Nijak dramaticky velká firmička German Physiks z okraje finančního centra Evropy Frankfurtu nad Mohanem (majitel byl také původně bankéř) přišla někdy začátkem 90. let s první aplikací neobvyklé teoretické koncepce širokopásmového měniče DDD v podobě kuželu a od té doby se stal synonymem pro reprosoustavy této firmy. Jedním z prvních modelů byly Borderland, které dnes – tedy o 32 let později – stále v nabídce najdete, byť už ve čtvrté přepracované verzi.

To základní ale zůstává, právě od Borderland MK IV a předchozích iterací se odvíjí konstrukce většiny ostatních modelů, je to tedy takový jakýsi zlatý standard ideje DDD. Ozvučnice má pro dosažení vysoké tuhosti osmiúhelníkový tvar, je vysoká a na zužující se vrchní části pod „stříškou“ sedí zmíněný kužel DDD.

V základně MDFkových ozvučnic s vnitřním tlumením pomocí akustického polymeru s ocelovými kuličkami Hawaphon a vrstvy plsti se otevírají v každé plošce malé čtverce, jimiž proudí ven energie dolů směřujícího basového kónusu, vyplňujícího ty nejhlubší oktávy, kam už přeci jen širokopásmový DDD nedosáhne.

Přes svou omnipolární podstatu mají Borderland MK IV „předek“ a „zadek“. Přední část označuje destička firemního loga na nevelkém podstavci, záda poznáte logicky podle destičky s reproterminály WBT. Máte k dispozici dva páry pro bi-wiring / bi-amping. V horní části destičky jsou ještě malé otvory pro možnost regulace vysokotónové energie – existují čtyři možnosti od „ploché“, přes pokles -2 dB, zesílení o +2 a nebo +4 dB. Centrální bod této regulace leží na 8 kHz.

Použitý DDD měnič je z uhlíkového vlákna o tloušťce 0,15 mm, stará se o frekvence od 190 Hz výše. Není bez zajímavosti, že výroba jediného tohoto reproduktoru zabere 6 hodin ruční práce přímo v továrně. Výsledkem je nástroj, vážící pouhé 3 gramy a pokrývající víc než 7 oktáv.

Spodní basák má průměr 12 palců a papírovou membránu, je to identický měnič jako v jednom z top modelů Loreley MK III. Zajímavá je forma instalace – uzavřená pracovní komora basáku je napojena do nevelkého prostoru v horní části ozvučnice, fungujícího jako Helmholtzův rezonátor. Jeho frekvence odpovídá hlavní rezonanční frekvenci kabinetů, kterou tím potlačuje.

Celkový frekvenční rozsah Borderland MK IV sahá od 28 do 24 000 Hz, impedance je čtyřohmová a citlivost 86,1 dB / W / m. Výhybka má strmost 12 dB na oktávu (elektricky) či 18 dB na oktávu akusticky.

Borderland MK IV jsou poměrně rozměrné – na výšku to znamená 123 cm, na šířku a hloubku 40,4 cm. Váha je poctivých 54 kg díky tlustým stěnám a bytelnému vnitřnímu zpevnění přepážkami.

Poslech probíhal v showroomu dovozce na sestavě v čele s Moon 761 a Moon 791, napájenými přes IsoTek V5 Aquarius, přičemž propojeno bylo kabely Chord, z nichž jmenujme hlavně SignatureXL. Ve stejných podmínkách jsme poslouchali například Vienna Acoustics Liszt Reference a další.

Když Rob Wasserman brnknul na struny své basy v „Ballad of the Runaway Horse“ („Duets“ | 1988 | UMG Recorginds | 00011105971225), velký spodní woofer se ukázal jako velice pevný, tuhý a rychlý, tóny jsou jako ze žurnálu – síla a jistota obrysů jsou tu stavěné jednoznačně nad pocit mohutných objemů, což ale neznamená, že by Borderland MK IV nedokázaly snadno vyplnit místnost. Dají vám ten fyzický vjem spodních oktáv, ne nepodobný skutečně koncertnímu zážitku, vibruje podlaha i vše uvnitř vás, ale přitom to není sprostá a prvoplánová basová záplava – spíše jednoduše nelimitovaná síla. Líbilo se nám, že German Physiks nepůsobí jakkoliv zkresleně bez ohledu na nízkou či opravdu vysokou úroveň hlasitosti. Nicméně trochu vyšší až vysoký akustický tlak se zdá být ta správná preference, abyste si potenciál Borderland MK IV užili.

Většinu práce už ale odvádí DDD měnič, zpěv Jesse Marchanta v „Stay on Your Knees“ (2014 | No Other Records | NOT01) tak pochází právě z něj. A že je jako vyfrézovaný, až monitorově konkrétní a posazený do výšky stojícího muže, což je sice subtilní drobnost, ale podtrhuje celkově živé vyznění. Absence vícera měničů budí dojem úžasné celistvosti, tím víc, že DDD reproduktor má ne snad přímo elektrostatickou, ale rozhodně téměř takovou rychlost. Tím vyniká švih, spousta detailů a prezentní bezprostřednost plná detailů.

Také výšky zvoní a cinkají velice přítomně, přitom však činel z „Jubilee Street“ (Nick Cave | „Push the Sky Away“ | 2012 | Bad Seeds | BS001CD) nemá žádné agresivní sklony. Všechny kovové perkuse tu jsou prezentované s mixem rychlé odezvy podobné páskovým měničům a naopak tělesnosti, kterou zase umí dodat kalota. Kov je tvrdý a řízný, ne však vulgární a ani nahlas nikterak přeostřený.

Překvapila nás – v dobrém slova smyslu – dynamičnost Borderland MK IV. Nejen, že kytara, rázné struny a intenzivní pleskání v „Puente de los Orfebres“ (Vicente Amigo | „Memoria de los Sentidos“ | 2017 | SONY | 886446085975) jsou velmi svižné, mají také údernost švihnutí biče. Zvládají však zachovat též pocit hmoty nástroje, jeho fyzickou objemnost. Každopádně má hudba (alespoň od běžných úrovní hlasitosti) nesmírný drajv a zároveň obří disciplínu – German Physiks jsou vzor konkrétnosti. Chovají se vesměs skoro jako monitory – přehledné, samozřejmé, věrné a jen minimálně ovlivňující či „brzdící“ hudební dění.

V „All My Friends“ z debutového alba Amose Lee (2005 | Blue Note | 00724359735054), které pomohla produkovat a svou kapelou i vokály doplnila Norah Jones, bylo znát na jedno stranu skvělou čitelnost, ale přitom i trochu „jinakosti“. Neumíme ukázat prstem na to, co přesně ji vzbuzuje, protože jak hlas, tak nástroje jsou skvěle rozkryté, čisťoučké a skvostně pevné – možná jde o to, jak vás zvuk obklopuje, ale každopádně je tu něco svébytného. Čistě z pohledu rozlišení jsou ovšem když ne úplně akustickými mikroskopy, tak minimálně skutečně takovými semi-monitory. Intenzita hornových beden, tělesnost klasických kalot a kónusů a brilantní rychlost (téměř) elektrostatická vytváří působivě živý a prokreslený zážitek. Ač pak jdou Borderland MK IV k věci docela dost přímo, nesklouzávají k ukřičenosti. Jsou „koncertní“…

A největší devizou je samozřejmě dosti odlišné podání prostoru, který se oproti klasickým koncepcím (ale vlastně i většině omnipolárů, které jsme potkali) prostě roztáhne. Doopravdy roztáhne – před a za bedny, ale také kolem nich, scéna ve „Fragt“ dua Svaneborg Kardyb („Over Tage“ | 2023 | Gondwana Records | 395068) nekončila zhruba v ose DDD měničů, dalece se vylévala doleva i doprava. Nicméně faktem je i to, že jsme museli několikrát bedny posunout, než jsme pro ně našli optimální polohu, kde to všechno zaklaplo do reálně holografického zobrazení. Chtějí kolem sebe spoustu, ale spoustu místa a kdo jim nemůže dopřát třeba 90 cm (ale klidně i dva metry) od okolních stěn, nemusí najít ten správný pocit. Stejně tak se nám zdálo, že přítomnost racku mezi nimi třeba také není úplně optimální a volné pole široko daleko by Borderland MK IV slušelo víc. Už tak jak jsme je nakonec dokázali umístit byla ale zvukový obraz fantastický a věru vtahující, působící svým přesvědčivě velkým a otevřeným stylem.

