Dánsko je jedna z evropských zemí, kterou lze jasně označit jako zaslíbenou high fidelity. Nemalý podíl na této pověsti má bezpochyby známý výrobce reprosoustav Dynaudio, která svými díly zásobuje audiofily na celém světě už více než 30 let. Dynaudio též uvedlo do světa vysoké věrnosti reprodukce dosti zajímavou a ambiciózní novinku – bezdrátové aktivní reprosoustavy řady Xeo, které staví hlavně na tvrzení, že bezdrátový přenos signálu nemá nejmenší vliv na výslednou zvukovou kvalitu.
Řada Xeo je momentálně zastoupena dvojicí modelů, sloupovým modelem 5 a regálovými reprosoustavami s číslem 3. Oba typy se vyrábějí v bílém či černém klavírním laku, aby co nejvíce odpovídaly nárokům těch, kteří se nechtějí zabývat složitým a rozměrově náročným hi-fi a kteří si prostě chtějí jen co nejsnáze, nejlépe a nejefektněji poslechnout svou oblíbenou hudbu. Jediné, co Xeo vyžadují, je blízkost běžné elektrické zásuvky. Zdroj signálu a miniaturní vysílač pak může být „až 50 metrů“ vzdálen. V praxi to dává svobodu v umístění systému tak, aby nerušil optickou čistotu volně umístěných a doslova nespoutaných reprosoustav. Může být i mimo dosah dálkové ovladače, komunikace probíhá výhradě s reprosoustavami.
Maličký vysílač, operující na frekvenci 2,4 GHz a v praxi měnící plynule pracovní kanál, s rozměry větší krabičky cigaret a doslova muší vahou (pozor na těžké signálové kabely, které zařízení jednoduše mohou převážit a strhnout z jeho umístění) zvládne obsluhovat až tři připojené zdroje signálu. To není špatné, zvláště přihlédneme-li ke složení těchto vstupů, ale přeci jen být každý z nich zdvojený, dojmu i použitelnosti by to dozajista pomohlo. Pravdou ale je, že analogový vstup ve dvou typech (klasické R/L RCA cinche a 3,5mm jack), optický digitální vstup a USB vstup pro připojení počítače stačí v podstatě každému. Dále na zadní straně krabičky najdeme ještě třípolohový přepínač, sloužící k označení aktivního páru reprosoustav – každý vysílač může obsluhovat až tři páry (nikdo vám ovšem nebrání připojit všechny tři páry například na kanál A – pak hrají všechny najednou), primárně určené pro jednotlivé domácí zóny. Dynaudio dodává ke každému transmitteru také kompaktní dálkový ovladač, umožňující samozřejmě zapnutí / vypnutí, funkci mute, regulaci hlasitosti (příjemně plynulou a citlivou) a hlavně tlačítka 1 – 3 a A – C. Těmi volíme právě tu kombinaci reprosoustav a zdroje signálu, kterou právě toužíme ovládat. Jednoduchost a přehlednost sama, neboli uživatelská přívětivost na jedničku.
Když se podíváme na rozměry a tvarování obou modelů řady Xeo, neunikne jistě nápadná podobnost s řadou Excite, konkrétně modely X12 a X32. Nicméně u slova „podobnost“ to také končí. Sloupky vystoupají až téměř do metrové výšky, ale na šířku zaberou pouhých 17 cm, do hloubky pak 26. To spolu s hmotností necelých 17 kg činí Xeo 5 velmi snadno zakomponavatelnými i do menších interiérů. Stejné platí i pro regálový model 3, který s výškou 28, šířkou 17 a hloubkou necelých 25 cm zabírá jen minimum místa a s vahou 6,4 kg jde o kolibříky. Nejlépe jejich kompaktní konstrukce vynikne na dedikovaných stojanech, které Dynaudio též nabízí.
Protože Xeo jsou koncipovány jako aktivní, je jasné, že na zadní stěně najdeme kovovou desku, za níž mají svůj domov dva digitální zesilovače. K tomu se samozřejmě váže síťový vypínač a pod ním zásuvka na napájecí kabel, který ovšem rozhodně milovníky high endové kabeláže a drátové experimentátory nenadchne. Nicméně díky vysoké odolnosti digitálních zesilovačů vůči rušení by v praxi neměl vyvstat žádný výrazný problém. Kromě toho máme k dispozici ještě třípolohový přepínač, volící aktuální kanál k bezdrátovému vysílači. Důležité je i korektní nastavení posledního přepínače, nastavujícího správný kanál – je zde i volba mono, to pro prostory, kde není klasické stereo důležité a přesto chceme mít kvalitní ozvučení. Zadní strana hostí ještě poměrně masivní nátrubek bassreflexu.
Xeo 3 jsou koncipovány jako dvoupásmové se dvěma reproduktory, Xeo 5 pak jako dvou a půl pásmové (výrobce sice udává dvě pásma, ale horní středobas by snad měl být naladěn trochu jinak a odpovídá tak spíše onomu „půlpásmu“) se třemi reproduktory. V obou se nachází identická dvojice digitálních zesilovačů, jeden je vyhrazený pro výšky a druhý pro středobasovou sekci. Oba mají výkon 50 Wattů a pro lehké, malé reproduktory jsou více než dostatečné. Místo výhybky zde najdeme DSP procesor, řídící reprodukci.
O výšky se stará měkká kalota s průměrem 2,7 cm, středobasovou sekci obsluhují reproduktory s membránou o průměru 14,5 cm. Vyrobena je z MSP, neboli polymeru hořčíku a křemičitanů. Xeo 5 díky tomu zvládnou velmi solidní frekvenční rozsah 36 – 22 000 Hz, menší trojky pak začínají na 48 Hz.
Posloucháno bylo v dolnobřežanském studiu HIFI partner, zvláště pak v kombinaci s Hegel CDP4A mk2, připojeným přes analogové výstupy. Ke srovnání byly k dispozici pak zvláště Xavian Virtuosa, jimž jsme v tomto studiu věnovali již hodiny poslechu. Síťové napájení nebylo nijak ošetřeno, kvalitní rozvody a separátní zásuvka pro každý kanál i zdroj signálu bohatě postačily.
První zahrál Leonard Cohen se svou skladbou „By the rivers dark“ z výběrového alba „Cabasse La Collection“. Dynaudio Xeo 5 dokázaly i přes velmi široký rozestup obou kanálů vytvořit fantastickou prostorovou informaci s dokonalým umístěním všech nástrojů, ženských vokálů i hlasu hlavního interpreta. Zvláště kontrabas a spodní pásmo vůbec pak má fantastickou kontrolu, pevnost a hlavně energii, aniž by zvuk byl vtíravý nebo unavující. Přesto spodní polovina frekvenčního pásma má o něco málo navrch vůči výškám – to může budit dojem jejich lehkého nedostatku a snad i menší detailnosti, nicméně po pár minutách všechny informace nenásilně vyplynou na povrch a my zjistíme, že jde jen o zvyk a o to naučit se vše vnímat.
Celý zvukový projev je hodně energický, hodně pevný a místy snad až trochu tvrdý, i když rozhodně ne agresivní a nepříjemný. Znát je to třeba na nádherně kovovém těle saxofonu a pevných, jasných činelech ve skladbě „Castillon Drums“ od Dava Brubecka. Dynamika kopáku až zaskočí, skoro jako kdyby Xeo 5 měly o slušný kus větší vnitřní objem. Aktivní koncepce má prostě své jasné bonusy. Ostatně celá bicí souprava je reprodukována pod perfektní kontrolou, se solidností žuly a energií rozjetého vlaku. Tady také Dynaudio projevují velmi dobrý cit pro rytmus.
Stingův příjemný „Englishman in New York“ z alba Symphonicities předvádí opět energicky podané smyčce a důraz na spodní pásmo, ovšem jasně dává najevo, že zpěvákovy sykavky jsou výrazné a poměrně ostře nahrané – Xeo 5 se projevují jako analyzátor nahrávky. Přestože netají nedostatky nahrávky, nikdy nepřekročí hranici nepříjemnosti. Přesto se o své diskotéce možná dozvíte i to, co byste možná raději nevěděli.
„Hurricane come and gone“ od Montyho Alexandra opět prokazuje o něco nižší objem výšek, takže i když je jemný ševel perkusí jasně čitelný a prokreslený, mírně ustupuje pod tlakem bicích a klavíru. Při nízké i poměrně dost vysoké hlasitosti zůstává klavír dynamický a snadno čitelný, zvuková charakteristika je pak neměnná.
„No Sanctuary“ od Chrise Jonese z výběru Stockfish records vyznívá o něco temněji, ale k dispozici je plno informací, všechny drobné detaily zpěvákova hlasu i vibrace jeho kytary. Přes pevné zvukové podání je celkový dojem spíše pohodový, jemný a klidný.
Skvělé Mussorgského dílo „Velká brána Kyjevská“ z alba Crystal Cable Arabesque zaskočí a nadchne fantastickou dynamikou nástrojů, zvláště pak vynikají žestě a bicí. Kotle v závěru skladby mají sice z fyzikálních důvodů trochu menší objem než skutečné nástroje, prostě se do reprosoustav „nevejdou“, ale snaží se to vší silou (doslova) dohnat energií a kontrolou. Zesilovače a měniče zjevně „chtějí“, ovšem fyzika a litrový objem ozvučnice jsou proti. Nicméně v dané cenové kategorii a typu reprosoustav je podání bubnů naprosto fenomenální a téměř bezkonkurenční. Navíc jsou barvy a textury nástrojů přirozené a uvěřitelné, Dynaudio respektují přesně to, co je obsaženo v nahrávce, i když si zachovávají svůj ne muzikální, ale spíše analytický charakter.
Menší regáloví sourozenci předvádí v praxi v podstatě stejný charakter, samozřejmě adekvátně „useknutý“ ve spodní části díky absenci jednoho měniče a menšímu litrovému objemu. Nicméně subjektivně bezešvé svázání reproduktorů a energický projev zůstávají. Navíc v daném poslechovém prostoru hrály subjektivně vyrovnaněji a příjemněji. A kupodivu – basů je přesně tak akorát, se zavřenýma očima bychom velikost reprosoustav rozhodně neodhadli.
Začneme-li třeba opět již zmiňovaným Mussorgským, basová složka je objemově chudší, ovšem stále disponuje perfektní energií. I středně velkou místnost vyplní do posledního krychlového centimetru. Nástroje jsou o něco kompaktněji zobrazené, výborné zobrazení prostorových informací ale zůstává.
Textura smyčců na houslích ve Vivaldiho „Laudamus Dei“ z Audio Digital Masters III působí velmi přirozeně, stejně jako jejich tonální vyvážení. Zvuk má solidní kontrolu a i přes veškerou energii a výraznost zůstává neagresivní. Vše je ovšem zřetelně kompaktnější než u velkých sourozenců.
Crimson Jazz Trio s jejich předělávkou „The Court of Crimson King“ znovu prokazují perfektní dynamické schopnosti Xeo 3, stejně jako schopnost vykreslit dobře barvu kovových strun, včetně mnoha detailů. Velkou silou je i separace nástrojů a prostorové zobrazení – scéna je sice menší než u pětek, ale pořád zůstává prvotřídní.
Celá řada Xeo hraje také nesmírně transparentně a čistě, jak lze slyšet na „My Mini and Me“ Gwyneth Herberth. Tlesknutí dlaní je výborným testem realističnosti reprodukce a mnohé, i překvapivě drahé reprosoustavy v tomto okamžiku více či méně selhávají. Ne tak Xeo 3 a 5 – jejich podání je živé, se zavřenýma očima jasně vnímáte tleskající dlaně, stejně jako kovové struny kytary. V okamžiku, kdy má přijít velký dynamický „nájezd“ energie, kousek dramatičnosti schází kvůli menšímu objemu spodních kmitočtů a kopák má o něco menší velikost. Pod nějakých 60 Hz už prostě tito drobečci lehce ztrácí dech, ale to jim rozhodně nelze vyčítat.
Dobrým testem pro reprosoustavy je též lehce abstraktní pojem „atmosféra“. A nejlepším nástrojem je pak „Where or when“ Diany Krall – úvodní pikoly a smyčce vytváří křehkou, jedinečně vřelou a měkkou atmosféru na základech šumících činelů, rozeznívaných štětečky. Dynaudio Xeo 3 kladou důraz mnohem více na precizní zvukové podání než na celkový pocit z hudby, spíše na techniku přednesu než na výslednou emoci. Neznamená to, že by dojem z nahrávky vyprchal, na to jsou již Xeo 3 příliš dobrými reprosoustavami, ale pro tento druh nahrávky až příliš velká verva a energie, s níž zvuk proudí do místnosti, odvádí trochu pozornost od obsahu hudební nahrávky.
Sečteno a podtrženo, Dynaudio sice nenabídlo světově první bezdrátové reprosoustavy, dokonce ani ojedinělé a originální koncepční řešení či jeho dotažení do absolutního maxima. Na danou cenovou kategorii chybí už ale jen velmi málo a ve finále dostáváme za velmi rozumnou cenu, u regálových variant dokonce za naprosto fantastickou cenu vzhledem k výkonu, high endové reprosoustavy. Mají svá pro a proti, ale pro běžného posluchače nabízí dokonalou estetiku a komfort, spojenou s charakteristickým projevem této značky. Vynikají transparentností a dynamikou a jediný drobný prostor pro zlepšení je v poměrně omezeném počtu vstupů a menší energii výškové sekce. Každého, kdo chce ale jen poslouchat a užívat si svou hudbu řada Xeo potěší, navíc i přes své skromné rozměry dokážou tyto reprosoustavy vyplnit i velké prostory. Xeo 3 a 5 jsou tak vynikající koupí v poměru ceny a výkonu, neb málokterý systém (bez zdroje signálu) v podobné souhrnné ceně nabídne obdobné výsledky.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy cca 25 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto je důležité výsledky brát hlavně jako orientační – prostor má vliv hlavně na reprodukci výšek. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním. Měření impedance v tomto případě nebylo technicky možné a v praxi též postrádalo smysl.
Xeo 5
Aktivní projev na basech a klidnější výšky reflektuje i naměřená frekvenční odezva. Referenční úroveň leží na cca 88 dB, kdy je vidět o něco energičtější pásmo až do cca 1 kHz, naproti tomu nad 10 kHz již vidíme i znatelný pokles. Ten je z části způsobem určitě i charakteristikou poslechového prostoru, přesto menší energie výšek odpovídá poslechovým zkušenostem.
Xeo 3
Oproti modelu 5 pocitově vyrovnanější projev potvrzuje i naměřená křivka. Projev je vyrovnaný od cca 50ti do 5 000 Hz, opět se tu ale projevuje menší energie na nejvyšších frekvencích. Stejně jako u předchozího měření i zde je energie zčásti absorbována poslechovou místností.
Xeo 5 – 73 950,- (vč. vysílače)
Xeo 3 – 38 250,- (vč. vysílače)
Transmitter – 6 375,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ famózní dynamika
+ nádherné podání prostoru i při velkých rozestupech
+ dokonale snadné řešení pro běžného posluchače
+ velmi dobré výrobní zpracování
+ nastavení je hotové za pět minut i pro tři páry
+ zmizí i minimální vzájemné ovlivňování reprosoustav po kabeláži
ZÁPORY
- dle poslechu i naměřených hodnot menší energie výšek
- vysílač by mohl mít více vstupů
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
Audiostudio
www.dynaudio.cz – www.dynaudioxeo.com – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 608 752 475
---
HIFIpartner – „Potěšíme Vaše smysly…“
www.hifipartner.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 731 663 566
