Mobilní hudební přehrávače s vysokou kvalitou zvukového výstupu jsou na vzestupu jako celek. Nejjasnější zářící kometou je pravděpodobně značka Astell&Kern, nejvýraznějším průkopníkem zase patrně Cowon. Nemalou službu pro zvýšení popularity kvalitní reprodukce v mobilním balení dělá aktuálně věhlasný Neil Young se svým projektem Pono. To hovoříme ale o přísně audiofilských zařízeních, i hudbou téměř nepolíbení lidé určitě znají Apple a jeho iPod. Mezi méně zářivá (ale ne méně kvalitní) značky patří iBasso.
Tato malá čínská firmička se drží na náročném trhu už roky, což také samo o sobě něco vypovídá. Firma se proslavila před nějakým časem modelem DX100, který měl za cíl řídit ta nejlepší sluchátka na trhu – výrobce explicitně jmenoval třeba Audeze LCD-3, nebo Sennheiser HD 800. Ačkoliv je tento stále v platném katalogu (spolu s tak dvěma tucty dalších mobilních i stolních přehrávačů a převodníků), nejmodernější a nejambicióznější je model DX90.
Ten zůstává ve velmi přátelské cenové hladině, ale nabízí uvnitř robustního těla velmi zajímavá řešení. Když jsme zmínili tělo přehrávače – padne do větší mužské ruky naprosto akorát, ale s výškou 10 cm, šířkou 6,4 cm a hloubkou 1,7 cm se vejde i do kapsy. Navíc se díky váze 140 g ani nijak moc nepronese. Celokovový plášť přístroje působí velice fortelně, dokonce i krycí sklo dotykového displeje, zabírajícího něco mezi třetinou a polovinou čelní stěny, působí velmi odolně.
Vůbec zpracování přístroje včetně malých ovládacích prvků je solidní – tři poměrně velká tlačítka vpředu, ovládající průběh reprodukce, se dobře a jistě mačkají, pevný a jistý chod s trochou příjemného odporu mají i spínací a zamykací tlačítko na jedné straně, stejně jako další dvě, sloužící k regulaci hlasitosti. A stejně jako třípolohový přepínač zisku, ovládající pravou polovinu spodní hrany, kde doplňuje sluchátkový výstup (na audiofilsky pojatý přehrávač nečekaně ve formě 3,5 mm jacku – nicméně tak ho mají i konkurenti; my bychom pouze u všech čekali 6,3 mm „audiofilský" jack) a také výstup linkový (ve stejné, lehce nepraktické podobě, avšak vůči velikosti přístroje pochopitelné).
Na horní hraně jsou pak dva „praktické" konektory – mini USB, skrz které lze přístroj nabít a také do něj dostat data, vedle pak slot na MicroSD karty o velikosti až 2 000 GB, což už by na nějakou dobu přehrávání mělo stačit. Posledním konektorem na přístroji je koaxiální digitální výstup, opět jako 3,5 mm jack. Toť vše, zbytek kouzla je uložen uvnitř.
Jen tak mezi řečí – ačkoliv iBasso DX90 působí velmi masivně, výrobce stejně pro jistotu v balení dodává silikonový obal, snadno a přesně padnoucí kolem přístroje a chránící citlivý hliník. Pokud byste měli strach zvláště o displej, i k tomu dodává iBasso několik nalepovacích ochranných fólií. Výbava (byť doplňková) je tak jednoduše příkladná.
Na rozdíl od většiny přenosných hudebních přehrávačů nabízí iBasso DX90 možnost jednoduché výměny baterie (využívá mimochodem akumulátor mobilního telefonu Samsung S3, takže dostupnost baterií je v podstatě trvale zajištěna). Můžete se tak spolehnout jak na nadprůměrnou „trvanlivost" baterie až 8,5 hodiny přehrávání, ale lze tak při sobě mít jednoduše jednu či více rezervních.
Tím zásadním, proč si iBasso DX90 pořídit, je rozhodně audiofilský přístup k jeho konstrukci – jde o čistě dual mono obvodové řešení, kde jedinou spojenou součástí pro oba kanály je procesor, obstarávající základní funkce. Nicméně i ten má dvě jádra. Důležitější je, že hned za ním se signálová cesta dělí a levý i pravý kanál mají každý svůj vlastní čip pro D/A převod. A není to čip ledajaký, jde o Sabre32 ES9018K2M. Je to nejvyšší model firmy ESS s opravdu úctyhodnými parametry, ač DX90 nevyužívá úplně všechny jeho možnosti (to zůstává vyhrazeno výrazně dražším „velkým" D/A převodníkům). V signálové cestě najdete také operační zesilovače OPA161 – slouží k finálnímu zesílení signálu pro sluchátka.
Svou zmínku rozhodně zaslouží také ovládání hlasitosti – ačkoliv je možné pouze klikáním na tlačítko + a -, nabízí celkem 256 kroků (což mimochodem občas vede k tomu, že si pustíte do uší příliš hlasitý signál a přeci jen docela dlouho trvá, než naladíte požadovanou poslechovou úroveň). Přehrávač i při držení tlačítka spořádaně poskakuje po jednotlivých krocích. Ale to nevadí, v kombinaci s třemi stupni zisku jde o nejpřesnější regulaci hlasitosti, s jakou jsme se u podobné kategorie produktů kdy setkali.
Poslouchali jsme jak DSD soubory, tak FLAC s vysokým i klasických rozlišením, ale i některé další formáty a několik MP3 souborů – u těch, jsou-li špatně udělané, se dozvíte pěkně napřímo, že jsou skutečně špatně udělané. iBasso DX90 nic nezatajuje.
Když spustili Franz Ferdinand svou „Evil Eye" („Right Thoughts, Right Words, Right Actions" | FLAC | 16 / 44,1), energie, s jakou iBasso DX90 nás až zaskočila. Basu je dost, hlavním rysem reprodukce je ale rozhodně autorita, důraz a kontrola. Lhostejno, jaká sluchátka jsme připojili – už relativně dostupnými sluchátky typu Bowers&Wilkins C5 už umí zvuk pěkně „protlačit", jakmile ale přišla na řadu Sennheiser HD 26 Pro, teprve pak ukázal iBasso DX90 svůj potenciál. Řídí sluchátka s větší jistotou, než třeba stolní ASUS Xonar Essence One MUSES. Úplně nás dostalo frázování baskytary – zvuk má sice trochu menší objem, ale ta přesnost a timing jsou skvělé. iBasso také nijak nezatajuje nectnosti – třeba zrovna v této skladbě je činel nepříjemně plechový a právě takový dorazí i do vašich uší.
„He never mentioned love" od Claire Martin (FLAC | 24 / 96) ukazuje, jak čistě umí iBasso hrát se špičkovou nahrávkou. Navíc zvládá vokál reprodukovat v jeho komplexnosti opravdu imponujícím, byť poměrně dost aktivním způsobem – uvolněnost u DX90 spíše nenajdete, jako kdyby přehrávač šel do všeho naplno. iBasso je v rozlišení a množství informací pocitově limitován jen a pouze kvalitou připojených sluchátek – s tím souvisí také velmi dobrá přehlednost, organizace zvuku.
„Wichita Lineman" od Barb Jungr (FLAC | 24 / 96) začíná cinkotem velkého množství tenoučkých kovových perkusí s až vlasově tenkými tóny. iBasso zdánlivě nezapomíná ani na jeden jediný, zvuk je bohatý a zvonění nádherně kovové, znělé, až pronikavé. Pokud by snad na některých sluchátkách bylo výšek až příliš, vyřeší to decentní ruční zásah do ekvalizéru – nepoužijete-li některé poměrně agresivní přednastavené ekvalizéry, vliv na kvalitu zvuku je minimální, byť najednou je vše o poměrně velký kus tišší. Intenzita výšek nikdy nepřekročí hranice vulgárnosti či ostrosti. Okouzlující je také velmi dlouhý dozvuk, iBasso umí tón držet velice, velice dlouho, až do jeho přirozeného utichnutí v okolních tónech.
Dynamický potenciál DX90 je veliký – náročný Haydnův „Smyčcový kvartet op. 76, no.5" v podání Engegardkvartetten (FLAC | 24 / 192) zvládl přehrávač naprosto suverénně. Skladba tak vyznívá nádherně plná života a budete muset sáhnout významně hlouběji do peněženky, abyste mohli jít ještě dál. Snad jen takový ten finální důraz každého tónu je tu lehoučce menší, prim hraje přesnost a rozlišení.
