Anglické stálice hi-fi nebe – značka Bowers & Wilkins – si pro své série s přívlastkem Signature, vylepšující některou ze stávajících vyšších řad, vybírá poslední dobou jeden regálový model a jeden sloupek. Je tomu tak i u řady 700 S3 Signature, kde k větším stojanovkám 705 S3 Signature vyrobili v této „vybroušené“ podobě také vlajkovou loď série – 702 S3 Signature.

Co do vzhledu se liší od svého výchozího vzoru jen málo, zejména pak povrchovým provedením v krásné tmavé modři nebo luxusní dřevěné dýze pod hlubokým lakem. Pozornější oko spatří třeba i zlatavé obroučky kolem reproduktorů, namísto běžného stříbrného odstínu. Ti nejpozornější asi dovedou poznat i změnu typu reproduktorových terminálů nebo lehce propustnější mřížku u vysokotónového měniče.

Očím skryto zůstávají poupravení pohonných sestav u kónických reproduktorů či výměna kondenzátorů ve frekvenční výhybce. Žádné revoluční změny se tu samozřejmě nekonají, jde jen o „doladění“ původních 702 S3.

Fakticky to znamená, že vidíte stále od bytelné základny čtyřmi vysokými nožkami odskočenou štíhlou a vysokou ozvučnici (do mezery fouká bassreflex typu Flowport) s nahoře na tlumících blocích umístěným tweeterem v pouzdře frézovaném z jediného kusu hliníku pro maximální pevnost, osazení jedním střeďákem a třemi basáky nebo třeba lehounce klenutou přední desku kvůli omezení difrakcí.

Když jsme u reproduktorů, používají se identické jako v základním modelu 702 S3 – na výškách je to 2,5 cm uhlíková kopulka s vlastní ozvučnicí, na středech „bezzávěsový“ kónus z tkaného materiálu Continuum (15 cm) a pro nejnižší frekvence jde o tři kužely (16,5 cm) s profilem Aerofoil (podle toho, že průřez připomíná křídlo letadla, jinak je uvnitř lehoučká pevná pěna).

Reálně nedotčeny zůstaly psané technické parametry. Frekvenční rozsah v tradiční toleranci +/- 3 dB sahá od 46 do 28 000 Hz, s poklesem -6 dB nicméně reprosoustavy zahrají i 28 Hz. Jmenovitá impedance 8 ohm je spíše „papírová“, neb se uvádí minimum 3,1 ohmu. A citlivost 90 dB / 2,83 V / m je i touto optikou stále lehce nadprůměrná.

Také fyzické proporce třípásmového systému jsou stejné – výška 113,8 cm (včetně podstavce), šířka 19,2 cm a hloubka 39,1 cm (obě míry bez podstavce). Podstava má půdorys 29 x 41 cm. Váha je už zřetelných 35,26 kg.

Hodnocení probíhalo v akusticky upraveném showroomu dovozce, kde se primárně poměřovalo s původní iterací 702 S3 (ale třeba i 705 S3 a 705 S3 Signature). Systémem byl buď HiFi ROSE RS250A nebo McIntosh – MCD600 / C2700 / MC3500 MkII. Propojeno bylo vždy kabely InAkustik AIR.

Jakkoliv jsou deklarované změny spíše drobného rázu, bylo hned zkraje „Gentleman cambrioleur“ Jacquese (otce) a Thomase (syna) Dutronců („Dutronc & Dutronc“ | 2022 | Tomdu | 00602445827756) znát, že reprodukce hlubokých tónů basové linky je u verze Signature zřetelně svěžejší a rychlejší – bas je celkově nejen přesnější, ale i propracovanější, s více polohami a zřetelnějším oddělením jednotlivých not. Jako kdybyste použili o kus lepší, informativnější řetězec. Spolu s tím, jak už to tak bývá, ubyl trochu subjektivní pocit tučnosti a váhy, nicméně konkrétnější přednes je víc než férovou protihodnotou. Proměna basu docela významně ovlivňuje celkový charakter – ten nepůsobí tenčí, spíše uvolněnější, pohodovější, méně technický.

Mezi vokály zpěváků sboru The Gesualdo Six v úryvku „Ave verum corpus“ z „Mše pro pět hlasů“ Williama Byrda (2023 | Hyperion | CDA68416) vnese 702 S3 Signature proti svým blízkým příbuzným podstatně lepší separaci, oddělí je dále od sebe a celé to probíhá mnohem uvolněněji. Není to žádný drobný krůček, ale jasně slyšitelný velký krok kupředu v samozřejmosti podání středního rozsahu. Na druhou stranu také zřetelněji slyšíte charakteristiku systému jako takového, méně pak reprosoustavy samé, zlepšila se totiž transparentnost. Rozhodně ale lze říct, že zpěv plyne samozřejměji a příjemněji.

Ačkoliv základní komponenty konstrukce zůstaly v drtivé většině stejné, je na nejvyšších frekvencích v „Mvt. 1, Section 3“ Henry Threadgill Ensemble („The Other One“ | 2023) znát více jemných dozvuků, stejně jako je přesvědčivější každý tón sám o sobě. Jakoby větší – ne zaostřenější, ne znělejší, prostě jako by byl čistější a jasnější, o něco blíž. Poznat je to právě hlavně na dozvuku, který je delší a samozřejmější, jeho konec dosahuje dále a je lépe slyšet i pod „nánosem“ dalších a dalších přibývajících zvuků. Rozhodně tu nejvyšší tóny rozkvetly do dospělejší podoby, téměř by se dalo říct, že se vylouply.

Mohutné dunění a bušení bicí soupravy Davea Lombarda v exhibiční „Separation from the Sacred“ („Rites of Percussion“ | 2023 | Lomby Tunes) se zdálo být v podání 702 S3 Signature jakoby krotší, právě ta dunivá část velkých, zblízka nahraných bubnů je utaženější, přesnější, měniče nemají tendenci k rezonanci a tím jsou všechny zvuky definovanější a dění přehlednější. Ruku v ruce s tím jde i výbušnější dynamika – ne více masy, ale intenzivnější, soustředěnější erupce energie. Třeba velký buben je méně zaplavující, rozhodně však zřetelněji vysoustružený, což představuje snazší, přesnější kontrolu reprodukce.

A ta se projevuje také, spolu s lepší transparentností, na varhanních tónech a jejich doznívání v „Nocturne, op. 9, no.2“, kteroužto skladbu si pro netypickou transkripci vybrala Anna Lapwood na svoje album „Luna“ (2023 | SONY | 19658831402). 702 S3 Signature hrají uvolněněji, zdaleka tolik „netlačí“ hudbu kupředu, přesto je rozkrytější, jasnější a přehlednější – pokrok bychom klidně označili jako „o třídu“. Jo to vlastně stejný typ proměny, který potkal 801 D4 a 801 D4 Signature, změna je prostě velká. Hudba se line měkčeji, přirozeně organizovaná, plastická, spodní oktávy mají to správné tušení vibrující síly (i když ne úplně 100% váhy a energie, ač tam, kam už reprosoustavy nedosáhnou stále zůstávají dobře načrtnuté obrysy tónů, takže víte, že tam jsou). Rozlišení se moc pěkně vyčistilo, i když už předtím vůbec nebylo špatné.

Ne snad, že by prostor scény byl v „La Fiesta“ od Blue Chamber Quartet („First Impressions“ | 2007 | Stockfisch Records | SFR 357.4046.2) nějak vnímatelně větší z pohledu šíře nebo hloubky, ale zdá se, že díky pevněji zaostřeným hranám je jasnější, zřetelnější a holografičtější. Těžko obviňovat 702 S3 z nekonkrétnosti nebo nejistoty, ale vyčištění připomíná moment, kdy přepnete u špičkového obrazu z FullHD na 4K. Vše je prostě zřetelnější. A změna je rozhodně větší, než u menších 705 S3 Signature, tady je zcela neoddiskutovatelná a i v dané dvousettisícové hladině patří nové 702 S3 Signature mezi skvěle zobrazující.

Táhlý zvuk violoncella i rytmické, zařezávající poklepávání na hliněné květináče v originální kompozici Caroline Shaw „Boris Kerner“ („The Wheel“ | 2022 | Linn Records | ALPHA881) cítíte bez jakýchkoliv pochyb, že „vrzání“ cella má více nuancí, více ambientních dozvuků, prostě všeobecně více informací. Perkusní složka pak je diferencovanější – přímočaře řečeno, poznáte snáze jeden květináč od jiného, což je zhodnocení v audio světě ne úplně obvyklé, zde však velmi přiléhavé. Jistojistě jsou 702 S3 Signature mnohem méně věcným monitorem, jako výchozí model, jsou výrazně více zdrojem „opravdovosti“ hudby a významně lépe se poslouchají.

Tradice modelů Signature je u Bowers & Wilkins dlouhá a plná zajímavých modelů, v neposlední řadě třeba výše citované 801 D4 Signature. Sloupek 702 S3 Signature prošel zdánlivě drobnými změnami, které by mnozí mohli shrnout pod „pár detailů na zevnějšku“, nicméně niterné „přeladění“ a dotažení z nich udělalo skutečně mnohem lepší reprosoustavy, než jsou solidní původní 702 S3. Kdyby je výrobce postavil jako zcela svébytný model, stále by to dávalo smysl – jsou na to dostatečně odlišné. Jejich zvuk je významně uvolněnější, samozřejmější a dospělejší, detaily lépe vyniknou a působí přesto méně technicky. Mají plastičtější, realističtější, jednoznačně high-endovější zvuk a přestože příplatek za tyto úpravy činí (po velmi nedávném zdražení výchozích modelů, recenze vznikala v době, kdy se za Signature připlácelo přes 40%) nějakých 22%, zvukové vyzrání také není nijak malé, takže se chce říct, že to za to skutečně stojí!

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních se zakázkovou akustikou s panely Vicoustic.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Je vidět, že vrcholné sedmistovkové sloupky jsou „laděné“, tedy je tu mírně decentnější objem výšek, stejně jako bohatší energie basů s vrcholem kolem 100 Hz, byť s umírněnější energií pokračují až skoro k 22 Hz. O něco klidnější chování vykazují pak v situaci, kdy nejsou nasměrované přímo na posluchače, což platí zejména pro výšky. Je to ladění obvyklé u produktů, které budou pravděpodobně součástí běžné domácnosti (tedy u zdi, bez natočení).

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva – 702 S3 Signature (červená) vs. 702 S3 (zelená)

Zase a znovu se potvrzuje, že je poměrně obtížné subjektivně vnímané rozdíly odečíst z naměřeného grafu (ten má samozřejmě svou vypovídací hodnotu, ale jen jako součást komplexního celku informací). Zrovna tady by člověk snadno řekl, že reálně nedošlo k žádným změnám, snad s výjimkou drobného zklidnění energie výšek a středů. A přesto, došlo…

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Zajímavostí je velké otevřené první sedlo na impedanční křivce, posazující ladění ozvučnice někam těsně za 20 Hz. Jsou pak místa (kolem 600 – 800 Hz), kde propad impedance dosahuje ke 3 ohmům, v energeticky náročných pasážích spodních oktáv se však drží spíše u 4 a výše. Průběh není úplně vyrovnaný, ale ani nemá vysloveně divoké přechody. Nicméně vezmeme-li v potaz i rozkmit elektrické fáze a přeci jen nějaké to tvarování, dobrý, pevný zesilovač s vyšší výkonovou rezervou je určitě velmi dobré doporučení.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓ ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓ ]

Kč 199 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi pěkná povrchová provedení

+ uvolněnější, propracovanější zvuk, než u výchozího modelu

+ lepší transparentnost

+ všeobecný citelný posun ve vnímané kvalitě zvuku

ZÁPORY

- příplatek za verzi Signature není úplně zanedbatelný, ale 22% není zase TAK mnoho

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz 

fSdílet

Tweet