V Hope v Arkansasu založil Paul W. Klipsch výrobu reprosoustav nesoucí jeho jména a ta dnes sídlí o nějakých 1120 km „vedle“ (v měřítkách USA) v Indianapolis, Indianě. Ale stále vyrábí reprosoustavy (plus nějaké další lifestyle příslušenství), dokonce široké spektrum – jejich nabídka začíná velmi dostupnou řadou Reference, v níž najdete kompaktní regálovky R-50M.

Ty mají naprosto klasický firemní vzhled – boční, horní a spodní hrana jsou obaleny vinylem s dřevěným dekorem, na spodku se nachází korková oddělovací podložka a čelní stěna je mírně vsazená, aby se na ní snadno vkládala krycí mřížka. Typickým prvkem je vysokotónový měnič ve zvukovodu, doplněný o neméně charakteristickou bronzovou membránu středobasu.

Přišroubovaná zadní deska má přímo veprostřed instalovaný výdech bassreflexu, pod ním se nachází závit, usnadňující montáž třeba na stěnu. Úplně dole je pak jediný pár reproterminálů.

Výškáč je uložený v hornovém zvukovodu Tractrix s proměnlivou geometrií. Hliníková kalota o průměru jednoho palce drží na kaptonovém závěsu s technologií LTS (Linear Travel Suspension).

Kónus středobasu o průměru 5,25 palce je má inverzní prachovku a je vyrobený z tepelně tvarovaného krystalického polymeru se svrchním akcentem z mědi.

Celá konstrukce ozvučnic o šířce 17,8 cm, výšce 35,4 cm a hloubce 22,9 cm je zhotovena z MDF profilů o tloušťce až 1,9 cm a váží 5 kg.

Frekvenční odezvu deklaruje Klipsch mezi 58 a 21 000 Hz (+/- 3 dB), citlivost stanovuje na 92 dB (ovšem bez dalších detailů, jen jako „typická v běžné místnosti“) a impedanci jako „kompatibilní s 8 ohmy“. Jedinou skutečně exaktní hodnotou tak je přechodová frekvence výhybky, ležící na 1 560 Hz.

Ačkoliv kus času strávily bedničky v systému s Cambridge CXA81 a EverSolo DMP-A6 (kde střídaly Fischer & Fischer SN-70), kritický poslech jsme zažili v hlavní sestavě s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Revo PA 160 MR. Ačkoliv tu hrají běžně KEF Blade One Meta, tak úplně jsme se o srovnání nesnažili. O napájecích filtrech, streamovacím řešení nebo různých kabelech a podložkách se dozvíte v pravém sloupci -->.

Skladba „Swoon“ z pomezí elektropopu od Imogen Heap („Ellipse“ | 2009 | SONY | 884977078220) uvozuje hutný basový základ, malé R-50M tak hluboko samozřejmě nesahají, ale překvapí spíše svou nepřehnaností. Hloubky, do nichž už nepatří, neznačí jako relativně čitelné kontury, od takových 60 Hz se ale už trochu naplní – basy nepřetékají, jsou jednodušší (adekvátně cenové relaci), ale celkem energické. Reprosoustavy by bylo dobré spojit s plnější elektronikou, s nějakou strohou by mohl být zvuk poněkud suchý.

Akustická kytara a zpěvný hlas Zuzany Smatanové v „Otcovi…“ („ECHO“ | 2018 | Pandora | 8588006725896) se správně zaostří ve chvíli, kdy do R-50M pustíte alespoň maličko vyšší hlasitost; právě tam se středy zpevní a jako když se energie správně rozprostře – potichu je tu akcent na vyšší bas. Detail je přiměřený základní kategorii, ale žádná část se nezdá (při správném akustickém tlaku – ani malém, ani vysokém) být upřednostňována. Je to takový přiměřený, relativně nezabarvený zvuk, ukazující docela jasně charakter řetězce. Jde o slušný první krok do objevování hi-fi.

Výšky jsou o špetku rychlejší než středobas, ale objemově pečlivě zarovnané, nevyčnívající. Činely v „Alfie“ (Brad Mehldau Trio | „Day is Done“ | 2005 | nonesuch | 0075597991024) jsou tu v základních obrysech, sušší, ale bez pocitu přibarvení. Za dané peníze funguje výškáč velmi dobře, bez stresu a ostrosti – pokud ji tedy nepřidáte nějakým kouskem elektroniky.

Důraznost a mohutnost reprodukce má limit ve velikosti reprosoustav – elektronické mohutné efekty v „Lepidlo“ (Katarzia | „Antigona“ | 2018 | Slnko Records | SR0114) nemají žádnou větší váhu, opět je ale znát slušná pevnost a vlastně soustředěnost. Jako kdyby R-50M byly spíše monitorověji laděné, srovnané, na danou cenu parádně rychlé – ocenit musíme to, že ani s vyšší hlasitostí se nerozsypou, možná proto, že se nesnaží velkoformátový zvuk podat i s jeho tučností, zůstává u struktury.

„The Beltway Bandits“ Franka Zappy („Jazz from Hell“ | 1986 | Universal | 0824302387528) je docela divoká a plná nuancí. R-50M umí v zásadě udržet tempo a rozkrýt to, že tu je spousta a spousta děje, nejdou v něm ovšem úplně do nejzazších podrobností, stejně jako nejsou úplně otevřené a super čisté. Přestože to je takový jednodušší zvukový profil, má svou pevnost a řád, stejně jako v rámci cenovky víc než dostačující zřetelnost.

Ve „Ved en ung kunstners baare“ Carla Nielsena (Emerson String Quartet | „Intimate Voices“ | 2006 | Deutsche Grammophon | B0006340-02) se ukázalo, že aby se scéna správně propojila a rozložila, je třeba trochu práce s natáčením a umisťováním. Navzdory zvukovodu, který by měl disperzi výrazně zlepšovat věnujte čas a osy tweeterů nasměrujte víceméně na své uši, také je dobré, aby R-50M stály relativně daleko od sebe – dál, než by jejich super kompaktní podoba napovídala. Sám prostor je stereo s pravolevou osou a maličko difúzním podáním, byť ne chaotickým.

Ze všech variací, které jsme zkoušeli, se nejlépe osvědčila vyšší až vysoká hlasitost – Klipsch to nevadí a naopak se vám odmění otevřenějším, jasnějším a nejvyrovnanějším zvukem. A to je pak fajn i u klidné, hebké hudby jako je „Too Much Heaven“ od Jordan Hill („Jordan Hill“ | 1995 | Atlantic | 7567-82849-2). Možná je to také tím, že právě s hlasitostí se „rozzáří“ ponejvíc střední vokální rozsah – a překvapivě nemají ani v těchto úrovních R-50M tendenci být agresivní, což je zajímavé, takže se jich nemusíte bát.

Maličké a velmi, velmi dostupné regálovky Klipsch R-50M jsou tím, co by se dalo označit za nejzákladnější stupínek na cestě k hi-fi poslechu. Pro mnohé poslouží spíše jako efektové kanály do domácího kina, případně nějaké ambientní ozvučení, přesto své místo mohou najít v malých nearfield sestavách nebo tam, kde nechcete nic velkého, ale věci jako soundbar jsou vám také cizí. R-50M sluší nicméně nejvíc vyšší hlasitost, při níž nabízí už poměrně solidní zvuk – stačí je správně nasměrovat, dopřát jim právě trochu energie a smířit se s tím, že se ani nesnaží z hlubších tónů nabídnout víc, než kolik je fyzikálně přípustné. V poměru cena výkon jde ale každopádně o mimořádnou nabídku.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Říci, že nás linearita frekvenční odezvy překvapila by bylo podcenění – nebýt vlivu místnosti (180 a 400 Hz), byla by v zásadě dokonale rovná. Na nějakých 120 Hz je vidět mírné zdůraznění, ale vesměs jde o – minimálně v dané ceně – naprosto perfektní výsledek z pohledu teoretického nezabarvování zvuku. I to, že malé ozvučnice začínají hrát od zhruba 50 Hz není vůbec špatné. Natočení ozvučnic má za následek hlavně změnu v oblasti od cca 15 kHz a výše. Za dané peníze excelentní práce.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (černá)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance ukazuje ladění bassreflexového systému lehce pod úroveň 70 Hz, R-50M se propadají kousek pod 4 ohmy a i celkově by bylo fér je označit spíše jako čtyřohmové. Na 420 Hz je vidět mírná rezonance, v téže oblasti lze pozorovat na frekvenční odezvě mírný propad. Jak samotná impedance, tak i průvodní elektrická fáze mají v oblasti nad 1 kHz přeci jen trochu výkyv, s očekáváním toho, že k nim bude připojena ta nejdostupnější elektronika nelze R-50M považovat za úplně jednoduché.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ × ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 7 490,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nejen na danou cenu perfektní frekvenční vyrovnanost

+ praktický a kompaktní formát

+ nejsou náročné na rozehrání

ZÁPORY

- přeci jen jednodušší zvuk základní třídy

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: CPT Praha | www.cptpraha.cz 

fSdílet

Tweet