Jakkoliv se severoamerický junior ve světě reprosoustav – Wisconsinská firma Perlisten – může složením svého portfolia zdát zaměřeným na domácí kino, vlastně všechny modely z vyšší řady S i nižší série R obstojí i v klasickém audiofilském dvoukanálovém provozu. A to včetně relativně na první pohled nenápadných, ale jinak přeci jen „jiných“ velkých regálovek S4b.

Že S4b vznikly pod rukama zkušených návrhářů (tým Perlisten sestává z lidí, dříve zaměstnaných třeba u NHT, JBL a dalších velkých amerických značek), kteří vymysleli tvář značky Perlisten je naprosto jasné už podle vnějších křivek – přestože zdánlivě totiž vidíte vpředu celkem běžnou dvoupásmovku se středobasem a tweeterem ve zvukovodu, jsou S4b třípásmové a umně skrývají prostřední pásmo v netypické akustické čočce kolem výškáče, což jim dodává právě onu vizuální neobvyklost.

VIDEO

Základní kabinety z MDF profilů mají čistě pravoúhlé proporce, rozbíjené přisazenou velmi tlustou čelní deskou, do níž jsou namontovány měniče. Ozvučnici můžete mít v běžné paletě povrchů nebo v rámci Special Edition také s příplatkovými prvky jako jsou destičky a terminály mosazného odstínu nebo krásná dřevěná dýha v laku hlubokém jako lesní tůňka – právě takové provedení měl testovaný pár.

Když obejdete celou masu S4b kolem dokola, uvidíte spoustu hezkých detailů, pěkné zpracování a kdesi cosi, na žádném z obvyklých ani neobvyklých míst však neuvidíte bassreflex či pasivní membránu. S4b jsou puristického uzavřeného typu. A že je mimochodem co obcházet – na stojanový model mají tyto Perlisten slušnou výšku 42 cm, šířku 24 cm a hloubku 18,5 cm.

Trochu netypickým prvkem je přítomnost otvorů pro připevnění nejen na spodní desce, ale také vzadu, takže S4b mohou být zavěšeny na zdi (což je prvek zejména pro domácí kinosály a s hmotností 11 kg to není nemožné). Je to mírně nečekaný pohled v kombinaci s luxusně působícím lakem, ale své opodstatnění to jistě mít může.

Když jsme u toho, vzadu je také destička a skrze ni pronikají čtyři velké, robustní reproterminály s výrazným kovovými můstky. Nedostatečně dobrého dimenzování se u Perlisten rozhodně obávat nemusíte.

Jak už bylo řečeno, předku dominují vizuálně v černé ploše předsazené desky se zakulacenými antidifrakčními boky dva kroužky – nahoře dvoupásmový systém DPC („Directivity Pattern Control“ neboli koncept pro kontrolované vyzařování), dole klasický (středo)bas.

V centru akustické čočky sedí 2,8 cm široká kupolka z čistého beryllia, pod nenápadnými kryty na hraně zvukovodu nahoře a dole dva středotónové měniče. Jde opět o kaloty, tentokrát z tvrzeného uhlíkového vlákna Textreme. Odvážně jiný přístup ke konstrukci Perlisten potvrzuje zvolením průměru měničů 2,8 cm, což je na střeďák neobvykle skromná hodnota. Basová miska bez středové prachovky, zato s velkým gumovým závěsem má průměr 18 cm a též je vyrobena z Textreme vláken.

Středy a basy dále využívají konstrukčního principu TPCD (Thin Ply Carbon Diaphragm). Znamená to, že shora zmíněná pevná uhlíková vlákna jsou použita ve skutečně velmi tenké vrstvičce, respektive několika tenoulinkých překrývajících se vrstvičkách a prý má tak membrána oproti konvenčnímu karbonovému řešení o 30% nižší hmotnost.

Perlisten mluví o využitelném frekvenčním rozsahu 36 – 37 000 Hz (-10 dB), typické nejnižší dosažitelné frekvenci 30 Hz (v místnosti a patrně v rohu) a referenčním rozsahu 100 – 20 000 Hz (+/- 1,5 dB v poslechovém okně).

Citlivost dosahuje průměrné či dokonce spíše nižší úrovně 85,4 dB / 2,83 V / m, vezmeme-li v potaz jmenovitou impedanci 4 ohmy s přiznaným propadem až na minimum 3,2 ohmu.

S4b jsou také oceněny nejpřísnější současnou certifikací THX Dominus, takže skutečně snesou vysoké zatížení a měly by nabízet dynamiku, která bude stačit moderním filmovým efektům.

