Nedílnou součástí nabídky jednoho z průmyslových gignatů audio světa – japonské značky Teac s kořeny v roce 1953 – jsou mimo typických komponentů s polovinou standardní šířky také gramofony. Nejčerstvějším přírůstkem je model TN-4D, variace na aktuálně populární analogové téma „plug&play“ gramofonu, který má osazenou přenosku, minimální nutnost něco nastavovat a také má integrovaný phono předzesilovače, takže umožňuje provozovat jednoduchý stereofonní systém bez nutnosti dlouhého výběru jednotlivých komponentů.
Od pohledu je to nejklasičtější možný gramofon. Jeho šasi stojí na poměrně robustních nožkách, jinak jde ale o běžnou relativně tenkou MDF desku, jejíž povrch může být okrášlen buď decentním černým lakem nebo světlou dýhou. V levé části šasi se nachází hliníkový talíř, nasazený přímo na trn motoru, TN-4D je tedy gramofon typu direct drive s přímým náhonem bez použití subtalířů nebo řemínků.
Po pravé straně je kovová plocha, na níž najdete jediný otočný knoflík, sloužící k volbě potřebných otáček. Prohnuté rameno typu S má na jednom konci snímatelnou hlavičku, na druhém sedí na poměrně velké základně, která nicméně umožňuje jen nevelké úpravy (vlastně lze přizpůsobit jen anti-skating, protože se upřímně neočekává, že byste gramofon osazovali nějakou exotickou přenoskou), rameno nicméně působí od pohledu pevně a solidně udělané.
Zadní panýlek, vsazený doprostřed šířky přístroje, obsahuje pochopitelně vstup externího spínaného zdrojíčku, stejně jako dvojici výstupních cinchů a zemnící kolík, výbavu, která je v dané třídě naprostým standardem. Pozornost si nicméně zaslouží dva další přítomné prvky – je to zaprvé šoupátko, kterým standardní výstup proměníte na výstup linkový (a tedy odstraníte nutnost použití externího přenoskového předzesilovače), zadruhé je tu USB výstup pro připojení počítače, takže vám TN-4D dává možnost digitalizovat vinylovou sbírku.
Základem TN-4D je nově vyvinutý bezkomutátorový motor s nízkým profilem. Stabilitu kontroluje systém zpětné vazby ve spolupráci s krystalovým oscilátorem. To zajišťuje neměnnost otáček a také hladkost chodu. Motor se vyznačuje také velkou kompaktností – proto není na první pohled zřejmé, že jde o direct drive gramofon, není tu ona očekávaná masivnost.
Raménko pomáhali vyvíjet specilaisté na jejich výrobu ze SAEC Corporation, kteří po 30 letech absence obnovili svou činnost v roce 2018 i s veškerým původním know-how. Raménko z hliníku tak vypadá jednoduše, ale jeho jednobodové zavěšení by mělo umožnit mnohem přesnější chod, než je v dané kategorii obvyklé.
Na raménku je v základu osazena přenoska Oyster od Sumiko, která má sama o sobě hodnotu kolem 2 500,- Kč (což je víc, než se obvykle do gramofonů této kategorie používá). Jde o typickou MM přenosku se sférickým hrotem, frekvenčním rozsahem 30 – 20 000 Hz a výstupním napětím 4 mV.
Vestavěný phono předzesilovače je postaven na operačním zesilovači NJM8080 od New Japan Radio Corporation a Teac říká, že funguje báječně díky tomu, že byl od počátku navrhován pro audio aplikace.
Ještě je dobré zmínit rozměry gramofonu, které spadají do standardní škatulky s šířkou 42 cm, hloubkou 35,6 cm a výškou 11,7 cm, do které se nicméně nezapočítává přítomný akrylový kryt. Ten není ani součástí čisté váhy 6,1 kg.
Výroba pak udává hodnotu wow & flutter 0,1% a odstup signálu a šumu na 67 dB (váženo křivkou A, 20 kHz). Aplikace RPM naměřila hodnotu w&f 0,31%, nicméně stabilita otáček je pozoruhodných +/- 0,04%, tedy hodnota, které se leckdy ani dražší gramofon s řemínkovým pohonem nevyrovnají.
Teac TN-4D jsme zkoušeli proti VPI Scout na sestavě Grandinote Celio / Norma Revo IPA-140 / Xavian Quarta, proti Rega Planar 1 na Emotiva XSP-1 / XPA-DR2 přes KEF LS50 a GoldenEar SuperSub X, ale také na Cambridge CXA81 s Pro-Ject Phono Box. Napájeno bylo přes řešení IsoTek nebo GMG Power – o použitých kabelech, filtraci, antivibračním příslušenství apod. se dozvíte v pravém sloupci -->.
Kontrabas Charlie Hadena v „My Old Flame“ („Last Dance“ | 2014 | ECM | ECM 2399) už měl i zřetelný bas „tam dole“, tedy ve sférách, kde většina zaplatitelných gramofonů (tedy spíše jejich přenosek) produkuje spíše temnou, jednolitou temnou plochu. Je tu také nadstandardní množství energie, takže už si celkem můžete vychutnat zavrnění velkého nástroje. Pořád je to takový hezký, trochu vřelejší, přátelský bas, ale se slušně pevnými konturami. Rozličnost jednotlivých poloh stále odpovídá běžné třídě, už tu ale můžeme mluvit o hi-fi. Není to anonymní „hukot“, ale skutečné tóny, s citelnou váhou bez pocitu plytkosti.
Také na vokálu LP v její „Muddy waters“ („Lost on you“ | 2017 | Vagrant | 538284881) bylo cítit mírný dotek sametu, střední pásmo si nehraje na maximální detail a transparentnost, má v sobě lehký „náklon“ k hutnějšímu podání s vyšším podílem hlubších tónů, ale není to nepříjemná charakteristika. Hlas je jemný a klidný, přesto je jeho srozumitelnost bezproblémová – zejména v kontextu cenové hladiny do 20 000,- Kč vysloveně dobrá. Navzdory tomu, že zpěv působí mírně těžším dojmem, jeho plnokrevnost a energie to bohatě vyvažují.
Mohlo by se zdát, že ve zmíněné zvukové charakteristice nebude dost prostoru pro nejvyšší tóny, leč činely v „Joni“ Mathiase Eicka („Skala“ | 2011 | ECM | ECM 2187) byly v proporcích bezproblémových, jakkoliv spíše stále spíše v „ševelivém“, nikoliv analyticky precizním stylu. Rozlišení nicméně stále odpovídá standardům dostupného hi-fi, je to jemnější, měkčí přednes, ale když se zaposloucháte, najdete solidní množství informací. Ohraničení jednotlivých ťuknutí je dobré, není to takový ten étericky se vznášející zvuk, je tu už cítit i něco těla.
Nad úrovní své pořizovací cenovky ční TN-4D také tím, jak sebejistě si poradil s údery bubnů i basovou linkou v „Lion in Winter“ od Bee Gees („Trafalgar“ | 1971 | MFSL | MFSL 1-263) – zvuk sám jako celek je možná měkčí, jednotlivé údery ale nepostrádají spořádanost, konkrétnost ani důraznost, není to takový ten „obyčejný“, trochu měkký zvuk gramofonu, jakkoliv „analogovou“ poddajnost nezastírá. Punch je ale snaživý, v rámci svého poklidnějšího stylu umí dát najevo dynamické kontrasty.
Přenoska je poměrně dost tolerantní na nepřesná nastavení (vlastně celý systém trochu být musí vzhledem k minimu možností), hraje v podstatě dosti konzistentně a přitom překvapivě dobře, ať už je na ni váhy moc, nebo moc málo. Pokud ji ale s trochou péče zatížíte správně, odměnít se vám nadstandardní čistotou a čitelností – přestože nad „Modul 60“ Nik Bärtsch’s Ronin („Awase“ | 2018 | ECM | ECM 2603) bylo cítit jistou sametovou vrstvičku a gramofon nehraje s technicistně brilantní transparentností, ten fakt, že netlačí kupředu detaily a prokreslení jen zdánlivě znamená, že tam nejsou. Zvuk není chaotický, má však vlastnost, že bez exhibic nabízí dobrou zřetelnost i dobrou úroveň izolace jednotlivých nástrojů i jejich tónů.
Vjem z prostoru hudební scény v „There is a Kingdom“ Nicka Cavea („Boatman’s Call“ | 2011 | Mute | LPSEEDS10) byl bezproblémový, nástroje „neplavou“, mají docela konkrétní, snadno lokalizovatelné pozice a už jsou férově oddělené. Stereo báze je prostě fajn, byť s menší hloubkou – opět ale v pravolevé i předozadní ose překračuje standardy své třídy a nabízí už pocit, evokující trojrozměrnost.
„Child in Time“ od Deep Purple („In Rock“ | 2016 | Harvest | 0825646035083) nezněla s nějak zvlášť dravou průbojností, ale plynulý rytmus, pevnost a celkově kultivovaný pocit plynutí a ubíhání skladby naznačuje, že šasi je dostatečně pevné a otáčky motoru stabilní, takže timing je konzistentní a vtahující. Protože Teac TN-4D není úplně průbojný, ale má v sobě něco měkčího, není to takový ten vysloveně řízný, „rockový“ zvuk, na druhou stranu dostatek basového základu a „masitosti“ znamená, že se všechno dobře, snadno a dlouhodobě poslouchá a i rocková nahrávka má přitažlivost, aniž by se gramofon omezoval na nějaké specifické žánry.
Gramofon Teac TN-4D je dobře vyrobený gramofon se třemi zásadními prvky, kterými převyšuje standardy podobných strojů v zaplatitelné třídě – jednak je to přímý náhon s výtečnou stabilitou otáček, jednak zjevně dobře fungující rameno (byť s minimem možností přizpůsobení, pokud byste chtěli měnit přenosku za lepší a dostat z ní maximum) a jednak je to prostý trik, kterým je osazení dobrou přenoskou, což tak úplně nebývá u podobně drahých přístrojů zvykem. No a protože jde o tři ze čtyř základních stavebních kamenů dobrého gramofonu (tím čtvrtým je pevnost šasi, která se tu nicméně nijak zásadně od ostatních ve třídě neliší), je logické, že TN-4D prostě funguje, tak jak by gramofon fungovat měl. Má trochu měkčí ladění, takže si musíte sami v sobě ujasnit, zdali to konvenuje s tím, co očekáváte, ale jinak není TN-4D co vyčítat – jako bonus dostanete phono, které prostě funguje v kontextu dané přenosky a dostanete USB, kterým můžete udělat alespoň základní kopii svých vinylů. Všeobecně si TN-4D zaslouží vřelé doporučení všude tam, kde hledáte „gramofon za dvacet“…
Kč 17 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/gramofony-a-analog/2693-teac-tn-4d#sigProIdf80ea80b8b
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dobrá úroveň phono předzesilovače
+ rychlé dosažení otáček
+ stabilita otáček
+ neošizená přenoska
+ možnost digitalizace vinylů
+ nadstandardní detail a čitelnost v dané třídě
ZÁPORY
- možná trochu měkčí celková charakteristika
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: CPT Praha | www.cptpraha.cz