Právě rozlišení je velmi silnou stránkou iBasso DX90. „True Colors" Evy Cassidy z výběru „Audiophile Voices" přehrávač rozebral výjimečně poctivě, informace ve skladbě se neslévají, naopak jako by DX90 uměl dát důraz i na ty subtilní, obyčejně jen stěží slyšitelné droboučké detaily. Je to jako kdyby přehrávač vzal už tak čistou skladbu, ale ještě z ní sejmul další vrstvu a vtáhl vás nebývale hluboko do hudebního dění.
Nejen díky schopnosti hloubkové zvukové analýzy je iBasso DX90 velmi schopným nástrojem pro zkoumání vysokého rozlišení – třeba porovnávání teoreticky úžasného DSD s FLAC. My jsme zkoušeli skladbu Davida Eliase „Vision of Her", kterou on sám nabízí jako srovnání obou formátů (DSD64 vs. FLAC 24 / 88,2). Už od první chvíle je jasné, že zvuk DSD je jednoduše lepší. A to ne v jednotlivostech, je prostě lepší jako celek. Bohatší, hlubší a detailnější. Také usazenější, jistější – jakmile přepnete na FLAC s vysokým rozlišením, působí vlastně trochu chudě, což je až děsivé; trochu jako když z ukázky 4K formátu přepnete na DVD kvalitu – víte, že je to objektivně vzato dobré, ale to první je lepší tak samozřejmým způsobem, že to nejde pominout. A to iBasso ani nepřehrává DSD nativně, ale softwarově je převádí do PCM.
„Misery" od Dave´s True Story (FLAC | 24 / 96) nás zase potěšila svou atmosférou. Zvuk je až přísně přesný, přesto jím prosakuje bohatost barev a právě bravurně zvládnuté detaily jako třeba jemně, ale s výborným rozlišením ševelící činely činí poslech příjemným. Pořád také cítíte, i u takhle relaxované skladby, onen nepatrný pocit „stlačené pružiny" na pozadí, vnímáte tu neustálou pohotovost a snahu o aktivní reprodukci, která je DX90 bytostně vlastní (jako když se workoholik neumí pořádně uvolnit ani tam, kde by se to vážně hodilo). Za nás to ale bohatě vyvažují ostatní zvukové charakteristiky.
Mobilní přehrávač iBasso DX90 nás překvapil. Hlavně tím, že ve vysoce konzervativní slupce ještě relativně zaplatitelné elektroniky „na ven" (pravda, za hradbou ne úplně ideálně komfortního ovládacího rozhraní, na kterém nám vadily hlavně dotykové ovládací prvky, určené zjevně desetiletým asijským dívkám) skrývá až nebývale analytický, přesný a čistě hrající přístroj, tvořící velmi zdravý (a dravý!) protipól dosud v high endu víceméně dominující značce Astell&Kern. Nabízí analytický zvuk, díky kterému oceníte výjimečnou kvalitu nahrávek, ale také se dozvíte o všech nedostatcích. iBasso DX90 zvládne dle naší zkušenosti libovolná sluchátka (i když 600 Ohmová bychom asi za optimální nepovažovali), libovolnou hudbu, libovolnou hlasitost (ač jsme se pohybovali v podstatě jen kolem poloviny možného rozsahu – jemnost regulace hlasitosti je mimochodem další vynikající bod k pochvale). Jediné, co mu nejde tak úplně ideálně je uvolnění – pořád jako kdyby kdesi vzadu pracovala natažená pružina a tlačila zvuk kupředu. Jednoduše řečeno, přednes je velmi živý a agilní. Co víc – DX90 můžete díky různým výstupům využít i ve „velkém" domácím hi-fi, nejvíce se nabízí koaxiální výstup. Sečteno a podtrženo, na poli mobilních přehrávačů je iBasso DX90 pozoruhodně pozitivním zjevením, které nabízí za ne málo, ale ani ne moc peněz skutečně hodně, hodně muziky.
Kč 12 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ velmi dobrá cena
+ velmi dobré zpracování a bytelnost
+ velmi čistý a přesný přednes
+ širší možnosti využití, než jen jako mobilní přehrávač
+ podpora všech důležitých formátů
+ možnost nastavení, včetně zisku
+ jemnost regulace hlasitosti
ZÁPORY
- ovládací prvky na displeji by mohly být o 15% větší (byť fungují i tak dost přesně)
- pouze „malý" jack (tak jako skoro u všech jiných zařízení podobného typu)
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Empetria | www.empetria.cz