„Que Sera Sera“ (Pixies | „You’re So Impatient“ | 2024 | Warner Music | 4099964058789) není vzor audiofilských ctností, přesto je to muzika pěkná a řekněme zvukově „standardní“. Zněla s trochu akcentovaným basem a hutností, ovšem ani jisté nedostatky nezdůrazňuje tak, že by odrazovaly od poslechu. Naopak jako když hudbu zkrotí a dá jí tak solidní formu, že ji vlastně „vylepší“ i přes slyšitelné limity. Otočíte-li hlasitost na správnou úroveň, vskutku se dojem blíží tomu, který máte v malém klubu při koncertě.

German Physiks Borderland MK IV jsou originální reprosoustavy. Na první pohled může být pro mnohé atraktivní to, že nejde o soustavu klasických „koleček“, ale o sice větší, přesto ne křiklavě výrazný tvar, který dobře zapadne do prostoru. Pokud pro ně máte místo – nejde až tak o podlahovou výměru jako o možnost jim dopřát dost prostoru kolem – a můžete si dovolit hrát spíše středně hlasitě a výš, tak jsou to velice zajímavé reprosoustavy, které se správně silným a spořádaným zesilovačem vyrobí bezmála koncertní obraz. Jejich dynamika je fenomenální, plnost a síla skvostné, velikost a plasticita hudební scény parádní. Mají svůj lehce osobitý charakter, plynoucí patrně z toho, jakou formou k vám zvuk doléhá ne z dvou fixních bodů, ale „odevšud“, nicméně nezdá se, že by to narušovalo možnost užít si poslech. Jestliže chcete „něco jiného“, Borderland MK IV mají velké doporučení právě pro svou fascinující a zábavnou odlišnost.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, standardním zatlumením pomocí koberce, velké sedačky, několika akustických prvků a členitých stěn s komponenty apod. Akustika je v prostoru veskrze průměrná.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Ačkoliv hrály Borderland MK IV v menším než doporučeném prostoru, nezdá se, že by to jejich basovou odezvu přehnaně zdůraznilo. Působivé je, že skutečně dosahují na úroveň nějakých 25 Hz. Pominete-li ostré propady (módy místnosti), je vidět, že basák má o něco málo výraznější projev, než DDD měnič. Ten sám o sobě působí vyrovnaně mezi 200 a 1 000 Hz, dál jeho energie maličko klesá, aby se kolem 15 kHz ukázala jakási výraznější špička. Ačkoliv by tu nemělo díky 360ti stupňové radiaci docházet k rozdílům v energii, možná tu pracoval nějaký v místnosti přítomný odraz a pod úhlem je vidět rozdíly. Ty ale mizí při měření z poslechového místa, zůstává jen to, že basák má přeci jen víc „šťávy“ než DDD reproduktor.

Frekvenční odezva – vliv vysokotónových úprav

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance je poměrně neobvyklý. Fakticky bychom klidně Borderland MK IV označili za 6 ohmové, byť minimum leží skutečně na 4 ohmech. Ladící kmitočet je vidět v oblasti kolem 38 Hz, jediný přítomný peak potvrzuje uzavřenou konstrukci. Jsou tu patrné jisté rezonance, stejně jako docela rychlé a výrazné proměny v oblasti vyšších frekvencí – tam je ale už relativně málo energie, takže by to zesilovač nemělo rozhodit. Celkově ale nemají Borderland MK IV vysloveně vyzývavou a nezvladatelnou elektrickou náturu, byť stabilitu zesilovače byste už v potaz brát měli.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

cca 845 000,- - matná dýha

cca 990 000,- - lesklý polyester nebo dýha

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vypadají poměrně originálně a přitom dostatečně esteticky

+ skutečně skvělé a mimořádně expanzivní podání prostoru

+ robustní, skoro plnorozsahový zvuk

+ dynamická razance a výbušnost

+ velmi dobrý detail, hodný špičkové kategorie

ZÁPORY

- budou velmi náročné na zesilovač a citlivé na překážky v místnosti

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet