Firma Burmester nese myšlenky svého zakladatele Dietera, který nás bohužel již v roce 2015 opustil, nejen v segmentu elektroniky, ale možná pro někoho trochu překvapivě i ve světě reprosoustav. Firemní filozofií totiž vždy bylo "Burmester od zásuvky po měniče". Nejnovějším přírůstkem do katalogu jsou s jednoduchou elegancí střižené skladné sloupky B18.

Značka Burmester se vždycky soustředila na luxusní produkty, na elegantní (byť ne každému se líbící) stroje s výraznou, ale zjevně "drahou" estetikou. Ani tradičně ručně vyráběné B18 nejsou výjimkou. Skříň z MDF profilů je nejen pečlivě vyztužená a bytelná (34,8 kg při výšce 105,6 cm, šířce 20,4 cm a hloubce 39,5 cm), ale i moc pěkná - velmi vkusnou dýhu výrobce pokrývá skutečně luxusně vypadajícím hlubokým lakem, celá reprosoustava stojí na hliníkové základně (ta funguje i jako odladěný tlumící prvek) a hliníkový je i panel na čelní stěně, ukrývající středo-výškovou sekci dvou a půl pásmového sloupku. Relativně výrazný pak je i rámeček dolního středobasového měniče.

Tvary reprosoustavy jsou nepřekvapivé, ale jednoduše je v interiéru vkusná - lepší slovo asi nelze nalézt. Na zadní straně najdete bassreflexový otvor v horní části a v dolní pak destičku s jedním párem bytelných terminálů a dvoupolohovou páčkou označenou jako "Room Adaptation", kterou lze přizpůsobovat chování basových frekvencí.

Vnitřní prostor skříně je rozdělen do tří komor - díky tomu jde v praxi tak trochu o dvoupásmovou regálovku s bassreflexem nahoře (bassreflex lze ucpávat a Burmester dokonce nabízí návod jak správně reprosoustavy nastavit dle pozice v prostoru a její velikosti - máte čtyři možnosti v závislosti na (ne)ucpání bassreflexu a pozici korekčního přepínače), spodní basový měnič pracuje v uzavřené velké komoře a vespodu najdete další samostatnou komoru, v níž dlí frekvenční výhybka.

Burmester B18 jsou osazené měniči z vlastní produkce značky a vychází z řešení použitých v regálovkách B10, jen je tu přidaný další reproduktor. Na výškách pracuje ring-radiator ukrytý za mřížkou v poměrně hlubokém zvukovodu, na středech pak 17 cm kónus s membránou ze skelných vláken. Identický měnič pak pracuje i v již zmíněné uzavřené basové komoře pro nejnižší pásmo. Frekvenční výhybka je nastavená na úrovních 400 a 2 300 Hz.

Se svými 88 dB (2,83 V / m) patří B18 k mírně nadprůměrně citlivých reprosoustavám, díky jmenovité impedanci 4 ohmy budou snadnými partnery k rozehrávání. Udávaná frekvenční odezva 42 - 30 000 Hz (+/- 3 dB) pak působí s ohledem na velikost naprosto uvěřitelně .

Sloupky Burmester B18 jsme měli možnost poslouchat v místnosti dovozce, kde reprosoustavám dělal společnost primárně set Burmester 089 / Burmester 911 MK3, ale zkoušeli jsme také Accuphase E-270, Accuphase DP-560 nebo Creek Evolution 100CD a Evolution 100P. Propojeno bylo kabeláží Nordost Tyr 2 a Heimdall 2, ale i kompletním napájecím příslušenstvím Nordost / QRT. Přestože v daném místě a na daných systémech jsme už poslouchali mnoho reprosoustav, aktuálně k porovnání stály KEF Reference 5 nebo KEF Q350 a další...

Ze své prostorově rozumně výrazné skříně umí B18 vykouzlit se správným, pevným zesilovačem precizně artikulovaný bas, třeba linka kontrabasu v "How deep is your love" od The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) byla mocně napěchovaná energií, každé brnknutí doslova explodovalo do prostoru, skálopevné, utažené, precizně definované, trochu sušší a sebejisté. Možná B18 maličko šetří objemem, ale tvrdý, ukázněný a přesný bas vám ukáže sílu velkého nástroje. Bas je navíc velmi dobře integrovaný a proporcemi i charakterem sedí do celkového stylu "německé dokonalosti".

To samé, tedy razance, čistota a semknutá přímost vás čeká i ve středním pásmu, hlas Ann Hampton Callaway v "Blue Moon" (2006 | Telarc | CD-83641) bylo jako vysochaný, našponovaný a překypující energií. Reprosoustavy Burmester se svou "rodinnou" elektronikou jsou dokonale ukázněné, schopné velmi analytické reprodukce a velmi upřímné - sykavky mají říz (ale není to říznost reprosoustav, ale prostá, nezabarvená informace o kvalitě nahrávky), je to velmi čisté a informativní a přechod z jemného zpěvu do intenzivního je velmi suverénně podaný, B18 umí nechat vyniknout tu energii.

I na výškách trvá onen brilantní charakter reprosoustav s jasným cílem prokreslit, hrát přesně a nabídnout jemňoučké detaily pěkně čitelně. Kovová chřestítka, cinkátka, kovové perkuse všech velikostí a strunné nástroje ve "Spirit of the air" Pata Methenyho ("Orchestrion" | 2010 | Nonesuch | 7559-79847-3) měly velmi přiměřenou velikost, neuťápnutou energii a znělost, kov byl rozjasněný a bohatý a u každého nástroje je přesně cítit jeho charakter. Vysoké tóny pěkně zařezávají, jsou brilantně propracované a přímé, přitom však nijak agresivní, jen velmi pevné a velmi konkrétní.

Burmester B18 potřebují trochu síly k tomu, abyste je pořádně probudili, ale když už se nadechnou, tak umí ze své ozvučnice a svých měničů dodat rozhodně nadstandardní dynamiku a hlavně důraz. V Orffově "O Fortuna" (Riccardo Chailly + RSO Berlin | "Carmina Burana" | 1984 | Decca | 411 702-2) přímo prýštila energie do místnosti, reprosoustavy ustojí jakoukoliv špičku, mají důraz, výbušnost a tuhý, razantní zvuk je skálopevný, všechno je precizně zorganizované a dokonce už i velký tympán je téměř realistický ve svém důrazu, chybí mu snad jen trochu plnosti, protože B18 jsou i přes vší svou energii spíše utažené a kontrolované, aby byla zachována přesnost a čitelnost.

B18 pak rozhodně potěší každého, kdo chce analytický zvuk a možnost probírat se i nejjemnějšími nuancemi nahrávek. Slova "organizace" a "disciplína" jsou to, co přednes skvěle charakterizuje. Davisova "Pharaoh´s Dance" ("Bitches Brew" | 1999 | Columbia | C2K 65774) byla předestřená s parádní transparentností a technickou brilancí plně hodnou cenové kategorie těchto reprosoustav. Přehlednost, pocit zaostření a konkrétnost, jednotlivé nástrojové linky s pevným zakotvením a pevně, velmi pevně prezentovaný a "zaříznutý" jeden každý tón, je tu i solidní porce samozřejmosti a vůbec máte jasný pocit, že vše je prostě dospěle a sebejistě usazeno na správném místě.

Když jsme poslouchali "Waiting" od The Paperboys ("Closer to the music vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2), ukázalo se, že B18 jsou celkem dost citlivé na svou pozici v prostoru. A rozhodně stojí za to nemít je poblíž stěn a nechat je trochu "dýchat". Vlastně nemusíte pak ani poslouchat z velké dálky, od nějakých dvou do čtyř metrů jim to sluší nejvíce. Pak umí svou organizovanost proměnit ve skutečně pevný, konkrétní prostor v pravolevém i předozadním směru, opět máte pocit toho, že vše je poskládáno s jistotou a samozřejmostí do přehledného celku, který vám vychází vstříc.

Burmester B18 jsou také parádně transparentní a ve své přímosti, přesnosti a "rovnosti" nechávají vyniknout charakter nahrávky a řetězce výrazně více, než svůj vlastní. Cashova "Like a soldier" ("American recordings" | 1994 | american | 0602537351145) se nesla v přímém duchu - jadrná kytara s jasnými, konkrétními strunami, s unaveným, křehkým, starým hlasem, v němž ale stále zní ona charakteristická síla a velikost. Je to intenzivní zvuk a intenzivní zážitek, syrový, ale ne hrubý.

Reprosoustavy Burmester B18 jsou velmi pěknou ukázkou německé techniky - jsou přesné, jsou rychlé, mají opravdu, ale opravdu hodně energie, jsou konkrétní, korektní a jsou dynamické, jsou pěkným interiérovým objektem, vzbuzujícím dojem kvality, ale ne vizuální dominance a jsou tím, čím je Burmester jako takový. Jsou akurátní, detailní a nabídnou vám úplně přesně to, co do nich pošlete. Věrně, jasně a organizovaně. Pokud jste si tak doteď představovali reprosoustavy Burmester jen jako jakýsi doplněk firemního katalogu, je čas změnit názor - tohle jsou výtečně vyrovnané high-endové sloupky s velmi autentickým zvukovým podáním.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose tweeteru a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením velkým množstvím absorpčních i difuzních prvků Sonitus Acoustic. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny co nejdále od stěn.

Na naměřených hodnotách vidíte, že basový ekvalizér začíná mít vliv na cca 350 Hz, citelně ale až pod 200 Hz. Nejdramatičtější jsou pak asi 2 dB na úrovni 50 Hz, v praxi je to nicméně velmi slyšitelný efekt. Naměřená křivka je samozřejmě poměrně jasně ovlivněná pozicí v místnosti (25 metrů čtverečních je tak spodní limit, v němž by B18 měly hrát, zdá se) třeba propadem na 110 Hz. Celkově se však reprosoustavy v klidu vejdou v udávané toleranci od nějakých 38 Hz. Patrné je lehké zdůraznění výšek nad 3 kHz. Obecně je v reálné místnosti B18 rozumně "rovná" reprosoustava bez ambicí naměřit dokonale rovnou čáru.

Průběh impedanční křivky (červená) v pozici basového ekvalizéru "mínus". Je vidět naladění bassreflexu na 40 Hz, na 10 kHz padá impedance na cca 3,5 ohm. Společně s průběhem elektrické fáze se nezdá, že by B18 kladly na zesilovače nepřiměřené nároky.

Průběh impedanční křivky (červená) v pozici basového ekvalizéru "plus". Je vidět výrazný úbytek peaků a celkově klidnější průběh, který se ovšem také do oblasti 3 ohm propadá i kolem 50 Hz. Ani tady ale není znatelná přehnaná komplikovanost pro elektroniku.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 219 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ opravdu pěkně vypadají

+ možnost celkem výrazného přizpůsobení basové odezvy

+ energie, pevnost a konkrétnost

+ dynamika

+ snadno se rozehrávají

ZÁPORY

- nic podstatného, pokud vám pevný charakter vyhovuje

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

PRODÁVÁ: Hifi Home Art | www.hifihomeart.cz 

fSdílet

Tweet