jak autoritativně dokáže 151 Musiccenter podat basovou linku v "By Your Side" od Sade ("Lovers Rock" | 2000 | epic | 500766 2). Je fascinující, jak pečlivě kontrolovaný bas je, jak skvostnou hladkost a přitom výbušnou náturu mu přehrávač zvládne vtisknout a jak z hlubokých tónů samozřejmost a až řekněme nadřazenost jen dýchá. Je to zkrátka perfektně artikulovaný bas, fascinující svou tuhostí a pulsem, který má sílu tsunami. Ve skálopevném basovém spektru si pak vychutnáte každou nuanci, každý odstín.

S nekompromisní autoritou se 151 Musiccenter projevuje i ve středním pásmu, kde se hlas Diany Krall v "Temptation" ("The Girl in the Other Room" | 2004 | Verve | 0602498622469) táhne jako med a přitom zůstává mimořádně konkrétní, ta jistota je prostě až fascinující. Je to navíc hotová exhibice detailů, všechno je perfektně prokreslené a podané s úchvatnou analytičností, aniž by to ale byl studený, technicistní nebo ostrý zvuk. Je to ale dokonale vyleštěný zvuk, fantasticky transparentní a dokonale čistý. Přednes je už z toho ranku luxusních nebo "drahých" - prostě cítíte, že ta neúprosná kopa peněz, kterou jste za přístroj zaplatili má smysl, že zvuk má v sobě to kouzlo, tu hloubku a tu podmanivost, která vás vtahuje do hudby s neúprosností černé díry.

I nejvyšší pásmo, reprezentované kupříkladu cinkotem perkusí v "Question and Answer" ze stejnojmenného alba Methenyho, Hollanda a Haynese (2008 | Nonesuch | 7559-79910-0), je nádherné. Činely étericky ševelí, ale přitom je tu cítit doslova každý dotek paličky či štětečku, je tu slyšet moment jejich dopadu na kovovou plochu a vnímáte, jak Burmester zpracuje a artikuluje i tu sebemenší nuanci nahrávky. Košatost zvuku činelů je fascinující, je tu prostě všechno, co si jen můžete přát, navíc jako na dlani, bez stresu a bez zjevné snahy odprezentované. Je to perfektně čitelný, perfektně čistý zvuk.

Burmester se také rozhodně nestydí a hraje fantasticky energicky - třeba Janáčkova "Symfonieta" ("Rok české hudby" | 2004 | Panter Praha | TU 002-2) neměla pocitově žádné omezení, v potřebné chvíli se hudba vzedmula jako stěna energie, nástroje zabraly a 151 Musiccenter to všechno prezentuje s nadhledem a jistotou, která fascinuje. Jediným limitem pro dynamiku tak v případně 151 Musiccenter zůstává samotná nahrávka, na úrovni mikro i makrodynamiky totiž nabízí 151 Musiccenter úchvatnou dávku energie a odhodlání.

Jak už bylo řečeno, množství informací, které přehrávač dokáže z nahrávek extrahovat, je působivé. Vezměte si třeba "Like a Rolling Stone" v podání Barb Jungr ("Man in the Long Black Coat" | 2011 | Linn Records | AKD 386) a objevíte nejen zpěv, který je tak fantasticky čistý, pevný a jasný, že je to skutečně blízko pocitu, že je zpěvačka "teď a tady", ale hlavně objevíte nálož ambientních nuancí a detailů, které budí dojem, že jste ve studiu nebo někde na koncertě - je to tím, že každý nástroj má jasně a naprosto samozřejmě "popsanou" různorodost svých tónů, ale třeba i dozvuky a odrazy v nahrávacím prostoru, to všechno tu prostě je a je to podané nejen s technicky brilantní konkrétností, ale také s nenuceností, která z toho činí opravdu snadno uvěřitelný zážitek.

Pevnost a prokreslenost zvuku v kombinaci s celkovou autoritativní soustředěností pomáhá pak i pocitu skvělé prostorovosti, hudba vás prakticky obklopí a třeba Illsleyho "Railway Tracks" ("AUDIOphile Pearls Vol. 10" | 2014 | AUDIO | 11-14) byla jedním slovem plastická. Jako kdyby zvuk zcela opustil reprosoustavy, protáhl se v pravolevém, ale hlavně předozadním směru a cítíte, že nástroje jsou jasně lokalizované a ohraničené ve skutečném trojdimenzionálním prostoru. Organizovanost je skutečně příkladná a jediným limitem, který při poslechu nacházíte, je nahrávka sama, kvalita a provedení mixu.

Je to ale v konečném součtu silná atmosféra a schopnost vás doslova vcucnout do prakticky jakékoliv hudby a kupodivu i do jakékoliv nahrávky, co činí z poslechu Burmester 151 Musiccenter skutečně silný zážitek. Protože i třeba titulní skladba alba "Ještě kousek" od Báry Zmeková, skladba, která rozhodně nemá jemně a kultivované nahrané sykavky, je skvěle a naprosto nekonfliktně poslouchatelná. 151 Musiccenter navíc hraje s působivou, krásnou plynulostí a přes vší technickou finesu je to hudba, intenzivní a bohatá, která zůstává jako dominantní vjem a všechno ostatní jde stranou.

Německému Burmesteru trvalo velmi dlouho, než se adaptoval na trend "počítačové" hudby, streamování a když už na trh vstoupil, stejně to bylo s konzervativním zařízením, které si netyká s DSD formátem a vůbec nepřekypuje finesami a výbavou, která by nadchla pravého "IT audio" nadšence. Nicméně, 151 Musiccenter vás nenechá na takové nepodstatnosti ani pomyslet, protože zejména když si do něj uložíte svoje oblíbené CD, vcucne vás jeho projev stejně snadno a rychle, jako onen právě přechroustaný disk - je to tak jasný, silný, energický a sebevědomý zážitek, že jediné, na co můžete myslet, je jakou další skladbu nebo album si přehrajete. Je to skvostný, intenzivní zážitek, formálně brilantní po zvukové stránce a přesto netechnický, dávající vyniknout hudbě samotné. Ano, Burmester si za svou digitální hračku říká o mimořádně nestřídmou kopu peněz, ale na druhou stranu nabízí řešení, které funguje fenomenálně a které představuje skutečný high-end.

Kč 415 900,-

Kč 429 900,- - včetně iPad 4 Mini s aplikací Burmester

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ šíře možností ukládání a přehrávání hudby

+ sebejistá reprodukce s fantastickou kontrolou

+ dynamika

+ detailnost

+ celkový komfort ovládání pro laika i toho, kdo se v IT rád "hrabe"

+ až překvapivá tolerance ke kvalitě nahrávek

ZÁPORY

- chybí podpora DSD

- někomu mohou chybět digitální konektivita

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet