KEF Blade Two patří mezi těch nemnoho designově trochu jiných produktů "velkých značek" - tyto reprosoustavy sice už nejsou žádnou horkou novinkou, i po pár letech ale bez problémů obstávají v katalogu mezi současnou konkurencí. Model Two je vlastně dvojče původních Blade, jen s adekvátně zmenšenými proporcemi ozvučnice a basových měničů.

Při pohledu zepředu rozhodně oceníte až žensky štíhlé a organické tvary skříně, svým způsobem připomínající buď sochu, nebo možná ploutev nějakého hlubokomořského obra. V nejširším místě celkově velmi štíhlé přední stěny se nachází "oko", neboli zvukovod, v jehož středu je Uni-Q, neboli koncentrický středo-výškový měnič, kterému KEF vděčí za svou popularitu v posledních letech, neb patří k tomu nejlepšímu, co v této koncepci existuje.

V Blade Two (ostatně i v Blade) jej doplňuje čtveřice basových kotoučků, dva na každé straně. Díky této koncepci si výrobce mohl dovolit právě takhle oblé a štíhlé tělo, které jakoby vyrůstalo z talíře základny a které tvoří dokonalý protiklad současných minimalisticky pravoúhlým modelům řady Reference.

Rozmístění měničů není náhodné, díky tomu, že dva protilehlé basáky jsou nad a dva pod osou Uni-Q, umí Blade Two vyzařovat v podstatě perfektně sférickým způsobem, čímž by měly docílit dojmu dokonalého soustředění reprodukce do jediného bodu.

Každý protilehlý pár basových měničů pak má uvnitř skříně vlastní komoru, jak horní menší, tak spodní výrazně větší komora jsou vybaveny bassreflexovým nátrubkem, ústícím na zadní straně. Zajímavostí je, že díky tvarům a pevnosti skříně uvnitř ozvučnice s vahou 35,3 kg a rozměry 146,1 x 33,8 x 47,5 cm (v x š x h včetně podstavce) vzniká výrazně méně stojatého vlnění než je běžné a navíc s výrazně vyšší frekvencí, takže bylo možné použít méně tlumícího materiálu, což by - dle vývojářů KEF - mělo mít za následek přesnější a živější bas.

Basové měniče mají ještě jedno ne úplně běžné (byť nikoliv nevídané) řešení - aby se síly vznikající jejich pohyby nepřenášely do těla reprosoustav, jsou k sobě napevno přidělány zadními stranami, což eliminuje nežádoucí síly a v důsledku snižuji zabarvení reprodukce.

Když už jsme zmínili zadní stranu, krom bassreflexů tam najdete také čtveřici bytelných terminálů, horní pár napájí Uni-Q, dolní pak basové měniče. Rozpojení a spojení je otázkou otočení dvou prvků, vše se děje bezpečně uvnitř reprosoustav.

Výhybka je usazena těsně za tímto panelem s terminály a rozdělená na dvě desky. Velká část osazených součástek nese logo KEF a jsou ručně pájené, signál je veden drátem.

Všechny použité měniče také pochází přímo od KEFu, Uni-Q kombinuje odvětrávanou hliníkovou kopulku o průměru 2,5 cm s 12,5 cm konusem ze slitiny lithia, hliníku a hořčíku se speciálními výztuhami. Basové "koláčky" černé barvy mají průměr 16,5 cm a téměř neviditelné závěsy.

KEF Blade Two jsou třípásmové, výhybka dělí reprodukci na úrovních 320 a 2 400 Hz, udávaná frekvenční odezva v tolerančním pásmu +/- 3 dB je 40 - 35 000 Hz s tím, že v běžné místnosti je s poklesem -6 dB možno naměřit 25 Hz u stěny, respektive 34 Hz v prostoru. Citlivostí 90 dB / 2,83 V / m se řadí Blade Two k tomu snáze rozehratelnému, jmenovitá impedance 4 ohmy přiznává pokles až na 3,2 ohm.

KEF Blade Two jsme poslouchali v prostorách firmy Perfect Sound Group na mnohé elektronice, z níž ve finále (trochu nečekaně) jako nejlepší vznikla trochu nesourodá sestava Creek Evolution 100CD (v roli zdroje signálu i digitálního předzesilovače) + Burmester 956 (v roli koncového stupně), kterou napájel filtr IsoTek EVO3 SIgmas a to kompletně přes kabely Nordost různých řad; různé řady z katalogu Nordost pak byly i v roli signálových a reproduktorových, ale dominovala Valhalla 2 a Heimdall.

Blade Two dokázaly výtečně "prodat" Hadenův výjimečný kontrabas ve skladbě "Spiritual" ze společného alba s Patem Methenym "Beyond the Missouri sky" (1997 | Verve | 537 130-2); byla cítit výtečná kontrola a rychlost měničů, byť objemově i hloubkou jsou spíše z kategorie "tak akorát", od Blade Two jen stěží můžete očekávat basové hromobití. Jednotlivá brnknutí jsou však velice pečlivě odlitá, perfektně kontrolovaná a jejich energii dávkují Blade Two s až lékařskou přesností, mají výborný impuls a důraz. Basové tóny jsou pevné, kulaté, mají váhu a důraz tam kde má být, navíc díky přesnosti a svižnosti umí velice dobře vystihnout rozdíl mezi jednotlivými polohami a přirozeně rozmanitý bas je radost poslouchat.

Vokální pásmo má už na starosti měnič Uni-Q, který patří v této implementaci k tomu nejlepšímu, co si můžete domů postavit. Jeho soustředěná průzračnost vykreslila nádherně hlasy mnichů z kláštera Santo Domingo de Silos ve skladbě "Puer natus est nobis" ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725). S klidem bylo rozumět každému jejich slovu, stejně jako bylo velmi snadné vnímat velký počet zpívajících unikátních vokálů, stejně jako stopu chrámového prostoru, v němž se nahrávalo. Transparentnost a vzdušnost kolem vokálů byla vysloveně vzorová, stejně jako celková přehlednost.

Výtečně integrované pak bylo i nejvyšší pásmo, sluchem v Uni-Q celku samostatně neidentifikovatelné. Činel v "Concorde" ze stejnojmenné desky The Modern Jazz Quartet byl výrazný, konkrétní a expresivní, avšak čistý a velmi civilizovaný, stejně jako kupříkladu linka vibrafonu. Jejich kovová výraznost a přímost je neútočná, přitom ale odhaluje úplně všechny detaily a jemnosti - zejména činely pak byly prostě vynikající, jejich švih a svižnost zajišťují prvotřídní čitelnost a prokreslení od excelentně rychlého nástupu až po dlouhý, dlouhý dozvuk. Čím větší pak byla kovová plocha, tím déle se bylo možné "rochňat" s oscilujícím tónu až do jeho pozvolného zániku - ačkoliv Blade Two nesází přímo na analytičnost, na množství detailů si tedy rozhodně nemůžete stěžovat.

Dynamika Saint-Saensovy "Danse Macabre" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) ukázaly zcela jasně, že dynamické limity v této sestavě ležely daleko více na straně prostoru a řetězce, než reprosoustav samotných - ty vás sice svou celkovou dynamikou nepropasírují skrze sedačku ani nevystřelí na měsíc (k tomu jim chybí přeci jen plocha membrán i vnitřní objem), ale konkrétnost a pevnost tedy rozhodně nepostrádají. Blade Two pak také působí, že jdou za hudebním signálem snadno a lehce, reprodukce je rychlá a energická a ve správnou chvíli umí pojmout i žádanou dramatickou důraznost nástrojů se správnými proporcemi.

