Série Focal Sopra sklízí po světě víceméně nekritické pochvaly a provází jí celkem konzistentní tvrzení, že s sebou nese i změnu typického zvukového charakteru firmy Focal směrem k všeobecně výrazně stravitelnější podobě. Šíře modelové řady Sopra je spíše skromná, kromě základního regálového modelu (ačkoliv říkat mu s vážnou tváří regálový vzhledem k rozměrům asi ani nejde) ji tvoří už jen dva různě velké sloupky, my jsme se potkali s tím prostředním, označeným prostře jako No.2.

Reprosoustavy z řady Sopra poznáte snadno díky jejich "zlomení" v horní třetině, inspirovaném velkými modely referenční série Utopia. I přes ne úplně dramatické (ale ani ne zrovna malé) rozměry působí Sopra No.2 robustním, mohutným dojmem. Mohou za to dost možná i oblé hrany ozvučnice a celkově jednoduché křivky, mohou za to ale i jednotlivé detaily - třeba mohutný podstavec s výraznými šroubovacími nožkami, na němž reprosoustavy stojí, nebo kovový pás, v němž se zepředu skrývá tweeter a zezadu se rozšiřuje do "hornového" výdechu z pracovní komory.

Pod spodní, dozadu nakloněnou částí skříně se otevírá také mohutné ústí bassreflexu, horní, naopak dopředu předkloněnou komoru pak shora zakrývá velký, elegantní skleněný panel. Robustní ozvučnici pak obzvláště sluší výrazné laky, podobně jako třeba supersportovním autům - poslouchaný pár v oranžové byl naprosto strhující dominantou prostoru, aniž by ale sklouzával k vulgaritě a tomu, že by poutal až moc pozornosti. Tohle se francouzským designérům jednoduše povedlo.

Čelní stěnu okupují celkem čtyři měniče - spodní komora patří dvěma lehounce zapuštěným wooferům, od středotónového měniče v horní komoře je pak odděluje už zmíněná část s tweeterem za bezpečnostní krycí mřížkou.

Strana zadní pak otevírá pohled na perforaci kovové "spojovací" části, dole u paty je nevelký panel s jediným párem křídlových reproterminálů.

O nejvyšší tóny se stará beryliový tweeter, membrána ze vzácného materiálu je proti zvyklostem většiny výrobců kónická, nejde tedy o kopulku. Právě Focal je ale tímto "obráceným" řešením tweeteru proslulý. Aby měl měnič optimální pracovní prostředí, vyvinuli ve Focal "nekonečný zvukovod", tedy tvar, v němž se postupně utlumuje vyzařování zadní strany membrány.

O pásmo střední pak pečuje 16,5 cm široká membrána z sendvičového "W" materiálu; měniče se ručně vyrábí ve Francii. Dvojité W symbolizuje dvě vrstvy tkaných skelných vláken na pěnovém základu. Membrána je pak připoutána závěsem TMD, neboli Tuned Mass Damper - jde o přidanou hmotu, která absorbuje nežádoucí vibrace a zpřesňuje tak chod reproduktoru. V magnetickém sytému je pak řešení nazvané NIC - Neutral Inductance Circuit; toto řešení zlepšuje stabilitu magnetického pole a tím opět i přesnost.

Tytéž technologie jsou pak použity i pro dvojici 18 cm wooferů, tedy až na tlumící hmotu v závěsech TMD.

Kabinety Focal vyrábí ve své továrně v Burgundsku, ozvučnice je stvořena z 6,8 cm tlustých sendvičových profilů a vyfrézována tak, aby uvnitř kabinetu nebyly žádné paralelní stěny. Výdech ze spodní komory pak dále potlačuje vznik stojatých vlnění.

Díky bytelné stavbě váží Sopra No.2 solidních 55 kg při výšce 119 cm, šířce 35,8 cm a hloubce 54 cm. Snad i díky pevnosti ozvučnic umí reprosoustavy zahrát od 34 do 40 000 Hz (+/- 3 dB) s nejnižším bodem frekvenční odezvy na úrovni 28 Hz (-6 dB). Jmenovitá impedance 8 Ohm přiznává v psaných parametrech propad až na 3,1 Ohmu, citlivost 91 dB / 2,83 V / m patří k těm rozhodně vyšším a dělící frekvence 250 a 2 200 Hz jsou položené celkem nízko.

Focal Sopra No.2 jsme poslouchali v pražském studiu Rodel Audio, kde jim byla partnerem sestava T+A Power Plant / T+A Music Player ze série E, ale třeba i NAD C375, dělenec Primare a některé další komponenty. Propojeno bylo kompletně kabely Cardas Parsec, srovnávalo se s reprosoustavami Focal Sopra No.1 nebo T+A ze série K.

Sopra No.2 jsou opravdu velké a mohutné, už od pohledu byste jim tipovali důrazný a velký bas, realita vás pak ale možná až zaskočí tou autoritativní odpovědí a suverénním vykreslením tónů - kontrabas v "So What" Milese Davise ("Kind of Blue" | 2005 | Columbia | CK 64935) se pouští do ultimativní a výjimečné hloubky s naprostým přehledem, umí vystihnout onu plnost tónu a dát mu perfektně načrtnuté kontury a naprosto nemechanický, nereprodukovaný pocit, jednoduše jako kdyby tam stál skutečný kontrabas se svým dřevěným, vibrujícím tělem. Tóny jsou pak pružné a napjaté jako tětiva. Bylo cítit, že Sopra No.2 by si zasloužily ještě o kousek lépe dimenzovaný zesilovač, který by jim zejména ve spodních oktávách dodal ještě trochu větší přesnost, ačkoliv i tak jak hrály byly jednoduše vynikající.

V nádherně transparentním, čistém a jako sklo čistém středním pásmu Focaly doslova vysoustružily vokál Katie Melua v "God on the drum, Devil on the bass" ("The House" | 2010 | Dramatico | DRAMCD0061) a posadily ho naprosto suverénně dopředu před nástroje. Přesto vokál nebyl vytržený z kontextu skladby, jen velice pečlivě vykreslený. V celém pásmu je cítit spousta energie, přednes je šťavnatý, úderný a sytý, vokál byl už velice působivě plastický, přesvědčivý, bez kompromisu v oblasti srozumitelnosti. Líbilo se nám, jak Sopra No.2 umí být dospělé a podmanivé, netechnické, hladké a autentické.

Nejvyššímu pásmo v "That Slavic Smile" od The Modern Jazz Quartet ("Echoes" | 1987 | Pablo | 00025218014229) bylo o ždibec energičtější než zbytek frekvencí, objemově bohaté, měnič ale odvádí prostě excelentní práci. Slyšíte jak palička dopadem rozeznívá činel, cítíte, jak zvuk prostupuje jeho plochou a jakou má strukturu, každé cinknutí pak zůstává ve vzduchu dlouho a čitelně. Tweeter má tak dobré rozlišení, že snadno vnímáte rozdíl mezi jednotlivými činely, tam kde jinde máte často pocit, že hraje prostě "činel", tady je to tenhle, tamten, zase tenhle a tak dál. Činel, stejně jako vibrafon jsou pak znělé, nebojácné, ale ani ne křiklavé, prostě tak akorát jasné, přirozeně kovové.

Je znát, že Sopra No.2 unesou v podstatě jakoukoliv zátěž, jsou neuvěřitelně pevné, konkrétní a autoritativní. Klavír v Musorgského "Velké bráně kyjevské" ("Obrázky z výstavy" | 1995 | Denon | CO-78827) byl úchvatně velký, ale přitom utažený, neuvěřitelně dobře kontrolovaný a pevný jako žula. Cítíte naprosto přesné, solidní kontury a každý dopad kladívka na strunu provází razantní úder, erupce energie a přitom až matematická přesnost. Dynamika je nicméně obecně vynikající, jako kdyby se zvuku Sopra No.2 nekladly do cesty žádné mechanické překážky, tak snadno a samozřejmě zní.

Focal Sopra No.2 umí zvuk skvěle propracovat, v "Indigo dreamscapes" od kvarteta DeJohnette, Matheny, Hancock a Holland ("Parallel Realities" | 1993 | Zaiks | JD 1251/52) měla své místo nejen každá nástrojová linka, ale každý tón, všechno bylo oddělené, komplexní a díky výjimečně transparentnímu podání zaslechnete všechno od velmi jemných ruchů z publika, přes zavrznutí tuhle a támhle až po ten jen lehoulinký dotek paličky o blánu bubnu, který leckde zapadne v celkovém klokotu hudby.

