Americký projekt Synergistic Research zakladatele Teda Denneyho se soustřeďuje na produkci kabeláže, ale i různorodých, na hraně voodoo, kvantových principů a teorie sympatetických rezonancí balancujících doplňků. Dalo by se říci, že tam firma cílí na „malé věci znamenající velké změny“, ať už jsou to pojistky do přístrojů, podložky, nálepky a podobné. Hlavní proud katalogu tvoří však stále kabeláž. Zhruba ve středu nabídky jsou modely Atmosphere SX.

Svým způsobem – říká výrobce – jde o kabeláž odvozenou v mnohém z technologií, materiálů a geometrií top modelů SRX.

Signálové kabely (měli jsme XLR, ovšem k dispozici je i RCA varianta) jsou – aby toho nebylo málo – dostupné ve třech úrovních: Alive SX, Excite SX a Euphoria SX. Jde o klasické splétané hádě s karbonovými válečky kolem poblíž jednoho konce a dvěma trčícími drátky na konci druhém. Na ně se zasouvají zlaté a/nebo stříbrné „ladící“ válečky, které mají lehce upravovat výslednou zvukovou charakteristiku.

Do stejných tří „podřad“ se dělí i kabely reproduktorové, opět jsme měli nejvyšší provedení Euphoria SX. Také tady se kroutí v černém opletu samostatné vodiče, na obou koncích se před závěrečným rozvětvením nachází karbonový váleček a je možné na něj nainstalovat zmíněný ladící prvek. My jsme ještě měli variantu v bi-wire provedení.

Protože výrobce o svých technologiích mluví jen velmi váhavě (říká, že poslech je důležitý, ne to, co a jak je uděláno), dozvíte se vlastně jen to, že uvnitř jsou vodiče v paralelní geometrii Silver Matrix 3. generace (vodiče z mědi a stříbra se separátním zemněním pro stínění z mylaru a polyethylenovým dielektrikem), doplněné o dráty Air Strings z čistého stříbra (čistota 99,9999%, monokrystalická podoba a vzduchové dielektrikum). Oproti nižším modelům je tu navíc ještě jeden pár Silver Matrix a 5. generace geometrie Tricon (monokrystalické vodiče z mědi a stříbra, v teflonu a s tříosou geometrií). Signál tak proudí skrz osm různých geometrií kabelů.

Součástí je také zemnící řešení SR Ground Plane, vycházející z již zmíněné série SRX. Uvnitř kabelu je dále na několika místech malá verze firemních UEF Tuning Discs, antivibračních kroužků z uhlíkového vlákna. Ladící patrony mají za úkol ve stříbrné variantě přinést více vzduchu a ve zlaté více vřelosti.

Stínění kabelů využívá UEF Matrix Shielding s grafenem jako hlavním materiálem. Před odesláním klientům prochází každý kabel „kondicionováním“ za pomoci vysokého napětí, proudícího vodiči po blíže nespecifikovanou „delší dobu“. Výše zmíněné uhlíkové válečky jsou pak vlastně „UEF buňky“ – slouží také pro ladění výsledku a snížení šumu. Je v nich jedna grafenovo-stříbrná folie a jedna grafenovo-měděná, uložené jsou v japonském hedvábí.

Výpis technologií, geometrií a materiálů je delší než týdenní nákupní seznam, víc než je ale „vycucnuto“ výše z něj nevyčtete. Jak už bylo řečeno, v Synergistic Research mají rádi příběhy a to, když si jejich věci poslechnete a nepitváte se v jejich technické podstatě.

Poslech probíhal v rámci hlavní redakční sestavy s Métronome DSC a Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR, mezi kterými byl XLR kabel namísto KrautWire Super Symetric Gold a dále s KEF Blade One Meta, kde reprokabel nahradil Nordost Heimdall 2. O zbytku sestavy jako jsou další kabely, podložky a vůbec veškeré různorodé příslušenství se dozvíte v pravém sloupci -->.

Nejprve jsme se zaměřili na originální koncept „ladících patron“. A skutečně, systém hrál (ne dramaticky, přesto slyšitelně) jinak – jinak neosazený, jinak se zlatou a jinak se stříbrnou, případně s oběma patronami. Zlatá sama o sobě dodala k základní charakteristice trochu hutnosti vespod, z čehož dále pramenil pocit plnosti, barevnosti a vřelosti, zatímco stříbrná jako když naopak vytáhne maličko vyšší středy a výšky, čímž se výsledný zvuk „zaostří“ a víc soustředí. Podobně jako s aktivním stíněním si stojí za to trochu hrát a najít si vlastní cestu – je to oproti většině konkurence zajímavý prvek, dodávající větší flexibilitu.

V „Mammagamma“ The Alan Parsons Project („Eye in the Sky“ | 1982 | Arista | 788478) je cítit náladu 80. let, stejně jako jeho nezaměnitelný rukopis. Když byly v systému oba dva kabely, zvuk poněkud nakynul – získal na objemu, ale zároveň i na důraznosti díky citelně větší váze. Přesto nejde o změklou nafouklost, to vůbec ne. Zůstává zachovaná disciplína a tuhost basů, tóny jsou vlastně solidně utažené a výsledek je tím pádem zdravě švihající, vůbec ne líný, ač má rozhodně nadstandardní bohatost. Je to větší a poddajnější formát zvuku, než jaký jsme měli se standardními redakčními kabely.

