Dalo by se říci, že co hifista, to názor, často názor úplně na všechno. Na to co vliv na reprodukci má, na to co vliv nemá, na to co a hlavně o kolik je vlastně předražené a nezřídka i na to, že dřív to bylo mnohem poctivější a lepší. Spousta lidí ale tak trochu zapomíná, že "dřív" se vědělo, že CD přehrávače čtou jen jedničky a nuly a tak navždy už budou hrát všechny stejně, vědělo se, že pasivní prvek jako drát nemůže signál nijak ovlivnit a vědělo se, že nejdůležitější jsou reprosoustavy a musí stát nejvíc, protože "dělají zvuk".
Naštěstí stoupající úroveň techniky (a určitě i různé další faktory) i v nižších cenových hladinách, umožňující tak vnímat i drobnější rozdíly, během let pomohla poukázat na to, že doslova všechno tvoří rozdíl. Větší či menší, snadno slyšitelný či na hranici vnímatelnosti, projevující se obecně či jen v některých systémech, přesto rozdíl. Naštěstí už snad také všeobecně platí, že výsledný zvuk je souladem (nebo nesouladem) celého systému a že kvalitní signál se vytváří již na počátku řetězce.
Přesto, i přes to všechno řečené a všeobecně vnímané ani dnes není standardem pořádně ošetřit onen začátek řetězce. Respektive často se majitelé i hodně kvalitní (a drahé) elektroniky z nějakého důvodu bojí investice do kabelů. A pokud už si pořídí adekvátní signálové a reproduktorové dráty, často nezbude na pořízení odpovídajícího napájecího kabelu (už proto, že napájet musíte povětšinou minimálně dva, častěji spíše tři, čtyři nebo pět a víc komponentů). Jenže jak praví okřídlené přísloví, orchestr hraje podle svého nejslabšího člena (nebo možná řetěz je tak pevný jako jeho nejslabší článek).
Navíc čím dostupnější produkt, tím je také pravděpodobnější, že nebylo možno věnovat dostatečnou část rozpočtu na vývoj či výrobu ideálního napájecího zdroje a ten je tedy méně odolný vůči příchozímu rušení, které se tak více či méně prochází dále ke zpracovávanému signálu a nám do uší, ať už si to uvědomujeme nebo ne.
Obsah předchozích čtyř odstavců by se snad dal vyjádřit jedinou větou - dopřejte svým komponentům dobré napájecí kabely. A dodáme k tomu snad ještě to, že i sebelepšímu kabelu pomůže filtrace.
V dnešní době je k dostání nepřeberné množství produktů, spousta z nich spadá do kategorie voodoo a pokud už jsou to skutečně dobrá a funkční řešení, spadají zase často do nesmyslně vysokých cenových relací. Jednou ze značek, která se snaží být funkční a zároveň nabízet i zaplatitelná řešení je polský GigaWatt.
Ve skladbě jejich výrobního katalogu najdete jednak velké (a drahé) pračky, klasické filtry komponentové velikosti, jednak napájecí kabely a třeba i zásuvky a kabel pro domácí rozvody, ale také lišty - ty v podání GigaWatt nejsou jen "rozbočkami" s přepěťovou ochranou, ale nejvyšší model PF-2 MK 2 je plnohodnotným filtrem pro ty, kteří už nemají místo v racku, nebo se jim prostě hodí mít kompaktní provedení v podobě napájecí lišty.
Měli jsme možnost zapojit k našim systémům jak tu nejzákladnější lištu PF-1e (jde o variatnu "economy" filtru PF-1) a naopak tu nejlepší lištu PF-2 MK 2.
GigaWatt PF-1e
Lišta PF-1e je určena pro filtraci a ochranu zejména zdrojových komponentů, ale třeba i integrovaných zesilovačů s neextrémními výkony. Jde o podlouhlou "cihličku" v bytelném kovovém provedení (kvůli účinnému stínění), kdy hranol má na jednom konci vstupní zásuvku a na straně horní celkem šest oddělených zásuvek v plastovém pouzdru. To je jeden z hlavních rozdílů oproti "plnohodnotné" liště PF-1.
Necelých 2,5 kg těžká lišta s rozměry 42 x 7,5 x 5,7 cm zvládne přenést maximální proud 16 A (a po velmi krátký okamžik až 13 000 A), celkový příkon může dosáhnout až 3 680 Wattů, což rozhodně stačí.
Filtrační část sestává zejména metalizovaných polyesterových kondenzátorů s nízkou indukčností na kovovém jádru. Ochranná část pak používá UltraMOV varistory, nikoliv třeba pojistky jako většina klasických komponentů. Rozvod zásuvek využívá hvězdicovou topologii.
GigaWatt PF-2 MK
Vyšší model PF-2 MK2 má na papíře stejné parametry jako PF-1e, liší se však vnějšími rozměry a hlavně použitými součástkami. 4,3 kg těžká lišta má už nemalé rozměry 42 x 9 x 9 cm, tělo je vyrobeno ze silných kovových plátů a působí masivně - dokonce ani po plném osazení těžkými "audiofilskými" kabely se nepřevrátí.
Šestice zásuvek G-040 (navržených i vyrobených přímo v GigaWatt zejména kvůli postříbřeným kontaktům) je tentokrát zapuštěná do lišty, poblíž vstupní zásuvky se na horní straně nachází signalizace správné polarity.
Základní filtrační a ochranné součásti jsou provedeny stejně jako u PF-1e. Na rozdíl od ní ale používá pro distribuci proudu patentované firemní řešení, tedy opravdu masivní sběrnice z leštěné mědi (průřez zhruba 30 mm2). Z této sběrnice vede ke každé zásuvce krimpovaný (tedy ne pájený) kabel z postříbřené mědi - dráty jsou v teflonové izolaci a mají solidní průřez 4 mm2.
Zajímavostí určitě je i to, že zásuvky samotné jsou před osazením podrobeny hlubokému zmrazení a (blíže nespecifikovanému) demagnetizačnímu procesu, stejně jako že šasi rozvodnice staví do cesty radiofrekvenčnímu i elektromagnetickému rušení z okolí dvojitou tloušťku kovu v porovnání s nižšími modely.
Obě lišty jsme poslouchali na několika sestavách. Kromě Naim Nait XS / Naim CD5si a Cambridge CXA80 / CXC to byly též T+A PA 2000 R / MP 2000 R nebo Rogue Audio RP-5 / M-180. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30 a Xavian Perla, ale též GoldenEar AON 3 a Triton Three. Napájení zajišťovaly kabely KrautWire Omega III, do filtrů pak vždy šel ze zásuvky kabel GigaWatt LC-1 MK3. Pro srovnání jsme používali filtry Xindak XF-2000B a ProPower PT15 a PS15.
Posuzovat kvalitu filtru je relativně obtížné, protože vždy jde jen a pouze o soulad konkrétního systému a konkrétního domácího rozvodu, respektive jeho kvality. Takže ještě jedna připomínka - to, že v našem prostředí se některý z filtrů více či méně osvědčil ještě neznamená, že bude fungovat stejným způsobem i jinde.
V "Nemesis" Dave Holland Quartet ("Extensions" | 2008 | ECM | ECM1410) přinesl už filtr PF-1e znatelné zlepšení a to na všech sestavách, na levnějších byl pak přínos nejzřetelnější. Proti přímému připojení do zásuvky je reprodukce živější, basa je o něco měkčí, brumlavější a poměrově se zdá být spodních frekvencí o něco víc. Zlepšila se také definice, i když důraz naopak trochu povadl, byť to možná lépe odpovídá charakteru skutečného kontrabasu. Po přepojení na filtr PF-2 MK2 se ještě výrazně snáze daly vnímat jednotlivé polohy kontrabasu, rozdíly mezi jednotlivými strunami a tóny byly už zcela zřetelné. Výrazně lépe také šlo sledovat celý průběh tónu od vzniku do odeznění; tón byl mnohem lépe vydělený ze zvukového pozadí. Kontrabas jako kdyby se trochu zmenšil, ubylo objemu, ale zkonkrétněly kontury. Nejmarkantnějším rozdílem ale byl impuls, respektive to, že třeba u T+A dokázal i tak slušný impuls ještě zdůraznit a zrychlit a přidat tónu váhu.
Hlas Renée Fleming v "Endlessly" z "Dark Hope" (2010 | Mercury | 273 9699) po předřazení filtru PF-1e vystoupil o krůček do popředí, získal na dominanci a zlepšila se o něco i srozumitelnost (zejména díky celkově čistšímu zvuku), ovšem to s sebou přineslo i výraznější sykavky. Vokál byl zaostřenější, asi jako kdybyste o něco přidali na hlasitosti. Filtr PF-2 MK2 hraje ale jinou ligu a do každé sestavy se jeho vliv promítá citelněji - v této skladbě se vokál zdál jaksi lidštější, hlubší, bylo možné vnímat i menší nuance a krátké nádechy, které se předtím schovávaly pod zvukem nástrojů. Tak jak se předtím zdůraznil hlas i se sykavkami, zde se naopak hrany syknutí zkultivovaly a změkly, takže bylo možné poslouchat více nahlas, respektive s pocitem, že hudba je příjemnější. Vokál se také zdál být ještě více vystouplý nad hudebním děním.
Tón vibrafonu v Rollinsově "The Stopper" ("With Modern Jazz Quartet" | 1988 | Prestige | 00025218111126) se s filtrem PF-1e zkrátil, nicméně působil zněleji, plněji a také jemněji a méně tvrdě. Už zde ale činely o něco lépe vystoupily z pozadí, respektive zůstávají stále tak akorát objemné, ale zjemní se a přes veškerou tenkost se jejich linka lépe čte. Už základní lišta tak pomáhá napříč pásmy vyčistit pozadí signálu a teprve zde si uvědomíte, kolik ruchů proniká do sestavy ze zásuvky i tam, kde napájení patří spíš k tomu lepšímu. Plnohodnotný filtr PF-2 MK2 pak přináší přirozenější kovový nádech vibrafonu a hlavně jeho pronikavější, znělejší přednes, připomínající opět zvýšení hlasitosti ale právě jen pro tento jeden nástroj. Podobný efekt postihl i činely, jako kdyby se zvětšila jejich plocha a bylo více cítit její rezonanci a bylo možno déle sledovat jejich dozvuk. Celkově je tak činel přesvědčivější, reálnější a zejména levnějším sestavy posouvá o až nečekaně dlouhý krok kupředu.
Filtry GigaWatt se docela dobře popasovaly i s dynamikou velkého orchestru, což bylo dobře znát na Berliozově "Fantastické, op. 14" v podání RSO Frankfurt a Eliahu Inbala (1993 | Denon | CO-75654). Filtry mají občas tendenci limitovat dynamické špičky, zejména pak při zapojení "žravějších" koncových stupňů, ale i výkonnějších integrovaných zesilovačů. Zdálo se ale, že ani PF-1e není pro sestavy brzda. Zvuk byl čistší, jakoby jasnější, ale je pravda, že žádná dynamická špička nebyla tak divoká a energická, jak by si bývala zasloužila. Zvuk jako celek byl ale pocitově o něco rychlejší, pevnější, ač tenčí a s jasněji stanovenými mantinely. Při zapojení bez filtru se do hudby vrátil potřebný švih a bezprostřednost. Velký filtr PF-2 MK2 je ale teprve tím, který doopravdy pomáhá reprodukci globálně, ne jen v některých jednotlivostech. Třeba velkému bubnu přibyl objem a hlavně váha, zvuk jako kdyby se vyčistil a zrychlil (byť opravdu zřetelný rozdíl byl cítit spíše oproti připojení do zásuvky, než oproti PF-1e), hlavní rozdíl byl ale v dynamických špičkách - byly zřetelně samozřejmější, najednou jako kdyby sestava pojala více zvuku, více hudby a ta bylo konkrétnější.
Nutno říct, že už GigaWatt PF-1e dokázal reprodukci vyčistit, což s sebou ruku v ruce neslo čitelnější i menší detaily. V Rutterově "Nativity Carol" v podání San Francisco Choral Artists ("Reference Recordings First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) přinesl menší z filtrů oddělení sólistů, které postavil před sbor, přestože sbor samotný zůstal stále spíše jediným, spojeným celkem, než souladem individualit. Oproti připojení "do zdi" byl ale zvuk zřetelně čistší a bylo snazší proniknout blíže k hlasům, byly slyšet drobnější nuance. Velký bratr PF-2 MK2 pošťouchl celý zvuk o výrazný krok dál, zejména v oblasti oddělení jednotlivých zpěváků - tam, kde byl předtím monolitický celek stálo nyní už zřetelné uskupení jednotlivců, ačkoliv třeba ambientní zvuky hluboko v pozadí jsou stále na hranici rozeznatelnosti (ale už tam alespoň jsou). Vokály působí integrovanější do celku, jsou lehčí a hladší, jemnější.
Největším přínosem obou filtrů v oblasti podání prostoru oproti přímému prokabelování do zdi bylo jistě to, že zmizel jakýsi neurčitý pocit závaží ve středu mezi reprosoustavami a celek se uvolnil a rozplynul do stran a do hloubky. V "Besame Mucho" Waltera Puschniga a Lindy Sharrock z "Late Night Show Pt. II" působily nástroje lépe rozprostřené v pravolevém směru a PF-1e nechal elektroniku pracovat s čistším signálem v obou kanálech, takže se scéna i prohloubila. Nástroje ale stále neměly tak plastická těla, jak je zachyceno v nahrávce. PF-2 MK2 jako kdyby celou scénu posadil na zadek, jak se to občas po zapojení filtrace stává. Hlas se posunul dozadu, hudba jako celek se rozvrstvila a vše bylo přehlednější díky větší porci vzduchu mezi nástroji (respektive díky tomu, že mezi nástroji byl konečně nějaký vzduch cítit a nebyl to jen jakýsi neurčitý ruch). Hudba díky celkově větší čistotě působí konkrétněji, prostě blíž.
Gilmourova "Take a Breath" z "On an Island" (2006 | EMI | 0946 355 6952) byla po zapojení PF-1e o něco plnější, hlavně ale každý tón dopadl s větší razancí a přednes byl kontrastnější. Pravdou je, že filtr zdůraznil také hruběji nahrané sykavky, veškeré dění se ale zdálo jaksi plynulejší, rytmičtější, byť to nebyl rozdíl v řádech, které by vás přibily ke zdi. To PF-2 MK2 pomohlo timingu naprosto nezpochybnitelně, hudba měla lepší, podmanivější a více strhující rytmus, celý zvuk se zklidnil a byl důraznější, artikulovanější a relaxovanější.
Porovnat si základní a pokročilý filtr značky GigaWatt byla vskutku zajímavá zkušenost. Jednak se potvrdila zásadní premisa, že účinnost každého filtru je sama o sobě teoretická a v praxi jde jen a pouze o soulad všech prvků v systému od jističe, přes rozvod, zásuvku až po kvalitu napájecích kabelů a provedení napájecích zdrojů použitých komponentů, jednak se ukázalo, že každý filtr výsledný zvuk promění - jak moc, to už záleží na prvním zmíněném bodu. PF-1e je, jak už naznačuje ono "e" v názvu, ekonomickou variantou filtrace, která primárně poslouží jako ochrana před nenadálými katastrofami v elektrické síti a nevytáhne vám z peněženky žádnou děsivou částku. Zvláště u levnějších komponentů pak PF-1e zvuk docela příjemně vyčistí a "přizemní", takže hudba je konkrétnější a příjemněji se poslouchá, byť jde o posuny v míře "doladění detailů". To PF-2 MK2 je už plnohodnotným filtrem, který pomůže i nepoměrně dražším komponentům. PF-2 MK2 dokáže výborně pročistit signálové pozadí, zvuk usadí a uklidní, lépe vynikne dynamika a nechá vás také proniknout k drobnějším detailům. Zvuk jako celek tak působí dospěleji, jasněji a uvolněněji. Sečteno a podtrženo, ani jeden z filtrů s ohledem na cenovku a uvažovanou kategorii připojených komponentů neškodí a i když PF-1e nabízí spíše drobný posun a lehké vyčištění zvuk, je to velmi dobrý, nepředražený produkt. Proti tomu je ale PF-2 MK2 skutečně velice dobrý filtr, který neudělá ostudu ani ve skutečně high endové sestavě a zachytí už téměř všechno "smetí" ze sítě, díky čemuž uslyšíte své komponenty víceméně tak, jak je jejich designéři navrhli. Pokud tak nemáte místo (nebo možná finance) na "velký" filtr v komponentovém balení nebo pračku proudu, pak je GigaWatt PF-2 MK2 solidním, férovým řešením napájení, které vám nevěší na nos bulíky a opravdu pomáhá.
Kč 6 990,- - PF-1e
Kč 27 990,- - PF-2 MK 2 (+ kabel LC-1 MK3)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ férová cena a pěkné zpracování
+ zejména PF-2 MK 2 funguje velmi dobře a i pro dražší elektroniku
+ pročistí a zkonkrétní zvuk
+ vše se pocitově zklidní a usadí
+ neubírají dynamiku
ZÁPORY
- PF-2 MK2 už je velká lišta a i když je kompaktnější, než velké komponentové přístroje, zabírá už dost prostoru
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Horizon Trading Prague | www.horizontrading.cz
