Ani ne stotisícové severoitalské město Busto Arsizio leží kousek severozápadně od krásného Milána a je domovem nevelké firmy Eamlab, která má ale docela velké zkušenosti (však existuje od roku 1997) a nápady – není to tak dávno, kdy ukázala svět třeba své monobloky Signature Mono s výkonem 200 Wattů / 8 ohm v čisté třídě A, což rozhodně není žádná běžná hi-fi konfekce. Za pozornost stojí ovšem i druhý konec jich katalogu, konkrétně ten nejlevnější model – integrovaný zesilovač Classic 102i.

Majitel a hlavní designér Emanuele Pizzi vystudoval v 80. letech elektroniku na v Legnanu a dává svým komponentům poměrně výrazný průmyslový design. A zároveň zajišťuje, že použité materiály jsou i v dané třídě pocitově nadstandardní.

Však se podívejte jen na ten tlustý čelní panel. Možná jeho členitost působí až brutalisticky, ale kvalitu mu neupřete. Stejně jako všem ostatním kovovým profilům. Výrazné průduchy nahoře a bohaté žebrování po stranách naznačují něco o produkovaném teple a snaze udržet součástky v příjemných pracovních teplotách.

Vepředu spatříte středně velký displej, který zobrazuje ale jen základní informace, zato velkými a dobře čitelnými znaky. Kovovými rotačními ovladači si vlevo navolíte potřebný vstup a vpravo chtěnou hlasitost.

Otočíte-li stroj a podíváte se dozadu, je to takový klasický mix konektorů. Vpravo je napájecí zásuvka s vypínací kolébkou, přípojná místa jsou z obou stran vymezena vertikálně orientovaným párem reproterminálů. Ve spodní straně je trojice linkových cinchů a jedny XLR pro klasické analogové zdroje, potěší i vstup pro gramofon s MM přenoskou. Univerzálnost dále zvyšují ne zase tak obvyklá cinchová rozhraní – fixní linkový výstup, pre-out a amp-in, tedy přímé připojení do koncového stupně (třeba pro domácí kino). Je tu ještě 3,5 mm jack napěťové spouště.

Za ne úplně velký příplatek pak může být Classic 102i osazen D/A převodníkem – jeden koax, jedna optika, jedno USB. Není to nabídka kdovíjak široká, běžnému provozu však spíše postačí bez omezování. Osazený čip je ES9038Q2M, tedy moderní řešení, podporující vysoká rozlišení – až PCM 32 bit / 384 kHz a DSD512 (nativně, v DoP „jen“ DSD256).

Uvnitř je pak Classic 102i pěkně poctivě postavený. Začíná to dvojicí toroidních transformátorů a pokračuje třeba signálovými obvody v symetrické konfiguraci. Dual mono vedení signálu začíná právě už u napájení, je tak řešena i regulace hlasitosti i samotné zesílení. To probíhá dvěma páry digitálně řízených MOSFETů na každém kanálu.

Výrazný akcent klade pan Pizzi na úpravu poslechové úrovně, protože to podle něj má všeobecně největší vliv na celkovou kvalitu. Regulace probíhá pomocí MOSFETů v integrovaném obvodu, jímž se řídí celkový zisk zesilovače. Precizní linearitu zajišťuje digitální řízení.

Zesilovač disponuje solidním výkonem 100 Wattů / 8 ohm, potažmo 180 W / 4 ohmy a výrobce deklaruje stabilitu i při 2 ohmové zátěži, kam proudí 290 W. Hodnota THD+N při plném výkonu do 8 ohm je 0,003% a lepší. Rychlost přeběhu činí 35 V/us. Přístroj pracuje ve frekvenčním rozsahu 20 – 40 000 Hz (+/- 0,2 dB), se separací kanálů přes 77 dB a odstupem signálu a šumu přes 102 dB.

Fyzicky je to pak klasický komponent s šířkou 42 cm, hloubkou 38 cm a výškou 11 cm, váha 15 kg také není šokující.

Poslech probíhal v ostravském Studiu Špalíček a to ve společnosti Paradigm Founder 100F (a menších Founder 80F i větších Founder 120H, jejichž aktivní bas se ale pro testování nehodil – každopádně ze zkoušených prostě řada Founder představuje s Classic 102i nebývale synergickou sestavu). Zdrojem byl většinou EverSolo DMP-A8, tu jako streamer s analogovým výstupem, tu jako digitální transport (a neuvěřitelné – přes USB byl zvuk Classic 102i lepší, než po analogovém propojení). Zkoušeli jsme proti kombinaci DMP-A8 / Musical Fidelity M6s PRX a to na kabelech Cardas Clear Sky.

Když Rob Wasserman poprvé brnknul na svou basu v „Ballad of the Runaway Horse“ („Duets“ | 1988 | UMG Recordings | 00011105971225) a ještě než stihla první slova zazpívat Jennifer Warnes, říkali jsem si, že tu muselo dojít k omylu. Že jsme něco špatně zapojili… A nebo si špatně přečetli cenovku zesilovače. Tak bujarý, šťavnatý, parádně napjatý bas, jaký se na nás valil s naprostou samozřejmostí jsme prostě nečekali. Ať už byla nastavená hlasitost na „noční poslech“, na běžné úrovni nebo pořádně hlasitě, Classic 102i měl stabilitu, kontrolu a jistotu snad až nepříslušnou takové cenové hladině. Jak? Jak je to možné? Je to trochu šťavnatější podání, pěkně po italsku, ale přesto úžasně suverénní, s příjemně vřelým, lehoulince sladším tónem a parádními konturami. Bas brouká, plný krásy a emocí, zároveň ovšem – viděno optikou cenové relace – geniálně pevný a jistý, konkrétní, procházející ve správný moment podlahou až do hrudníku, kde vám stvrdí sílu a velikost nástroje. Wow… A ta nenucenost s jakou se to děje, to je tedy věc.

Krásná najazzlá „Stay on Your Knees“ (Jesse Marchant | „Jesse Marchant“ | 2014 | No Other Records | NOT01) je skutečně pěkně nahraná a základní (!) integráč Eamlab ji předestřel s parádní čitelností, čisťoučkou, jasnou, ale zároveň plnou váhy a autority. Otevřené, znělé středy opanované zpěvákovým hlasem zní nebývale přítomně a samozřejmě, akustické nástroje okolo něj jsou skvěle definované a přesto celé dění nenese žádnou umělou analytičnost nebo nutkavost – prostě se to děje, hraje to, naplněné italským šarmem a vášní, energické a neuvěřitelně zábavné. Drajv a jiskra vás udrží v sedačce od začátku do konce, přímo vás vsávají. Těžko pochopit za 80 tisíc (respektive 90, protože použití USB vstupu znamenalo ještě další zlepšení)…

Ani stopa jakékoliv nejistoty nebo zastřenosti nebyla znát ani na bravurně civilních, realistických činelech v „Jubilee Street“ Nicka Cavea („Push the Sky Away“ | 2012 | Bad Seeds | BS001CD). Žádné efekty, ale myriády odstínů, takže před vámi zvoní prostě a jasně činel – s proporcemi, texturami a dozvuky, přestavujícími standardy dané cenové relace. A přitom tu není žádná urputnost nebo pocit umělosti, každý jeden tón zaznívá naprosto v pohodě, jasně. Ani technicky se nedá říct nic výjimečného, nemáte pocit extrémně tichého až „černého“ pozadí nebo hyperholografie a přesto – všechno do sebe nějakým kouzlem zapadá a hraje to fantasticky, chce se říct „odbržděně“. Tolik života a tak snadnou čitelnost většinově nenajdete ani u podstatně, ale podstatně dražších věcí.

Nejvíc působivá, fakticky šokující, je ovšem dynamika. „Puente de los Orfebres“ Vicente Amiga („Memoria de los Sentidos“ | 2017 | SONY | 886446085975) je záznam točící se primárně kolem akustické kytary, ale ne jen jejích strun, ale i těla a různého poklepávání. Španělská vášnivost byla do místnosti doslova katapultovaná – ta absolutní bezprostřednost, jistota a konkrétnost, ta pevnost a důraznost zesilovače je neuvěřitelná. Intenzita, tělesnost a rychlost jsou fascinující, je to tak bezprostřední, že máte prostě pocit, že před vás někdo kytaristu a jeho nástroj postavil. Husí kůže se objevuje až za ušima, případně na místech, kde to snad ani fyziologie neumožňuje. Výbušná hra je prezentována bez zaváhání se stejně odhodlanou výbušností Classic 102i – opět ona „odbržděnost“ a schopnost famózně suverénní kontroly bez zachvění. Za ty peníze? Wow, wow…

Pomalá, houpavá „All My Friends“ amerického rock-soul-folkového písničkáře Amose Lee („Amos Lee“ | 2005 | Blue Note | 00724359735054) je také krásný záznam, čistý a přestože nástrojově nijak komplikovaný, tak plný harmonií a souher i vrstev. A Classic 102i ho otevře, učeše a ukáže – ani náznak jakékoliv deky, stejně jako nepřítomnost tlačení kupředu nebo zdůrazňování. Hudba, čistá, jasná, esenciálně přítomná a konkrétní. Nadhled ani ne stotisícového zesilovače zahanbí ledasjakou konkurenci, ve třídě „pod sto“ patrně všechnu. Každý zvuk má svoje místo a schopnosti Eamlab nejvíc potvrzuje to, jak se zhostil tichoučkého poslechu – ten totiž zůstává stejný jako ten hlasitější až hlasitý, stejně rozčleněný, stejně přehledný, žádné zhroucení scény nebo utlumení případně změna pocitu vyváženosti. Zvuk je tak konkrétní, že si chcete sáhnout.

Na to, že kapela Svneborg Kardyb je vlastně jen duo bicí / klávesy, tak jejich „Fragt“ („Over Tage“ | 2023 | Gondwana Records | 395068) má široké hudební plochy, spoustu vzduchu a vůbec prostorové uspořádání, na kterém se audiofil může „vyblbnout“. Hudba má skvostný fokus, ta soustředěnost, s kterou je každý zvuk zasazený do prostoru před vámi je prostě excelentní. Navíc jsou nástroje šťavnaté, plné a velké, žádný technicistní zvuk – tohle je živý přednes, který dýchá a tepe v něm skutečné srdce. Homogenní scéna (to ale i díky reprosoustavám) je roztažená až za ozvučnice, přehledná a hypnoticky plastická.

„Que Sera Sera“ od Pixies („You’re So Impatient“ | 2024 | Warner Music | 4099964058789) není žádný zvukový bonbónek, prostě normální, byť hudebně zábavná skladba. A pak přijde Eamlab Classic 102i a udělá z ní úžasný poslechový zážitek, plný energie, života. Muzikální talent staví na takové té italské barevnosti, není to ovšem nijak přehnané, spíše prostě živoucí a podmanivé ve své samozřejmosti a v tom, jak daleko nad úvodními očekáváními tenhle zesilovač hraje. Můžete hrát i docela hlasitě a do zvuku se nevtírá nic nepříjemného, nepřichází o svou neochvějnou stabilitu a konkrétnost, ba naopak svádí jít ještě výš a výš a výš, protože to pořád není ani únavné, ani jakkoliv nepříjemné.

Integrovaný zesilovač Eamlab Classic 102i na první pohled nepůsobí, že by měl jakkoliv vybočovat z řady. Možná tím, jak je zpracovaný, což je rozhodně nadstandardní. Ale ať už jsme ho zapojili k čemukoliv (a nakonec skončili u Paradigm Founder série, s níž vykazuje nebývalou synergii, skoro stejně si však poradí s vlastně čímkoliv), měli jsme prostě radost z poslechu. Z poslechu tak čistého, tak konkrétního, tak jasného, tak silného a dynamického, tak výbušného a tak přítomného, tak dobře rozlišeného a tak kontrolovaného, že se cenovka jeví nutně jako chyba. Nebyl by úplný nesmysl ani kdyby před ní byla jednička navrch… A vnitřní D/A převodník? Jednoduchá rada. Kupte si ho. Za 10 tisíc je to naprosto bezkonkurenční nabídka. Eamlab Classic 102i v sobě má „něco“ – to něco, které nevyčtete z technických parametrů, které nevykoukáte z topologie ani neodhadnete podle čehokoliv psaného. Je to skvělý zesilovač, ale to nejlepší na něm je neuvěřitelná cenovka. Už plníme prasátko na kus do redakčních sestav – hledáte-li „něco do sta“ (ale i víc…), právě jste našli.

Kč 80 000,-

Kč 10 000,- - modul D/A převodníku

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ buď fantastický výkon za danou cenu nebo fantastická cena, jak se na to chcete dívat

+ překvapivě dobrý D/A převodník

+ sebevědomá kontrola

+ poctivé zpracování

+ skutečně famózní synergie v rámci zkoušeného systému

+ vášnivá, ale ne zdivočelá italská muzikálnost

ZÁPORY

- nic (možná jen lehce netypický design, ale krása je v oku pozorovatele)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu 

fSdílet

Tweet