Velké regálovky Murano (pojmenované po drobounkém souostroví v benátské laguně) jsou modelem, od kterého si francouzští Cabasse hodně slibují - jsou to ostatně nejvýše posazené regálové reprosoustavy ve výrobním programu. Francouzští konstruktéři jsou zjevně o správnosti této koncepce přesvědčeni, neb ji přetavili do podoby sloupového modelu s jednoduchým přídomkem Alto - ve světě hudby (a v latině) to znamená "prostřední" či "druhý nejvyšší".
Ať tak či tak, na první pohled jsou Murano Alto vizuálně skutečně až k zemi prodlouženou verzí modelu Murano, doplněnou o druhý basový reproduktor. Sloupová ozvučnice jim sluší, snad i proto, že přes jen průměrné rozměry působí muskulaturně a robustně (přestože ozvučnice s výškou 102,6 cm, šířkou 27,5 cm a hloubkou 37,5 cm s váhou 28 kg vlastně nijak nevybočuje ze standardů). Sloupky jsou posazeny na zaoblené základně, skrze níž pronikají horní konce mohutných nožiček.
Boční stěny jsou vypouklé, podtrhují elegantní klasičnost konstrukce a zároveň potlačují vznik nežádoucího stojatého vlnění uvnitř skříně. Podívejte se zezadu a spatříte dokonce tři poměrně mohutné nátrubky bassreflexových otvorů - jeden je nahoře v ose koncentrického reproduktoru, další dva jsou dole, pod úrovní spodního basového reproduktoru. Úplně vespod se pak nachází kovová deska s jedním párem velice, velice robustních reproduktorových terminálů.
Vpředu jsou vidět tři "koláče", všechny obroubené tlustým hliníkovým pruhem. Ten nahoře je koaxiální BC13 - má průměr 13 cm, ve středu je umístěna kopulka tweeteru a kolem ní výrazný zvukovod, za nimi je pak typická bílá vlnka, tedy vlastně středotónová membrána. Konstrukce má za cíl vytvořit optimální bodový zdroj zvuku.
Koaxiální středo-výškovou sekci doplňuje zdvojený basák 17ND36 - klasický kónus má průměr 17 cm, opravdu mohutnou vlnku závěsu a byl vyvinut přímo pro původní model Murano. Materiál připomíná strukturou včelí plástev a jde vlastně o zmenšeninu wooferu z La Sphére. O pohon tohoto měniče se stará naddimenzovaný motor o celkové váze působivých 4 kg s cívkou o průměru 4,5 cm na vzduchovém jádře.
Murano Alto jsou stejně jako Murano koncipovány jako třípásmové, výhybka dělí pásma na 800 a 3 500 Hz. Ačkoliv jmenovitá impedance je oficiálně 8 ohm, přiznává výrobce pokles na 3,4 ohmu. Citlivost 89 dB / W / m patří k těm vyšším. Pracovní frekvenční rozsah (byť bez udané tolerance) činí 38 - 24 000 Hz. Velice působivá je také udávaná zatížitelnost 175 Wattů (dlouhodobá), respektive 1 200 Wattů (špičková). A je fakt, že pocitově tyto Cabasse snesou opravdu hodně...
Cabasse Murano Alto jsme poslouchali v centrále dovozce v Polském Těšíně v poněkud menší místnosti, než by si zřejmě sloupky zasloužily - nicméně jak vidno, i v prostoru s podlahovou plochou pod 20 m2 mohou fungovat, ač ne úplně optimálně. Společnost jim dělala primárně sestava od britských Chord - předzesilovač CTA3000 a koncový stupeň SPM1200MKII. Zdrojem signálu pro tuto i pro druhou sestavu byl univerzální přehrávač Primare BD32 MKII, u druhého systému pak napájel Primare PRE60 / A60. Propojeno bylo jak jinak než kabeláží Cardas z mixu vyšších modelových řad, srovnávali jsme s již několikrát poslouchanými Audio Physic Codex.
Murano Alto působí přeci jen poměrně "muskulaturním" dojmem, jsou jaksi na pohled podsadité. Jejich zvukový projev s tím jde pak maličko ruku v ruce - nerozehrávají se úplně snadno a zaslouží si zejména pro roztančení spodních frekvencí řádně nakrmit. Když už ale dostanou řádnou dávku kontroly třeba jako od elektroniky Chord, pak vyplave z nich linka kontrabasu Charlieho Hadena ve "Spiritual" ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) jako mohutný příval hutných spodních frekvencí, ne přímo fyzicky drtivý, spíše nadýchaný, bohatý, mručivý a přitom všem spíše měkký, uvolněný. Dalo by se říci "pohodlný" bas.
Zpěv Madeleine Peyroux v "Dance me to the end of love" z desky "Careless Love" (2004 | Rounder | 0602498235836) byl také laděný do "hezka" - do plna, do barevna, pečlivě opracovaný, aby na něm nezbyl ani náznak hrubosti, měkounký až éterický, laskavě kultivovaný. Nebyl nijak vytrčený kupředu, spíše tak nenásilně proplouval prostorem, ale s férovou čitelností a klidem.
Vibrafon v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | Prestige | 0888072306530) je poměrně dost výrazně, energicky a zblízka nahraný, zato činely jsou sice krásně přesné, ale vyplavou do popředí a do kýženého objemu jen přes dobré vysokotónové reproduktory. Linku vibrafonu Cabasse nijak neošidily, naopak proporční zastoupení bylo skutečně bohaté a výrazné, kov byl znělý jako zvon, kulatý a také tak trošku do něžnosti a sametovosti posazený. Činely snad mohly mít trochu křehkosti navíc, ale už nebyly zapadlé v pozadní a jejich linka byla slušně čitelná.
