Výrobky mladičké polské značky si odbyly premiéru jen před pár měsíci na pražské výstavě Audio Video Show 2022. Aktuální katalog čítá pouhé dva modely reprosoustav – kompaktní regálovky Omicron a naopak středně velké sloupky Omega, které navazují na stejnou techniku i filozofii, určené jsou ovšem pro velké místnosti.

Že Omega patří do stejné rodiny s Omicron prozradí už první pohled na ozvučnice s lichoběžníkovými tvary a sraženými hranami předního panelu. Tak jako Omicron, i Omega zaujmou krásně zpracovanou skříní s pěknou dýhou, která vynikne zejména ve verzi pod hlubokým lakem, který byl i na testovaném páru. S menším modelem tento pak pojí i osazení, tj. použití reproduktorů Scan-Speak dánské provenience, které opět patří do řad Illuminator a Revelator. Odlišují se nicméně třípásmovou konstrukcí a tedy přidaným basovým reproduktorem.

Měniče jsou zasazeny do přední desky s relativně velkým odstupem od horní hrany, což způsobuje mírně netypický vizuální vjem. Omega jsou koncipovány dle hesla „vše vpředu“, krom tří reproduktorů se totiž dopředu vešel také relativně výrazný plastový výdech bassreflexu zcela klasického typu.

Na užší zadní stěnu výrobce umístil pouze malou destičku, skrze kterou prochází jeden pár robustních terminálů od WBT. Dospod se pak vešel jeden kovový prvek, který po stranách ozvučnice drží nožičky od Soundcare (samozřejmě s možností výměny za hroty, pokud chcete) – celá skříň stojí na trojici nožek, vzadu je totiž umístěna jen jedna uprostřed pod reprosoustavou.

Omega patří mezi středně velké reprosoustavy, mají na výšku rovných 100 cm, vpředu jsou široké 21 cm a hluboké 40 cm. Váží díky konstrukci z MDF panelů celkem zřetelných 30.5 kg.

Osazení kopíruje menší Omicron – výškový Ring-Radiator má kovový fázový a chladící nástavec a dvojitá vlnka měniče je obklopena tlumící gumou, jde o R3004/662000 s průměrem membrány 2,6 cm. Pohyb zajišťuje soustava šesti silných neodymových magnetů s technologií Symmetrical Drive.

Střední tóny tu vyzařuje 15 cm reproduktor s lakovanou prořezávanou papírovou membránou. Magnet je tu feritový, ač také uspořádaný podle Symmetrical Drive. Technicky identický, jen 18 cm je pak basový měnič.

Frekvenční výhybka je opět variací na téma Omicronu – používá komponenty od Mundorf a Jantzen. Výrobce udává frekvenční odpověď v rozsahu 37 – 30 000 Hz, nabízí jmenovitou impedanci 8 ohm a charakteristickou citlivost 84 dB, která odpovídá tomu, že výhybka je linearizovaná pro optimalizaci zátěže zesilovačů. Mezi parametry se pak dočtete i zajímavého detailu – doby rozehrávání mimořádně dlouhých 420 hodin.

s314 Omega jsme několik týdnů poslouchali na hlavní redakční sestavě, kde byl zdrojem Roon a Métronome DSC1, následoval předzesilovač Norma Revo SC-2 LN a monobloky Revo PA 160 MR. Čisté napájení řešil GMG Power Harmonic Hammer 3000P a propojeno bylo mixem kabelů Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2, VYDA Laboratories ORION a také třeba KrautWire Super Symetric Gold – detaily sestavy najdete v pravém sloupci -->. Ke srovnání byly Xavian Quarta Evoluzione, ale i řádka dalších, které během těch několika týdnů prošly redakcí.

Basové brnkání od Charlieho Hadena v „The Song is You“ (Lee Konitz / Brad Mehldau / Charlie Haden | „Alone Together (at Jazz Bakery)“ | 1997 | Blue Note | 7423857150200) bylo překvapující – navzdory tomu, že reprosoustavy nemají nijak nestandardní proporce, množství basu definuje mnohem spíše nahrávka, než že by jej limitovaly reprosoustavy. Dokáží naopak naplnit mimořádně snadno i velký prostor. Krom objemu je však cítit i spousty energie, nadstandardní hloubku a při tom všem i dobré, nenucené a uvolněné ohraničení jednotlivých tónů. Není to strohá, technicistní disciplína, spíše otevřený, dýchající organický bas.

Ve středním rozsahu navazují Omega plynule se stejnou jemnější, bohatší a šťavnatější tonalitou, hlas gospelové legendy Mahalie Jackson v „Silent Night, Holy Night“ („The Christmas Songs“ | 2002 | nahráno 1962 | Universe | UN1114) zněl z krásně otevřeného prostoru plného vzduchu. Měl tělo a objem, přesto zůstával lehký, bez zdůraznění spodní „hrudní“ části (i když zde by bylo co zdůrazňovat – Jackson měla ohromné rozsahy ve fyzickém i hlasovém slova smyslu – tam dokonce od kontraaltu po soprán), srozumitelnost a především plasticita jsou už v této třídě běžnými atributy, přesto je sympatické, jak snadno Omega hlas vytvarují a jakou mu dají nekomplikovanou srozumitelnost. Jsou chvíle, kdy se snad vokál zdá být o špetku vřelejší a přibarvenější, nicméně čím déle posloucháte, tím více je znát, že spolu se spoustou krásy je tu i technicky naprosto korektní rozlišení, fůra informací a detailů.

Cinkání v „Malagan Stew“ od Michela Legranda („Le Jazz Grand“ | 2005 | nahráno 1979 | FiveFour | Fivefour 1) byly přes s314 prezentovány jako dosti pronikavé, jasné plastické objekty, jejich intenzita nicméně nebyla vulgárně agresivní, což naznačuje nízké zkreslení a absenci nějakých problémů v nejvyšším pásmu. Jakkoliv jsou zvuky paliček dopadajících na kovové plochy jasné, nejsou ještě nijak pocitově zdůrazněné, takže se „vejdou“ i jadrnější nahrávky, ač se o nich rozhodně dozvíte každou podrobnost, chtěnou i nechtěnou.

Maličko plněji laděný styl Omega a hlavně jejich nebývalá ochota reagovat na dynamické podněty a kontrasty udělaly ze závěrečné věty Dvořákovy „Novosvětské“ na záznamu Berliner Philharmoniker pod taktovkou Rafaela Kubelíka („9 Symphonien“ | 1999 | nahráno 1972 | Deutsche Grammophon | 423 120-2) okouzlujícím způsobem živý a energický zážitek. s314 umí dát orchestru dost prostoru pro vyniknutí, dýchání a hlavně k vygradování energie. Reprosoustavy nemají takovou tu údernost pneumatického kladiva, ale je to naplňující přednes s audiofilsky libým klidem, kdy hudba „prostě je“, vtéká do místnosti, má tvar i kontrolu, vše přirozené a samozřejmé.

Mezzosoprán Magdaleny Kožené v „Abramo ed Isacco“ Josefa Myslivečka („Le Belle Immagini“ | 2002 | Deutsche Grammophon | 471 334-2) ukázala, že i pod jemnějším, vřelejším stylem je vysloveně vynikající rozlišení, konkurující informativností i reprosoustavám dražším. Čitelnost je prostě výtečná – lehká, snadná, přirozená, on je to vlastně celkově velmi „snadný“ zvuk, kde všechny důležité části nekomplikovaně zapadají jedna do druhé a vytváří plastický, trojdimenzionální a realistický zvuk s věrohodným měřítkem. Výsledkem je pohodový, neúnavný poslech.

Zobrazení prostoru „El Condor Pasa“ dua Simon & Garfunkel („Bridge Over Troubled Water“ | 2014 | nahráno 1970 | HDTracks) bylo dobré, leč Omega si řeknou o nějakou tu péči – chtějí zaprvé poměrně dost velký odstup, aby zejména ve středech nebyl zvuk přesycený. Díky tomu nicméně umí zaplnit prakticky libovolně velký reálný prostor, 40, 50, 60 metrů čtverečních nebude problém. Nejsou pak nijak zásadně náročné na své natočení, takže byste neměli mít problém je zakomponovat do běžného prostoru. Pakliže ozvučnice nastavíte tak, jak je třeba, je scéna veliká i vzdušná, zcela vystupující a oddělená od fyzické hmoty reprosoustav. Prostor je to vysloveně krásně prokreslený – snad k tomu přispívá i o dýchnutí aktivnější výškáč, ale všechno se zdá být homogenní, vzdušné a přesné takovým tím neokázalým způsobem, kdy je výsledek přesvědčivým způsobem „prostě normální“.

I v jednoduché „Frozen Lake“ Boba Jamese a Keiko Matsui („Altair & Vega“ | 2012 | Tappan Zee | EOM-CD-2125) bylo cítit, že mají s314 Omega dar muzikálnosti. Zvuk tvarují jen velmi nepatrně, když přidávají špetku lásky na obou koncích pásma, ale jinak stojí spíše lehce stranou hudebního zážitku. Celkově jako kdyby pomáhaly spíše hudbě vyznít naplno z pohledu emotivnosti a zábavnosti. Žádná technicistní, strohá syrovost tu není, přesto uslyšíte spoustu informací, je tu znát dotek měkkosti a přesto jsou jednotlivá stisknutí kláves víc než dobře ohraničená. Je to přednes barevný a líbezný, naprosto neúnavný a je super příjemné se jen tak ponořit do hudby a užívat si jí.

Dva polští konstruktéři, schovaní za značkou s314, jsou v takovém tom kouzelném počátečním období firmy, kdy vkládají do produktů každý kousek svých znalostí a možností, přičemž se zároveň chtějí prosadit i atraktivně nastavenou cenovou politikou – proto si třeba u stávajícího top modelu Omega můžete užít opravdu krásného povrchového provedení, velmi dobrých komponentů ve vynikající implementaci a celkově přirozeného, zábavného a nenuceného výsledku s poctivou dávkou muzikálnosti, která vás provede libovolnou hudbou. Jen pozor, díky opravdu velkému množství energie nejsou Omega úplně vhodné do menších prostor… Všude jinde jsou však klíčem k uvolněné, dospělé a naprosto neúnavné zábavě.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Tak jako na malých Omicron, i u velkých Omega je vidět, že ladění byla věnována péče. Propad na 180 Hz je otázkou souhry měřícího místa a pozice a reprosoustav v konkrétní místnosti. Je tu vidět nepatrně aktivnější výkon výškového reproduktoru a drobný útlum v pásmu mezi 2 a 4 kHz, který se často využívá pro zajištění neagresivity. Basové tóny mají také lehký akcent. Naplno si Omega užijete už mezi 30 a 40 Hz. Celkově jde o nesměrové, vyrovnané a v praxi velmi dobře navržené reprosoustavy.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Na tomto grafu je dobře vidět ladění bassreflexu na cca 28 Hz, udávaných 37 Hz tak Omega zahrají s rezervou.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Omega mají promyšlenou konstrukci s linearizačními členy, které zajišťují bezproblémový průběh impedance i elektrické fáze. První sedlo potvrzuje ladění konstrukce někam pod 30 Hz a v reálu bychom se nebáli říct, že Omega jsou korektně osmiohmové. Nikde není znát žádná náročnější pasáž, která by kladla větší nároky na zesilovače. Na 220 Hz je nicméně vidět přítomná rezonance, kterou najdeme třeba i jako výrazný úzký propad energie na grafu odezvy jednotlivých komponent – zdá se, že by dle všeho mohlo jít o produkt bassreflexu, který tu peakuje.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Konstrukce Omega se zdá být pevná – jsou tu vidět rezonance v nejhlubších oktávách, ale běžné módy tu naopak prakticky nejsou a na většině grafu je vidět šumové dno akcelerometru.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

EUR 7 300,- - standardní provedení (bez DPH)
EUR 7 500,- - lesklé provedení (bez DPH)

cca Kč 215 000,- - standardní provedení

cca Kč 221 000,- - lesklé provedení

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi pěkné povrchové provedení a zpracování

+ obří basový základ

+ bezproblémové umístění / nesměrovost

+ velmi dobré rozlišení

+ velká přirozenost a nenucenost

ZÁPORY

- snad jen drobný detail typu jednodušeji pojatého bassreflexu

- přes relativně kompaktní stavbu patří spíše do střední a větší místnosti

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: s314 | www.s314.eu 

fSdílet

Tweet