Perlisten S4b jsme poslouchali v hlavní redakční sestavě s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR a na filtru GMG Power Harmonic Hammer 3000P. Propojeno bylo mixem kabelů Nordost Heimdall 2 / Valhalla 2 a KrautWire Super Symetric Gold. K porovnání stály KEF Blade One Meta. Detaily sestavy můžete najít v pravém sloupci -->.

Záznam z newyorské session Richarda Müllera „Ty“ („44“ | 2005 | Columbia | 82876 71539 2) má výrazný základ v podobě baskytary, Perlisten umí víc než solidně promítnout údernost a utaženou razanci, je to bas na danou kategorii pěkně sebevědomý v kontrole a přesnosti, ovšem adekvátně uzavřené koncepci není bombastický nebo opulentní, ani úplně mohutný. Víc než solidní definice se nezdá být vykoupena tvrdostí, je to poddajné, snadno separované a se zřetelnou, dobrou rytmičností, respektive pružnou návazností. Fyzického důrazu je akorát pro menší prostory, razantnější bas si ve střední a větší místnosti řekne případně o notnější výkon zesilovače. Bas má prostě vkusnou kulturu, spíš než dramatickou výbušnost.

Na druhou stranu, daný koncept skvěle funguje na středech. Ať už je to hlas zpívající herečky Jane Birkin nebo bohémského šansoniéra Serge Gainsbourgha v puritány kdysi zakázané „Je t’aime … moi non plus“ ze stejnojmenného alba (2016 | nahráno 1969 | Light in the Attic | LITA 048), zní oba věrně, čistě a s hedvábnou lidskostí bez jakéhokoliv patosu nebo příkras. Zároveň to však není ani omylem sterilně technický zvuk – je výtečně přirozený a přesto v něčem neobvykle jiný. Hladký, přesto informativní, s krásnou srozumitelností a řečový rozsah se zdá být lehce popostrčený kupředu. Starší záznam se nesnaží nijak krotit sykavky a Perlisten vám je předestřou se vším všudy a přesto to netahá za ucho. Je to specifický zvuk, který je vlastní patrně pouze této značce, snad je to originálním pojetím střeďáků – těžko se pro to hledají slova, neb jde o zvuk snadno čitelný, čistý a nepřibarvený, přesto se kdesi uvnitř skrývá cosi charakteristického.

Výšky v „Per vivere insieme“, zlaté klasice italských 60. let od Jimmy Fontany („Collection“ | 1998 | nahráno 1965 | RCA | 74321584292), jsou naprosto adekvátně zastoupené – energické, zřetelné, ale ne dominantní nebo vystupující za každou cenu kupředu. Rozlišení je velmi dobré, všechno je „po ruce“ tak nějak snadno, ale přesto jsou nejvyšší frekvence spíše hladké a jemné, než zvonivé či jakkoliv agresivněji průbojné. Všechno se prostě tak nějak harmonicky, živě, propojeně děje.

„Premier livre de pièces de Clavecin“ Jean-Philippe Rameaua (Alan Cuckston | „Pièces de Clavecin“ | 1995 | nahráno 1990 | Naxos | 550463) ukazuje na rychlých, konkrétně nahraných přechodech hezky dynamický potenciál systému. Perlisten jsou mnohem spíše poddajné a samozřejmé, preferují nadhled nad dramatickým efektem. Je to přesto zvuk sebevědomý, zvládající s přehledem živé tóny cembala a to už od nízkých úrovní, kdy jim dá energii a podstatu stejně snadno, jako nahlas – i když právě spíše na vyšších úrovních se reprosoustavy řádně probudí. Je tu delikátnost, utaženost a super definované obrysy, přesto to není žádný lehoučký, monitorový zvuk, ale má i tělo a plnost. Inu, typický Perlisten – kombinuje úspěšně zdánlivé protiklady.

„Camera’s Rolling“ éterické Dánky Agnes Obel („Myopia“ | 2020 | Blue Note | 4837173) zněla uhlazeně, bez dopřednosti, přitom snadno čitelně, přehledně. S4b ukazují nahrávku s pohodou, decentností, je to přirozené. Zvuk je v kontextu velikosti reprosoustav relativně velký, tím i prostorný a jednoznačně z high-endové sféry, v níž je nahrávka rozkreslená tak, že si ji můžete bezproblémově užít. Při žádné úrovni není nikde ani špetka agrese, reprosoustavy hrají celistvě a až elegantně, nic nezdůrazňují, přesto mnoho nabízí.

Už bylo řečeno, že na velikost reprosoustavy nabízí poměrně rozložitý a otevřený prostor. Al Di Meola se svou kytarou v Bachově „Sarabandě z houslové sonáty v h moll“ („Greatest Hits“ | 1990 | nahráno 1975 | CBS | 466995-2) byl usazený v přirozeném prostředku scény, přesnost a nenačančanost zajišťují snadno vnímatelnou plasticitu, ale přitom bez akcentu na jednotlivosti. Vyznívá nejen sám dobře lokalizovaný nástroj, ale také atmosféra studia a prostoru, je tu vzduch, vše zcela bez pocitu protlačování čehokoliv kamkoliv – je to maximálně organické.

„Zephyr & I“ z alba „Beauty & Crime“ Suzanne Vega (2007 | Blue Note | 0946 3 68270 2 5) měla bytelný a razantní basový základ, důraz je skutečně moc pěkný, kombinuje poddajnou pružnost s dostatkem síly, přesto výrazně hlubokotónově naddimenzovaný mix nemá spodek úplně masivní – to je nicméně naprosto v souladu s pocitem přesnosti a velikostí ozvučnic uzavřené koncepce. Perlisten S4b jsou tak prostě ideální do menších prostor. Ale umí plynou a šlapat s výtečnou kulturou, to zase ano.

Perlisten z amerického středozápadu jsou i nejsou typickou audio firmou ze Spojených států – právě spojování protikladů do netypického vlastního charakteru dobře definuje jejich cestu a styl. Kupříkladu jen málokdo další si dovolí v této prémiové cenové třídě nabídnout uzavřené regálové reprosoustavy střední velikosti, které ale mají ten krásně utažený, čistý, kontrolovaný bas, daný touto koncepcí, zároveň ovšem neumí nabídnout výbušnost, mohutnost a tučnost velkých uzavřenek či menších bassreflexů v plném souladu s fyzikálními principy. Hrají také dosti po svém a přesto s příkladnou high-endovou čistotou a věrohodností střední pásmo – je přirozené a přesto má čímsi slovy těžko zachytitelným jasně definovaný vlastní charakter. Celé je to pak urovnané, homogenní, plastické a dospělé, velmi kultivované a neuspěchané a přesto důrazné a naprosto dostatečně živé. Perlisten S4b jsou regálovky pro každého, kdo chce okusit nekonvenční a nekonfekční zvukový projev, který ovšem bez výhrad splňuje high-endová měřítka a nároky.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Krom vlivu akustiky místnosti vidíme, že S4b jsou naladěny s maximální snahou o rovnost. Díky jisté vzdálenosti od stěn nemají nijak opulentní bas, ale v souladu s principy uzavřených ozvučnic je pokles energie pozvolený a pomalý, reálně je tak ladící frekvence někde mezi 40 a 50 Hz. V menších prostorách a u zdi bude jistě basu dost – zejména na regálovky. Na výškách je pak patrný mírný přídech energie. Protože křivka přímého vyzařování a toho pod úhlem se víceméně překrývá, mělo by jen málo záležet na tom, jak S4b natočíte.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Díky lehce specifickému pojetí čočky DPC je nutné dbát na správnou poslechovou výšku a sedět spíše v ose tweeteru či lehce nad ní.

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (zelená)

Přestože Perlisten oficiálně dělící kmitočty výhybky neudává, lze zde vyčíst naladění filtru mezi basy a středy zhruba do oblasti 950 Hz.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Tento graf dobře ukazuje netypickou konstrukci Perlisten – basák a výškáč hrají v poměrně velkém rozsahu a středotónové kopulky tak trochu „přizvukují“ mezi 1 a 3 kHz.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Odečteme-li zvlnění, tedy běžný vliv akustiky prostoru, vidíme, že S4b nějakým způsobem umí poprvé brouknout už v oblasti 28 Hz, ale v plné síle reálně hrají od cca 50 Hz – ovšem ve volném prostoru.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ladící frekvenci těsně pod 50 Hz prozrazuje přítomný peak. Průběh impedance je prostý nespojitostí, proto i v ozvučnici nebudou žádné výraznější rezonance, natož takové, které by mohly změnit poslechovou zkušenost s S4b. Průběh křivky není ani divoký, ani nijak zvlášť kompenzovaný. Propadá se relativně nízko, ale ne tak, aby to pro zesilovač odpovídající třídy představovalo jakýkoliv problém. Ani fáze nepředstavuje žádné riziko, stejně jako netvoří ani nějakou obzvláště lehkou zátěž.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

EUR 7 990,- - bílý / černý lesk

EUR 9 990,- - eben ve vysokém lesku

cca Kč 193 000,- - bílý / černý lesk

cca Kč 240 000,- - eben ve vysokém lesku

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

KLADY

+ fyzické provedení je velmi pěkné

+ solidní objem a údernost basu na v zásadě kompaktní uzavřenku

+ solidní neutralita a čistota

+ pocit organické homogennosti

+ pečlivé, nenucená kontrola

ZÁPORY

- adekvátně uzavřené ozvučnici může chybět hutnější pocit nižšího basu

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: TM Sound | www.tmsound.sk | www.melodyshop.sk