I když zvuk Cabasse Murano Alto nepatří k těm rychlým a zaříznutým, ale spíše poklidně se valícím, dokázaly do McLaughlinovy "Thieves and Poets (Part 2)", nosné skladby stejnojmenného alba (2003 | Glenray | 0602498010754), vložit mohutnost a když už se nadechly, dynamická špička byla už pěkně dramatická. Pravda, stejně jako k tomu, aby odevzdaly basy, musíte pod jejich kotlem zatopit i k tomu, aby se sebe vytlačily řádnou dynamiku. Když ale najdete vhodnou elektroniku, dostanete dýchající, silný a důrazný přednes.
Množství detailů, které dokázaly Murano Alto vytěžit z "Min Módir" od Eivor ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) bylo velmi solidní. Nesmíte se nechat odradit nutností do jejich velkého, uvolněného zvukového pojetí proniknout, jejich cílem je s maximální elegancí a šarmem naservírovat hudbu jako celek a ne analyticky vytahovat jednotlivosti. Jejich přednes má už ale vcelku dospělý nadhled, s nímž vás informují o struktuře dění, každé nástrojové lince dají prostor, abyste si ji mohli při troše soustředění "vylovit". Zcela se vyhýbají jakékoliv mechaničnosti a i když nejsou ohňostrojem detailů, jejich kvality v dané cenové hladině rozhodně obstojí.
Obdobné platí i pro podání prostoru - Stingova "Roxanne" ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) rozkvetla do pěkné šířky a protáhla se také do hloubky, ale reprosoustavy to nedají úplně zadarmo, chce to jednak hrát alespoň na střední hlasitost (nebo chcete-li, jak už bylo řečeno, malinko "zatopit pod kotlem") a jednak dát Murano Alto trochu prostoru. Když jsme přišly, byly natočené víceméně rovně a neměly kolem sebe úplný přebytek místa. Prostor takhle příliš nefungoval, chyběla plasticita. Lehké natočení směrem dovnitř, nějaký ten decimetřík sem a tam a vykřesali jsme obstojnou scénu, v níž bylo místo pro nástroje, místo mezi nástroji a zřetelná poloha nástrojů v pravolevém směru i pocit hloubky. V porovnání s Audio Physic to není takový hologram, ale opět - s trochou péče přehledně rozložit scénu umí.
Cabasse Murano Alto hrají tak trošičku po svém, nicméně hrají tak cokoliv - včetně třeba živé orchestrální Lisztovy skladby "Mefistofeles" z nahrávky "Faustovských symfonií" od Eliahu Inbala a RSO Berlin (1995 | Denon | CO-78826). Poklidná, upravená a šarmantní francouzská barevnost, s níž hudbu podávají, se příjemně poslouchá a když otočíte hlasitost maličko doprava, dají vám i potřebnou razanci, abyste měli pocit, že posloucháte velké těleso. Čím více pak do reprodukce "šlápnete", tím jako kdyby se více zpevnila, zkonkrétnila a přímo je cítit, že hodně nahlas v mnoha desítkách metrů čtverečních daleko ve volném prostoru by se Murano Alto dokázaly řádně roztančit.
Murano Alto jakožto nabobtnalý model Murano nakynuly nejen co do rozměrů, ale samozřejmě také co do zvukového objemu. Jejich charakter ale zůstal víceméně stejný. Jsou mohutné, jsou barevné, jsou sametové a jsou veliké, jsou energické, jejich zvuk se valí prostor a nesmírně mnoho toho unesou. Nedají svoje bohatství zadarmo, musíte je zkrotit jako divoké koně a dát jim pocítit pevnou ruku velkého výkonu a velké proudové rezervy v zesilovači. A nebojte se, že by jakýkoliv výkon byl moc - není. A ačkoliv fungují obstojně i v malých prostorách, rozhodně, rozhodně si zaslouží víc místa na všechny strany, než by jejich rozměry napovídaly. Ale jinak? Jinak jsou to typické Cabasse se svým francouzským šarmem - lépe to popsat nejde...
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose koaxiálního měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 18 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, sedačka sedaček, několik akustických panelů) byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici.
U naměřených hodnot je vidět, jak agilní a energický výškový reproduktor je. Při poslechu se nezdálo, že by zrovna toto pásmo i v nepříliš zatlumené místnosti jakkoliv "trčelo", výraznější podání ale v zásadě sedí do celkového dojmu. Přes vší svou netechničnost a uvolněnost jsou Murano Alto příkladně rovné od cca 50 do 5 000 Hz (odkud začíná zdvih na výškách). Propad na 100 Hz je artefaktem malého poslechového prostoru. Vyrovnanost naměřených hodnot je rozhodně solidní.
Na křivce impedance (červená) je vidět lehoulinký zákmit na 50 Hz, který však nemusel být způsobem rezonancí kabinetu, ale klidně i podlahy. Právě na 50 Hz je také laděn bassreflex. Poměrně velká část frekvenčního rozsahu kopíruje úroveň 3 ohm, i to potvrzuje vnímanou nutnost pořádného zesilovače. Stejně jako průběh elektrické fáze v oblasti kolem 100 Hz a níže. Proud, Watty a stabilita jsou žádoucími v neomezeném množství.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]
Kč 215 000,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/1529-cabasse-murano-alto#sigProId48cbfd9ec0
--- --- --- --- ---
KLADY
+ velký zvuk
+ důraz a mohutnost
+ nekonfliktní pohoda
+ celistvost a klid
ZÁPORY
- potřebují probudit opravdu výkonným zesilovačem
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Voice Audio | www.voice-audio.cz