Řady dostupných reprosoustav Diamond od značky Wharfedale, založené Léta Páně 1932 Gilbertem Briggsem v městečku Ilkey v srdci údolí řeky Wharf v hrabství Yorkshire na severovýchodě Anglie, jsou už dlouhou dobu populární díky svému vždy aktuálnímu designu i přijatelným cenovkám, v jejichž kontextu prostě fungují. A ačkoliv Wharfedale je dnes součástí globálního koncernu IAG Group spolu s Quad, Mission, Audiolab, Luxman nebo Castle, řady Diamond jsou tu stále...

Nejnovější inkarnací je série Diamond 11 s trojicí sloupků a trojicí regálovek. Všechny modely nesou moderní rukopis, v němž ale stále cítíte firemní linie. Platí to i pro největší (byť stále poměrně kompaktní) regálový model Diamond 11.2.

Se svými 13,2 litry vnitřního objemu a korespondujícími vnějšími rozměry ozvučnice s výškou 35,5 cm, šířkou 22,1 cm a hloubkou 29 cm patří do standardu regálových reprosoustav. Stejně tak se svou váhou 9 kg. Kabinety jsou vyrobeny z vrstev různě hustého dřeva pro dosažení vhodné tuhost, kterou podporují ještě vnitřními příčkami.

Celá ozvučnice je usazena na základně, mezírkou mezi ní a skříní vydechuje dolů orientovaný port bassreflexu, čímž se energie šíří rovnoměrně do všech stran a chování je klidnější, než kdyby šlo o přímý výdech.

Diamond 11.2 mají poměrně tlustou čelní stěnu v černém laku, na její oblé boky navazují dozadu se zužující boční stěny, takže z pohledu zepředu působí reprosoustavy poměrně úzkým dojmem. Oba měniče na čelní stěně mají silný kovový rámeček, tweeter je pak vsazen ještě do mělkého zvukovodu.

Pohled zezadu je také velmi jednoduchý - je tu jediný pár reproterminálů a to ve vertikálním rozložení.

Nejvyšším tónům je vyhrazena klasická textilní kopulka o průměru 2,5 cm, středy a basy řeší kevlarový kónus o průměru 15 cm, mnohem dominantnější než sama membrána je ale mohutný středový fázový nástavec nebo obří vlnka pěnového závěsu.

S citlivostí 88 dB patří Diamond 11.2 spíše ke snáze rozehratelným, výrobce je označuje jako "kompatibilní s 8 ohmy". Psaný frekvenční rozsah 48 - 20 000 Hz nedoprovází (jako žádnou ze zmíněných hodnot) žádná definice podmínek, pro něž platí.

Wharfedale Diamond 11.2 jsme poslouchali na všech třech standardních redakčních sestavách - Norma Revo IPA-140 + OPPO UDP-205, Cambridge CXA80 + CXC a ASUS Xonar Essence MUSES MKII s Naim Nait XS + Naim FlatCap XS + Naim NAP250 s občasným přispěním gramofonové sekce včetně VPI Scout a Grandinote Celio. Porovnávali jsme s Xavian Perla, Harbeth Monitor 30 a Fischer & Fischer SN-70, ale redakcí prošlo během té doby i několik dalších zesilovačů, zdrojů signálu i reprosoustav.

Přeci jen stále ještě poměrně úsporná velikost (o úsporné cenovce nemluvě) Diamond 11.2 je logicky limitujícím faktorem co se týká objemu a důrazu nejhlubších oktáv, přesto zejména objem vyšší basů začíná být velmi pěkný a právě tam Wharfedale zdánlivě i trochu přitlačí - tím vznikne dojem plnějšího přednesu a i taková hodně basově odvážná Zimmerově "Wheel of Fortune" ("Piráti z Karibiku - Truhla mrtvého muže" | 2006 | Walt Disney) byla slušně podaná. Přednes je v basech trochu měkčí, takový uvolněnější, zvuk je kulatý, avšak sytý, pěkně bohatý a dá vám pocit, že z kompaktního objemu vytéká skutečně bas s nějakou váhou.

Hladkost, lehkost a relaxovaný přednes jsou charakteristické i pro střední frekvence - hlas Toma Jonese v "Did Trouble Me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) byl pěkný, usazený v popředí a objemný, pěkně barevně bohatý, hrdý a hladký, jemný. Je to mírně "příjemné" podání, s mírnou příměsí sladkosti, ale přesto čisté, zřetelné a v dané ceně dobře čitelné. Není to divoký, vášnivý přednes, přesto má Jonesův zpěv v podání Diamond 11.2 solidní jiskru.

Cinkot činelů v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Bayerischer Hof" | 1994 | In+Out Records) byl decentní, nečnící nijak ze zbytku hudebního spektra, ale zároveň ani nijak zapadlý v pozadí. Objemem i energií to bylo tak akorát, i tady je znát trochu klidnější, jemnější podání, které ovšem neztrácí čitelnost, naopak je tu slušná čistota.

Diamond 11.2 v sobě mají větší dynamickou jiskru, než byste možná v kontextu jejich ceny, velikosti i celkově relaxovaného podání očekávali. Nicméně když přijde na velké bubny v "Earth Drums" (He Xun-Tian | "Paramita" | 2002 | Wind Music), malé bedničky se solidně roztancují, cítíte jejich snahu, poměrně mohutný zvuk a robustnost. Navíc se zdá, že Wharfedale hrají svým lehce měkčím, ale plnokrevným způsobem bez ohledu na použitou elektroniku.

Jak se asi ze všeho řečeného dá odvodit, Diamond 11.2 nejsou naladěné na rozbor nahrávek, ale mnohem spíše na celistvou jemnost a pohodovou muzikálnost. Přesto v jednoduché "My Right Eye" Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch), která plyne hladce a řekněme až mírumilovně, vnímáte pěkně vydělený vokál a i když jemné syntetické basové zvuky jsou poměrně v pozadí, naznačené již určitě jsou a celkově je to férově organizovaný přednes.

Pokud si budete chtít doma vykreslit pěkně přehlednou hudební scénu, budete muset věnovat natáčení Diamond 11.2 trochu času - třeba "Coal" Michaela Penna ("Free-for-all" | 1992 | BMG Music) se nakonec poskládala v pravolevém směru se solidní přehledností, Wharfedale vytváří spíše široké a proporčně poměrně velké zvukové pole, kde se prostě odehrává hudba.

Wharfedale Diamond 11.2 zvládnou hrát svým příjemně kultivovaným stylem vlastně cokoliv. Rytmická syntetická "Deeply Disturbed" od Infected Mushroom ("Converting Vegetarians" | 2003 | YoYo Records) hrála i nahlas pěkně plynule a i když důraz není koncertní, i když je to celé spíše poklidné a lehce měkčí, rytmika funguje za dané peníze velmi solidně a hlavně se skutečně bezproblémově poslouchá.

Reprosoustavy Wharfedale Diamond 11.2 jsou velmi "rozumné" - pěkně zpracované, pěkně vypadající i pěkně hrající, jsou to univerzální, poklidné a příjemně nenáročné bedýnky za velmi přátelskou cenu. Nenalézáme na nich vlastně žádný problematický aspekt, sedne-li vašemu uchu celkově lehce měkčí a možná i nadýchanější zvuk (a to zejména na basech). Jinak je to ovšem přednes solidně čistý, na danou velikost poměrně velký a vystupující do prostoru. Na finančně dostupné řešení je to velmi pěkný standard zvuku, který vás nechá užít si vaši oblíbenou hudbu - ať už je jakákoliv, bude příjemná.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Na naměřeném frekvenčním průběhu je v rámci dané cenové hladiny vidět pěkná frekvenční vyrovnanost v pásmu od cca 60 do 20 000 Hz, je tu cítit větší energie v pásmu 100 - 400 Hz, která dodává zvuku pocit objemu a plnosti, až na jeden atypický problém na 1 500 Hz, který ale do určité míry může být způsobený i zvolenou měřící osou. Posun měřící osy výš ani níž propad neodstranil, posloucháte-li nad osou tweeteru, je nicméně menší.

Průběh impedanční křivky (červená) ukazuje na naladění bassreflexu na nějakých 48 Hz, propad někam lehce pod 4 ohmy na 200 Hz by neměl být vysloveně problematický ani ve spojení se základní elektronikou. Konstrukce se zdá být prostá nežádoucích rezonancí a vzhledem k ceně solidně přátelská pro běžné použití.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 13 230,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velká svoboda poslechu díky nesměrovosti

+ celkem pěkné a elegantní provedení

+ solidně plný zvuk

+ celkově dobře fungující a vyrovnaný zvuk

ZÁPORY

- trochu měkčí a nadýchanější basové pásmo nemusí nějakým systémům sednout

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet