Americký Klipsch inovoval své nejoblíbenější série reprosoustav Reference a Reference Premiere, které navzdory svému ambicióznímu pojmenování představují dostupné základní kameny jeho portfolia. Poznávacím znamením je římská číslice II na konci názvu, na první dobrou také to jediné, co se změnilo. Ale to samozřejmě jen zdánlivě… Platí to i pro nejvyšší model prémiovější řady – sloup RP-8000F II.

Esteticky jsou to staré dobré Klipsch. Jednoduché kvádry s běžně širokou čelní stěnou, relativně výraznější výškou a citelnou hloubkou, posazené na jakýchsi hliníkových ližinách, sloužících zároveň k mírnému zaklonění reprosoustav, čímž se dosahuje lepšího sfázování osazených měničů.

Vizuální dominantou jsou všechny tři osazené měniče. Nejtypičtějším je výškáč, ponořený v hluboké čtvercové horně typu Tractrix ze silikonového kompozitu, jehož zdánlivě jednoduchá, ale reálně proměnlivá geometrie zajišťuje optimální disperzi vysokofrekvenční energie. Vyústění je okrášleno kroužkem měděné barvy, nad vrchlíkem je ještě malá rozptylka. Sama kopulka tlakového měniče je vyrobena z titanu a má průměr jednoho palce, závěs využívá technologii LTS (Linear Travel Suspension). Prostor za měničem je otevřený, takže tu nevzniká nežádoucí komprese a zpětné odrazy.

Zbylé osazení je vyřešeno dvěma stejnými reproduktory, typické kónusy mají taktéž měděný tón, stejně jako jemné okrasné kroužky na okraji kroužků větších, kryjících koš obou měničů. Kónusy jsou z kombinace kovu a keramiky, kmitací cívku kryje inverzní protiprachová kopulka. Magnetické pole obstarává klasický feritový kruh se zkratovacími kroužky. Středobasové reproduktory jsou hlavní inovací nové generace, jsou vizuálně podobné těm minulý, ale navržené od začátku znovu. Průměr membrán dosahuje osmi palců.

Boky, záda a obě horizontální plochy ozvučnic z MDF profilů jsou zkrášleny vinylovou dýhou s běžným dekorem, jejíž standard je dobrý, byť ne úplně v duchu evropského pojetí luxusu a elegance. Vnitřní prostor ozvučnic je rozčleněný několika příčkami, woofery mají svou pracovní komoru, vysokotónový reproduktor zase svou.

Na zádech ozvučnic jsou k vidění dva úzké obdélníky výdechů bassreflexových nátrubků, jejich vyústění má opět poměrně složitou a výraznou geometrii, která potlačuje nežádoucí turbulence proudícího vzduchu. Jednodušší verze je i na straně „nádechu“ uvnitř skříně. Dole u paty pak najdete sadu reproduktorových terminálů – je jich ale trochu moc. Dva páry slouží standardnímu bi-ampingovému / bi-wiringovému zapojení, třetí pár je přípravou pro volitelný Dolby Atmos modul, který lze nasadit na horní plochu.

Klipsch udává u nového top modelu frekvenční rozsah 35 – 25 000 Hz (+/- 3 dB), kompatibilitu s osmiohmovými výstupy zesilovačů (což samozřejmě není totéž jako deklarovaná impedance 8 ohm) a charakteristickou citlivost 98 dB / 2,83 V / m. Extrémní hodnota je trochu matoucí, Klipsch totiž říká, že jde o měření v poloprostoru a ještě k tomu o „běžnou citlivost v místnosti“, reálná hodnota ale i tak bude přes 90 dB. Dělící frekvence dvoupásmového systému je nastavena na 1 630 Hz.

Fyzické proporce dosahují výšky 109,5 cm, šířky 27,5 cm a hloubky 46,3 cm, zatímco na váze se dopočítáte k již citelné hmotnosti 27,85 kg.

Klipsch RP-8000F II jsme poslouchali v hlavní redakční místnosti, kde jim energii dodával zesilovač Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR, signál Métronome DSC1 a energii jim čistil GMG Power Harmonic Hammer 3000P. Propojeno bylo kabely Nordost Heimdall 2 s napájením přes Valhalla 2 a VYDA Laboratories ORION. Pro srovnání hrály samozřejmě Xavian Quarta Evoluzione. Více o sestavě v prvém sloupci -->.

Poměrně mohutná konstrukce a slušný průměr měničů by mohl nabádat k očekávání mohutných a dominantních basů, stejně jako americký původ nebo pověst, kterou si s sebou Klipsch už dlouhá léta nesou – jak se každopádně zdálo podle basy v „Remember Hymn“ od Johna Abercrombieho a Robert Balzar Trio („Tales“ | 2008 | Robert Balzar | 9802115026 2), pověst to není oprávněná a bas rozhodně neměl ty nabubřelé americké proporce nebo dominantní temnotu. Naopak byl vcelku pěkně kulatý, hlavně ale velmi živý, informativní, takový, jaký má bas citlivých reprosoustav být. Ano, když bas broukne do hlubších poloh, je ho dost a má to lehoučký akcent na plnost, nicméně v dané cenové třídě je velmi solidní a jeho různorodost je už slušná. Charakterem je spíše trošku měkčí, ale hezký, všechny ostatní charakteristiky však zastiňuje určitě ona agilita a nenucenost.

Zpěvný hlas Barryho Gibba ve „While I Play“ (Bee Gees | „Life in a Tin Can“ | 1973 | Polydor | 833 788-2) byl pěkně pověšený uprostřed mezi reprosoustavami a dobře zaostřený, opět zejména díky onomu „rychlému a citlivému“ stylu reprodukce. Ani tady nečekejte über vysoké rozlišení a pozornost na nejdelikátnější detaily, pořád to navzdory citlivosti a agilitě zůstává zvuk Klipsch soustředěný spíše na podání celku a atmosféry než na audiofilské detaily. Čistota ovšem byla v rámci třídy příkladná, stejně jako nebylo cítit vysloveně žádný výrazně dominující charakter reprosoustav samotných.

Výšky ve spletité a košaté „Meeting of the Spirits“ od Mahavishnu Orchestra („The Inner Mounting Flame“ | 1998 | Columbia | CK 65523) byly ovšem excelentní a rozhodně nad rámec své třídy. Nejen, že tu panuje výtečná čistota a čitelnost, ale je tu přesně správná dávka energie, skvělá rychlost a vnímáte snad každé cinknutí s bezmála high-endovou kvalitou. Krom toho výšky reprodukci nijak nedominují, jsou prostě po všech stránkách „správné“, přirozeně a přesně zreprodukované.

RP-8000F II nedávají nijak okatě najevo svůj objem a frekvenční rozsah, ale pocítíte ho, když orchestr v čele s Riccardem Chaillym a sestrami Labéqueovými za klavíry spustí Gershwinovu rozesmátou „American in Paris“ („Rhapsody in Blue“ | 1987 | Decca | 466 424-2). I v nejhlubších polohách akustických nástrojů umí Klipsch „ducnout“ a připomenout svou prezenci, nejsou však v žádném okamžiku dominantním „basomlýnkem“. Mají energie a živosti na rozdávání, zaplnit prostor umí s nenuceností a bez nutnosti otáčet hlasitostí drasticky doprava. Pokud se k tomu přesto odhodláte, zvuk začnou přímo chrlit a je pravda, že při nadprůměrných poslechových úrovních se u nich objevuje ne snad přímo ztráta kontroly či nervozita, ale jakási nenápadně probleskující tvrdost a agresivnost. Protože se ale rozehrávají s chutí a umí zůstat i potichu hmatatelné a schopné už vůbec ne špatně odstínit jednotlivé dynamické nuance, není vlastně ukřičených úrovní ani třeba.

Už jsme naznačili, že navzdory ucelenosti, živosti a velmi dobré čistotě nejsou RP-8000F II úplně analyticky pojaté v takovém tom evropském duchu. Nicméně respekt k tomu, že i velmi náročnou Szymanowského „O przychodze sam, jako kazales, Królu“, nahranou pod taktovkou Sira Simona Rattla (2008 | EMI Classic | 50999 5 14576 2 4) zahrály reprosoustavy, asociované spíše s domácím kinem a rockovou hudbou, s přehledností, celkovou velmi dobrou vyrovnaností a nenuceností, očekávatelnou možná spíše od butikových audiofilských výrobců. V kontextu cenové relace všechno zaznívá s víc než solidní čistotou, byť možná ne expresivně zaostřené a podstrčené před posluchače jako na dlani. Čitelnost je vlastně lehce nenápadná, jak už to ale u vyrovnaných a přesně hrajících systémů bývá – rozhodně je to výsledek překvapivě dobrý.

Dalším zajímavým atributem přednesu bylo podání prostoru. Minimálně v Mozartově koncertu K211, jakoby přímo napsaném pro Stradivárky Anne-Sophie Mutter („Violin Concertos Nos. 2 & 4“ | 1998 | EMI | 5 65539 2 7), byla scéna vytažená směrem k posluchači, jako kdyby vás reprosoustavy místo obvyklého sedadla kdesi uprostřed sálu posadily do druhé, třetí řady, bezmála na dosah hudebníků. Je to zvláštní protiklad oproti běžnější projekci „za“. Lokalizace nástrojů v orchestru byla vlastně dobrá, stejně jako celková přehlednost; možná to není pocit nějakého extrémního zaostření, ale rozhodně tu je výtečná velikost a otevřenost, umožňující pohodovou orientaci v prostoru a také zanoření se do nahrávky v téměř fyzickém slova smyslu. Navíc je jasné, že RP-8000F II snesou i velké prostory a dokážou je ozvučit, možná naopak téměř chtějí pro plné vyniknutí velké jeviště dobře dimenzovaného pokoje.

Pokud něco tak úplně nekonvenuje s předpojatou charakteristikou těchto velkých Klipsch, tak je to vlastně menší intenzita, s níž hrají. Pusťte si „Running Up That Hill“ od Kate Bush („Hounds of Love“ | 1997 | EMI | 7243 5 25239 2 4) a jistě budete očekávat, že skrze takhle velké reprosoustavy rytmická basová sekce rozklepe podlahu a tabulky v oknech. Ale není tomu tak – není to prostě takový „nářez“, naopak je to (v rámci ceny) skvěle zvládnutá forma, kontrola, dobrý rytmus, avšak hlavně pocit homogenního přednesu, který nemá nikde žádnou vadu na kráse. Všechno je „v laťce“, lehké, svižné, ne snad přímo fyzické, ale uspořádané a čisté. Opět se ukázalo, že otočení hlasitosti poblíž koncertních tlaků s sebou přináší pocit jakéhosi přesycení (snad v 80 a více metrech čtverečních by se to hodilo…), na běžné poslechové úrovni to ovšem bylo super. Zábavné, kultivované a provázející hudbou bez jakýchkoliv problémů.

Klipsch a jejich výrobky jsou tradičně asociované spíše s výbušností, vhodností do systémů domácích kin či všude tam, kde toužíme po efektech a mohutnosti, po takové té trochu prvoplánové zábavnosti. Nové velké RP-8000F II pak asi toho, kdo právě po těchto charakteristikách prahne, úplně nenadchnou. Jsou na to příliš „normální“, příliš přesné, čisté, korektní a po všech stránkách toho slova vyrovnané. Jsou za danou cenu vlastně parádní – umí zahrát v basech, ale preferují strukturu a čistotu před anonymní masou objemu, umí hezky podat středy, ačkoliv akcentují živost a čistotu před analytickými rozborkami a mají vysloveně skvělé výšky, kterým za ty peníze sotva můžete něco vytknout. Jako celek pak fungují dobře při nízkých a velmi dobře při běžných hlasitostech, při těch vyšších už jsou trochu vtíravé, ale když ve vás jednou za čas chytnou saze, užijete si to taky. Klipsch RP-8000F II jsou velké, rozumně drahé a velmi dobře fungující – výrazné doporučení!

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Velmi zajímavé je vidět, jak dobře funguje vysokotónový reproduktor ve svém zvukovodu. Do jisté míry je zajímavé, že disperze pod úhlem není tak perfektní, jak by se možná dalo čekat a energie tu ubývá od 14 kHz poměrně dost rychle, ale pokud namíříte výškáč na sebe, výsledek od 1 kHz je bezmála perfektní. V reálném světě se dá říct, že od 500 Hz je projev vůči ceně perfektně vyrovnaný. Propad kolem 200 Hz je způsobený charakteristikou poslechového prostoru a měřícího bodu, reálně tedy lze předpokládat linku mezi 150 a 200 Hz spíše rovně spojenou, než takto padající. Woofery mají zjevně a záměrně větší energii, vrcholící na úrovni 50 Hz. Energii ale reprosoustavy nabídnou už na 30 Hz, zejména přisunete-li je ke zdi. Obecně je to výtečné, jen lehce „okořeněné“ mohutnějším basem.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Je vidět, že byste neměli RP-8000F II poslouchat vestoje, ale jinak vertikální disperze funguje velmi dobře a celkově by tak tyto Klipsch neměly být zvlášť náročné na umisťování.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Ladící frekvenci bassreflexů lze odhadnout na cca 40 Hz, jednotlivé měniče nejsou laděné na ideální křivku zblízka, ale ani tak tu není vidět žádný zásadní problém. Zhoupnutí v oblasti vysokých tónů má na svědomí horna, ale jak vidno z grafů z reálných poslechových podmínek, tam vše funguje jak má a to je důležité.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Je zajímavé, jak Klipsch zvládají udržet velmi nízké a nestoupající zkreslení i v basové oblasti.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ačkoliv Klipsch definuje tento model jako osmiohmový, reálně by měl být označen spíše jako čtyřohmový – na 38 a pak mezi 100 a 200 Hz totiž dosahuje impedance k této hodnotě. Ladící kmitočet je možné odhadnout na zhruba 38 Hz. Na 220 a 380 Hz jsou patrné lehounké rezonance, prakticky se oba body shodují s přítomnými maličkými zdůrazněními na frekvenční odpovědi, ale nejsou tak výrazné, aby to reálně nějak ovlivňovalo kvalitu poslechového zážitku. Průběh impedance je korektní, nejsou tu žádné zvláště náročné momenty a RP-8000F II nebudou žádnou nepřiměřenou zátěží ani pro běžné dostupnější zesilovače, adekvátní jejich třídě.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Na zhruba 220 Hz je vidět hlavní rezonanční kmitočet celé soustavy (opět je to v oblasti, kde je rezonance vidět i na impedanci), zbytek grafu je ale pěkně čistý, je vidět už spíše šumové dno akcelerometru, než že by šlo o kmitání panelů. Konstrukce je tedy dostatečně pevná.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 46 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vysoká reálná citlivost

+ skvělé výšky se super podáním detailů

+ vlastně atraktivní cena vůči celkovému výkonu

+ živá, důrazná reprodukce

+ celkově velmi zábavné a univerzální

ZÁPORY

- celkové provedení je účelnější

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: CPT Praha | www.cptpraha.cz 

fSdílet

Tweet