Výjimečný Uni-Q má i výjimečně přesvědčivé podání prostoru hudební scény, v "Besame Mucho" dvojice Puschnig / Sharrock z desky "Late Night Show Part II" se se zavřenýma očima zdá, že odkudsi z klubu byl vykousnut kus pódia včetně hudebníků a vržen do vaší poslechové místnosti. Zvuk se pocitově nachází zcela mimo korpusy reprosoustav a je nádherně trojdimenzionální, veškeré dění je perfektně přirozeně lokalizovatelné nejen v pravolevém, ale i předozadním a dokonce i vertikálním směru. Jasně vnímáte i rozdílné velikosti nástrojů, jejich okolí a vzájemné vzdálenosti. Výsledkem toho všeho je vysloveně fenomenální pocit přirozenosti.

No a když přijde na Gilmourovu "Rattle that lock" ze stejnojmenné desky (2015 | Columbia | 88875123262), odhalí KEF Blade Two své "rodinné DNA" a sice možná s trošičku vlastním charakterem, zato ale s pořádnými grády a drajvem, s notnou dávkou energie uspořádá nesmírně plynulé a ničím nesvázané rockové orgie. Výjimečná pohoda samotné skladby si skvěle rozumí s výjimečnou svižností a konkrétností Blade Two a výsledkem je dospělá reprodukce toho stylu, kdy už vůbec nemáte potřebu něco řešit...

KEF Blade Two jsou jedny z opravdu výtečných reprosoustav, k nimž netřeba mít jakýchkoliv připomínek, máte-li pro jejich provoz adekvátní prostor a elektroniku. Možná byste za dané peníze mohli mít pocit, že by měly zahrát i frekvence výrazně nižší než 40 Hz, ale na druhou stranu, kolik z nás reálně běžně poslouchá hudbu, v níž je tato část spektra zastoupena? Blade Two jsou výtečnou kombinací vizuální originality a zvukové transparentnosti, rychlosti, konkrétnosti a komplexnosti. Jejich schopnosti už patří do kategorie opravdu dospělého high-endu bez limitů (respektive s limity pouze v kontextu těch nejvyšších high endových tříd) a vynikají zejména podáním prostoru a tím, jak snadno umí vytvořit iluzi reálné produkce.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose Uni-Q měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 24 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením (akustické prvky Sonitus Acoustic), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na koberci a co nejdále od stěn to bylo možné.

V dané místnosti bylo jasné, že propady a peaky  na úrovni 70 Hz a 140 Hz putují na vrub módům prostoru a nikoliv nedostatkům reprosoustav. Je vidět, že bassreflex vyzařuje frekvence někde kolem 30 Hz, reálně nabídnou Blade Two nástup spíše na 45 Hz - pokud jste fanoušky varhan, stačit to nebude, jinak ale problém nenastává, byť i pro plný kontrabas je to spíše "tak tak akorát". Inu, s rostoucí cenou si ještě nekupujete rozsah 20 - 20 000 Hz a ostatně to ani není potřeba. Pásmo vyzařované Uni-Q měničem je pak brilantně vyrovnané, s lehkým akcentem nejvyšších tónů, který zmizel, pokud jsme měřili pod osou tweeteru (tedy zhruba tak, jak budete v reálu sedět).

Impedanční křivka (červená) ukazuje, že basové měniče pracují na hranici 3 - 4 ohm, což bude vyžadovat poměrně citlivé párování s elektronikou, stejně jako poměrně prudký propad elektrické fáze (černá) na 30 Hz. "Zoubky" v okolí 50 Hz naznačují přítomnost rezonance kabinetu, byť na měřeních z jiných redakcí jsme jej nezaznamenali a kolorace ani není sluchem citelná - možná tak jde spíše o rezonující kombinaci podlahy a například ne optimálně zvolených nožiček pro daný povrch.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 579 980,- - standardní provedení

Kč 639 980,- - provedení "frosted"

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kompaktní přednes

+ přesnost, čistota a rychlost

+ podání prostoru

+ důraz a autorita (ale jen se správným systémem...)

ZÁPORY

- bas nejde nejhlouběji

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet