Reprosoustavy české firmy Acoustic Quality se snaží najít cestu hlavně k těm, kteří nechtějí utrácet příliš velké částky, byť ve výrobním programu je i modele s cenou přes 100 000,-. Série Tango a její regálový model 83 patří ale na ten úplně opačný, nejdostupnější konec. Vlastně není na světě moc reprosoustav, které by stály méně. Takže jak? Zkusíme zjistit, jestli si za 4,5 tisíce můžete koupit „hifi zvuk".
Na pohled je jasné, že Tango 83 je dvoupásmová bassreflexová regálová reprosoustava kompaktních rozměrů – jsou tak ideální hlavně do menších prostorů či třeba na stůl k práci. Ozvučnice s MDF desek, potažená vinylovým povrchem, váží pouhých 5 kilo, byť to vcelku odpovídá jejich šířce 20 cm, výšce 32,5 cm a hloubce 21,7 cm.
Kompaktní reprosoustavy prezentují vše pěkně pohromadě vpředu – okraje mírně přečnívají přes čelní panel, díky čemuž zasunutá krycí látková mřížka tvoří rovnou linku s ozvučnicí. Sundáte-li ji, objeví se dvoupalcová kalota za plastovým krytem. Vedle je výdech plastikového bassreflexového nátrubku, téměř dvě spodní třetiny pak okupuje středobasový měnič Lyeco s hliníkovou membránou o průměru 6 palců.
Na jednoduché zadní straně pak jsou už jen reproduktorové svorky, u kterých je preferovaným způsobem připojení holý vodič, ale použít lze i banánky. Lopatky ale nechte stranou.
Je pravda, že AQ Tango 83 nepatří mezi kdovíjak efektně vypadající reprosoustavy, některé levné modely značek typu Teac či (dražší) Pioneer a Xavian jsou o něco sladěnější, ale s nasazenou krycí mřížkou je vzhled celkově decentní a poklidně nekonfliktní.
Výrobce udává frekvenční rozsah 55 – 20 000 Hz v toleranci +/- 8 dB, citlivost nadprůměrných 89 dB a jmenovitou impedanci 8 Ohm, tedy parametry, které byste od podobně koncipované bedny očekávali.
AQ Tango 83 jsme zkoušeli s Naim Nait XS, Naim CD5si, Yamahou R-N500 či NAD C370 a Advance Acoustic X-i90. Pro srovnání jsme měli Xavian Bonbonus a Harbeth Monitor 30. Kabely nesly značky AudioQuest (Columbia a Castle Rock), ProAc (Response Signature Black) či Eagle Cable, Monster Cable a TelluriumQ.
Regálová koncepce a nevelké rozměry s sebou nesou logicky určité kompromisy v libovolné cenové třídě, bas tak patří spíše k decentnějším a třeba v Taylorově „Dedicated to..." ze sampleru „Cabasse La Collection" je mohutná basová linka citelně zredukována – vnímáte ji jako poměrně přesnou, ale zato nehlubokou, jaksi jako informaci. Celkem logicky tu není síla a důraz, ale to nevadí. Cení se to, že v AQ se nesnažili naladit reprosoustavy na maximální bas (který by se logicky roztékal a nemohl by být adekvátně vykreslený), ale na hranu, kde je ještě rozumně kultivovaný. Zlom síly a rychlé uvadání cítíte někde mezi 50 a 60 Hz.
„Love Chant" z Mingusovy desky „Pithecanthropus Erectus" je skladba bohatá i v nejvyšších oktávách a ukazuje opět na velmi kultivované, poklidné naladění. Tweeter sice neprodukuje kdovíjak znělé a pronikavé tóny, jsou však měkké a neútočné, jen lehce dotčené sametovou vrstvičkou. Obzvláště kovové tóny, třeba rozeznělá tamburína s chřestítky má fajnově kovový nádech (samozřejmě v kontextu třídy „tisícikorunovek"). Není tu ona kouzelná brilantní jiskra, není tu ale ani hrubost a vulgárnost, což je rozhodně dobré.
AQ Tango 83 se nesnaží jít v žádném ohledu přes své možnosti a na nic si nehrají, proto třeba ve středním pásmu vyznívají až neočekávaně pohodově. McFerrinova „Don´t Worry, Be Happy" z výběru „The Story of Jazz" klouže lehce po povrchu, neposkytuje příliš hluboký vhled do hudby či prostoru, hlas je zato podaný citlivě a vychází klidně a jemně. Občas zazní i relativně výrazná sykavka, není to však žádné drama, poklid je tu dominantní. Zajímavé je také to, že střední pásmo reprodukci pocitově dominuje.
Za dané peníze nelze vokály obecně nepochválit, třeba jako ty ve Watersově „Perfect Sense" z desky „Amused to Death". Mají pochopitelné rezervy, avšak prokreslení a detailnost jsou ucházející. Pocit detailnosti dost možná zesiluje i fakt, že hlubší basové pásmo tu je opravdu jen naznačeno, plné soustředění tak dopadá na středy a výšky. Obě pásma jsou pak lehká a snadno srozumitelná. Nijak překvapivě se celá reprodukce harmonizuje hlavně při středních hlasitostech – musíte tak trochu laborovat s optimální poslechovou úrovní, Tango 83 nejsou určeny ani pro ševelení, ani pro koncertní zvukové laviny.
K tomu se váže i dynamický potenciál těchto drobných reprosoustav. Mozartovu „Kouzelnou flétnu, K620" z disku „Mozart selections by Accuphase" prezentuje s velkou snahou a i když vás dynamika nesmete ze židle, ujde to. Znovu musíme zdůraznit klidnou náturu reprodukce, nesnažící se překročit své fyzikální možnosti. Subjektivně cítíte nejvíce života, sil a kontroly ve středech, okrajové části spektra jsou spíše dynamicky průměrnější. Ale opět – vezmeme-li v potaz cenovou kategorii reprosoustav, nelze tu férově říct křivého slova. I do českých luhů a hájů už, zdá se, pronikl trend rostoucí kvality dostupného zboží.
Zůstaneme-li na stejném disku a přeskočíme ke čtyřicáté symfonii K550, zjistíme, že téměř monitorová koncepce Tango 83 poskytuje slušné množství prostorových informací, a i když lokalizace je spíš v pravolevém směru a poměrně mělká, ničemu to v praxi nevadí. Stereo báze drží pohromadě, a pokud udržíte rozteč poslechového bodu a kanálů tak kolem 1,5 metru, budete spokojeni. Těžiště zvuku je citelně položeno doprostřed mezi kanály a prostor víceméně omezen pozicí reprosoustav.
Pokud z nějakého důvodu máte k dispozici jen pár tisíc a chcete si dopřát dobré reprosoustavy, na výběr toho je pohříchu málo. Hrdého Čecha by pak mohlo potěšit, že jednou z přijatelných voleb jsou i „naše" AQ Tango 83. Nejsou sice tak naleštěné, jako produkty některých „velkoformátových" značek v podobné cenové třídě, jde zato o osobní, místní práci a ne o produkt dobře nastavené linky kdesi v jihovýchodní Číně, což snad také něco znamená. Řečí objektivních faktů nabízí čtyři a půl tisíce, zhmotněných v podobě AQ Tango 83 příjemný klid, rozumnou kontrolu, a sice jednoduchý, ale již poslouchatelný přednes. Nečekejte drama a velký důraz, na to si ale budete muset řádně připlatit u jakýchkoliv reprosoustav obdobné třídy. Takže řešíte-li rozpočet (třeba do pracovny, k televizi, dětem apod.), nebo z jakéhokoliv jiného důvodu pořizujete reprosoustavy „za pár korun", některé z nich jsou i v nabídce firmy AQ, tak dejte šanci i jim.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Frekvenční charakteristika naměřená v běžném poslechovém prostoru se zdá být dokonce lepší, než jakou odkazují oficiální firemní materiály. V toleranci +/- 8 dB (jak ho udává i výrobce) je vidět nástup někde lehce pod 50 Hz, pásmo pak stoupá až na 20 000 Hz. Za vyrovnané jde vzhledem k ceně považovat pásmo 600 – 17 000 Hz, propad na hranici 200 Hz, respektive o něco níže položený peak je způsoben patrně snahou o přeci jen citelný bas.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ × ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]
Kč 4 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ extrémně výhodná cena
+ kultivovaný, neagresivní zvuk (v rámci třídy)
+ ve svém kontextu nemají žádnou výraznou slabinu
ZÁPORY
- chce to trochu laborovat s elektronikou a hlasitostí
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AQ | www.aq.cz