Kdo začínal jako tvůrce závodních autíček na autodráhy, aby posléze vybudovat dvě z nejpopulárnějších amerických značek reprosoustav Polk Audio a Definitive Technology a nakonec si založil "hračku" na stará kolena? Inu - odpověď je Sandy Gross, bodrý to majitel velmi zajímavé značky GoldenEar.
Přestože valná většina firemních modelů je koncipovaná jako semiaktivní (tedy s napájenou a vlastním zesilovačem vybavenou basovou sekcí), v katalogu najdete i několik čistě pasivních modelů - zajímavé jsou hlavně sloupky Triton Seven a větší Triton Five.
Ačkoliv mají sloupky ozvučnici o rozměrech 112,4 x 31,3 x 16,8 až 20,5 cm (v x h x š - směrem dozadu se Triton Five rozšiřují), postavenou na základně tvaru nepravidelného oválu 41,9 x 27,9 cm a váží 18 kg, působí v reálném prostoru velmi "skladně". Může za to velkou měrou i typické firemní designové řešení - zatímco základna z MDF je lesklá, kabinet je potažený ze všech stran průzvučnou látkou černé barvy, která schová jak tvary, tak rozměry a kterou narušuje jen plastová "čepička" v zadní části horní stěny a panel s konektory dole vzadu. Jednoduchost sama.
Osazení je v podstatě identické s ostatními firemními modely řady Triton, jen s tím rozdílem, že basy jsou pasivní a do větších modelů se vejde jaksi vícero reproduktorů. I zde je nicméně klasický firemní páskový HVFR, tedy vysokorychlostní skládaný pásek s filmovou membránou a neodymovými magnety. Aktivní středobasy jsou dva, průměr memrán je šest palců a využívají měkký závěs s dlouhým chodem, kónickou membránu a silné magnetické pole s jednopalcovou cívkou na kaptonovém formeru. Doplňkem jsou celkem čtyři pasivní ploché membrány kulatého tvaru s průměrem osm palců.
Díky tomuto osazení mají poměrně kompaktní sloupky odvážně nastavené hodnoty frekvenčního rozsahu - 26 - 35 000 Hz v této cenové hladině rozhodně není údaj obvyklý a to ani bez udání tolerančního pásma, jak je tomu zde. Citlivost 90 dB patří k vyšším a impedanci výrobce označuje jako "kompatibilní s 8 ohmy".
Triton Five jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček spolu s transportem McIntosh MCT450 a zesilovačem McIntosh MA7900, propojeno bylo kabeláží Audio Art SC-5, kvalitu proudu jistil IsoTek Aquarius. Srovnávali jsme jak s pasivními GoldenEar Triton Seven, tak aktivními Triton Three, tak třeba i s Venere 3.0 od Sonus faber.
Reprosoustavy GoldenEar, konkrétně tedy vyšší modely s aktivní basovou částí, nabízí podání basového spektra, které se hned tak v dané cenové hladině neslyší. Ani pasivní verze na tom nejsou špatně - Triton Five dokázaly dodat do Zimmerovy "Wheel of Fortune" ("Piráti z Karibiku - Truhla mrtvého muže" | 2006 | Walt Disney) vřelost, nadýchanost, objem a mohutnost, pocit hloubky. Trochu tu schází ona tělesnost a hutnost, která vám zatřese sedačkou, ale pokud po ní toužíte, jsou tu semiaktivní modely. Příjemná kulatost získá trochu grády, když otočíte hlasitost doprava, jako kdyby se vše semklo.
Hlas Toma Jonese v "Did trouble me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) byl ještě větší, ještě výraznější, než v podání kompaktnějšího modelu Triton Seven (a že už tam byl velký...). Triton Five zvládly pěkně vystihnout tu podmanivou barvu hlasu i jeho mohutnost a i když celkově hrají spíše měkčeji a uvolněněji (tedy ne monitorově), nezanechává to stopy na celkové srozumitelnosti. Opět s rostoucí hlasitostí jako kdyby vokál rozkvétal a zpevňoval se, velmi příjemná lehkost reprodukce ale zůstává.
Nejvyšších frekvencí v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Bayerischer Hof" | 1994 | In+Out Records) bylo opravdu požehnaně, energie neodumírá ani při poslechu z dálky. Činely byly přeci jen zdůrazněné, vytažené kupředu, znělejší, jasnější, díky značné porci energie ale také velmi dobře čitelné, s patrným a dobře rozlišeným dlouhým dozvukem. Ani v této části spektra není kladen důraz na mikroskopickou analýzu, jako spíše na pocit muzikálnosti a živosti.
Na to, že jsou sloupky poměrně štíhlé, nedostatkem dynamiky věru netrpí - naopak, jejich projev je tak živý a působivý i díky svým proporcím. Bubny v "Earth Drums" od He Xun-Tian ("Paramita" | 2002 | Wind Music) - opět zejména nahlas - byly velké, úderné a vlastně i solidně pevné, byť ne tvrdé. Jejich švih a výbušnost sice postrádaly trošičku té tělesnosti, přesto je celková dynamika působivá a vtahující.
Triton Five nehrají analyticky, nemají ani ambice rozpracovávat nahrávku na ty nejjemnější zvuky a detaily - v "My Right Eye" Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch) bylo znát, že už umí hrát opravdu pěkně čistě, bez toho, aniž byste cítili nedostatečný vhled v jakékoliv části pásma, přesto netlačí na pilu a snad jen u výšek máte pocit, že jsou výraznější. Charakter těchto reprosoustav sází hlavně na celistvost, na homogennost zvuku. Pokud však chcete, stačí se zaposlouchat a vylovit si třeba i jemné elektronická "cvrknutí" z pozadí. Velmi dobrá je pak transparentnost reprodukce.
Jak už bylo řečeno, zvuk je veliký, takže i scéna působivý velikým dojmem, v "Coal" Michaela Penna ("Free-for-all" | 1992 | BMG) vnímáte i vzduch kolem nástrojů, které mají dost prostoru, jsou solidně lokalizované a vůbec je to pěkný pocit prostoru včetně třetí dimenze. Triton Five pak můžete i poměrně hodně roztáhnout od sebe, aniž by se jejich scéna trhala.
Skvělý je pak jejich talent zahrát cokoliv, navíc se dá říct, že čím hlasitěji, tím lépe - tedy ne že by "Deeply Disturbed" od Infected Mushroom ("Converting vegetarians" | 2003 | YoYo Records) byla při normální hlasitosti nějak nezáživná, snad jen úplně potichu jí schází trocha energie. Hlasitěji si však užijete velmi dobrý rytmus, plynulost a šťavnatý, energický přednes, který je zcela prostý nepříjemností.
GoldenEar Triton Five jsou pěkné pasivní sloupky vyšší třídy, pojaté "po americku". Jsou ale báječně univerzální - jednak svým velmi decentním vzhledem, jednak tím, že umí hrát vlastně téměř stejně bez ohledu na hudební žánr, kvalitu nahrávky nebo i elektroniku (byť čím lépe, tím lépe ze všech úhlů pohledu, pochopitelně). Není problém je rozehrát, pocitově hrají s lehkostí a živostí, mají kulatý, barevný a kultivovaný zvuk, v němž však neschází energie. Snad jen v porovnání se svými ne zase o tolik dražšími semiaktivními souputníky z řady Triton lze bas označit za méně průbojný, méně výbušný a méně přesný. Ale i takhle je lákavý a hlavně příjemný. Pokud tak hledáte kultivované souputníky pro poslech čehokoliv a kdykoliv, pak není důvod nezajet si poslechnout právě i Triton Five.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.
Je vidět, že v pásmu 45 - 10 000 Hz jsou Triton Five férově vyrovnané (+/- 2,5 dB), ač jsou tu přeci jen vidět drobná zdůraznění (120 Hz, 200 Hz,...) - částečně jde také o zdůraznění způsobené místností. Opravdu výrazný přírůstek energie nad 10 kHz je ale rozhodně vlastností energicky nastaveného tweeteru. Pod úrovní 45 Hz je pak vidět velmi rychlý propad energie - nejhlubší tóny tedy nečekejte, kontrabas ale ještě víceméně ano. V tomto jsou semiaktivní modely firmy výrazně lepší.
Průběh impedanční křivky (červená) balancuje kolem 5 ohm, jen místy se dotýká i 4 ohmové hranice - křivka je však prostá záludností a nenese ani znaky nežádoucích rezonancí kabinetu. Ani elektrická fáze není nijak neuspořádaná a Triton Five budou veskrze standardní zátěží i pro průměrný zesilovač.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]
Kč 69 980,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/1497-goldenear-triton-five#sigProId48f27cefb3
--- --- --- --- ---
KLADY
+ i nahlas zůstávají semknuté a konkrétní
+ férová cena za daný výkon
+ hluboký, velký a barevný bas (krom nejspodnějších tónů)
+ lehkost středů
ZÁPORY
- bas u aktivních verzí je citelně lepší
- potichu se maličko ztrácí
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz
DISTRIBUCE: Soundstyle | www.soundstyle.cz