Za značkou Elfton ze středočeských Černošic se ukrývá jediný člověk – Jan Ott je majitelem, konstruktérem, obchodníkem, prostě duší i mozkem značky se vším všudy. Nejnovějším počinem v početně nevelkém katalogu značky je model Ringo, zapadající hned za velký čtyřpásmový model Vegas MKII. Jde o rozměrný stojanový model, na první pohled ctící tradice anglické školy.

Tedy minimálně z pohledu estetiky. Boxy jsou prakticky pravoúhlé, přiznávají tloušťku použitých panelů (jakkoliv viditelný „rám“ tvoří jen část jejich skutečné síly), čelní stěna s měniči je černá, stejně jako ta zadní s bassreflexovým otvorem a vykrouženým zapuštěným prostorem pro jediný pár terminálů a cedulku s typovým označením. Také i to, že reprosoustavy mají asymetrické rozložení měničů, kde středotónový vystupuje mimo vertikální osu a ještě na každém páru jinak, je poměrně anglický styl.

Ale zpět k základům. Základní korpus je vyrobený z 3 cm tlustých bambusových desek, vnitřek je standardně vyplněný tlumícími materiály a i díky nízkorezonanční bytelné ozvučnici váží Ringo macatých 30 kg. Reprosoustavy mají šířku 31 cm, výšku 57,8 cm a hloubku 35 cm, výrobce k nim dodává i adekvátně dimenzované (tj. těžké a mimořádně stabilní) stojany; verze zapůjčená k testu měla 72 cm, standardně si lze vybrat ještě 60 nebo 65 cm.

Vysokotónový reproduktor je klasická měkká kopulka z hedvábí, její průměr je 2,5 cm a má vlastní pracovní komoru. Středotónový reproduktor ji má také, pro co nejvyšší pevnost je vyrobená z hliníku. Výrobce dále uvádí, že membrána má uvnitř řešení, bránící jejímu nechtěnému promáčknutí. Průměr hedvábné kopulky je plných 7,5 cm. Basové tóny má na starosti klasický kónus, tentokrát hliníkový, s průměrem 27 cm a obrovským, ale opravdu obrovským poddajným závěsem. Představu o velikosti magnetického systému získáte už jen tím, když zmíníme váhu samotného měniče, která činí 10 kg.

Ozvučnice je koncipována jako bassreflexová, jde nicméně o systém aperiodického bassreflexu. Bassreflexová trubice je tedy tlumená a dalo by se – velmi zjednodušeně – říct, že Ringo jsou „napůl bassreflexové, napůl uzavřené“. Měli jsme možnost poslechnout i verzi s klasickým bassreflexem, ale její přetlak basové energie byl až neuvěřitelně obrovský, ač efektní a zábavný pro určité typy hudby.

Zakázková produkce pak v podání Elfton mimo jiné znamená, že lze bassreflex přizpůsobit pro optimální chování v konkrétní místnosti. Klidně i to, že pokud máte „velmi basovou náladu“, můžete mít místo aperiodického řešení běžný bassreflex a tím si zvýšit údernost a objem nejnižších kmitočtů přibližně na dvojnásobek (měli jsme možnost poslouchat i tuto verzi a basu je skutečně obrovská porce) – což v místnosti s podlahovou plochou ke stu metrům čtverečních nemusí být od věci, stejně jako tam, kde třeba podlaha „žere basy“ a podobně.

Frekvenční výhybka je osazena prémiovými komponenty značek Jantzen a Mundorf. Vnitřní propojení je realizováno kabeláží z postříbřené bezkyslíkaté mědi v teflonové izolaci. Výhybka není na plošném spoji, ale jde o součástky pájené napřímo za pomoci pájky se stříbrnou příměsí.

Výrobce u třípásmového modelu Ringo uvádí frekvenční rozsah 24 – 25 000 Hz (+/- 3 dB „v běžné místnosti“), jmenovitou impedanci 4 ohm s přiznaným poklesem na 3,5 ohmu kolem 100 Hz a charakteristickou citlivost 87 dB / 2,83 V / m.

Elfton Ringo jsme mohli poslouchat v rámci redakčních sestav, byť jen k sestavě s OPPO UDP-205 / Norma Revo IPA-140 se Ringo „vešly“ – ne snad fyzicky, ale hlavně zvukově. I v bezmála 50 m2 byla jejich basová odezva dost výrazná, v o něco více než třetinovém rozměru druhé místnosti byl bas jednoduše dominantní. Ve velké místnosti se porovnávalo s Harbeth Monitor 30, v malé s Fischer&Fischer SN-70, podporovaných zesilovačem Grandinote Shinai (ten mimochodem pěkně sedí i k Elfton). O používané elektronice, filtrech, kabelech a vůbec detailech sestav se více dozvíte v pravém sloupci -->.

Veliký kabinet i veliký závěs basáku slibují poctivou porci temné nízkofrekvenční energie, ale na to, co Ringo v reálu předvádí dost možná připraveni nebudete. Je to dost možná nejpřekvapivější objem, který jsme kdy u nemalé, ale ne velké reprosoustavy měli možnost slyšet. Basová linka v „Twist in my sobriety“ Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) možná neprozkouší ty úplně nejhlubší polohy Elfton Ringo, ale i tak byla podaná s takovou razancí a tak nelimitovanou energií, že bas procházel podlahou, sedačkou, hrudníkem a vůbec byl hmatatelný v tom nejfyzičtějším slova smyslu, jaký si u zvuku můžete představit. Je přitom skvělé, že bas má kontury a strukturu už při minimální hlasitosti, že i tam dokáže vzbudit pocit fyzického impulsu. Jakmile ale otočíte volume alespoň na těch běžných zhruba 80 dB, tak se Ringo rozezpívají, jsou nadšené, úderné, mají mocný hlubokotónový základ a razanci, s níž vás propasírují polštáři na sedačce, aniž by to ovšem bylo na úkor informativnosti nebo čistoty. Charakterem je to bas spíše analytický, ale vzhledem ke svému objemu a až taktilní přítomnosti rozhodně nepostrádá takovou tu rozvernou složku. Je to bas britského typu se špetkou (až dvěma…) amerického koření a ochotně se zlepšuje s lepším a lepším zesilovačem.

Střední pásmo, reprezentované Frankem Sinatrou, respektive jeho vokálem a zpěvem jeho dcery Nancy v „Somethin‘ Stupid“ („My Way“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2), znělo s výraznou jasností, otevřeně a „prostorně“. Velká kopule střeďáku je prostě jiná, než běžné kónusy, chová se aktivněji, živěji, je analytická, až křupavě jadrná a konkrétní, výtečně transaprentní, taková jaksi studiově pragmatická, leč zároveň dostatečně civilizovaná, aby neunavovala, neotravovala a nečinila špatné nahrávky (vysloveně) špatně poslouchatelnými nahrávkami. Oba hlasy měly svůj jasně definovaný prostor a byly velmi sebevědomě prezentované, rázné, výbušné a jakoby nedržené zkrátka, prostě živé, agilní a snadno čitelné – shrňme to slovy „přesvědčivě přítomné“. Analytičtější charakter vám jasně sdělí, že nahrávka je stará, že má své charakteristiky, ale činí tak s opět až jistou britskou distingovaností, přímo, ale neúnavně.

Cinkot kovových perkusí v „On her way“ Pat Metheny Group („Speaking of now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2) byl také podaný s velmi přesvědčivou dávkou analytičnosti, s jakousi excelentně ukočírovanou sebejistotou. Žádné expresivní manýry, žádná zvonivost nebo cinkavost, žádná snaha být pronikavější a tím efektnější, než sama nahrávka. Precizní integrace, čistota, to je vše, co stačí pro výtečnou přehlednost. Reproduktor sám má už opravdu působivé rozlišení, což v kombinaci s tím, jak reprosoustavy celkově dost „šlapou na plyn“ vytváří pocit velmi přítomného zvuku. Navíc přestože tu je spousta malých nuancí a jednotlivé údery do činelu skvěle zařezávají, nemáte pocit nějaké přehnané snaživosti.

Pokud je Elfton Ringo vlastní ještě něco krom frekvenční vyrovnanosti a analytičnosti, je to ještě mladistvě šťavnatá dynamika. Východní perkusní rytmy bubínků, paliček, chřestítek a vůbec všelijakých dřevěných instrumentů v „India with jazz“ („STS 40 Years Anniversary“ | 2020 | STS Digital | STS-6111195) byly opět nejen hmatatelně intenzivní, ale také agilní, průrazné a svižné. Zvuk má nejen objem a váhu, ale má i švih jako rána bičem. Je to urovnaná, kontrolovaná reprodukce, výbušná, jdoucí pěkně na tělo. Ringo jako kdyby snaživě prezentovaly jakýkoliv dynamický kontrast s jistotou a odhodláním, jsou soustředěné a nadšené, dravé a výbušné. Opět platí, že byste neměli podcenit kvalitu připojené elektroniky, že pevný, „rovný“ zesilovač s rychlou a pokud možnost velkou dodávkou proudu tu bude tím správným řešením. Pak si ale užijete dynamiku, která už poslouží i v mimořádně náročných efektech domácího kina.

Z řečeného už ctěný čtenář jistě dávno vyvodil, že Elfton Ringo nabízí výtečné rozlišení, zejména s přihlédnutím na vysokou, ale v high-endovém světě nikterak smělou cenovku. „My Ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) je krásná vlastně na jakékoliv sestavě, ale čím výše jdete, tím více až překvapivých detailů se vynořuje z pozadí. Ringo už vám dají ochutnat nahrávku v její komplexní podobě – od těžkého, dřevitého, hřejivého a monumentálně poddajného kontrabasu přes krásně transparentní, leč lehce „sykavý“ hlas zpěvačky až po mnohotvárné ševelení činelů. Je to na jednu stranu velmi upřímné zhodnocení obsahu a technické kvality, na stranu druhou je to stále dostatečně kultivované, aby ani třeba ona řízenější sykavka nebyla na překážku poslechovým chvilkám. Ringo jsou věcné, čisté a přesné natolik, že vás už zbavují pocitu, že „posloucháte nahrávku“ a navozují pocit, že „posloucháte hudbu“.

Podání prostoru nahrávek se mírně liší v závislosti na tom, zda je středotónová kopulka vně nebo uvnitř poslechového trojúhelníku. Ve větší místnosti je přirozenější pocit, je-li vně, ale v malém prostoru nebo při bližším poslechu dobře funguje i opačná konfigurace s tím, že zvuk je jakoby soustředěnější, ale menší. Nástroje v „My Romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) – pochopitelně v čele s jeho klavírem – jsou velmi „snadno“ ohraničené, jsou přehledně rozvrstvené a nezůstává u pravolevé separace, je snadné určit, že kontrabas stojí na scéně (respektive při pohledu od mikrofonu) za pianem a podobně. Srovnaný zvuk je pečlivě propojený, homogenní a suverénně prezentovaný, má šířku a hloubku, přičemž ozvučnice už jako kdyby nebyly součástí reprodukce a scéna se rozlévala i mírně za jejich šířku a docela výrazně za jejich hloubku.

V čem pak Ringo fungují excelentně, to jsou momenty, kdy je potřeba „nářez“ – je jedno, zda jde o velkou orchestrální kompozici v plném cvalu nebo o výbuch ve filmu, všechno má požehnané (a pak zdvojnásobené) množství energie. Parádně vyzněl i singl „Heathen child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299), kde Nick Cave se svými kumpány vzdává hold garážovému muzicírování. Syrová energie, monumentální basová linka, kde s každým tónem poskočí skleničky v kredenci a nebo řvoucí kytara, oscilující na ostří hrubosti a surovosti, to všechno je tu uspořádáno ve snaživě odhaleném, ale ukočírovaném celku. Je to až koncertní zvuk, spousty energie, blízkost hrany, ale přitom slušivě samozřejmá čitelnost high-endových parametrů. Dostanete naservírovaný rytmus, hotový gejzír energie, zátah jako z praku a přitom reprodukce stále ještě zvládá stát nohama na zemi. Je to intenzivní, velmi intenzivní zvuk, ale rozhodně umí zvednou tepovou frekvenci.

Elfton Ringo jsou vizuálně variací na klasické téma, které známe už kolik? Půl století? To samo o sobě definuje, pro koho vlastně jsou – žádné ultra hluboké laky nebo zdobné tekuté tvary. Klasika je slovo, které se samo nabízí. Zpracování pak není luxusní, ale rozhodně není zanedbané v žádném aspektu, povrch si nehraje na luxusní nábytek, ale při dotyku víte, že materiály jsou neošizené a budou s vámi do konce života. Ringo ale mají svá specifika – přestože už tak nějak od pohledu tušíte, že bas bude náročný na zvládnutí, vyžadují reprosoustavy buď velmi dobrou akustiku, nebo opravdu velký prostor s velkým odstupem od zadní stěny (1,5 metru jim rozhodně neuškodí), aby nebyl bas zdůrazněný vůči (jinak mimořádně vyrovnanému) zbytku frekvenčního pásma. Připravte se také na to, že díky celkové analytičnosti uslyšíte (jakkoliv ne útočně) přesně to, co do reprosoustav dovedete – nahrávku, zesilovače, prostě všechno, pročež na ničem nešetřete. Pak se vám dostane živelného, ale pevného a konkrétního přednesu, dostane se vám propracovaných jemných detailů a dostane se vám hotových gejzírů dynamičnosti a energie. Elfton Ringo jsou přímočaré, úderné a rázné, jsou ale zároveň dostatečně vyspělé, aby si zasloužily nálepku high-end či poznámku, že s nálepkou některé z velkých značek by svou pozici obhájili i s dvojnásobnou cenovkou. Navzdory mírně efektnímu basovému přídechu jsou Elfton Ringo ďábelsky dobrá nabídka.                 

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

K frekvenční odezvě v rozsahu 60 – 20 000 Hz nelze mít praktických výhrad, je prakticky dokonalá a v reálných podmínkách by bylo mimořádně komplikované dosáhnout vyrovnanější. Je to excelentní standard, skvělý o to víc, že Ringo nestojí ještě extrémní peníze. Přímo na 50 Hz pak lze vidět vrcholící výrazný peak, částečně umocněný interakcí se zadní stěnou, ve volném prostoru a vysoko nad podlahou byl o cca 4 dB nižší. Slibovaná základní frekvence 24 Hz je na grafu skutečně vidět a to s poklesem nějakých 5 dB, což je ještě jistě reálně využitelná hodnota – Elfton Ringo jsou tak a) excelentně frekvenčně vyrovnané, b) výrazně basující a c) poctivě plnorozsahové. Praktická identičnost frekvenčního průběhu v přímé ose a pod mírným úhlem napovídá také o nesměrovém chování.  

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Díky tlumení bassreflexu chybí na impedanční křivce typická dvojice prvních peaků, i tady se nicméně ukazuje, že pokles na slibovaných 3,5 ohmu tu skutečně je. Jinak je nicméně impedanční křivka čistá, prostá prudkých změn nebo malých nespojitostí, které by naznačovaly přítomnost nežádoucího chování kabinetů. Také elektrická fáze je poklidná, snad s výjimkou výkyvu do záporných hodnot mezi 50 a 60 Hz. To podtrhuje celkovou náročnost Elfton Ringo na volbu zesilovače a i když u reprosoustav této cenovky by stabilní elektronika měla být už samozřejmostí, stojí za to si kvůli kontrole pásma pod 100 Hz dát pečlivě záležet.

Waterfall

Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 109 000,- / pár

Kč 12 000,- / pár stojanů

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ poctivě plnorozsahové

+ dynamičnost a důraznost

+ celkový pocit velmi dospělé čistoty

+ frekvenční vyrovnanost (s výjimkou „naddimenzovaných“ hlubokých basů)

+ celkově moc pěkně spojitý a plastický zvuk

+ možnost nechat si na míru „doladit“ bassreflex

ZÁPORY

- basová složka je mimořádně silná a chce dost prostoru i dobrý zesilovač

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Elfton | www.elfton.cz 

fSdílet

Tweet