Jméno Concept je hluboce zakořeněno do výrobního programu (relativně) mladé anglické značky Q Acoustics, která ještě nestihla pod náporem času zatuhnout v produkci klasických reprosoustav, ale naopak se nebojí zakulacení a dalších designově vstřícných kroků, které umožňují reprosoustavy bez potíží umístit i do běžných interiérů, aniž by tam působily (jako u mnohé jiné anglické produkce) poněkud archaickým dojmem. Pod jméno Concept se zařazují také nejnovější modely firmy, sedící „kdesi v půli“ katalogu.

Nejvyšší (doslova) z novinek je model Concept 50, sloupek s nezaměnitelnými firemními rysy, který navazuje na Concept 40. Že jde o výrobek Q Acoustics je jasné – „kukuč“ je nezaměnitelný hlavně díky hladkosti křivek. Hrany jsou zakulacené, velký rádius mají také horizontální linky a tvary pomáhají také částečně ukrýt velikost ozvučnic.

Velkou zajímavostí je způsob usazení ozvučnic na zemi – vpředu jsou dvě nožičky, vzadu se pak do stran klenou kovové profily, zajišťující stabilitu. Co vás ale překvapí je to, že ozvučnice na této základně „plavou“, skutečně se vrtí až máte pocit, že jste někde něco nedotáhli. Ale není to tak, jde o systém opravdového plovoucího „odpružení“, které nepřenáší nežádoucí energii mezi podlahou a reprosoustavami.

Vpředu se nachází tři reproduktory v rozložení D’Appolito, jak oba středobasy, tak výškáč mezi nimi jsou krásně čistě zapuštěné v samostatné hliníkové desce, která nicméně elegantně splývá s hlavní částí ozvučnice. Vzadu krom velmi čistého bassreflexového nátrubku najdete ještě dvě sady reproterminálů, velkých, pěkných a přesto svěže moderních. Concept 50 na pohled vypadají mimořádně jednoduše a čistě, pod povrchem se toho ale skrývá hodně.

Kabinety staví na technologii Gelcore – prakticky jde o adhesivní vrstvu, která spojuje dvě vrstvy dřevovláknitého materiálu, přičemž také proměňuje vysokofrekvenční vibrace (převážně od měničů) na teplo a tím snižuje rezonance ozvučnic.

Concept 50 přebírají pro ještě lepší „umrtvení“ stěn technologii vnitřních vzpěr Point to Point, kterou v Q Acoustics použili poprvé pro top model Concept 500. Jde v praxi o snímání ozvučnice laserem a umístění příčky přesně tam, kde se materiál namáhá nejvíc.

Posledním prvkem, který výrobce aplikoval pro odstranění nežádoucích rezonancí je technologie Helmholtz Pressure Equalizer – jde o tubus podobný řešení v top modelu Concept 500, který dramaticky omezuje vnik vnitřního stojatého vlnění.

I když jsem u výše zmíněného řekli, že jde o poslední řešení, ono vlastně není – také frekvenční výhybka s dělící frekvencí 2 100 Hz, uložená u dna ozvučnic, je totiž namontovaná na odpružené destičce v téměř plovoucím řešení.

Q Acoustics také sami navrhují a vyrábí měniče. Na výškách pracuje 2,5 cm měkká kopulka ve vlastním modulu uzavřené pracovní komory. Tato komora je ještě dále oddělena od čelní desky, péče věnovaná zpracování nežádoucí energie je úžasná. Kónické středobasy mají průměr 12,5 cm, velký gumový závěs a membránu z nespecifikovaného materiálu, i když podle vzhledu by mohlo jít o polypropylen.

Dvoupásmové Concept 50 mají na výšku 102,5 cm, šířku 18 cm (s nožičkami 41,8 cm) a hloubku 31,9 cm. Že jsou poctivě vyrobené naznačuje hmotnost 22,9 kg. Frekvenční odpověď v pásmu -6 dB dosahuje na 42 – 30 000 Hz, jmenovitá impedance je 6 ohm, i když sám výrobce říká, že klesá až na 3,6 ohm. Citlivost 90,5 dB / W / m patří k vyšším.

Concept 50 jsme mohli poslouchat v prostorách pražského studia HIFI CZ, kde jim dělala společnost dvojice Canor CD 2.10 & AI 2.10 ještě s Bluesound NODE, propojeno bylo různorodou kabeláží WireWorld vyšších tříd a napájelo se přes filtr ISOL-8. Ke srovnání byly Concept 30, ale třeba i starší modely Concept.

V „Cantata Con Mina“ od Miny De André („La Canzone Marinella“ | 1997 | Ricordi | 7432153879-2) bylo cítit, že Concept 50 jsou už poměrně velké a ještě k tomu umí do basové složky poměrně odvážně „fouknout“ – bas je klidný, hebký a vřelý, tak jak můžete očekávat, když je na něčem napsáno Q Acoustics. Pocit hloubky je velmi dobrý, zvuk snadno zaplňuje prostor a zejména díky moc příjemnému podání vyšších basů je zvuk hezký, ukazuje různorodost poloh kontrabasu s olejovitou nenuceností a přes svou jistou výraznost není basový objem dominantní, aby odváděl pozornost. Je také fakt, že se vzrůstající vzdáleností od zdi bas poměrně citelně a rychle ubývá, je tedy znát, že Concept 50 mohou snadno stát „pár centimetrů“ od zadní zdi, jak to je běžné v normálních domácnostech.

Vokál Madeleine Peyroux v „Blue Alert“ („Half the Perfect World“ | 2006 | Rounder | 0602517032798) byl také trochu „qacoustikovský“ – jinými slovy příjemně barevně bohatý, vřelý a vlastně až sladký, tím ale vlastně nesmírně příjemný a okouzlující, prostý ostrých špiček při vyšších hlasitostech a přitom solidně konkrétní. V tomto odvádí Concept 50 vynikající práci – není to možná analytický nástroj pro toho, kdo touží slyšet nahrávku včetně všech jejích nedostatků, ale pěkně předává podstatu hudby. Pod dominující vrstvou hladké vstřícnosti se nicméně nachází férové rozlišení, odpovídající třídě lepšího hi-fi.

Líbily se nám pak rozhodně výšky, které jsou živé a až překvapivě informativní, aniž byste se museli obávat ostrosti. Rázný činel v „Deceptively Yours“ od Norah Jones a Peter Malick Group („New York City“ | 2003 | Koch | 0099923867821) měl svou dávku přímočarosti, ale nezdál se únavný ani při vyšší hlasitosti. Objemově bylo výšek právě tak akorát, aby hezky a harmonicky zapadly do kontextu. Přes stejné komponentové osazení se nám zdálo, že výšky jsou dospělejší a čitelnější, než u Concept 30.

Ravelovo „Boléro“ v podání Seizi Ozawy a Boston Symphon Orchestra (1974 | Deutsche Grammophon | 415 845-2) nebylo úplně dramatické, Concept 50 nechtějí pupovat energii, ale hrají v klidu a tak, že zvuk drží za každých okolností nenásilně pohromadě. Hudba nemá úplně intenzivní výbušnost, nicméně zase má dobré tělo a robustnost, tak nějak si teče v tom svém příjemném a zpěvném stylu.

Organický „Q zvuk“ zprvu nepůsobil ve Dvořákově „Serenade for wind and strings in D minor, B. 77 (op. 44)“ v podání Nevilla Marrinera a Academy of St. Martin in the Fields (1981 | Philips | 400 020-2) nijak zásadně objevným dojmem, nicméně čím déle posloucháte, tím víc zjišťujete, že je to přehledná reprodukce, standard čistoty a čitelnosti je dokonce velmi solidní, prostě jen nezkouší oslňovat všerůznými perličkami, kudrlinkami a cingrlátky, hraje s příjemnou pohodou.

I v pozici poměrně daleko od sebe, jak to tak nějak místnost dovolila, udržely Concept 50 homogenní zvukovou scénu, „My Old Flame“ Boba Jamese a Davida Sanborna („Quartette Humaine“ | 2013 | OKeh | 88765484712) byla i poměrně velká. Vlastně celkově měla pěkný stereofonní obraz včetně pocitu hloubky a všechno „funguje“, ani tady ovšem nemáte pocit, že by Concept 50 ukazovaly co umí nějak okatě. Kdepak, ony prostě „jen“ hrajou a to s opravdu pěknou plasticitou a solidní dávkou samozřejmosti.

„Many A Little“ od September („Many A Little“ | 1995 | Tripple | TRIPPCD1004) byla citelně šťavnatější a razantnější než u regálové verze, přestože Concept 50 i tady zůstávají relativně hladší, zejména díky příjemnému vyvážení a živým výškám rozhodně nechybí dobrý pocit. Možná to není první řada rockového koncertu, ale rozhodně je to taková ta milá vzpomínka na skvělý zážitek z něj, kterou si můžete užívat po dlouhá léta po akci. Je příjemné, že můžete poslouchat velmi široké spektrum nahrávek, víte jaké jsou a přesto hrajou v pohodě.

Pohoda. To je vůbec důležité slovo, které se pojí s produkcí anglických Q Acoustics. Nevyhýbá se ani zvukovému charakteru nových sloupků Concept 50, které nicméně mají víc společného s top modelem Concept 500, než se základními 3050i. A vůbec – jsou to reprosoustavy ne úplně levné, ovšem ne rozhodně úplně drahé, mají pod elegantně moderním vzhledem až překvapující množství technologií a ty technologie poctivě fungují. Concept 50 vám otevřou svět opravdu dobrého hi-fi. Totéž by vlastně mohlo být řečeno i o zvukovém projevu těchto reprosoustav – svrchu je elegantně hladký a hezký, pod tím se ale skrývá až neočekávané propracování a všechno funguje a směřuje k tomu, aby vám to dělalo radost.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 20 metrů čtverečních s nadstandardním zatlumením různorodými panely.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Je vidět, že v poslechovém postavení daleko od zdí je minimálně na měření poměrně utlumená basová energie. To nicméně znamená hlavně to, že poblíž zdi značně naroste a dle odhadu dost možná doplní sklánějící se frekvenční odezvu. Propad na cca 110 Hz je parametrem místnosti, dost pravděpodobně i ten na 450 Hz. Celkově je vidět rovnoměrná distribuce energie (vyjma onoho basového ladění) a záměrně nastavený klesající trend. Není to monitorový charakter, ale příjemný.

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Chování jednotlivých měničů v blízkém poli jasně potvrzuje, že Concept 50 nejsou nastavené na měření, ale na poslech v reálných podmínkách.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Jak vidno, s odstupem na reálném poslechovém místě je výsledek mnohem lepší, než zblízka v čistě laboratorních podmínkách (nikdo patrně nebude poslouchat sloupky z jednoho metru apod.). I to podtrhuje fakt, že Q Acoustics myslí na reálné posluchače v reálných bytech a domech.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Celkové zkreslení se drží pohodlně v optimálních mezích, navíc i tady je vidět rovnoměrnost bez náhlých změn a výkyvů.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedanční křivka ukazuje ladění systému na úroveň kolem 40 Hz, nejnižší bod křivky by pak skutečně mohl být na přiznaných 3,6 ohm. Je tu jasně vidět nějaká rezonance na 180 Hz, soudě podle měření jednotlivých prvků jde o vliv bassreflexu, který zde má špičku. Další malá rezonance je na 620 Hz. Je tu také extrémní impedanční peak na vysokotónovém reproduktoru, byť jinak neskýtá průběh impedance žádná nepříjemná překvapení. Elektrická fáze patří k mírně náročnějším, zejména pak na kontrolu kolem 100 Hz budete potřebovat dobrý zesilovač.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 55 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velký zvuk z (poměrně) kompaktního sloupku

+ vynikající mix „firemní příjemnosti“ a konkrétnosti

+ velmi snadno se rozehrávají

+ celkově poklidně muzikální přednes

+ vypadají pěkně a velmi čistě

ZÁPORY

- bas by možná mohl být trochu autoritativnější

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: HIFIGUIDE | www.hifiguide.cz 

PRODÁVÁ: HIFI CZ | www.hificz.cz 

fSdílet

Tweet