V daném prostoru fungovaly Sopra No.2 tak, že čím dále jsme je dali od sebe, tím širší scéna se před námi otevřela, aniž by její homogenita jakkoliv utrpěla, to samé pak platilo i pro pocit hloubky - jako kdyby Sopra No.2 byly oknem do nahrávacího prostoru, které jejich posouváním prostě jen rozšiřujete. Ve správném ustavení (přeci jen si zaslouží svůj prostor, ač na rozdíl od mnoha podobně velkých budou fungovat třeba i ve 30 m2) nabídnou trojrozměrnou scénu s precizní, skálopevnou lokalizací. Sopra No.2 se pak nezdají být ani nijak směrové, fungují až lifestylově snadno, prostě si před ně sednete a hudba se rozvine, v Methenyho "Spirit of the air" ("Orchestrion" | 2010 | Nonesuch | 7559-79847-3) dokázaly Focaly zprostředkovat dokonce i výškovou informaci, tedy že některý z nástrojů není jen před nebo za jiným, ale také na jiné výškové úrovni.

Přes všechnu svou přesnost, čistotu a transparentnost mají Sopra No.2 velmi příjemný talent nebýt hrubé; dokonce i zvukařsky nic moc vyvedená "Ashes to ashes" od Faith No More ("The Very Best Definitive Ultimate Greatest Hits Collection" | 2009 | Rhino | 5186544012) zněla parádně, dynamická plochost nebo jistá nervozita v kytarové lince sice byly znát, ale nevadily - naopak třeba kopák dokázaly Sopra No.2 proměnit v neuvěřitelně působivý impuls, celkově byla skladba našlapaná energií, schopná bavit a nadchnout, prostě živá, se spádem, úderností a drajvem.

Focal Sopra No.2 jsou působivé reprosoustavy. Velké, efektní, zároveň ale zajímavě elegantní a moderní, výborně zpracované a přes všechnu svou vizuální excentričnost dobře snesitelné. Co je ale důležitější, to je jejich schopnost hrát jednak s výtečnou zábavností, jednak ale s technickou autenticitou. Pevný, jadrný, hutný a pěkně od podlahy jdoucí zvuk vás dokáže přikovat do židle, dokáže vás ohromit dynamikou, silou i důrazem, stejně jako přesvědčit skvělým rozlišením. Řada Sopra reprezentuje nový, jiný, lepší Focal a tam, kde nestačí zatraceně působivé regálovky Sopra No.1, tam můžete libovolně velký prostor zaplnit právě sloupovou variantou. Focal Sopra No.2 jsou výjimečně dobré reprosoustavy, které byste neměli minout.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 30 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na poslechové sestavě s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

V naměřené frekvenční odezvě je cítit plnohodnotný nástup reprodukce spíše na hranici 40 Hz a celkově mohutnější basové pásmo a to až do dělící frekvence 250 Hz, odkud je pak cítit mírný pokles energie. Až na zdůraznění v rozsahu 80 - 110 Hz se ale celé pásmo vejde do slibované tolerance +/- 3 dB.

Impedanční křivka spolu s elektrickou fází celkem jasně napovídají, že pokud budete chtít udržet kontrolu v basovém pásmu cca 40 - 150 Hz, budete potřebovat mimořádně dobře dimenzovaný zesilovač s náležitou stabilitou a to jednak kvůli propadu impedance a jednak kvůli výkyvu elektrické fáze. Focal prostě nejsou úplně jednoduché reprosoustavy.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 339 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ působivý a přitom snadno snesitelný design

+ kvalita výroby

+ čisté, jasné výšky

+ celková dynamika a údernost

+ rozlišení

+ suverénní muzikálnost

ZÁPORY

- potřebují opravdu hodně prostoru i špičkovou elektroniku

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Horn | www.horn.eu 

PRODÁVÁ: Rodel Audio | www.rodel-audio.cz 

fSdílet

Tweet