Mnozí lidé si myslí, že firma skrytá za čtyřpísmenným názvem OPPO je odkudsi z východní Asie, případně rovnou z Číny. Jenže (ačkoliv ve zmíněném regionu vyrábí, tak jako téměř všichni) ona vznikla v roce 2004 v kalifornském Mountain View, někde mezi San Franciscem a San Jose, kde mimo jiné najdete i veleznámé Silicon Valley. Jde tedy o značně podnětné sousedství, jednoduše jedno z nejkreativnějších míst technologického světa. Snad i proto může tak mladičká firma nabídnout patrně nejlepší univerzální přehrávač na světě (jde o BDP-105D, aby nevznikla mýlka). Snad i proto nyní přichází s neobvykle koncipovanými sluchátky a sluchátkovým zesilovačem té nejvyšší třídy.
Ta se k vám dostanou v neuvěřitelném balení. Pomineme-li velmi logicky, jednoduše a přitom „neprůstřelně" konstruovaný systém několika krabic v sobě, v němž se sluchátka posílají, a je tu téměř nulová šance na jejich poškození, to nejdůležitější je až na nejnižší úrovni této „matrjošky". Je tu velká a nádherná dřevěná krabice v hlubokém laku, v níž PM-1 spočívají. Box připomíná luxusní humidor nebo obal prvotřídního šperku. Ne že by i jiná drahá sluchátka neměla hodnotné boxy, ale OPPO se tu rozhodně vyznamenalo.
Sluchátka OPPO PM-1 na první pohled nevypadají nijak nápadně. Z použitých materiálů a moderních, čistých linií však dýchá luxus a příslušnost k aristokracii. Na pohled vás nejspíše napoprvé uhrane matná čerň kůže a kovové mušle v kombinaci s lesklým a polomatným hliníkem v oblasti závěsu mušlí. Organické linie s minimem ostrých hran, nízký týlní most (byť akorát měkký a velmi pohodlný i díky ručně vybírané jehněčí kůži) a kovová vidlice kolem mušlí prostě připomínají lifestylové produkty, ať už vám vytanou na mysli PSB M4U 1 nebo třeba Bowers&Wilkins P7.
Skutečně lákavě a luxusně působí i náušníky a člověk se jednoduše těší, až do nich zaboříte svá ouška. Designovou jednoduchost latexové výplní s povrchem z jehněčí kůže, té měkoučké, něžné a patrně nejnádhernější inkarnace tohoto příjemného materiálu, kterou si jen na náušnících lze představit, narušuje myriáda maličkých perforací. Náušníky jsou také hodně veliké a bohatě polstrované. Mušle jsou zajímavě perforované i z vnější strany, jde tedy o sluchátka otevřená, circumaurální.
Navzdory možnému prvotnímu dojmu z fotografií jsou vlastně relativně kompaktní, možná dokonce až drobná. Bez kabelu ale díky velkému podílu kovů na konstrukci váží téměř 400 g. Díky maximálně pohodlným náušníkům ale vůbec nemáte pocit, že byste něco na hlavě nesli, což podporuje i relativně vysoká průzvučnost mušlí.
Do 2,5 mm konektorů v každé mušli vede oddělitelný signálový kabel se zakončením typu Y, u OPPO dodávají jak třímetrový s opravdu robustní koncovkou průměru 6,3 mm, připomínající dělostřelecký náboj, nebo metrový s koncovkou 3,5 mm pro mobilní použití. Oba jsou zhotoveny z velmi čisté mědi, ten „audiofilštější", tedy domácí, je dokonce odléván metodou profesora Ohna, díky které se minimalizuje množství nečistot v samotném vodiči (při běžném způsobu výroby jsou v drátech krystaly relativně malé a tedy mezi ně logicky napadá mnoho nečistot, které omezují průchod signálu, zpomalují či dokonce zastavují elektrony. Netřeba říkat, že je to slyšet.
Když jsme zmínili mobilní použití, nemusíte se (alespoň teoreticky) bát PM-1 vzít i ke slabším zdrojům signálu. Jejich nominální impedance je totiž pouze 32 Ohm, což je u sluchátek této třídy poměrně nestandardní. Citlivost 102 dB / 1 mW za to patří k běžným dobrým mravům – alespoň mezi dynamickými sluchátky; magneto-planární sluchátka bývají většinou dosti necitlivá. OPPO PM-1 dlouhodobě snesou příkon 0,5 Wattu a špičkově dokonce 2 Watty, výrobce tedy svým měničům dost věří. Úctyhodný je též frekvenční rozsah 10 – 55 000 Hz v otevřeném prostoru. To je důležitý parametr - jakmile si je přitisknete na hlavu a stvoříte tak ze svých zvukovodů poslechový prostor, rozsah se ještě zvětší.
Srdcem každých dobrých sluchátek je dobrý měnič. Právě u těchto je to navíc to, co z nich činí „něco jiného". V mušlích totiž najdeme magneto-planární reproduktory – na současném trhu podobné řešení používá jen velmi málo výrobců v čele s Audeze a Hi-FiMAN. Na rozdíl od nich v OPPO vyvinuli membránu oválného tvaru s rozměry 8,5 x 6,9 cm, složenou celkem ze sedmi ultra tenkých vrstviček kovového materiálu. Z obou stran se pak nachází spirálovitá struktura hliníkových vodičů, díky kterým membrány reagují pružněji a přesněji. Nalezneme tu také naddimenzovaný magnetický systém, vybavený neodymiovými magnety. Velkou výhodou této koncepce je fakt, že membrána je lehoučká, snadno řiditelná a hlavně poháněná nikoliv centrálním „motorem", ale po celém svém povrchu.
Magneto-planární sluchátka OPPO PM-1 jsme zkoušeli se sluchátkovými zesilovači ASUS Xonar Essence One MUSES, Musical Fidelity M1 HPAP a také se sluchátkovými výstupy T+A Caruso Blu, NAD C370, Advance Acoustic X-i90, Peachtree Audio decco65 nebo třeba Yamaha R-N500. Srovnávali jsme hlavně se Sennheiser HD-26 Pro, Sennheiser IE 8, ale také s Bowers&Wilkins C5, Koss Porta Pro CZ nebo Sennheiser G4ME One.
Tak jako PM-1 nevzbudí na první pohled frenetické nadšení, ale spíše poklidnou spokojenost, stejné je to i po prvním poslechu. Všemu vládne jakýsi obtížně definovatelný pocit „jinakosti" reprodukce, který má na svědomí magneto-planární koncepce měničů. Na druhou stranu se tenhle zvuk překvapivě dobře zvyká. Už třeba výšky – tenoučké tóny velejemných kovových perkusí v úvodu skladby jsou jednoduše fantastické. Tak bohaté detaily, tak rychlý a čistý zvuk je vlastní jen těm nejlepším. Pravda – existují sluchátka, která nabídnou ještě jiskrnější, výraznější přednes, ale právě v podání OPPO se zdá kov ideálně věrný a nepřehnaně znělý. Důležité je také to, že ani při vysokých hlasitostech nejsou výšky agresivní, stále zůstávají velmi hladké a jemné a hlavně dokonale integrované v hudebním celku.
Vlastně celková neútočnost, kdy zvuk ze sluchátek proudí tak nějak zcela bez dramatu a bez pocitu nucenosti, je jeden z nejcharakterističtějších rysů OPPO PM-1. Možná vás v takové chvíli zaskočí střední pásmo, které má povětšinou tendenci u jakéhokoliv přístroje více či méně dominovat, zde je však opět jen jednou ze součástí perfektně „rovného" zvuku. Vokál zpěvačky Dave´s True Story ve skladbě „Misery" ve verzi z HDtracks zprvu působí, že by snad snesl i aktivnější prezentaci, časem ale doceníte právě onen klid a pohodu, která reprodukci provází už od minimální hlasitosti. A také pozor na hlasitost – ať už otáčíte knoflíkem vpravo jakkoliv chcete, charakteristika zvuku se nemění, což je zrádné a může značně ohrozit váš sluch. Zvláště ve středním pásmu totiž vnímáte skutečně excelentní čistotu a transparentnost, díky kterým je vokálům fantasticky jednoduché rozumět.
Podobný zážitek jsme měli i u jedné z nejčistěji nahraných skladeb, „Grandma´s Hands" od Livingstona Taylora, kterou si kvůli tomu vybral i David Chesky na svůj „Ultimate Demonstration Disc". Tleskání dlaní je tu naprosto přirozené, dokonce máte jasný (a u sluchátek často ošidný) pocit prostorovosti a lokalizace tleskajících rukou kousek od hlavy. Je to jedinečný zážitek, který vás přenese na místo nahrávacího mikrofonu a nechává vás s naprostou nenuceností a samozřejmostí vnímat okolí až do neuvěřitelných detailů. Navíc je celek tak úžasně spojitý a proporcionálně věrný, že se cítíte skutečně hodně blízko realitě.
Elektrostatické a podobně koncipované reproduktory včetně magneto-planárních bývají excelentní v oblasti středů a výšek, často jim ale schází takový ten pocit „hmotného", silného basu, který má důraz. Koncepce v OPPO PM-1 se ale velmi dobře poprala i s touto částí spektra. Je možné, že některá z nejlepších sluchátek na trhu mohou poskytnout právě o trochu větší dojem důraznosti, tedy takového toho basu, který u reprosoustav cítíte až v břiše, ale OPPO má na druhou stranu neskutečnou kontrolu. Je tu cítit veliká dynamická rezerva a nadhled, s nímž PM-1 zvládají zpracovat libovolnou porci basů. Skvělé jsou dokonce i kostelní varhany, třeba jako ty v „Orgelmuikken fra deUSYNLIGE" Iver Kleiveho (což není nic jiného než varhanní přepis „Bridge Over Troubled Water"). Ve hře varhan cítíte onen kostelní „dech", není to jen samotný tón, ale komplexní odrazy a velice dlouhý dozvuk. Navíc máte pocit tlaku, přesně jako ze špičkových dynamických sluchátek, ale s „elektrostatickou" rychlostí. Bas je jednoduše konkrétní a plný, nesmírně sebejistý. Právě tady je ale znát kvalita připojeného sluchátkového zesilovače – na něm rozhodně nešetřete.
Možná už jste si to dali dohromady z výše řečeného, ale dynamické schopnosti OPPO PM-1 jsou jednoduše parádní. Lehké membrány, bezprecedentní snadnost, s jakou se rozkmitávají i zastavují, to vše je předpokladem pro prvotřídní podání dynamiky skladeb bez její komprese. „Tanec akrobatů" ze „Sněhurky" Rimskij-Korsakova ukazuje perfektně zvládnutý velký orchestr – u nástrojů je perfektně vyjádřena jejich vnitřní dynamika a její kontrasty, rychlá sluchátka pak bez problémů zvládají také dynamiku celkovou a obojí je skutečně imponující. Sebejistota, s jakou v dramatických chvílích vybuchují tóny jednotlivých instrumentů, důslednost jejich dopadu a předlouhý dozvuk... Díky tomu všemu orchestr jednoduše žije a dýchá, charakteristika OPPO PM-1 spojuje nepřekonatelnou elektrostatickou rychlost a zátah a sílu dynamických měničů.
Neméně působivé je i rozlišení, sluchátka jsou stejně detailní, jako třeba fantastické Sennheiser HD700, informace ale vyplouvají na povrch v mnohem větším klidu, méně nápadně, zato přirozeněji. PM-1 umí vytěžit každou skladbu skutečně až do posledního detailu. V Knopflerově „Privateering" ve vysokém rozlišení se najednou objevují i velmi drobné detaily, s naprostou pohodou a samozřejmostí můžete sledovat snad až jednotlivé struny, pohyb prstů po hmatníku a jakékoliv dění kolem nástroje. Vokál je pak velmi komplexní, plastický a máte pocit, že vnímáte rezonanci a vznik až u hlasivek. Velkolepá čistota nás také nechává přirozeně se soustředit na jednotlivé nástroje a průběh jejich tónů. Třeba když bubeník praští do blány velkého bubnu, tak přestože je vše jasně zakomponováno do hudebního celku, jen s trochou snahy můžete upnout pozornost právě na ten jeden jediný nástroj a vnímat jen ten.
A platí to také třeba u Rutterova „Requiem", respektive části „Pie Jesu", kde hlavní roli hraje chrámové prostředí, smíšený sbor a velmi decentní varhany. OPPO PM-1 s naprostou samozřejmostí vykreslí jednak krásné vokály a mnohohlasý sbor je skutečně složen z nebývalého množství vokálů, není to tedy jednolitá masa, varhany mají onen už zmiňovaný „dýchající" charakter a vše je podpořeno pocitem rezonujícího, hudbou naplněného velikého prostoru. Pocitově se prostě zdá, že zvuk není vázán v mušlích sluchátek a trochu se tak přibližuje pocitu poslechu přes reprosoustavy.
Vlastně jediné zkreslení a jediný výrazný „přídavek" do reprodukce, které kdy přes OPPO PM-1 uslyšíte, dodá připojená elektronika, ne sluchátka samotná. Z toho mimo jiné vyplývá nutnost pečlivě párovat použitou elektroniku, neb vysoká transparentnost prostě „saje" jakékoliv případné zabarvení ze všech částí systému. Pokud se vám ale podaří najít optimálně vyvážený set, pak se dočkáte i velice věrného podání barev. V Brubeckově „Take Five" můžete obdivovat nádherný, znělý a energický kov saxofonu i činelů, stejně jako kompaktní a velmi přirozený kontrabas a klavír. Zní tu nezpochybnitelné dřevo a kov, bez špetky umělosti.
Velmi lehký a klidný zvuk PM-1 neomezuje ani pocit „tahu" na branku. Je jedno, zda jde o „Telegraph road" od Dire Straits, nebo „The bravery of being out of range" Rogera Waterse, už po chvíli poslechu se cítíte vtaženi do hudebního dění, je prostě radost poslouchat a jen a jen si užívat. Přesný timing a plynulost reprodukce jsou podmanivé, jakýkoliv žánr v jakékoliv chvíli a při jakékoliv hlasitosti se prostě snadno poslouchají, všechno je neúnavné a ani na chvíli nepolevuje v zábavnosti. Dokonce i hůře zpracované nahrávky se dají poslouchat, přestože vám sluchátka nekompromisně sdělí vše o jejich (ne)kvalitě.
Magneto-planární sluchátka OPPO PM-1 jsou jednoduše okouzlující. Jsou luxusně zpracovaná z hodnotných a trvalých materiálů, nabízí skutečně prvotřídní komfort nošení i pro mnohahodinový poslech (zvláště díky větrající otevřené koncepci a měkoučkým opěrným částem), to hlavní je ale zvuk. Je transparentní, rychlý, svěží a dynamický, extrémně detailní a hlavně perfektně vyvážený a integrovaný, což hlavně přispívá k perfektním poslechovým zážitkům, ať už posloucháte cokoliv a jakkoliv – PM-1 se velmi snadno rozehrávají a kontrolují, byť se rozhodně vyplatí jim dopřát nejlepší možnou elektroniku. Již od velmi nízkých poslechových úrovní si také užijete plné rozlišení a komplexní zvuk, jehož charakteristika a balanc zůstávají neměnné až po fyzicky nepříjemné hlasitosti. OPPO PM-1 jsou jednoznačně drahá sluchátka, ale dovolíme si tvrdit, že pokud chcete ještě další (a patrně poslední možný) smysluplný a citelný krok vpřed, budete muset sáhnout až po STAX SR-009, které ale stojí přes 100 000,-. To tak jednoznačně znamená, že OPPO PM-1 patří k tomu nejlepšímu (a vlastně i k tomu výhodnému), co si můžete nasadit na hlavu.
Kč 39 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ nádherné luxusní provedení
+ jsou lehká a velice pohodlná
+ fantastické rozlišení
+ vcelku vystačí i s průměrnějšími zdroji signálu
+ velmi transparentní (byť kvůli tomu „absorbují" charakter připojených komponent)
ZÁPORY
- aby podala plný výkon, potřebují přese všechno nejlepší možný zesilovač (asi ideálně ten od OPPO)
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: WDQ | www.wdq.cz
