Není na světě mnoho značek, které by snesly bez uzardění ono nadužívané přízvisko „legendární“, ale japonský Teac k té privilegované skupině asi zařadit můžeme, k čemuž nás opravňuje firemní historie, sahající až do roku 1953, kdy vznikla Tokyo Television Acoustic Company, aby ji zakládající bratři Taniové o tři roky později proměnili na Tokyo Electro-Acoustic Company, neboli TEAC. Firemní historie začala kotoučovým magnetofonem, takže asi není s podivem, že i dnes analogové zdroje signálu tvoří nemalou část katalogu – dnes to jsou samozřejmě populární gramofony.

Nejnovějším modelem je TN-5BB-M, ambiciózní gramofon střední kategorie. Jak se na tradičního výrobce sluší a patří, vetkl Teac modelu TN-5BB-M konzervativní podobu. Základem je bytelné šasi na velkých antivibračních nožkách – většinu jeho hmoty tvoří tradiční vrstva MDF o tloušťce 3,6 cm, horní část o tloušťce 1,2 cm je ale vyvedena v poměrně estetickém a hlavně pevném umělém mramoru. Další složkou je papír washi – ten se typicky vyrábí z rýžového papíru a funguje mezi oběma vrstvami výše zmíněných materiálů prý lépe než moderní elastomery. Celková váha šasi 8,8 kg zajišťuje dobré potlačení nežádoucích pohybů.

Na horní straně najdete na bytelném mosazném trnu nasazený akrylový talíř poctivé tloušťky 2 cm, který váží 1,7 kg a přidává tak další nezanedbatelnou hmotnost pro boj proti vibracím. Uložení talíře i raménka je ukotveno v mramorové vrstvě, zatímco vlevo vzadu umístěný motor je zapouštěný do MDF základny, čímž by se měl minimalizovat přenos nežádoucí energie ke křehkým součástem gramofonu.

Energie stejnosměrného motoru se přenáší na talíř gumovým plochým řemínkem. Protože otáčky jsou regulovány elektroniky pomocí otočného přepínače, je gramofon vybavený také systémem PRS3 (Platter Rotation Sensing Servo System), který pomocí optického čidla odečítá rychlost otáčení talíře a upravuje případně otáčky pro dosažení co nejpřesnějších hodnot. Zvolit si můžete všechny tři zásadní rychlosti otáčení – 33 1/3, 45 i 78 otáček za minutu.

Dalším zásadním konstrukčním prvkem je esíčkovitě prohnuté raménko, které se pyšní na boku znakem SAEC, což je jeden z prestižních japonských výrobců ramének. Používá jednobodové ložisko z nerezové oceli pro vertikální pohyb v kombinaci s kuličkovým ložiskem na dvou opěrných bodech pro horizontální pohyb. Raménko lze vertikálně upravit až o 6 mm, což umožňuje osadit široké spektrum přenosek. Standardem je přenoska Ortofon 2M Red.

Raménko má další výhodu – klesá a stoupá po pouhém dotyku tlačítka, ve spojitosti s tím funguje i automat, který raménko zvedne díky optickému senzoru po dosažení konce desky. SAEC navrhl také vnitřní kabeláž. Zajímavostí je, že analogový signál nevychází pouze z běžných cinchových konektorů, ale jsou tu i symetrické XLR. Ty se budou hodit zejména pro spojení s novým firemním phono předzesilovačem PE-505.

Napájení gramofonu zajišťuje externí 12 V spínaný zdroj, pojištěný ještě malým spínacím tlačítkem.

Gramofon Teac TN-5BB jsme poslouchali ve společnosti předzesilovače Grandinote Celio, kde následoval řetězec Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR / Xavian Quarta Evoluzione, vše propojeno kabely Nordost Heimdall 2 a napájeno přes GMG Power Harmonic Hammer 3000P. V tomto systému se porovnávalo s VPI Scout / Jelco SA-250 / Hana ML. V druhém s Pro-Ject Tube Box S2, Emotiva XSP-1 a Emotiva XPA-DR2 se poslouchalo přes KEF LS50 Meta / GoldenEar SuperSub X na kabelech ZenSati Authentica, AudioQuest a InAkustik a porovnávalo se s Rega Planar 1 – o konkrétní konfiguraci se více dozvíte v pravém sloupci -->.

Už z výroby k vám TN-5BB dorazí v podstatě naladěný, není třeba žádných sáhodlouhých procesů, víceméně se obejdete i bez váhy nebo šablony. Přesnost je pak celkově dobrá a díky slušné (byť proporčně k šasi spíše základní) přenosce se dočkáte vlastně i pěkného basu. Kontrabas Charlie Hadena v „My Old Flame“ („Last Dance“ | 2014 | ECM | ECM 2399) měl vlastně pěknou váhu, i v rámci nároků této již vyšší kategorie byla váha tónů solidní. Nástroj zněl vřeleji, ale ne takovým tím záměrným, umělým způsobem – nebylo to žádné levné efektní řešení, ale přirozená vřelost. Oddělení jednotlivých brnknutí je dobré, brnknutí jsou pružná a poddajná.

I zpěv LP v „Muddy Waters“ („Lost on you“ | 2017 | Vagrant | 538284881) byl čistější a plnější, než by napovídalo osazení cenově velmi dosažitelné přenosky – ale dobré šasi a dobré rameno dělají svoje. Zvuk byl maličko těžší, hlas o něco hutnější, ale přestože si gramofon maličko přidává, není to vysloveně vymyšlené. Ze zpěvu je pak cítit důraz, žádná opatrnost nebo nedůraznost, které jsou často patrné u levných gramofonů. I tady je patrná šťavnatost a opět to není prvoplánový efekt.

Taktéž výšky v „Joni“ od Mathiase Eicka („Skala“ | 2011 | ECM | ECM 2187) byly „nezanedbané“, v čemž je poměrně velký rozdíl oproti základním konstrukcím – cinkot má slušnou dávku energie i objemu, není to zapadlé cinkání, ale na druhou stranu ani nejde o žádnou přehnanost. Žádná ochablost, žádné tlačení se kupředu – prostě fajnové výšky v přiměřeném objemu a s dobrou čistotou, jakkoliv tah na branku a síla tu nejsou takové jako na středech a basech. Také je tu při použití opravdu kritického ucha cítit, že prokreslení by mohlo být lepší, ale to už se blížíme limitu přenosky.

Na velkém bubnu v „Lion in Winter“ od Bee Gees („Trafalgar“ | 1971 | MFSL | MFSL-1-263) bylo znát, že Teac nabízí nebojácný, docela energický a docela důrazný zvuk. Nemá úplně dokonalou plnost, ale umí se prosadit lépe, než je u gramofonů zvykem, je navíc dobře čitelný a velmi slušně pevný, takže máte pocit, že každá rána už je opravdu rána, ne pouze měkké zapružení. Dynamicky to je rozhodně snaživý zvukový projev.

Z pohledu rozlišení je cítit, že přenoska má své limity – „Modul 60“ od Nik Bärtsch’s Ronin („Awase“ | 2018 | ECM | ECM 2603) byla díky pevnosti a slušné dávce energie dobře čitelná, ale mikrodetailům už nedovolí vyniknout právě osazená přenoska. Je to zvuk dobrý a přehledný, šasi ale jistě bez větších obtíží „unese“ i celkem výrazně dražší přenosky, sáhnout klidně můžete i po černé přenosce Ortofon 2M, pokud budete chtít. Tím rozkvetou právě tady trochu limitující detaily. Už tak ale lze vnímat, že přesný zvuk nabízí civilní a střídmé zvukové podání bez akcentů.

Stereofonní obraz v „There is a Kingdom“ z desky „Boatman’s Call“ Nicka Cavea (2011 | Mute | LPSEEDS10) byl bezproblémový. Ne snad nějak unikátně plastický nebo holografický, ale dobře zpracovaný. Lepší přenoska zajistí lepší šířku scény, i tak je už ale lokalizace nástrojů slušná. Dobrému vnímání prostoru napomáhá rozhodně i celková pevnost, která patří mezi hlavní klady tohoto gramofonu.

Velmi dobré šasi pak dovolí vyniknout i rytmice a drajvu v „Child in Time“ od Deep Purple („In Rock“ | 2016 | Harvest | 0825646035083). Zvuk je maličko civilnější, ale plnosti už je dost, solidní čistota je také k pochvale a celkově je to vlastně fajnový výsledek na gramofon střední třídy. Není to úplně dokonale zaostřený zvuk, fokus by tu a tam mohl být přeci jen o něco lepší, ale zážitek už to rozhodně je dobrý.

Teac nabízí ve svém novém modelu TN-5BB opravdu pěkný gramofon střední kategorie, který má v praxi asi jedinou slabinu (ostatně jako většina již sestavených gramofonů) a tou je horší než optimální přenoska. I s touto základní ale zvuk potěší každého, komu se zachce roztáčet vinylové desky v kvalitě prémiového hi-fi – a sáhnete-li po přenosce přiměřené kvalitám bytelného a přesného šasi a ramene, dostanete zvuk na dohled high-endu a to už vůbec není špatné. Přidejte tomu komfort ovládacích prvků a neobvyklou možnost využít symetrické připojení k phono předzesilovači a máte dobře navržený, dobře fungující, prostě celkově poctivý gramofon.

Kč 42 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ poctivá masivní konstrukce

+ komfortní a snadné seřízení

+ tři rychlosti

+ příjemně pevný a přesný zvuk

ZÁPORY

- zaslouží si lepší přenosku

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: CPT Praha | www.cptpraha.cz 

fSdílet

Tweet