Housle Anne-Sophie Mutter ve Vivaldiho „Jaru, RV 269, op. 8/1“ z cyklu „Čtvera ročních období“ (1992 | Deutsche Grammophon | 463 259-2) jsou docela náročným prvkem na reprodukci, protože ač základní linku slyšíte vždycky, tak vnímání těla nástroje, přesvědčivé textury strun, po nichž se přetahuje žíněný smyčec, to už vyžaduje spoustu čistoty, detailů a jistoty. Kabely Synergistic Research podpořily v naší sestavě jakýsi pocit zpěvnosti středů, jejich barevnost, tedy charakter vlastní zejména streameru Métronome. Jakkoliv výsledek je hlavně jaksi láskyplně probarvený a hladký, jsou v něm pevně načrtnuté kontury a dobře dostupné nuance, takže housle zní velmi komplexně a živě. Možná máte u středů trošičku menší pocit tlaku a intenzity, hudba se spíše rozlévá, než že by zurčela, nicméně je to velice pěkné.

Zvonovina znějící ve formě činelů v Rollinsově „Almost Like Being in Love“ („with Modern Jazz Quartet“ | 1988 | nahráno 1953 | Prestige | 00025218111126), stejně jako vibrafon Milta Jacksona působí přes kabeláž Atmosphere Euphoria SX decentněji v objemu, nejsou intenzivně dopředné, ale konkrétní forma, stejně jako snadno slyšitelné dozvuky tu jsou. Synergistic Research však dbá na neprezentní, jemnější podobu, příjemně hladkou a „prostě čistou“ bez technické snaživosti.

Kabely také oproti standardní sestavě pomohly proklamaci energie kopáku Vajca Decziho, ale i trubky Laca Decziho v „Job“ („Jazz na Hradě“ | 2007 | nahráno 2004 | Multisonic | 31 0651-2). Přednes má příjemnou pružnost a fyzičnost, ne dramatickou, ale samozřejmou, s fajnovým švihem a pocitem důrazu. Dynamika je kontrolovaná, ne efektní, nicméně prezentovaná s uvolněným nadhledem. Kabely se – bez ohledu na nainstalovanou patronu – chovají hlavně jako zklidňují, zesamozřejmující prvek, kdy hudba plyne s pohodou a nenucenou jistotou.

Schubertova „Klavírní sonáta č. 16 v a moll, op. 42“ v podání rumunského klavírního virtuosa Radu Lupu („Plays Schubert“ | 2005 | Decca | 475 7074) je zdánlivě jednoduchá, ale podat velké koncertní křídlo s jeho plnou parádou nikdy není jednoduché. Synergistic Research nijak neakcentuje prvotní dojem zářivé detailnosti, spíš naopak nabízí organicky uhlazenou celistvost a přitom velmi dobrou míru separace. Znělost a bohatost je tak čistá, objem adekvátní, nástroj ve všech svých polohách působí čitelně a krom onoho jistého doteku hladkosti je to otevřený a projasněný zvuk, snáze čitelný, než naše obvyklé „klubko kabelů“.

„Acrostic“ z desky „Homage to Josip Plecnik“ Emila Viklického (1994 | Lotos | LT 0036-2 131) je sice primárně a capella záznam, který se díky mixu docela složitě rozplétá do skutečné stereo scény, za pomoci Atmosphere Euphoria SX je však suverénnost definice jednotlivých vokalistů natolik dobrá, že už působili zřetelně od sebe. Nebyla to tak vokální hromada, ale jednotliví zpěváci, což je dobré. Vjem prostoru a vzdušnosti se zdál též velmi dobrý, kouzlo Synergistic Research bylo hlavně v organičnosti a pocitu netechničnosti.

V bluesové „Hideaway“ Bernie Marsdena („Green & Blues“ | 1995 | Castle Music | CMRCD 181) probudily kablíky Atmosphere Euphoria SX zejména rytmickou pružnost kopáku, nicméně také vnesly harmonickou barevnost, díky které živá kytara má svůj drajv, ale ne ostrost, basa adekvátní napětí a vůbec hudba prostě šlape, energická, nenuceně kontrolovaná a poslechově příjemná.

Kabely Synergistic Research Atmosphere Euphoria SX nejsou zrovna levné, mají v sobě však obecně talent pro uklidnění, uhlazení a zorganizování reprodukce, kdy hudba prakticky pořád zní laskavě a zábavně, barevná, energická, ale ne splašená nebo technicistní. Malými ladícími patronami si navíc zvuk můžete jemně posunout k větší výraznosti nebo naopak k ještě sytější jemnosti, což – ať už je toho dosahováno jakkoliv – působí zajímavě. Každopádně ač jde tedy o docela drahé řešení, rozhodně má své kouzlo a hudba se s ním vstřebávala jako dobré červené víno – pěkně pozvolna, s pocitem bohatosti a opravdovosti.

Kč 150 000,- – 2x 1m signálový XLR kabel Atmosphere Euphoria SX

Kč 199 980,- – 2x 2,4 m reproduktorový kabel Atmosphere Euphoria SX

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ ladící prvky skutečně mírně mění charakteristiku

+ celkově zdůrazní energii a razanci reprodukce

+ u reprokabelů praktický integrovaný bi-wiring

+ celkově vnáší do přednesu příjemnou hladkost a sytost

ZÁPORY

- některé prvky zpracování jako koncovky ne úplně působí adekvátně cenové relaci

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Roth Audio | www.rothaudio.eu 

fSdílet

Tweet