Je spousta pojmů a jmen, které ve světě špičkového hi-fi zevšedněly a staly se čímsi, k čemu mnozí (možná není příliš odvážné říct, že většina) milovníci dobrého zvuku vzhlíží jako k nezpochybnitelnému standardu „toho jak se to má dělat“. Jednou z takových stálic je rozhodně i osmistovková série anglických Bowers&Wilkins, jejíž nová generace po šesti letech vývoje a výzkumu v jednom z největších a nejlépe vybavených R&D oddělení audio planety právě spatřila světlo světa.

Řada své jméno získala podle až ikonického modelu 801 ze začátku 80. let 20. století (a ten zase podle toho, že šlo o 1. model pro 80. léta = 801) a letošní inovace, nahrazující stále výtečnou, ale přeci jen už lehce zaprášenou verzi D3, se víc než dřív odkazuje právě až k těmto prvním kořenům – alespoň podle slov svých autorů.

Model 805 D4 možná nezáří novou tak jako zcela jiný 804 D4, ale přesto také tento základní regálový kousek prošel proměnou (doslova) o 180 stupňů. Zásadní je totiž jiná konstrukce kabinetů, tentokrát vycházející z „podkovy“, určené dříve jen pro velké sloupky. Tentokrát se technici popasovali s úkolem přizpůsobit tvar a možnosti robotizované výrobní lince, která tak nyní zvládá zpracovat i menší rozměry ozvučnic. 805 D4 tak má klenutou čelní stěnu, v níž se skví jeden středobasový měnič a přední bassrefex, tak jak tomu bylo dříve pak má vyvedený „tweeter-on-top“ s tubusem typu Nautilus. Nově pak má 805 D4 také „osmistovková záda“, tedy velký hliníkový profil s čtyřmi reproterminály, který slouží jako „spojka“ pro ohnutou ozvučnici i jako chladící profil pro namontovaný modul výhybky.

Změnou, kterou s sebou nese nové provedení kabinetu, je také výměna jeho horní desky z dřevěné na kovovou, což samozřejmě celou konstrukci zřetelně zpevňuje. Nové je také okrášlení luxusní kůží Connolly s hliníkovou obrubou, což vypadá velmi moderně.

Protože opakování je matka moudrosti, rozeberme si technickou stránku ještě jednou. Ozvučnice jsou už poměrně velké, větší než předchozí generace. Tuhost skříně zajišťuje vrstvení dýh a plátů suchého lepidla, kterážto „pyramida“ se poté na speciálním kopytu zapéká a lisuje, takže za necelou půhodinku dostanete prakticky hotový korpus – ten se pak na automatické (bezmála automobilové) lince brousí, dořezává, čistý, lakuje a leští, byť závěrečné vrstvy brousí a leští lidé. Oblouk přední stěny má za cíl dosažení co nejmenšího množství difrakcí – kde není hrana a rovná plocha, není difrakce.

I do (relativně) malého prostoru 805 D4 se podařilo vtěsnat systém Matrix, neboli sadu vzájemně se podpírajících a doplňujících rozpěr (tentokrát ne z MDF, ale z překližky), podpořených v kritických místech hliníkovými profily. Výsledek je pěkně inertní ozvučnice.

Oproti vyšším modelům je u dvoupásmových 805 D4 logicky použit jen jediný velký reproduktor, ze své nabídky vybral výrobce membránu Continuum (tedy „vylepšený kevlar“ vlastní výroby) o průměru 16,5 cm. Má klasický vlnkový měkký závěs a je v bytelné hliníkové obrubě, která se napojuje kvůli maximální pevnosti na zmíněnou vnitřní mřížku. Závěs FST (tedy „neviditelný“ polymerový kroužek vzadu místo tradičně vpředu) je tu osvědčeným řešením. I tady najdete inovované řešení pavouka, který se proměnil spíše v pavučinu – z velké plochy látky se stal jen nenápadný kroužek z polymeru s několika vlákny. Funguje prý stejně dobře jako látka, avšak má mnohem menší (téměř žádnou) plochu a proto za membránou nerozechvívá vzduch a tedy ji ani neovlivňuje. Vývojové oddělení B&W už zjevně musí řešit i skutečné mikrodetaily, aby posunulo svá dítka dál.

Zmínili jsme už ozvučnici typu Nautilus pro vysokotónový měnič, v této generaci osmistovek je trubice delší, lépe tlumená a nejen, že delší profil vypadá lépe, ale i lépe funguje při odbourávání energie ze zadní strany kopulky. Novinkou je také usazení těla (frézovaného mimochodem z jediného kusu hliníku!) na dva odhmotňovací / plovoucí body místo jednoho – to znamená ještě menší přenos energie ze středobasu do osvědčené diamantové kopulky o průměru 2,5 cm.

805 D4 se, jak bylo řečno, zvětšily – na výšku mají celkem zřetelných 44 cm, do šířky 24 cm a do hloubky 37,3 cm. S hmotností 15,5 kg patří do nejtěžší váhové kategorie.

Ještě stojí za to zmínit reflex – jde o typ Flowport, což je bytelná plastiková trubice s pozvolnými náběhy se spoustou „zklidňovacích“ prohlubní.

Z technických parametrů uvádí Bowers hlavně ty základní – 805 D4 hraje v rozsahu 42 – 28 000 Hz (+/- 3 dB), citlivost má ehce nadstandardních 88 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedanci 8 ohm, i když to je s ohledem na přiznaný propad ke 4,6 ohmům lehce diskutabilní.

805 D4 jsme poslouchali v pražském showroomu dovozce – měli jsme možnost porovnávat se všemi ostatními modely nové série, ale také s modely 803 D3 a 805 D3, případně různorodým průřezem vyšší částí portfolia Sonus faber. Hrálo se přes dobře známý systém McIntosh – MCD600 / C2700 / MC1.25KW a to přes nejvyšší modely kabelů AIR od InAkustik.

Když se rozhoupala příjemná basová linka Dukeovy „Say That You Will“ („Follow the Rainbow“ | 2010 | epic | 88697779882), bylo až překvapující, o kolik větší objem měla v přímém porovnání s 805 D3. Jako kdyby hrály o pořádný kus větší reprosoustavy. Bas je zároveň takový lehký, svižný, nemá takový důraz na hutnost a údernost, nepůsobí přes faktický větší objem a přesnější definici tak dominantně, jako u minulé generace. Vlastně cítíte, že celý styl reprodukce je jiný, také téměř otočený o 180 stupňů jako sama ozvučnice. Je to ale rozhodně tím, že bas poskočil o třídu v přesnosti a schopnosti ukázat s nadhledem rozmanitost hlubokých oktáv. Ta samozřejmě je prostě výtečná a v dané kategorii rozhodně okouzlující.

Snad ještě větším krokem (až skokem) bylo podání středního pásma – jasnost a mnohem zásadnější konkrétnost provázejí zpěv Loreeny McKennit v „All Souls Night“ („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426), středy jsou mnohem lehčí, mnohem otevřenější a také mnohem méně technické, mnohem méně tvrdé. Nepůsobí tedy tak intenzivně a zprvu možná ani tak živě, ale jsou rozhodně výrazně autentičtější, zejména ta výtečná srozumitelnost a nenucená artikulace jsou skvělými atributy reprodukce. Ovšem ty, kteří přijali za své výrazně analytický charakter minulé generace, to může rozhodně zaskočit. Při troše soustředění a porovnání ovšem zjistíte, že i přes výrazný odklon ke klidu a uvolněnosti nabízí 805 D4 komplexnější a prokreslenější střední rozsah a citelně plastičtější reprodukci. Právě tady poskočila nová generace o víc než krok kupředu.

Výšky v „Next Time You See Her“ Erica Claptona („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) zněly také výrazně „méně na sílu“. Není to tak prvoplánová, technická preciznost, každé cinknutí zní s klidem, vlastně až trochu jemněji – přitom ale vnímáte snáz i jemné dozvuky, proporčně výšek možná o kousek ubylo, ale přitom jich bylo právě tak akorát. Detailu je stále stejně, je to výtečný, rychlý a konkrétní přednes, přitom ale oproštěný (až v přímém porovnání s generací D3 to slovo přijde na mysl) o agresivitu.

S bohatším, větší a sytější zvukem „jako z větší bedny“ jde ruku v ruce i výraznější dynamika – reprodukce bicí soupravy Billa Bruforda v „Some Other Time“ („If Summer Had Its Ghosts“ | 1997 | Discipline | 633367970527) byla rozhodně u nové generace autoritativnější. Přednes je zřetelně rychlejší, lépe artikulovaný, přitom ale i mnohem nenucenější. Předchozí model se snažil o masivní, robustní styl a sílu, 805 D4 se zříká té dravosti, ale nabízí o dost dospělejší, srozumitelnější a „kontrastnější“ reprodukci. Je to až k nevíře, o kolik ochotněji umí nové provedení hrát.

Zarytí „béwéčkáři“ se mohou zprvu cítit ošizeni o něco detailu a je fakt, že třeba kytara v „Bensusan“ Michaela Hedgese („Aerial Boundaries“ | 1984 | Windham Hill Records | 01934110322) zněla mnohem méně expresivně, přednes je mnohem méně intenzivní a méně doráží na posluchače – je rozhodně audiofilštější. Při přímém srovnávání je ale také informativnější, i když detaily, dozvuky a nuance nezní s tvrdostí, všechno je jaksi lépe rozprostřené, čistší. Patrně by bylo dobré říct, že doposud monitorový styl reprodukce se proměnil na mnohem organičtější a bohatší, také ale nenápadnější.

Oproti předchozí inkarnaci ovšem 805 D4 nabízí nejen větší zvuk pocitově, ale i fakticky třeba v podobě rozlehlejší hudební scény. Nástroje v „Messy Bessie“ Jimmy Smithe („Back at Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) měly mezi sebou více prostoru, měly také výraznější tělo. Ne snad, že by scéna působila vzdušněji, ale snad jasněji, s lépe definovanými konturami nástrojů. Navíc oproti minulé generaci se ani poslech ze vzdálenosti bezmála pěti metrů s rozestupem mezi kanály více než třímetrovým zdál být naprosto v pohodě, nikde žádná nekonzistence, reprosoustavy stále umí pěkně naplnit prostor.

Možná u hudby jako je Ozzyho „I Just Want You“ („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24 / 96) může nová generace působit zprvu trochu uhlazeně, až „zabržděně“, žádá si to přeci jen trochu poslouchání, než se naladíte na ten nový, poklidný styl. Faktem je, že dravá rocková hudby zní méně důrazně, ale je mnohem obsažnější, i v takové nijak komplikované nahrávce je více informací, jsou ochotněji artikulované a přehlednější. Možná to není tak efektní, uslyšíte ovšem více nahrávky jako takové, přirozeněji – jestli to je ta zábava, kterou hledáte, to je čistě na vás. Co nové provedení rozhodně zvládá o kategorii lépe než to staré, to je hraní nahlas – 805 D4 můžete naložit co vaše uši snesou a stále hrají naprosto v pohodě.

Bowers & Wilkins v průvodních materiálech k nové řadě 800 píšou, že uvedení nové generace je pro ně vždy zážitkem. Nutno uznat, že poslech aktuálního základního modelu 805 D4 poměrně výrazně předefinovává pocity z této proslulé značky – k lepšímu, pokud jste audiofil, ke zmatenějšímu, pokud jste si oblíbili zvukové laděních posledních bratru 20 let. 805 D4 jsou totiž jiné. Jsou velmi jiné – stále jsou to Bowers & Wilkins svým vzhledem, materiály i snahou využít technologické poznání, ale jsou mimořádně odlišné svým zvukovým stylem. Jsou mnohem klidnější, mnohem otevřenější, mnohem živější a mnohem organičtější. Jejich zvuk se méně tlačí kupředu, je méně intenzivní a zprvu tak nemusí působit tak přitažlivě, ale stačí pár písniček, abyste docenili to, jak moc se B&W s novými 805 D4 posunuli kupředu a jak příjemně (vlastně až zpěvně) je nová generace vyladěna, aniž by tomu byly obětovány technické kvality.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních se zakázkovou akustikou s panely Vicoustic.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na 805 D4 je na rozdíl od podlahových modelů vidět lehce jiné ladění, středobas má mezi 400 a 2 500 Hz lehký propad a tak více vyčnívají jak výšky, tak hlubší tóny. Reprodukce začíná mezi 50 a 60 Hz, ovšem nutno podotknout, že ve velmi netypické pozici prakticky uprostřed veliké místnosti – u zdi bude basu podstatně více.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – středo-basová část (zelená) a výšková část (červená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (modrá) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ladění bassreflexu je vidět na 45 Hz, na rozdíl od vyšších modelů tu zůstává impedance velmi spořádaně nad 5 ohmy. Na 850 Hz je také vidět záchvěv rezonance. Celkově patří průběh jak impedance, tak elektrické fáze k mírně náročnějším, volba pevného a dobře dimenzovaného zesilovače je dobré doporučení.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 199 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ technologický perfekcionismus

+ mnohem výraznější a kontrolovanější bas než u minulé generace

+ celkově elegantnější vzhled i zvuk

+ mnohem uvolněnější, méně napjatý zvuk

ZÁPORY

- jste-li „béwéčkofil“ s láskou k ladění posledních let, budete si muset na nový styl chvíli zvykat

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz 

fSdílet

Tweet